BEŠAMEL S HOUBAMI a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Bešamel, bílou omáčku, která se přidává do mnoha zapékaných jídel, znají asi všichni. Pojmenování této světlé omáčky vzniklo na počest markýze Luise de Béchameila, majordoma Ludvíka XIV. Luis de Béchameil byl mimo jiné také velký gurmán. Autorství receptu mu bývá někdy mylně přisuzováno.
Co je to bešamelová omáčka
Tato světlá omáčka je základem mnoha francouzských, italských nebo i řeckých jídel. Můžete ji využít jako základu pro přípravu omáček a polévek i jako přílohu k masu nebo zelenině. Ve Francii se bešamelová omáčka používá mimo jiné při přípravě krémových polévek, například s houbami nebo se zeleninou (mrkev, chřest, dýně, brokolice a další). V italské kuchyni můžeme najít bešamel jako základ například v receptu na lasagne. V tomto pokrmu je bešamel stěžejní, bez něho bychom totiž opravdové lasagne nikdy nepřipravili. Přes pevný základ v podobě tradičních těstovin a bešamelové omáčky mohou mít lasagne podle zbylých surovin mnoho různých podob. Nejtradičnější způsob přípravy lasagní je s boloňskou omáčkou, tedy s rajčatovou omáčkou s ragú z mletého masa. Lasagne lze však připravovat například i se špenátem a kuřecím masem, se zeleninou a podobně. Kromě lasagní se bešamel používá i na pizzu, a to ve variantě bez rajčatového suga, například u pizzy čtyř druhů sýra. Nejznámějším tradičním řeckým pokrmem, kde je bešamel jedním ze základních prvků, je musaka. S trochou fantazie lze musaku přirovnat k italským lasagním. Musaka je totiž rovněž zapékaný produkt, který tvoří jednotlivé vrstvy, v nichž kromě bešamelu figuruje lilek, dále mleté maso, rajčata nebo například i brambory.
Jak se dělá bešamel
Klasický bešamel se připravuje tak, že nejprve na pánvi necháte rozpustit máslo, které následně zaprášíte hladkou moukou, čímž vytvoříte světlou jíšku. Poté přidáte mléko a rozmícháte vše do hladka. Na závěr dochutíte solí a lehce muškátovým oříškem, s ním ale opatrně, je totiž velmi aromatický, a je hotovo.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Ingredience na bešamel: 50 g másla, 50 g hladké mouky, strouhaný muškátový oříšek, sůl, 500 ml mléka
Postup: Na másle opražíme mouku a po troškách přiléváme mléko. Směs vymícháme do hustší omáčky. V případě potřeby přidáme mléko. Mléko přidáváme po troškách a čekáme, dokud se všechno neprovaří. Jinak by nám vzniky hrudky.
Tip: Nejprve uděláme raději bešamel hustší, zředit ho totiž můžeme kdykoliv. Zahušťování je náročnější, to musíme znovu připravit jíšku v jiné nádobě. A pak ji přemístit do řídkého bešamelu, opět za stálého míchání, a pokud možno mimo bod varu. Jakmile je mouka dost provařená, ochutíme solí nebo i muškátovým oříškem. A je hotovo.
Připravujeme-li bešamel (příprava bešamelu) jako základ jídla, znamená to, že jej budeme i s jídlem ještě dále vařit nebo péct, takže není nutné ho dlouho provařovat. Stačí jen 2–3 minuty a pak ho použít třeba do zapečené zeleniny, do lasagní, na pizzu a podobně. Jakmile připravujeme bešamel jako hotový pokrm, tedy omáčku, přílohu a tak dále, musíme jej provařit alespoň 15 minut.
