Pravlastí této stálezelené rostliny patřící do čeledi hluchavkovitých je Asie, do Evropy, respektive do Středomoří, pronikla přes Alpy asi ve 12. století. V závislosti na klimatických podmínkách dorůstá výšky 15–60 cm. V současnosti známe více než 60 druhů bazalek v podobě letniček i trvalek.
Pěstování bazalky
Bazalku můžeme pěstovat v zahradě, v truhlících na balkoně nebo v květináči na okně. Je možné vybrat si mezi bazalkou malolistou nebo velkolistou. Drobné odrůdy mají jemnější aroma. Jsou známy i kultivary červenolisté a četné odrůdy lišící se vůní. Například bazalka skořicová, citronová a anýzová. Ze vzdálených zemí k nám přicházejí thajská bazalka, svatá bazalka z Indie a bazalky mexická a kafrová z Afriky a turecká keříčkovitá.
Bazalku můžete vysévat 2x do roka, a to na jaře a na podzim. Semínka zasévejte řídce a jen zlehka prstem zatlačte. Vzrostlé rostlinky opatrně jednou přepikýrujte. Asi za tři týdny budou sazeničky dostatečně velké k přesazení. Vytahujte rostlinky zlehka za stonek, abyste jim nepoškodili kořeny. Přesazujte je do malé jamky a zeminu kolem sazenice jen lehce přihrňte, nestlačujte silou! Bazalku přesazujte podle potřeby. Při dorůstání rostlinu postupně zaštipujte, podpoříte tak její větvení a oddálíte kvetení. Nezaštipovaná bazalka může dorůst do výšky více než 50 centimetrů a zbytečně se tak vysiluje.
V červenci až srpnu můžete z matečné rostliny odebrat vrcholové řízky, které během několika dní zakoření ve vodě.
Rostlina má ráda slunečné stanoviště. Pro její pěstování je nejvhodnější propustný, hlinito-písčitý substrát, do kterého je vhodné pro provzdušnění přidat také jeden díl perlitu. Pozor: bylinka je velmi citlivá na mráz.
Bazalka má ráda bohatou zálivku. Nejlépe je zalévat ji odstátou vodou pokojové teploty do misky, tak se voda nasaje do půdy a při dostatečném množství prosákne až na povrch zeminy v květináči. Nadbytečná zálivka totiž rostlině také škodí. V létě rostlinu hnojíme jednou za čtrnáct dní doporučenou dávkou speciálního tekutého hnojiva (nejlépe organického), které zředíme ve vodě.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledan…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
Bazalka obsahuje silice, v nichž je obsažen především estragon, flavonoidy a deriváty kyseliny kávové. Díky tomuto složení zvyšuje žaludeční činnost, je vhodná při léčbě močového systému, omezuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu. Navíc působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Obklady z bazalky se mohou přikládat na opruzeniny, po bodnutí hmyzem nebo na rány, které se nechtějí hojit. Využívá se rovněž při bolestech kloubů a revmatu.
K léčení sbíráme kvetoucí nať bazalky, která obsahuje zejména vonné silice a z minerálních látek hodně železa. Při sběru ostříháme jen vrchní část byliny a necháme spodní část s většími listy, ze které rostlina opět obrazí. K použití bazalky jako koření trháme čerstvé lístky dle potřeby, ale vždy jen tolik, abychom bylinku neomezili v růstu.
Bazalka se „ordinuje“ při větrech, chronických zánětech žaludku, při zácpě, při zánětech močového měchýře i jako kloktadlo. Čaj z bazalky uvolňuje křeče, posiluje žaludek, povzbuzuje chuť k jídlu a zmenšuje nadýmání.
Osvědčuje se rovněž jako osvěžující přísada do koupele. Pro své blahodárné účinky se tato aromatická bylinka využívá také v kosmetice – bazalková napařovací lázeň na obličej dokonale zklidní vaši podrážděnou pokožku. Nejlepší je tuto proceduru podstupovat před spaním.
Odvar bazalky je vhodný také jako vlasová voda. Dokonale vyživuje pokožku a zabraňuje vypadávání vlasů. Díky vysokému obsahu éterických olejů je bazalka významná i pro aromaterapii.
Díky své silné vůni odpuzuje bazalka hmyz, lze ji tedy s úspěchem použít i jako přírodní repelent bez chemikálií. V zahradě je prospěšné, budeme-li bazalku pěstovat mezi rajčaty, neboť odpuzuje také škodlivý hmyz.
