Šalvěj je přesně ta bylinka, u které si člověk uvědomí, že ji doma nemá, až ve chvíli, kdy už má na pánvi rozpálené máslo a recept ji uvádí jako klíčovou ingredienci. Nejde přitom jen o chuť, ale o celý charakter jídla, který se bez ní může snadno rozpadnout.
Tenhle článek vznikl z reálné kuchyňské praxe a řeší jednoduchou otázku: čím šalvěj nahradit tak, aby jídlo chutnalo dobře, nebylo přebytkově bylinkové a recept se nezměnil v improvizovaný experiment.
FAQ – Často kladené otázky
Čím nahradit šalvěj, když ji nemám doma?
Šalvěj lze nahradit jinými bylinkami, ale vždy záleží na tom, v jakém jídle ji používáte a jakou roli tam hraje. Nejčastěji se používá kvůli chuti, vůni nebo práci s tukem.
V běžné kuchyňské praxi se osvědčil tymián, majoránka nebo velmi malé množství rozmarýnu. Důležité je použít menší množství než u šalvěje a dochucovat postupně. Pokud si nejste jistí, je lepší šalvěj vynechat úplně, než ji nahradit špatně a jídlo přebít.
Jaká bylinka je chuťově nejblíže šalvěji?
Chuťově má k šalvěji nejblíže tymián, protože není svěží, ale spíše zemitý a aromatický. Právě proto funguje v podobných typech jídel.
Rozmarýn je také blízký, ale je výraznější a snadno přebije ostatní chutě. Pokud ho používáte jako náhradu, je nutné dát ho výrazně méně. Majoránka se osvědčila hlavně u masa, kde dokáže vytvořit podobnou hloubku chuti.
Mohu šalvěj úplně vynechat bez náhrady?
Ano, v mnoha receptech lze šalvěj úplně vynechat, aniž by se jídlo pokazilo. Platí to hlavně tam, kde slouží jen jako doplňková bylinka.
Pokud je šalvěj v receptu pouze okrajovou chutí, stačí upravit techniku přípravy – například pracovat více s tukem nebo časem restování. V praxi je vynechání lepší než špatná náhrada, která může změnit charakter jídla.
Čím nahradit šalvěj v těstovinách s máslem?
V těstovinách s máslem se nejlépe osvědčil tymián, protože se dobře váže na tuk a nepůsobí rušivě. Je jemnější než rozmarýn a chuť zůstává vyvážená.
Důležité je přidat bylinku až ke konci a nesmažit ji dlouho. Pokud nemáte ani tymián, lze jídlo připravit jen s kvalitním máslem a trochou pepře. Výsledek bude jednodušší, ale stále funkční.
Čím nahradit šalvěj k masu?
U masa záleží na druhu a způsobu přípravy. Šalvěj se často používá kvůli práci s tukem a potlačení těžkosti.
U vepřového a telecího masa funguje majoránka, u kuřecího masa malé množství tymiánu nebo rozmarýnu. Vždy platí pravidlo, že náhrady musí být méně než šalvěje, jinak chuť masa zanikne.
Jaký je rozdíl mezi čerstvou a sušenou šalvějí při náhradě?
Čerstvá a sušená šalvěj se chovají výrazně odlišně. Sušená je koncentrovanější, hořčí a citlivější na teplo.
Pokud nahrazujete čerstvou šalvěj sušenou, použijte maximálně třetinu množství a přidávejte ji až ke konci. V některých receptech je lepší sušenou šalvěj vůbec nepoužít a zvolit jinou bylinku.
Proč se šalvěj nehodí nahrazovat bazalkou?
Bazalka má úplně jiný chuťový profil než šalvěj. Je svěží, lehká a typická pro jiný typ kuchyně.
Při náhradě šalvěje bazalkou vzniká jídlo, které chutná „jinam“, než má. V máslových nebo masových receptech bazalkanaruší rovnováhu a&nbs
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledan…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
Bazalku můžeme pěstovat v zahradě, v truhlících na balkoně nebo v květináči na okně. Je možné vybrat si mezi bazalkou malolistou nebo velkolistou. Drobné odrůdy mají jemnější aroma. Jsou známy i kultivary červenolisté a četné odrůdy lišící se vůní. Například bazalka skořicová, citronová a anýzová. Ze vzdálených zemí k nám přicházejí thajská bazalka, svatá bazalka z Indie a bazalky mexická a kafrová z Afriky a turecká keříčkovitá.