A můžeme připravit i tmavý bešamel, který má výraznou chuť sám o sobě. Jak tedy na tmavý bešamel? Mouku necháme na másle déle osmahnout. Jen pozor, rádo se to připaluje. Takže míchat, míchat, míchat.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Pod svým dnešním názvem se bešamel poprvé objevil ve slavné francouzské kuchařce Le Cuisinier François z roku 1651, napsané Françoisem Pierre La Varennem. Omáčka byla pojmenovaná na počest markýze Louise de Béchameila, finančníka a správce Bretaně, který je místy nesprávně označován za autora receptu. Za směrodatný je však dnes považován zejména recept Louise Saulniera z roku 1914, uveřejněný v knize Le Répertoire de la Cuisine.
Bešamel nebo béchamel je základ (bešamel je základ) pro světlou omáčku. Jde o tradiční specialitu zvláště francouzské kuchyně. Jak se dělá bešamel? Tato omáčka tvoří základ mnoha dalších omáček, například omáčky Mornay nebo hořčičné omáčky. Příprava omáčky je velice rychlá a jednoduchá: tmavou máslovou jíšku zalijeme mlékem, rozšleháme, provaříme a dochutíme muškátovým květem a cibulí. Omáčka se může podávat k masu, těstovinám nebo ji lze použít k přípravě dalších omáček, například s houbami nebo bílým vínem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Postup: Připravíme jíšku z předešlého receptu, do které pak za stálého míchání přidáváme smetanu. Nejlépe tu, která je určena na vaření. Pokud vyžadujeme opravdu tučný bešamel, použijeme běžnou smetanu ke šlehání (šlehačku).
Ingredience: Na 50 g mouky potřebujeme cca půl litru smetany na vaření. Běžné smetany ke šlehání bude potřeba o poznání více. Nejprve uděláme bešamel raději hustší, zředit ho totiž můžeme kdykoliv. Zahušťování je náročnější.
Tip: Ekonomicky výhodným způsobem použití bešamelu je připravit si ho více najednou. Pak zbytek uložit do lednice a do deseti dnů ho spotřebovat. Je ale i další možnost – můžeme ho dát zamrazit. Jen je potřeba po rozmrazení bešamel rozmixovat. Přemrzlý škrob totiž vytvoří „cucky“, které pouhým mícháním nelze rozpojit.
Dále můžeme připravit do zásoby pouze jíšku, tedy osmahnout mouku na másle. Tu lze v lednici uchovat v dobře těsnící nádobě i měsíc. Pokud jíšku rozdělíme na malé porce, můžeme ji zamrazit a brát z mrazáku postupně, kdykoliv potřebujeme udělat omáčku, polévku nebo bešamel připravený k dalšímu použití při vaření.
Zamrazená jíška nijak nezmění svou konzistenci a lze ji pak po rozmrazení běžně použít. Jen je nutné myslet na fakt, že tuky v mrazáku silně nasávají okolní pachy. Takže jíšku musíme skladovat ve velmi dobře těsnící nádobě. Pouhý igelitový sáček nám totiž nebude nic platný. Zejména když máme v mrazáku například aromatické uzené maso, klobásy nebo třeba předpřipravené česnekové karbanátky. Takové pachy jíška chytá velmi rychle a silně, což by mohlo později zkazit celé vaření. Proto vždy zamrazujeme ve vzduchotěsných nádobkách.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Zahrádkáři i v případě klematisu musí bojovat proti různým škůdcům a nemocím. Stává se třeba, že rostlině začnou rychle odumírat listy, pak i výhony a když s tím nic neuděláme, uhyne i celá rostlina. Proto se doporučuje preventivně na jaře rostlinku ošetřit fungicidem (spodní část nebo zálivka), a opakovat to po čtrnácti dnech. Listy klematisu mohou být také potaženy bílým povlakem, který se může objevit i na květech a výhonech. V takovém případě klematis trpí houbovým onemocnění erysiphe polygoni. Na květech se může objevit i šedá plíseň, která zasahuje poupata, květ i stonky hnědým povlakem plísně. Na klematisu se mohou objevit tmavě hnědé skvrny. Toto hnědnutí listů u klematisu je příznakem onemocnění antraknóza. Jako jiným rostlinám ani klematisu se nevyhýbají mšice a slimáci.
