Téma: 

banánovník choroby


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BANÁNOVNÍK

Banánovník prodej a cena

Zde najdete nabídku semen různých druhů banánovníků:

Zde najdete orientační ceny za vzrostlejší banánovník:


Detail odstavce: Banánovník prodej a cena
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: choroby tújí

Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 7.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Banánovník Musa

Pro pěstování v bytech je vhodný druh Musa paradisiaca nebo zakrslý druh Musa acuminata či Ensete ventricosum, což je okrasný banánovník. Novou odrůdou je pak Musa Cavendish. Blíže k těmto interiérovým druhům v následujících řádcích.

Detail odstavce: Banánovník Musa
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: wwwzahrada choroby paprik

Vršky paprik ve skleníku přestaly růst-vypadají jako vykouslé ,stávající lisky jsou u vrchu vybulené- co to mohlo způsobit- děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Wwwzahrada choroby paprik
Odesláno: 1.8.2017 uživatelem Tepličkova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Musa acuminata (Banánovník zakrslý)

Pro pokojové pěstování banánovníků je právě zakrslý banánovník asi ten nejvhodnější. Pochází z Indomalajsie a patří mezi víceleté byliny. Stejně jako ostatní banánovníky vyžaduje světlé místo, teplo a vyšší vzdušnou vlhkost. Zálivka musí být během léta bohatá, hnojení běžné. Substrát vyžaduje lehký a humózní. Dobrá je drenáž na dně květináče. Banánovník není vhodné letnit na balkonech, vítr totiž může potrhat listy. Protože většinou nedokážeme zajistit v bytě potřebnou vzdušnou vlhkost, je třeba počítat s tím, že rostlinu často napadají svilušky.

Ve svém přirozeném prostředí dorůstá 1,5–9 m do výšky. Pod zemí vytváří oddenek. Listy jsou ohraničené tmavší zelenou. Spodní strana je červená. Banánovník kvete v převislém květenství dlouhém 0,5–1,5 m. Potřebuje teplo bez mrazu a půdu bohatou na živiny. Minimální teplota zimování je 5 °C.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník zakrslý.

Detail odstavce: Musa acuminata (Banánovník zakrslý)
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: wwwzahrada choroby paprik

Paoriky ve skleníku přestaly růst, vrcholov é květy zakrněla a opadávají, žádného škůdce jsem na paprikách neviděla. Prosím poraďte, díky.

Zdroj: diskuze Wwwzahrada choroby paprik
Odesláno: 25.7.2016 uživatelem Cyranyová Irena
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Banánovník rostlina

Banánovník (Musa) je rod bylin z čeledi banánovníkovitých (Musaceae). Zahrnuje jednak zakrslé druhy, které dorůstají výšky jen několika desítek centimetrů, jednak zástupce náležející k nejvyšším bylinám světa (až 16 metrů). Banánovník má velké, zelené, kožovité listy, které vyrůstají přímo z kmene. Pro své plody, banány, se staly banánovníky žádanou komoditou, kvůli které byli rozliční zástupci tohoto rodu zkulturněni a různě šlechtěni.

Banánové listy se využívají jako krmivo a význam má také pevné vlákno z banánových listů, ze kterého se vyrábějí například rohože nebo provazy. Z tohoto hlediska je nejvýznamnější druh banánovník textilní (Musa textilis).

Banány rostou v trsech, které mohou dosahovat hmotnosti až 60 kg. Mezi největší producenty banánů patří Brazílie, Indie, Indonésie, Ekvádor, Thajsko, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Venezuela a další státy. V našich podmínkách pěstujeme banánovník jako dekorativní rostlinu v květináči, a to v interiérech, zimních zahradách, případně mrazuvzdorné odrůdy i na zahradě.

Detail odstavce: Banánovník rostlina
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: choroby vysazených rajčat

Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat
Odesláno: 25.5.2017 uživatelem Dědík
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Musa paradisiaca (Banánovník ovocný)

Pochází z jihovýchodní Asie a Oceánie. Vyhovuje mu bohatá, lehká, propustná půda a dostatek vody. Tento druh se podobně jako ostatní druhy banánovníků hnojí pouze hnojivem, které obsahuje co nejmenší množství fosforu. Přes zimní období nesmí být substrát příliš promáčený, protože obzvlášť v chladnějším prostředí hrozí hniloba kořenů. Tento druh plodí většinou po 2 až 4 letech, to je obvykle poté, co odroste asi 50 až 60 listů. Po odkvětu rostlina odumírá a vyroste z ní během života i před odumřením mnoho odnoží, kterými se rostlina množí.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník ovocný.