Bazalku můžete vysévat 2x do roka, a to na jaře a na podzim. Semínka zasévejte řídce a jen zlehka prstem zatlačte. Vzrostlé rostlinky opatrně jednou přepikýrujte. Asi za tři týdny budou sazeničky dostatečně velké k přesazení. Vytahujte rostlinky zlehka za stonek, abyste jim nepoškodili kořeny. Přesazujte je do malé jamky a zeminu kolem sazenice jen lehce přihrňte, nestlačujte silou! Bazalku přesazujte podle potřeby. Při dorůstání rostlinu postupně zaštipujte, podpoříte tak její větvení a oddálíte kvetení. Nezaštipovaná bazalka může dorůst do výšky více než 50 centimetrů a zbytečně se tak vysiluje.
V červenci až srpnu můžete z matečné rostliny odebrat vrcholové řízky, které během několika dní zakoření ve vodě.
Rostlina má ráda slunečné stanoviště. Pro její pěstování je nejvhodnější propustný, hlinito-písčitý substrát, do kterého je vhodné pro provzdušnění přidat také jeden díl perlitu. Pozor: bylinka je velmi citlivá na mráz.
Bazalka má ráda bohatou zálivku. Nejlépe je zalévat ji odstátou vodou pokojové teploty do misky, tak se voda nasaje do půdy a při dostatečném množství prosákne až na povrch zeminy v květináči. Nadbytečná zálivka totiž rostlině také škodí. V létě rostlinu hnojíme jednou za čtrnáct dní doporučenou dávkou speciálního tekutého hnojiva (nejlépe organického), které zředíme ve vodě.
Bazalka obsahuje silice, v nichž je obsažen především estragon, flavonoidy a deriváty kyseliny kávové. Díky tomuto složení zvyšuje žaludeční činnost, je vhodná při léčbě močového systému, omezuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu. Navíc působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Obklady z bazalky se mohou přikládat na opruzeniny, po bodnutí hmyzem nebo na rány, které se nechtějí hojit. Využívá se rovněž při bolestech kloubů a revmatu.
K léčení sbíráme kvetoucí nať bazalky, která obsahuje zejména vonné silice a z minerálních látek hodně železa. Při sběru ostříháme jen vrchní část byliny a necháme spodní část s většími listy, ze které rostlina opět obrazí. K použití bazalky jako koření trháme čerstvé lístky dle potřeby, ale vždy jen tolik, abychom bylinku neomezili v růstu.
Bazalka se „ordinuje“ při větrech, chronických zánětech žaludku, při zácpě, při zánětech močového měchýře i jako kloktadlo. Čaj z bazalky uvolňuje křeče, posiluje žaludek, povzbuzuje chuť k jídlu a zmenšuje nadýmání.
Osvědčuje se rovněž jako osvěžující přísada do koupele. Pro své blahodárné účinky se tato aromatická bylinka využívá také v kosmetice – bazalková napařovací lázeň na obličej dokonale zklidní vaši podrážděnou pokožku. Nejlepší je tuto proceduru podstupovat před spaním.
Odvar bazalky je vhodný také jako vlasová voda. Dokonale vyživuje pokožku a zabraňuje vypadávání vlasů. Díky vysokému obsahu éterických olejů je bazalka významná i pro aromaterapii.
Díky své silné vůni odpuzuje bazalka hmyz, lze ji tedy s úspěchem použít i jako přírodní repelent bez chemikálií. V zahradě je prospěšné, budeme-li bazalku pěstovat mezi rajčaty, neboť odpuzuje také škodlivý hmyz.
A aby toho nebylo málo, říká se, že bazalka podporuje také činnost pohlavních orgánů, takže ji můžeme řadit i mezi přírodní afrodiziaka.
Bazalka je vznešenou bylinkou, které se dříve také říkalo „královský balzám“. Její listy jsou totiž bohaté na éterické oleje, obsahují především linalol, estragol a kafr. V našem podnebném pásmu bazalka bohužel volně neroste, a tak si ji musíme vysazovat. Budeme tak mít po celé léto po ruce vynikající bylinku nejen jak jako výtečné koření, ale i k léčení.
Bazalka má totiž blahodárné účinky na naše zdraví. Zlepšuje výměnu látek v našem těle, stimuluje tvorbu žluče a funkci žaludku, pomáhá při střevních potížích, dále při nadýmání a katarech, ale i při projevech úzkosti, bolestech hlavy a nervových potížích, protože napomáhá odstranit stres a napětí.
Tato zázračná rostlinka posílí rovněž váš imunitní systém, je tedy vhodným doplňkem stravy při léčbě chřipky, nachlazení, při bolestech v krku, kašli, ale i při zánětech dásní. Odvar z bazalky můžete pít jako léčivý čaj, kloktat nebo také inhalovat.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
Můžeme konstatovat, že u nás je bazalka znovuobjeveným kořením. Naše babičky měly často za oknem květináč s bazalkou a rostlinka jim sloužila nejen jako aromatické koření do jídla, ale současně odpuzovala nepříjemný hmyz.