Mezi choroby plaménku patří vadnutí plaménku, padlí, rzi a různé druhy hniloby kořenů. Vadnutí plaménku je závažné houbové onemocnění, které způsobuje vadnutí a odumírání, často postihující skupiny Viticella a Integrifolia. Padlí se projevuje jako bílý houbový výrůstek na listech a rzi se projevují jako nažloutlé spory na plodech. Hniloby kořenů, stejně jako ty způsobené Phytophthora a Phymatotrichopsis, mohou způsobit vadnutí a odumírání, které lze zaměnit s vadnutím.
Vadnutí plaménku
Způsobeno houbou Phoma clematidina (dříve Ascochyta clematidina).
Mezi příznaky patří tmavě hnědé až černé skvrny na listech, rakovina stonků a vadnutí.
Mladé výhonky jsou obzvláště náchylné.
Často postihuje hybridy s velkými květy a může způsobit uhynutí celé rostliny nebo odumření částí výhonku.
Padlí
Způsobeno houbami, jako je Erysiphe.
Projevuje se jako bílý, práškový povlak na listech.
Listy mohou vadnout a odumírat.
Zranitelnější jsou rostliny stresované suchem ve stinných oblastech se špatnou cirkulací vzduchu.
Rez
Způsobeno houbami, jako jsou druhy rodu Puccinia a Aecidium.
Mezi příznaky patří mírně oteklé oblasti na révě s erupcemi nažloutlých spor.
Hniloba kořenů
Způsobena různými houbami, jako je Phymatotrichopsis, Phytophthora, Pythium, Rhizoctonia a Fusarium.
Mezi příznaky patří vadnutí, žloutnutí a odumírání rostlin s hnilobou kořenů v blízkosti nebo pod úrovní půdy.
Přemokření a špatná drenáž mohou přispívat k hnilobě kořenů.
Ošetření a prevence
Vadnutí plaménku
Postižené stonky seřízněte hluboko pod zavadlou oblastí. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a řádnou zálivku. Zvažte použití tekutých produktů z mořských řas. Některé odrůdy jsou náchylnější, proto vybírejte druhy odolné vůči chorobám.
Padlí
Zlepšete cirkulaci vzduchu a vyhněte se zalévání shora. Fungicidy l
Ingredience: balíček plátků na lasagne, 1 kg mletého hovězího masa, 2– 3 velké cibule, 2–3 stroužky česneku, konzerva naložených celých rajčat, rajčatový protlak, koření italské (oregano, bazalka, tymián), sůl, pepř, 200 gramů nastrouhaného eidamu (nebo jiného sýra)
Na bešamel: 1 litr polotučného mléka, nastrouhaná půlka muškátového oříšku, cca 1/4 másla, dvě čajové lžičky olivového oleje (se zavřenýma očima obyčejný olej), malý šálek hladké mouky, špetka soli a pepře
Postup:
Příprava směsi masa: Nakrájenou cibuli a česnek osmažíme na velké pánvi malinko dozlatova, poté postupně přidáváme ostatní suroviny: mleté maso, které se musí uzavřít a oddělit od sebe, až se oddělí, tak přidáme konzervu celých rajčat, 1 rajský protlak, bylinky dle chuti, sůl a pepř. Provaříme, ochutnáme a odstavíme.
Příprava bešamelu: Na mírném ohni v kastrůlku rozpustíme máslo a dvě polévkové lžíce olivového oleje. Nastrouháme muškátový oříšek, přisypeme do másla a rychle přidáme 3 lžíce hladké mouky a důkladně rozmícháme. Ještě přidáme trošku soli a pepře. Začneme po malých částech přilévat mléko a metličkou mícháme, a to svižně, směs bude houstnout. Dle potřeb přidáváme mouku – velmi málo, a to nejlépe přes sítko, aby nevznikly hrudky. Stále mícháme. Takto pokračujeme, až nám nezbude žádné mléko. Konzistence by měla být hustá asi jako sladké Salko.