Detail odstavce: Musa paradisiaca (Banánovník ovocný)
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vlašské ořechy choroby

V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Vlašské ořechy choroby
Odesláno: 2.10.2018 uživatelem Petr Litvák
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Musa Cavendish „Picolo“

Tato nová varianta banánovníku je velmi vhodná pro pěstování v bytech. Může dorůst až do výšky 120 cm. V našich podmínkách kvete a plodí obvykle 3. rokem. Květenství vyrůstá ze středu listů. Plody tohoto banánovníku jsou asi 20 cm velké a mají výraznější chuť. Banánovník po odplození uhyne, ale z kořenů vyrůstají odnože, které lze oddělit a pokračovat v jejich pěstování. Pokud se objeví odnože už během růstu, tak je odstraňte, aby nevysilovaly hlavní rostlinu. Od jara do podzimu pravidelně přihnojujte 1x týdně (nejlépe hnojivem Harmavit). Přes léto banánovník vyžaduje vydatnou zálivku. Rostlinu je potřeba každý rok přesadit do většího květináče. Aby banánovník začal plodit, je zapotřebí květináče alespoň o průměru 45 cm. Rostlině vyhovuje běžná pokojová teplota. Není nijak náročná na složení zeminy, postačí jí běžný zahradnický substrát.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník Cavendish.

Detail odstavce: Musa Cavendish „Picolo“
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: choroby tújí

Může jít o houbovou nákazu. Aplikujte postřik přípravkem Kuprikol 50 dvakrát s odstupem tří týdnů. Zároveň si kupte hořkou sůl (magnézium) a rostlinu postříkejte 3% roztokem v mezidobí mezi ošetřeními Kuprikolem. Zbytek hořké soli můžete použít na zálivku.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 7.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Banánovník choroby

Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.

V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.

Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.

V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.

Detail odstavce: Banánovník choroby
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: pěstování česneku choroby a škůdci

Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:

Zdroj: diskuze Pěstování česneku choroby a škůdci
Odesláno: 21.7.2016 uživatelem Jindra Josef
Počet odpovědí: 0

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Bakteriální choroby

Bakteriální choroby se nevyhýbají ani sazenicím rajčat. Patří mezi ně následující choroby.

Detail odstavce: Bakteriální choroby
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: choroby tújí

Děkuji za odpověď. Ráda bych věděla z čeho tato houbová nákaza vzniká. Nerada bych o túje přišla. Jsou krásné, zelené, ale nesmí se rozhrnout větvičky. Je to všude. Ten útvar se obtáčí kolem větvičky, má krásnou medovou barvu i strukturu. Nikdo z mého okolí se s tím ještě nesetkal. Děkuji za ochotu.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 7.5.2018 uživatelem Šilhová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Banánovník přesazování

Banánovník se množí buď výsevem, a to nejlépe při teplotě substrátu 25 °C, nebo odnožemi z kmene. Rostlinu přesazujte, pokud kořeny prorostou květináč. Pokud máte již dospělou rostlinu, postačí, když ji přesadíte jednou za dva až tři roky. Kořenový systém takovýchto rostlin je sice poměrně velký a potřebuje dostatek prostoru, ale v kratším intervalu přesazování by rostlina neměla možnost dostatečně zakořenit.

Po odplození obvykle mateřská rostlina uhyne, ale od jejího kořenového balu rostou nové rostlinky. Pokud začnou růst už při tvorbě plodů, je dobré je vylámat, aby plodící rostlinu zbytečně neoslabovaly. Nové přírůstky oddělte a můžete je pěstovat dál. Někteří pěstitelé doporučují mladé rostlinky neoddělovat, protože jejich odtržení od matečné rostliny bývá obtížné a často tak dochází k poškození rostlinek a k možnému úhynu. Dle nich je lepší banánovník přesadit do většího květináče tak, jak roste, a oddělovat až velké sazenice, které mají asi 4 listy, ty již mají většinou už dostatek kořenů. Takovéto odnože musíte opatrně odtrhnout, aby na mladé rostlince zůstala větší část. Řeznou ránu na odnoži i mateřské rostlině je dobré zasypat dřevěným uhlím. Množení provádějte nejlépe v jarních a letních měsících, kdy je rostlina nejvíce v růstu. Odnož zasaďte do květináče o průměru 12 až 16 cm a ze začátku moc nezalévejte, jen roste. Pokud vyroste rostlinka přímo na staré rostlině, přihrňte zeminu a sazenice většinou vytvoří i část kořenů bokem. Tuto část pak odřízněte a nechte sazenici ve vodě. Až pustí další kořeny, můžete ji zasadit do substrátu s příměsí rašeliny.