Už naše babičky věděly, že bazalka zlepšuje chuť k jídlu, omezuje nadýmání. Jako koření nelze bazalku jen tak něčím nahradit. Není totiž jen vynikajícím kořením, ale i lékem. Jako koření se používají čerstvé nebo sušené lístky. Sušenou bazalku je třeba pečlivě uchovávat v uzavřených nádobách, aby zcela neztratila svou vůni.
Jeden bílek z vejce M váží průměrně 30–33 gramů. Nejčastěji se při výpočtech používá orientační hodnota 30 g.
Reálná hmotnost se ale může pohybovat přibližně mezi 28 a 35 gramy podle konkrétního kusu. Pokud pečete běžné těsto, tento rozdíl většinou nevadí. U citlivých dezertů je však lepší bílek zvážit. Přesnost je důležitá hlavně u makronek nebo pusinek, kde malá odchylka změní konzistenci. Pravidlo 30 gramů je dobrý základ, ale ne absolutní hodnota.
Kolik bílků je 50 gramů?
50 gramů bílků odpovídá přibližně dvěma menším bílkům nebo jednomu většímu a části druhého.
Při použití vajec velikosti M počítejte s tím, že jeden bílek má kolem 30 g. Dva bílky tedy dají asi 60 g, což je o něco více, než požadovaných 50 g. Pokud potřebujete přesnost, oddělte dva bílky a část odeberte. Při práci bez váhy je lepší mírně podhodnotit než přidat příliš mnoho. Přesné vážení je jistější řešení.
Kolik bílků je 200 gramů?
200 gramů bílků představuje přibližně 6 až 7 bílků velikosti M.
Pokud použijete vejce L, může stačit 6 kusů. Při výpočtu můžete použít jednoduchý vzorec: 200 ÷ 30 = 6,6. To znamená 6 celých bílků a část sedmého. U většího množství se vždy vyplatí vážit, protože rozdíly mezi kusy se sčítají. Přesnost je klíčová zejména při větším pečení nebo výrobě dezertů ve větším objemu.
Kolik váží jeden bílek velikosti L?
Bílek z vejce velikosti L váží obvykle 33–36 gramů, někdy i více.
Rozdíl oproti velikosti M může být několik gramů. Pokud recept počítá s přesným množstvím, například 100 g bílků, může použití tří bílků L znamenat mírné překročení. Větší vejce obsahují více tekutiny, což ovlivní hustotu směsi. Přizpůsobení podle velikosti vejce je proto důležité zejména u precizních receptů.
Kolik bílků je 100 ml?
100 ml bílků odpovídá přibližně 3 bílkům velikosti M.
Protože hustota bílku je velmi blízká vodě, lze použít přepočet 1 ml ≈ 1 g. 100 ml tedy znamená asi 100 gramů. Pokud pracujete s odměrkou, počítejte s drobnou odchylkou způsobenou pěnou nebo nerovností hladiny. Odměrka je orientační nástroj, zatímco digitální váha poskytuje přesnější výsledek.
Kolik kalorií má jeden bílek?
Jeden bílek obsahuje přibližně 15–17 kcal a kolem 3–4 gramů bílkovin.
Bílek je téměř bez tuku a obsahuje minimum sacharidů. Proto je oblíbený v dietních a fitness jídelníčcích. Pokud oddělujete žloutek, výrazně snižujete kalorickou hodnotu vejce. Bílek je zdroj kvalitní bílkoviny bez přidaného tuku, což z něj dělá vhodnou surovinu při redukční dietě. Nutriční hodnota zůstává stabilní bez ohledu na velikost vejce.
Nejlepší náhrada za estragon je bazalka, kopr nebo kerblík, zejména ve francouzské kuchyni, protože s touto bylinou sdílejí mírnou anýzovou nebo lékořicovou chuť. Pro sušený estragon můžete použít sušené oregano, majoránku nebo kopr. Při nahrazování čerstvého estragonu lze použít čerstvou bazalku v poměru 1:1, měli byste ji však nakrájet na tenké plátky, aby napodobila tvar listu estragonu.
Čerstvé náhražky
Bazalka: Skvělá náhražka, zejména čerstvá bazalka, která má podobný chuťový profil. Používejte ji v poměru 1:1 a listy nakrájejte na tenké plátky.
Kopr: Lze jej použít ve stejných dílech pro travnatější chuť nebo v kombinaci se špetkou anýzu pro napodobení lékořicové noty.
Kerblík: Považován za nejlepší náhražku estragonu v jemných francouzských omáčkách, jako je béarnaise. Používejte ho v poměru 1:1.
Sušené náhražky
Sušené oregano nebo majoránka: Mohou dobře fungovat jako náhrada sušeného estragonu a nabízejí podobný chuťový profil.