Lasagne: Připravíme vyšší zapékací misku, dno vytřeme kouskem másla nebo olejem. První vrstva budou plátky na lasagne. Na ni vyložíme a rozprostřeme masovou směs (asi 1 cm do výšky), tu polijeme bešamelem a posypeme sýrem. Dáme druhou vrstvu těstovinových plátků, maso, bešamel a sýr. Takto pokračujeme až do úplného vyčerpání ingrediencí. Poslední vrstva je vrstva masa, bešamelu a sýra. Vložíme do středně vyhřáté trouby a cca hodinku necháme na 180 °C péct.
Ingredience: 300 g těstovin, 200 g mraženého zeleného hrášku, 100 g nastrouhaného tvrdého sýra, 50 g másla, 40 g hladké mouky, 4 dl mléka, 2 žloutky, 2 nožky klobásy, muškátový oříšek, mletý bílý pepř, voda, sůl
Postup: Rozpustíme 30 g másla, zaprášíme hladkou moukou a připravíme světlou jíšku, kterou zalijeme mlékem a na mírném ohni za stálého míchání svaříme v hustý bešamel, který sejmeme z tepla. Vmícháme najemno nastrouhaný sýr, ochutíme pepřem, špetkou soli i nastrouhaným muškátovým oříškem, nakonec do chladnoucího bešamelu vmícháme žloutky.
Těstoviny uvaříme ve vroucí osolené vodě podle návodu na obalu, pak je scedíme, propláchneme studenou vodou a necháme odkapat. Uvařené těstoviny promícháme s rozmrazeným hráškem a na tenká kolečka nakrájenými klobásami. Na dno zapékacích misek vymazaných zbylým máslem nalijeme trochu bešamelu, na něj dáme vrstvu těstovin, zalijeme bešamelem, opět poklademe těstovinami a znovu zalijeme bešamelem, povrch posypeme zbylým strouhaným sýrem.
Naplněné misky dáme do trouby vyhřáté na 180 °C a zapékáme 40 minut.
Bešamel z rýže od Rice&Rice představuje skvělý základ pro mnoho vynikajících receptů. Je připravený k přímému použití, bez živočišných tuků, a tedy bez cholesterolu. Rýžová bešamelová omáčka Rice&Rice je zaručeně bez lepku, bez laktózy a vyrobená z organické italské rýže. Je vynikající i pro přípravu těstovin, jako jsou lasagne, cannelloni a další zapékané těstoviny.
Základem bešamelové omáčky podle Pohlreicha je klasická poctivá jíška z másla a mouky v poměru jedna ku jedné. Pak už jen stačí přidat mléko a koření. Jako koření se nejčastěji používá tradičně sůl a pepř a dále muškátový oříšek a někdy i bobkový list. Zdeněk Pohlreich ještě bešamel zjemňuje smetanou.
Zároveň doporučuje, abyste teplou jíšku zalévali studeným mlékem nebo naopak do teplého mléka přidali studenou jíšku. Pokud by byly obě suroviny teplé, utvořily by se vám po jejich smíchání hrudky. Výhodou bešamelu je jeho snadná skladovatelnost a samozřejmě rozmanitost použití. Pokud zvládnete bešamel bez problému připravit, můžete se přesunout dále.
Ingredience na dochucení: paprika, kečup, česnek, sůl
Postup: Nahrubo nasekanou cibuli osmahneme v hrnci na sádle do zesklovatění, zaprášíme sladkou paprikou a necháme přepěnit. Houby nakrájené na větší kusy (asi 1,5 cm) vložíme do hrnce, dostatečně osolíme, přidáme lžičku drceného kmínu a špetku mletého nového koření. Vše za stálého míchání dusíme bez vody, až směs zhnědne a zmenší svůj objem asi o čtvrtinu. Poté podlijeme 1–1,5 l vřelé vody, přidáme malý rajský protlak a za občasného míchání vaříme asi 20 minut.