Detail odstavce: Banánovník přesazování
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: choroby tújí

Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 7.5.2018 uživatelem Šilhová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Banánovník pěstování

Banánovník se dobře hodí pro pěstování v interiérech, kde je nejen ozdobou, ale také může přinést plody. V bytě se pěstují zakrslé odrůdy, které dorůstají do výšky 2 metrů. Banánovník má značně specifické nároky na vlhkost a živiny. Rostlinu umístěte nejlépe u jižního okna, aby měla dostatek světla a tepla. Pěstovat jej můžete i na východní nebo západní straně, bude však plodit později. Banánovník pěstujte v lehké vzdušné půdě s dostatkem humusu (směs rašeliny, kompostu a písku). Starší rostlinu pěstujte pokud možno v co největší nádobě. Velikost nádoby totiž do značné míry ovlivňuje spolu s dostatkem světla a tepla počet plodů a jejich velikost. Nádoba by měla mít obsah alespoň 40 litrů. Pokud dáte rostlinu do nádoby o obsahu 100 litrů nebo větší, dočkáte se zcela jistě bohatší úrody, ale musíte počítat s tím, že rostlina zabere mnohem více místa.

Banánovník potřebuje dostatek světla, ale úpal mu škodí. Rostlina kvete nejčastěji třetím rokem a v tomto období zvláště nesnáší jakékoliv přesouvání a stěhování. K vyzrání plodů potřebuje alespoň tři a půl měsíce v teplém prostředí. Kvůli rovnoměrnému růstu je zapotřebí rostlinu otáčet. Aby se banánovníku dařilo, potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ideální teplota pro pěstování je 22–25 °C, neměla by překročit 35 °C. V zimě nesmí teplota klesnout pod 15 °C. Nižší vlhkost vzduchu můžete nahrazovat pravidelným rosením listů. Rostlina vyžaduje častou a vydatnou zálivku, ale pozor, abyste banánovník nepřelili, přílišná zálivka může vést k zahnívání kořenového balu a k úhynu rostliny. Pokud banánovník přelijete, nechte kořenový bal vyschnout, nebo rostlinu přesaďte a roste jen na list, měla by začít opět růst, když se tak stane, můžete opět normálně zalévat. Nedostatek vody naopak způsobí zasychání listů, první známkou nedostatečné zálivky je pak vybledlé zbarvení listů. Banánovníky mají žízeň obzvlášť v teplých měsících, kdy při zálivce vyžadují přes litr vody a současně i hnojení plnými hnojivy 1x za 14 dnů s vyšším obsahem draslíku a dusíku (OBM, FLORAN,VEGAFLOR). V zimě zalévejte mírně, jen tak, aby rostlina nevadla, a přestaňte hnojit.

Banánovník ještě před kvetením vytvoří odnože, které můžete od mateřské rostliny odříznout, pokud mají alespoň 5 listů. Rostlina v bytě plodí ve stáří 24–36 měsíců, ve špatných podmínkách i později. Květenství podobně jako listy prorůstá středem pseudokmene, poslední 2 listy před kvetením bývají menší. Květenství, které není třeba nijak opylovat, se vyklopí směrem k oknu. V tuto dobu nesmíte s rostlinou otáčet. Od kvetení do dozrání plodů, které dozrávají postupně, potřebuje banánovník 90–120 dnů. Po dozrání plodů již rostlina na stejném kmeni neplodí, takže ji odřízněte a nechte růst jednu z odnoží. Vyčerpanou zeminu nahraďte novou.

Detail odstavce: Banánovník pěstování
Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: choroby tújí

Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem Václav Štros
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CHOROBY OSTRUŽIN

Choroby ostružiníku

Vždy je důležité volit osvědčené a odolné odrůdy a k jejich pěstování vybrat místo s vhodnými půdními i klimatickými podmínkami. Kvalitní rostliny zaručí dlouhou životnost a plodivost rostliny. Pokud se se na keřích začnou objevovat podivně zbarvené a deformované listy, neduživé výhony a znetvořené květní pupeny, je jisté, že něco není v pořádku. Vždy se jedná o virovou či bakteriální chorobu, kterou obvykle šíří některý ze savých škůdců.