A aby toho nebylo málo, říká se, že bazalka podporuje také činnost pohlavních orgánů, takže ji můžeme řadit i mezi přírodní afrodiziaka.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
dobrý den
Na rýmovník nedám dopustit ,bylinku mám skoro dva roky a když mám mladý výhonky tak rozdávám, je to vděčná bylinka jak v kuchyni tak i jako léčivka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
Bazalka je vznešenou bylinkou, které se dříve také říkalo „královský balzám“. Její listy jsou totiž bohaté na éterické oleje, obsahují především linalol, estragol a kafr. V našem podnebném pásmu bazalka bohužel volně neroste, a tak si ji musíme vysazovat. Budeme tak mít po celé léto po ruce vynikající bylinku nejen jak jako výtečné koření, ale i k léčení.
Bazalka má totiž blahodárné účinky na naše zdraví. Zlepšuje výměnu látek v našem těle, stimuluje tvorbu žluče a funkci žaludku, pomáhá při střevních potížích, dále při nadýmání a katarech, ale i při projevech úzkosti, bolestech hlavy a nervových potížích, protože napomáhá odstranit stres a napětí.
Tato zázračná rostlinka posílí rovněž váš imunitní systém, je tedy vhodným doplňkem stravy při léčbě chřipky, nachlazení, při bolestech v krku, kašli, ale i při zánětech dásní. Odvar z bazalky můžete pít jako léčivý čaj, kloktat nebo také inhalovat.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji rostlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
V kuchyni lze využít jak čerstvé, tak i sušené listy bazalky. Mladé čerstvé listy bazalky se mohou kdykoliv otrhávat a používat pro přípravu zeleninových salátů, do různých pokrmů s rajčaty, vhodná je do polévek, omáček, k rybám, do marinád k masu na grilování. Do vařených jídel ji přidáváme před dokončením, přičemž je vhodné její chuť podtrhnout česnekem. Dobře se kombinuje také s cibulí, pažitkou, majoránkou, oreganem, saturejkou a tymiánem. Hojně se využívá v italské kuchyni při přípravě těstovin a pizzy. V mikrotenovém sáčku vydrží v chladničce i několik dní. Celé lístky používáme jako přísadu do salátů, pokrájené na kousky pak nejčastěji jako koření k masu. Z větších listů raději odstraňte středový řapík.
Bazalku je nejlépe užívat v syrovém nebo zmrazeném stavu, protože sušená ztrácí aroma i chuť. Ale samozřejmě není možné mít po ruce stále čerstvé bylinky, takže v případě potřeby otrhejte lístky bazalky ještě před květem a sušte je ve stínu, případně v sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Další možností, jak co nejlépe uchovat bazalku, je naložení do oleje. Takto konzervovaná bylinka je pak vhodná hlavně pro tepelné úpravy masa a zeleniny nebo do salátů.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
Můžeme konstatovat, že u nás je bazalka znovuobjeveným kořením. Naše babičky měly často za oknem květináč s bazalkou a rostlinka jim sloužila nejen jako aromatické koření do jídla, ale současně odpuzovala nepříjemný hmyz.
Už naše babičky věděly, že bazalka zlepšuje chuť k jídlu, omezuje nadýmání. Jako koření nelze bazalku jen tak něčím nahradit. Není totiž jen vynikajícím kořením, ale i lékem. Jako koření se používají čerstvé nebo sušené lístky. Sušenou bazalku je třeba pečlivě uchovávat v uzavřených nádobách, aby zcela neztratila svou vůni.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnová Hana.
měla bych dotaz. Rakytník samici nám sežral hryzec, samec roste dobře a má kolem sebe spoustu oddenků. Je možné, že některá nově narostlá rostlinka bude samice, nebo jsou to samé samčí rostliny. Sjak to poznáme?
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Ne, to možné není z kořene roste klon, geneticky stejný. Musíte samici koupit, nebo někde si odkopnut.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
Nejlepší náhrada za estragon je bazalka, kopr nebo kerblík, zejména ve francouzské kuchyni, protože s touto bylinou sdílejí mírnou anýzovou nebo lékořicovou chuť. Pro sušený estragon můžete použít sušené oregano, majoránku nebo kopr. Při nahrazování čerstvého estragonu lze použít čerstvou bazalku v poměru 1:1, měli byste ji však nakrájet na tenké plátky, aby napodobila tvar listu estragonu.