Mezitím oloupeme a pokrájíme na kostičky velké asi 1 cm 3–5 špekáčků (podle velikosti a chuti). Nakrájené špekáčky osmahneme za neustálého míchání na samostatné pánvičce, dokud nepustí zhruba polévkovou lžíci tuku. Poté je vlijeme do hrnce s uvařenými houbami, což časově odpovídá přípravě špekáčků, a necháme ještě zhruba 10 minut povařit. V závěrečné fázi můžeme guláš dochutit kečupem nebo solí – zahuštění nám již udělal tuk ze špekáčků.
Pro obměnu můžeme před koncem přidat česnek nebo syrovou nakrájenou papriku. Podáváme s chlebem nebo s bramborem.
Slimák popelavý patří do čeledi slimákovitých (Limacidae), řádu stopkookých (Stylommatophora), podtřídy plžů plicnatých (Pulmonata).
Tělo tohoto plže dosahuje délky 15 až 20 cm, ve vzácných případech prý dokonce 30 cm. Je silný, s napjatou pokožkou, výrazně vyniklý kýl zasahuje až do poloviny hřbetu. Pokožkové hrboly jsou na hřbetě dlouhé 8 až 10 mm, na bocích 5 až 7 mm. Zbarvení je velmi proměnlivé, někteří jedinci jsou antracitově černí, jiní nevýrazně bělaví nebo popelavě šedi. Kresba často bývá uspořádána do podélných pruhů, štít však zůstává jednobarevně šedý, černý nebo červený. Je popsána řada barevných forem – jednou z nejhezčích je L. cinereo-niger bielzi, která má masově červený hřbet s rudým kýlem a tmavě rudý až černý štít (vyskytuje se například na Křivoklátsku). Chodidlo je vždy výrazně rozčleněno na světlá střední a tmavá okrajová pole. Sliz je bezbarvý, hřbetní destička 8,5 mm dlouhá a 6 mm široká.
Slimák popelavý obývá převážně lesní porosty a dává přednost lesům podhorským a horským. Zdržuje se pod kůrou starých stromů, v trouchnivých pařezech a podobně. V místech výskytu bývá hojný, často najdeme více jedinců pohromadě. Živí se houbami, zelenými částmi rostlin, hlízami a různými živočišnými zbytky. Obývá téměř celou Evropu a od Skandinávie po středomořské ostrovy. Zaměnit jej můžeme za slimáka největšího, který má jednobarevné chodidlo a skvrnitý štít, nebo za podkornatkou žíhanou (mladé jedince). Od plzáka lesního ho rozeznáme podle umístění pneumostomu a kýlu na hřbetě.
Jde o velký druh slimáka – velikost těla 120–200 mm. Zbarvení je velmi variabilní, nejčastěji však tmavě šedomodré se světlým kýlem v zadní čísti nohy. Vyskytují se však i světle šedí až bílí jedinci s tmavými skvrnkami kolem kýlu. Známí jsou rovněž albinotičtí jedinci. Spodní strana těla je okolo okrajů tmavá, uprostřed světlá. V zadní části těla je vždy nápadný střední kýl. Patří mezi naše největší plže.
Slimák popelavý obývá především lesnaté oblasti, najdeme ho v různých typech lesů, zejména v listnatých, smíšených a lužních lesích. Vyhledává zastíněné a husté lesy. Vzácněji se objevuje také v okolí lidských sídel a v zahradách. Ukrývá se pod padlými kmeny, kameny nebo kůrou. Ze svého úkrytu vylézá až v noci, živí se zejména rostlinnou potravou a houbami.
Porce ryb osolíme, opepříme, zlehka pokapeme citronovou šťávou a necháme v chladu rozležet. Plech vyložíme pečicím papírem, potřeme částí másla a rozložíme na něj porce ryb. Pekáček vložíme do vyhřáté trouby a pečeme zvolna cca 10 minut na 160–170 °C. Mezitím si očistíme houby, pokrájíme je a zpěníme na zbytku másla. Houby mírně osolíme, přidáme drcený kmín a podusíme. Předpečenou rybu vyndáme, pokryjeme ji nakrájenými plátky mozzarelly a dopečeme poté ještě cca 5–10 minut, jen co se sýr roztaví. Porce ryby rozdělíme na talíře, posypeme podušenými houbami, posypeme posekanou bazalkou a petrželovou natí. Podáváme s pečenými bramborami, domácími hranolky nebo jen s pečivem a salátem.