Detail odstavce: Choroby ostružiníku
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017

FÍKUS

Choroby fíkusu benjamínu

Na slunném stanovišti může být fíkus benjamín napaden sviluškami a třásněnkami. Suchý vzduch a příliš teplé místo pak vytvářejí vhodné prostředí pro puklice a mšice.

Detail odstavce: Choroby fíkusu benjamínu
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014

ČERNÁNÍ OŘECHŮ

Jak proti tomu bojovat

Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.

Doporučené postřiky:

  • Kuprikol 50
  • Kupricol 250 SC
  • Flowbrix
  • Cuprocaffaro

Detail odstavce: Jak proti tomu bojovat
Zdroj: Černání ořechů
Zveřejněno: 1.10.2015

POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY

Postřiky na trávník

Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.

Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.

Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.

Detail odstavce: Postřiky na trávník
Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno: 20.11.2015

CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

Virové choroby

Virová mozaika (Alfalfa mosaic virus)

  • příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
  • ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová mozaika foto.

Virová svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus)

  • příznaky: svinování a předčasný opad listů, nízká plodnost a celkové chřadnutí révy
  • ochrana: chemické prostředky jsou proti této chorobě neúčinné. Důležitá je tedy prevence – zakoupit zdravé sazenice
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová svinutka révy vinné foto.

Obávaná jsou také virová onemocnění, která přenáší savý hmyz.

Detail odstavce: Virové choroby
Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno: 16.1.2015

CHOROBY RAJČAT

Rajčata a jejich nemoci

Choroby a onemocnění rajčat jsou v ČR zastoupeny vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám hlavně houbovými či plísňovými onemocněními, kterým je v některých případech možné relativně účinně předcházet, a to použitím prostředků na ochranu rostlin (obvykle se jedná o širokospektrální fungicidní přípravky, které zpravidla fungují na různé druhy chorob podobně) a především dodržováním určitých zásad. Ale o tom již níže u konkrétních chorob a jiných postižení objevujících se u této oblíbené lilkovité rostliny. Na následujících řádcích vždy najdete popis konkrétního onemocnění a možnosti ochrany, v neposlední řadě se můžete i podívat na fotografie zachycující daný problém.

Detail odstavce: Rajčata a jejich nemoci
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

ČAROVĚNÍK

Čarověník houbové choroby

Netypický růst částí rostlin může být vyvolán onemocněním, které způsobují například rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči, viry a jiné. Pokud se tyto postižené části rostliny chorobě či škůdci neubrání, většinou hynou.

Detail odstavce: Čarověník houbové choroby
Zdroj: Čarověník
Zveřejněno: 14.12.2014

CHOROBY OSTRUŽIN

Bejlomorka ostružiníková

Jak se pozná

Bejlomorka ostružiníková vytváří na výhonech všeobecně známé zduřelé hálky.

Takto vypadá bejlomorka ostružiníková.

Postřik

Jedinou ochranou je odstraňování těchto výhonů. Toto musí být provedeno od června do začátku jara příštího roku, protože později jsou hálky prázdné.

Detail odstavce: Bejlomorka ostružiníková
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Virové choroby

Virus mozaiky rajčete (Tobacco mosaic virus, TMV; Tomato mosaic virus, ToMV) zpomaluje růst, objevuje se žlutozelená mozaika na listech, podvinutí okrajů listů, květy a listy jsou menší, květy mohou být skvrnité. Přenáší se mšicemi, šťávou z poraněných rostlin, napadení virem lze odhadovat podle typických skvrn a růstových změn.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá onemocnění rajčete virem mozaiky rajčete.

Opatření pro záchranu sazenic: V současné době nelze dostupnými prostředky napadené rostliny vyléčit. Mnohé viry jsou přenosné šťávou, která ulpí na používaném nářadí. Při používání nožů je při přechodu mezi jednotlivými rostlinami nezbytná dezinfekce nástrojů.

Detail odstavce: Virové choroby
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018

JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU

Choroby vinné révy

Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.

Detail odstavce: Choroby vinné révy
Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno: 1.9.2014