BÍLÁ PLÍSEŇ NA KYSANÉM ZELÍ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Kysané zelí obsahuje řadu vitamínů a zdraví prospěšných látek. V minulosti bylo využíváno jako dostupný zdroj vitamínu C v období zimy, kdy byl nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Domácí kysané zelí se s tím z obchodu nedá srovnat ani v chuti, ani v obsahu vitamínů. Základem úspěchu je kvalitní keramický zelák. Zelí v něm správně vykvasí a vydrží vám klidně i celou zimu, to už záleží na velikosti zeláku a vaší spotřebě.
Recept na nakládané zelí s křenem
Pomůcky: 10litrová kameninová nádoba s krycí miskou, kruhadlo, velký ostrý nůž na půlení hlávek zelí, čistá vanička
Ingredience: 10 kg hlávkového zelí, 15–20 dkg soli, maximálně 20 g kmínu (to odpovídá 1 balení kmínu), 1 velký kořen křenu, 1 snítka kopru, 15 dkg cibule, 4–6 stroužků česneku
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na dlouhé nudličky nebo půlkolečka. Česnek a křen oloupeme. Křen dále nakrájíme na plátky nebo menší špalíčky. Zelí zbavíme vrchních listů – bývají většinou poškozené nebo špinavé. Hlávky rozpůlíme ostrým nožem a na kruhadle nakrouháme. Pokud vlastníme dlouhé kruhadlo, položíme ho jeho konci na dvě židle a na jednu z nich si sedneme. Pod kruhadlo připravíme vaničku, do které bude zelí padat. Při krouhání zelí střídavě přidáváme očištěnou a na dlouho pokrájenou cibuli a přisypáváme sůl a kmín. Máme-li zelí nakrouhané, ve vaničce je dobře promícháme, aby došlo k rovnoměrnému rozložení soli, kmínu a cibule. Připravenou nádobu začneme pěchovat nakrouhaným zelím. Je důležité zelí po přidání vždy dobře upěchovat, aby pustilo šťávu, protože tak včas dojde ke správnému kvašení. Při plnění přidáváme stroužky česneku a křen (ten podpoří křehkost a svěží chuť zelí). Přebytečnou šťávu, která se začne tvořit, odebereme. Zatím ji ale nevyléváme, necháváme si ji připravenou, pokud by byla potřeba k doplnění. Po naplnění sudu zelím vložíme snítku kopru (přidá zelí jemnější a pikantnější chuť). Je-li zelí méně než k hornímu okraji, zatížíme zelí hladkým čistým kamenem nebo prkénkem, aby se nám při kvašení příliš „nezvedalo“. Okraj nádoby vytřeme, osušíme a na soudek přiložíme misku. Okraj zalijeme čistou studenou vodou. Během kvašení se může na okrajích objevit bílá pěna – povrchová plíseň. Je nutné ji okamžitě sebrat, stěnu sudu otřít a dbát na odstranění příčiny, tedy dávat pozor na to, aby zelí nebylo „nasucho“ a v nádobě byl vždy dostatek šťávy. Dojde-li k tomu, že v nádobě chybí šťáva, je nejlepší svařit vodu se solí a po vychladnutí ji do soudku přilít. Poměr je asi 20 g soli na 1 litr vody. Doba kvašení zelí je závislá na kvalitě sklepa nebo jiných prostor, ve kterých máme nádobu uskladněnou. Po 3–4 týdnech už obvykle můžeme zelí ochutnávat.
Obecné rady na konec: Aby zelí neměklo, musí být promíseno s dostatečným množstvím křenu. Nakrájejte alespoň dva kořeny cca 30 cm dlouhé a o průměru 4–5 cm. Rozřežte je po délce na čtvrtiny a ze vzniklých sloupků pak krájejte 1–2 mm (jak to vyjde) silné plátky. Když zelí není křupavé po vykysání, tak v něm nebylo dost soli. Čím víc soli, tím je vykysané zelí křupavější. Také nesmí kysat na velmi teplém místě.
Zelí vypěstované v Čechách roste kvůli přírodním podmínkám pomaleji než zelí v jižní Evropě, díky tomu má hustší vlákninu v listech a je po naložení křupavější. Dovozové, rychlené zelí lidově řečeno zhadrovatí.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERNÁ ŘEDKEV A BÍLÁ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se na warfarin černá ředkev nebo bílá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ředkev bílá, černá i ředkvičky, to jsou všechno variety jedné rostliny s názvem ředkev setá. Díky tomu mají vzhledem k Warfarinu i stejné účinky a je jedno jestli je barva bulvy bílá nebo černá a nebo jde-li o ředkvičky. Může se konzumovat celá rostlina včetně listů. Kořenová část rostliny - bulva má jen zanedbatelné množství vitamínu K a nemusíte tedy vůbec hlídat snědené množství, i když užíváte Warfarin. Listy ředkve jsou také jedlé, ale ty již obsahují mnoho vitamínu K a listy z jedné rostliny vašemu tělu dodají 30 mikrogramů vitamínu K, což je 1/3 vaší denní dávky.