Čerstvé náhražky
Bazalka: Skvělá náhražka, zejména čerstvá bazalka, která má podobný chuťový profil. Používejte ji v poměru 1:1 a listy nakrájejte na tenké plátky.
Kopr: Lze jej použít ve stejných dílech pro travnatější chuť nebo v kombinaci se špetkou anýzu pro napodobení lékořicové noty.
Kerblík: Považován za nejlepší náhražku estragonu v jemných francouzských omáčkách, jako je béarnaise. Používejte ho v poměru 1:1.
Sušené náhražky
Sušené oregano nebo majoránka: Mohou dobře fungovat jako náhrada sušeného estragonu a nabízejí podobný chuťový profil.
Sušený kopr: Dobrá volba, pokud ji máte po ruce. Použijte poměr 1:1 nebo o něco menší množství, protože jeho chuť může být výraznější.
Semínka fenyklu nebo anýz: Používejte je střídmě, abyste replikovali chuť lékořice. Začněte s malým množstvím (asi 1/4 čajové lžičky) a podle potřeby přidávejte další.
Další možnosti
Tymián: Mírnější alternativa, která se hodí do pokrmů, jako jsou polévky a dušená masa. Používejte jej v poměru 1:1.
Petržel a skořice: Tato nečekaná kombinace může napodobit chuť estragonu, zejména v bearnéské omáčce. Čerstvou petrželku povařte s trochou skořice ve vodě a tekutinu použijte jako náhradu estragonu.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..
Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.
Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.
Existuje velké množství bylinek, které se v těhotenství nedoporučují. Patří mezi ně i bazalka, protože obsahuje ve svých silicích velké množství estragonu. Bylinky s takovýmto silným účinkem by mohly ovlivnit děložní svalovinu a vyvolat potrat překrvením pánevních orgánů, rovněž mohou mít vliv na funkci důležitých orgánů. Nedoporučuje se ani během kojení, pro novorozence a malé děti.
Bazalka posvátná –Tulsi – pochází z Indie, je to víceletá rostlina,která dorůstá až do výšky 1 m. Je vysoce uznávaná jako lék se širokým účinkem pro léčbu srdce, plic, krve, jater, ledvin, dýchacího ústrojí, zažívacího traktu, nervového systému, metabolismu, je účinná na snižování krevního cukru, účinky toxických jedů, malárii, alergii, na bodnutí hmyzem, na neplodnost, zbavuje nás stresu, používá se při léčbě rakoviny a po chemoterapii a při celkovém posílení organismu. Obyčejně se připravuje ve formě čaje nebo je možné přidávat do pokrmu pravidelně jeden až dva lístky.
Tulsi má však prvořadý význam náboženský, který je zmiňován již ve starých textech: Tulsi má ráda lidi a jejich pozitivní vibrace, čistotu fyzickou a myšlenkovou, odhání démony, duchovně posiluje rodiny, kde je pěstována a přináší do rodin lásku.
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ne, dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez zásahu většinou vytvoří hodně menších plodů, které nemusí stihnout rovnoměrně dozrát.
Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido pěstovat i bez zaštipování. Ve většině českých podmínek ale rostlina rozděluje energii mezi příliš mnoho plodů. Výsledkem jsou menší kusy, slabší chuť a horší využitív kuchyni, zejména pokud chceš hokaido na polévku nebo koláč.
Kdy je nejlepší čas zaštipovat dýni hokaido?
Ideální čas na zaštipování dýně hokaido je ve chvíli, kdy už má nasazené první plody a je jasné, kolik jich rostlina zvládne uživit.
V praxi to bývá přibližně 6.–8. týden po výsadbě, podle počasí a vitality rostliny. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá jasno, kolik plodů vytvoří. Pokud naopak příliš pozdě, efekt je minimální a hokaido už energii rozdělilo. Právě správné načasování má zásadní vliv na velikost plodů i jejich vyzrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Počet plodů na jedné rostlině hokaida závisí na její síle a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se mi dlouhodobě osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíš 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená lepší chuť, vyšší obsah vitamínů a rovnoměrnější dozrání.
Co se stane, když nechám na hokaidu příliš mnoho plodů?
Při příliš velkém počtu plodů rostlina nestíhá všechny vyživit a výsledkem jsou menší, často nedozrálé dýně.
Hokaido pak může vypadat na pohled úrodně, ale část plodů zůstane tvrdá, zelenější a méně chutná. Takové dýně se hůř skladují a mají horší využitív kuchyni. Častým problémem je i to, že některé plody přestanou růst úplně. Právě tady má zaštipování dýní největší smysl.