Postup: Houby očistíme a nakrájíme je na větší kousky. Oloupané syrové brambory nakrájíme na kostičky a společně s houbami povaříme v osolené vodě, do které jsme přidali koření (kmín, nové koření, pepř, bobkový list). Když jsou brambory měkké, přidáme smetanu s rozkvedlanou moukou, promícháme a krátce povaříme. Podle chuti kulajdu osolíme, okyselíme octem a přidáme nasekaný kopr. Rozklepneme čerstvá vejce a zlehka je upustíme do polévky. Tři minutky mírným varem povaříme a dalších 5 minut necháme vejce dojít mimo tepelný zdroj. Žloutky vajec musí být poloměkké a polévka navoněná houbami a koprem. Použijete-li vejce domácí, barva žloutku bude nepřekonatelná.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
Ingredience: 800 g krůtího masa, 200 g houby Partabella, 2 lžíce mleté sladké papriky, 50 g petržele, 5 stroužků česneku, 200 ml černého piva, 50 g zelené papriky, 100 g mrkve, 60 g celeru, 100 g anglické slaniny, 2 chilli papričky, 300 g jater, 2 cibule, sůl, mletý pepř, olej
Technologický postup: Nejdříve si připravíme všechny suroviny. Krůtí maso, stehna nebo prsa, očistíme a nakrájíme na kostky. Játra očistíme a rozmixujeme dohladka. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Celer, mrkev a petržel omyjeme a oloupeme. Česnek zbavíme slupky a prolisujeme. Anglickou slaninu jemně nasekáme a houby nakrájíme na kostky. Zelenou papriku a chilli papričky zbavíme jadérek a pokrájíme najemno. Na oleji necháme zesklovatět cibulku, ke které vmícháme pokrájenou anglickou slaninu. Vše krátce orestujeme a přidáme na kostky nakrájené maso a chilli papričky. Směs za stálého míchání opékáme, dokud se maso nezatáhne, a pak přisypeme sladkou mletou červenou papriku. Směs osolíme, opepříme, krátce orestujeme a přidáme houby, zelenou papriku a kořenovou zeleninu v celku. Vše podlijeme vodou a pivem, zakryjeme a dusíme doměkka. Jakmile maso změkne, odstraníme z guláše kořenovou zeleninu, vše zahustíme rozmixovanými játry a guláš ještě asi 5 minut povaříme. Pikantní krůtí guláš s houbami podáváme se širokými nudlemi nebo bílým pečivem.
Jde o houbovou chorobu rostlin způsobenou houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledi rážovkovité (Nectriaceae). Zřejmě nejčastějším patogenem bývá srpovnička špičatovýtrusá (Fusarium oxysporum). Srpovnička může na jednom hostiteli způsobovat poškození společně s dalšími patogeny, přičemž stejné příznaky, jako je napadení houbami tohoto rodu, mohou způsobovat i jiné houby nebo další živé organismy.
Opatření pro záchranu sazenic: Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná. Je tedy důležitá prevence, a to dezinfekce půdy v nádobách na předpěstování sadby.
Základem ochrany je vypěstování zdravé sadby. Proto je vhodné pěstební substráty zalít přípravkem Merpan 80 WP (0,1 %). Toto ošetření se doporučuje zopakovat i přibližně 1 až 2 týdny po výsadbě na venkovní stanoviště.
V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu odolnější nebo nehostitelské plodiny. Nepřehnojovat a nepřelévat rostliny. Důležité je odstraňování napadených rostlin i s kořeny a likvidace (spálením). Nekompostovat a nezarývat nebo nezaorávat. Zamořené vlhké půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.