Po kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Právě kysání umožňuje, že lze zelí konzumovat po celý rok. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Kromě toho při kvašení vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediná pozitiva, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Sterilace udrží kysané zelí déle použitelné, ovšem tímto procesem se veškerý přínos kysaného zelí ztrácí. Tím nejjednodušším receptem, jak nejlépe uchovat kvašené zelí, je po vykvašení umístit nádobu do chladné místnosti a jednou za dva až tři týdny kontrolovat, zda je zelí pod vodou a zda je ve žlábku pod víkem zeláku stále voda, aby k zelí nemohl vzduch.
Ve svém příspěvku NÁVOD NA RYCHLOKVAŠENÉ ZELÍ KTERÉ JE HOTOVÉ UŽ ZA 3 DNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den, pokouším se delší dobu si udělat rychlokvašené zelí, ale po dnu až dvou začne mít hořkou, nebo takovou divnou chuť. Čím by to mohlo být? Při jaké teplotě by měla nádoba se zelím být? Také by mě zajímalo, zda nejsou na trhu menší nádoby na kvašení zelí. Třeba čtvrt litru až půllitr.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
několik pevných hlávek zelí (množství záleží na velikosti nádoby, do které chcete zelí naložit)
na každých 5 kg zelí potřebujete 2 cibule, 20 g soli, několik bobkových listů, hrst kmínu, pár kuliček pepře, střední kořen křenu
můžete přidat několik jablek, kopr
Postup:
Zelí dobře omyjte, očistěte a nakrouhejte. Na dno sudu či keramické nádoby dejte trošku výše uvedeného koření a rozložte na něj celé zelné listy. Na tyto listy pak poklaďte zelí a pečlivě upěchujte, nejlépe dřevěnou palicí. Každou vrstvu osolte, posypte kmínem, přidejte několik bobkových listů, křen a pepř. Každou vrstvu je potřeba důkladně stlačit. Pokud přidáváte jablka, rozložte je do každé vrstvy. Když už je nádoba plná a zelí stlačené, nechte stát asi 2 týdny v teple (kolem 18 °C). Zelí musí být na povrchu pokryté zelnými listy a šťávou, nesmí oschnout, jinak by se vám začalo kazit. Povrch připraveného zelí přikryjte vyvařeným kouskem plátna, na ně položte vydrhnuté a spařené prkénko nebo talířek a zatižte nedrolícím se a dobře umytým kamenem. Do žlábku u nádoby nalijte vodu a můžete nádobu přemístit do chladné místnosti (asi 8–10 °C), kde bude kvasit několik dalších týdnů. Zpočátku můžete zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, tím podpoříte fermentaci a únik plynů. Zelí musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Pokud zelí během kysání vylučuje příliš málo šťávy, doplňte ji převařenou a vychlazenou slanou vodou (na 1 litr vody 20 g soli). Objeví-li se povrchová plíseň, musíte ji hned odstranit. Prkénko pokaždé vydrhněte a spařte, plátno vyvařte. I když budete zelí odebírat ke konzumaci, nezapomeňte do nádoby dolívat vodu.
V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.
v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.
Sterilované zelí je velmi chutné v kombinaci s jinými pochutinami.
Sterilované zelí ve sladkokyselém nálevu
Ingredience: 3 litry vody, 100 g jemně nakrájené cibule na 1 Kg zelí, 2, 5 deci octa, 350 g cukru, sůl, kmín
Postup: Zelí nakrouháme nebo jemně nakrájíme a dáme do sklenic. Nemělo by se příliš pěchovat. Pak ho zalijeme nálevem, sklenice zavíčkujeme, zavaříme a necháme vychladnout.
Pikantní sterilizované zelí
Ingredience: Krouhané zelí, 1, 5 litru vody, 0, 5 litru octa, 50 g cukru krystal, sůl pepř celý, nové koření, bobkový list
Postup: nálevy vaříme maximálně 5 minut a pak ještě teplý naléváme do sklenic s nakrouhaným zelím, které nepěchujeme. Před uzavřením můžeme přidat kávovou lžičku oleje. Zavaříme cca 20 minut v troubě v pekáči s vodou a necháme dnem vzhůru vychladnout.
Sterilizované zelí v pepřovém nálevu
Ingredience: na kostičky nakrájené zelí, 2 l vody, 500 ml octu, 10 g soli, 30 g cukru, 2 bobkové listy, 1 lžíce fenyklu, 3 g mletého černého pepře, 3 g mletého bílého pepře
Postup: Zelí zbavené košťálu nakrájíme na větší kostičky a necháme přejít varem. Ingredience na nálev svaříme a ještě horkým nálevem přelijeme naplněné zavařovací sklenice na kostičky nakrájené, okapané zelí. Zavíčkujeme a zavařujeme cca 20 minut.