Sušený kopr: Dobrá volba, pokud ji máte po ruce. Použijte poměr 1:1 nebo o něco menší množství, protože jeho chuť může být výraznější.
Semínka fenyklu nebo anýz: Používejte je střídmě, abyste replikovali chuť lékořice. Začněte s malým množstvím (asi 1/4 čajové lžičky) a podle potřeby přidávejte další.
Další možnosti
Tymián: Mírnější alternativa, která se hodí do pokrmů, jako jsou polévky a dušená masa. Používejte jej v poměru 1:1.
Petržel a skořice: Tato nečekaná kombinace může napodobit chuť estragonu, zejména v bearnéské omáčce. Čerstvou petrželku povařte s trochou skořice ve vodě a tekutinu použijte jako náhradu estragonu.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Existuje velké množství bylinek, které se v těhotenství nedoporučují. Patří mezi ně i bazalka, protože obsahuje ve svých silicích velké množství estragonu. Bylinky s takovýmto silným účinkem by mohly ovlivnit děložní svalovinu a vyvolat potrat překrvením pánevních orgánů, rovněž mohou mít vliv na funkci důležitých orgánů. Nedoporučuje se ani během kojení, pro novorozence a malé děti.
Bazalka posvátná –Tulsi – pochází z Indie, je to víceletá rostlina,která dorůstá až do výšky 1 m. Je vysoce uznávaná jako lék se širokým účinkem pro léčbu srdce, plic, krve, jater, ledvin, dýchacího ústrojí, zažívacího traktu, nervového systému, metabolismu, je účinná na snižování krevního cukru, účinky toxických jedů, malárii, alergii, na bodnutí hmyzem, na neplodnost, zbavuje nás stresu, používá se při léčbě rakoviny a po chemoterapii a při celkovém posílení organismu. Obyčejně se připravuje ve formě čaje nebo je možné přidávat do pokrmu pravidelně jeden až dva lístky.
Tulsi má však prvořadý význam náboženský, který je zmiňován již ve starých textech: Tulsi má ráda lidi a jejich pozitivní vibrace, čistotu fyzickou a myšlenkovou, odhání démony, duchovně posiluje rodiny, kde je pěstována a přináší do rodin lásku.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
V kuchyni lze využít jak čerstvé, tak i sušené listy bazalky. Mladé čerstvé listy bazalky se mohou kdykoliv otrhávat a používat pro přípravu zeleninových salátů, do různých pokrmů s rajčaty, vhodná je do polévek, omáček, k rybám, do marinád k masu na grilování. Do vařených jídel ji přidáváme před dokončením, přičemž je vhodné její chuť podtrhnout česnekem. Dobře se kombinuje také s cibulí, pažitkou, majoránkou, oreganem, saturejkou a tymiánem. Hojně se využívá v italské kuchyni při přípravě těstovin a pizzy. V mikrotenovém sáčku vydrží v chladničce i několik dní. Celé lístky používáme jako přísadu do salátů, pokrájené na kousky pak nejčastěji jako koření k masu. Z větších listů raději odstraňte středový řapík.
Bazalku je nejlépe užívat v syrovém nebo zmrazeném stavu, protože sušená ztrácí aroma i chuť. Ale samozřejmě není možné mít po ruce stále čerstvé bylinky, takže v případě potřeby otrhejte lístky bazalky ještě před květem a sušte je ve stínu, případně v sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Další možností, jak co nejlépe uchovat bazalku, je naložení do oleje. Takto konzervovaná bylinka je pak vhodná hlavně pro tepelné úpravy masa a zeleniny nebo do salátů.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Bazalce se výborně daří i v květináči za oknem, nebo na balkoně v truhlíku. Na okně slouží bazalka jako repelent proti hmyzu. Bazalka má ráda slunce, takže jestli máte alespoň jedno okno, kam svítí slunce, nic vám nebrání v jejím pěstování. Pokud se rozhodnete si bazalku předpěstovat v květináči, než ji zasadíte ven do záhonu, začněte s výsadbou semínek už březnu, nejpozději začátkem dubna. Tak budete mít jistotu, že vám vyrostou dostatečně silné a velké rostlinky k výsadbě ven.
Právě bazalce se často daří lépe v květináči umístěném na teplém místě na okenním parapetu než na zahradě. Truhlík nebo květináč musí mít dobrý odtok vody, na dno nasypte vrstvu písku nebo drobného štěrku. Smíchejte po třetinách zralý kompost, písek a zahradní zeminu. Tato bylinka miluje humózní a lehce písčitou půdu. Po týdnu se začnou objevovat první děložní lístky, počkejte, až povyrostou, a můžete je přesazovat. Při dorůstání nezapomeňte rostlinu zaštipovat, bohatě poroste a nebude tak rychle kvést. Na okně výborně působí i jako repelent proti mouchám.