Mohu zaštipovat hokaido stejně jako cuketu?
Ne, zaštipování cuket a zaštipování dýně hokaido není stejné a záměna postupů je častá chyba.
Cuketa plodí průběžně a snese častější a razantnější zásahy. Hokaido má delší vegetační cyklus a každý plod potřebuje čas. Pokud budeš hokaido zaštipovat stejně agresivně jako cuketu, můžeš přijít o část úrody nebo výrazně snížit počet plodů. U hokaida vždy platí, že méně zásahů je často lepší.
Má smysl zaštipovat slabou nebo stresovanou rostlinu?
Slabou nebo stresovanou rostlinu hokaida se zaštipovat nevyplatí, protože další zásah ji může ještě více oslabit.
Po chladných nocích, suchu nebo přemokření dej rostlině čas se vzpamatovat. Pokud listy nejsou pevné a růst se zpomalil, zaštipování situaci nezlepší. V takovém případě je lepší nechat menší
Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.
Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.
Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.
V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.
Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.
Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.
Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.
V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.
Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.
Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Šalvěj lze nahradit jinými bylinkami, ale vždy záleží na tom, v jakém jídle ji používáte a jakou roli tam hraje. Nejčastěji se používá kvůli chuti, vůni nebo práci s tukem.
V běžné kuchyňské praxi se osvědčil tymián, majoránka nebo velmi malé množství rozmarýnu. Důležité je použít menší množství než u šalvěje a dochucovat postupně. Pokud si nejste jistí, je lepší šalvěj vynechat úplně, než ji nahradit špatně a jídlo přebít.
Jaká bylinka je chuťově nejblíže šalvěji?
Chuťově má k šalvěji nejblíže tymián, protože není svěží, ale spíše zemitý a aromatický. Právě proto funguje v podobných typech jídel.
Rozmarýn je také blízký, ale je výraznější a snadno přebije ostatní chutě. Pokud ho používáte jako náhradu, je nutné dát ho výrazně méně. Majoránka se osvědčila hlavně u masa, kde dokáže vytvořit podobnou hloubku chuti.
Mohu šalvěj úplně vynechat bez náhrady?
Ano, v mnoha receptech lze šalvěj úplně vynechat, aniž by se jídlo pokazilo. Platí to hlavně tam, kde slouží jen jako doplňková bylinka.
Pokud je šalvěj v receptu pouze okrajovou chutí, stačí upravit techniku přípravy – například pracovat více s tukem nebo časem restování. V praxi je vynechání lepší než špatná náhrada, která může změnit charakter jídla.
Čím nahradit šalvěj v těstovinách s máslem?
V těstovinách s máslem se nejlépe osvědčil tymián, protože se dobře váže na tuk a nepůsobí rušivě. Je jemnější než rozmarýn a chuť zůstává vyvážená.
Důležité je přidat bylinku až ke konci a nesmažit ji dlouho. Pokud nemáte ani tymián, lze jídlo připravit jen s kvalitním máslem a trochou pepře. Výsledek bude jednodušší, ale stále funkční.
Čím nahradit šalvěj k masu?
U masa záleží na druhu a způsobu přípravy. Šalvěj se často používá kvůli práci s tukem a potlačení těžkosti.
U vepřového a telecího masa funguje majoránka, u kuřecího masa malé množství tymiánu nebo rozmarýnu. Vždy platí pravidlo, že náhrady musí být méně než šalvěje, jinak chuť masa zanikne.
Jaký je rozdíl mezi čerstvou a sušenou šalvějí při náhradě?
Čerstvá a sušená šalvěj se chovají výrazně odlišně. Sušená je koncentrovanější, hořčí a citlivější na teplo.
Pokud nahrazujete čerstvou šalvěj sušenou, použijte maximálně třetinu množství a přidávejte ji až ke konci. V některých receptech je lepší sušenou šalvěj vůbec nepoužít a zvolit jinou bylinku.
Proč se šalvěj nehodí nahrazovat bazalkou?
Bazalka má úplně jiný chuťový profil než šalvěj. Je svěží, lehká a typická pro jiný typ kuchyně.
Při náhradě šalvěje bazalkou vzniká jídlo, které chutná „jinam“, než má. V máslových nebo masových receptech bazalkanaruší rovnováhu a&nbs
Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.
Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.
V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.
Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využitív kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C. Dýně by se nem