Sterilizované zelí s řepou
Ingredience: 1, 5 kg bílého hlávkového zelí, 1, 5 kg červené řepy, 300 g cibule, křen podle chuti
Ingredience na nálev: 1 l vody, 200 g cukru, 2 lžíce soli, 1/4 l octa
Postup: Červenou řepu uvaříme, oloupeme a nastrouháme spíše nahrubo. Zelí nakrouháme a cibuli nadrobno nakrájíme. Veškeré připravené ingredience na nálev smícháme a přivedeme k varu. Do vařícího roztoku dáme zeleninu a vše povaříme. Křen nastrouháme a do odstavené směsi vmícháme. Směs potom naplníme do sklenic, zavíčkujeme a následně sterilujeme 20 minut.
Je dokázáno, že kysané zelí ve svých sklepích skladovali ve velkém množství už staří Řekové a Římané. V dobách, kdy ještě neexistovaly mražené potraviny a potraviny z jižní polokoule byly pro střední a severní Evropu nedostupné, poskytovalo kysané zelí zdroj důležitých živin během zimy. V 16. století jej považovali dokonce za všelék. V dnešní době je známo, že kysané zelí obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek – bakterie kyseliny mléčné, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K a také spoustu minerálních látek, například draslík, hořčík, železo, zinek, fluor, a enzymy.
Bakterie mléčného kvašení pomáhají udržet zdravá střeva. Například po dlouhodobém užívání antibiotik vám pomůže kysané zelí obnovit zeslabenou střevní flóru. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, takže umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Má schopnost aktivovat imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. A navíc zelí jako jediná rostlinná potravina obsahuje vitamin B12, což je velmi důležité pro vegetariány, kteří nevyužívají žádný živočišný zdroj tohoto vitaminu, který je nezbytný pro duševní svěžest a pro činnost mozku a nervů. Působí také proti depresím. Celkový obsah vitaminů skupiny B v kysaném zelí je značně vysoký. Také minerální látky jsou dalším významným zdrojem zdraví organismu. Například velké množství draslíku odvodňuje tělo.
Připravte si tedy na zimu velkou zásobu tohoto „všeléku“.
Ingredience: 5,5 kg hlávkového zelí, 250 g jablek zbavených jádřinců, 130 g očištěné mrkve, 100 g soli, 10 g kmínu, 5 g semínek kopru, 6 ks bobkového listu
Postup: Zelí očistíme, opláchneme a ručně nebo pomocí kruhadla nakrouháme (bez košťálů). Do nakrouhaného zelí přimícháme sůl, kmín a koprová semínka. Směs vložíme do kameninové nádoby nebo dřevěného sudu a dobře upěchujeme (například dřevěnou palicí). Přebytečnou šťávu odléváme. V nádobě necháme místo, aby se šťáva během fermentace nevylévala. Mezi jednotlivé vrstvy zelí přidáme nastrouhanou mrkev, čtvrtky jablek a bobkové listy. Povrch připraveného zelí přikryjeme vyvařeným kouskem plátna, na ně položíme vydrhnuté a propařené prkénko nebo talířek a zatížíme například kamenem. Necháme 2 dny v teple kolem 18 °C kvasit. Třetí den nádobu se zelím přemístíme do chladnější místnosti, aby okolní teplota měla kolem 8–10 °C, necháme kysat. Zpočátku můžeme zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, podpoříme tak fermentaci a únik plynů, zelí však musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Kvašení trvá cca 4 týdny. Hotové zelí uchováváme v chladnu a temnu, přičemž zelí musí být stále ponořené v tekutině. Objeví-li se povrchová plíseň, musíme ji ihned odstranit, prkénko pokaždé vydrhneme a spaříme, plátno vyvaříme.
Ve svém příspěvku KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Bíláplíseň, známá také jako padlí, je houbové onemocnění, které postihuje různé rostliny, včetně orchidejí. Tato bílá textura může pokrýt listy i stonky těchto pokojových rostlin a v některých případech může pokrýt celou rostlinu.
Bíláplíseň je nakažlivá, což znamená, že se může rychle rozšířit na další pokojové rostliny, pokud se neléčí.
Zahradník nám sdělil, že různé druhy hub se obvykle tvoří na kořenech nebo okvětních lístcích orchidejí a mohou vaši rostlinu rychle zabít. Kořeny orchidejí hrají nesmírně důležitou roli ve zdraví rostliny. Bíláplíseň může potenciálně způsobit odumření kořenů, okvětních lístků, stonků a listů, pokud se neléčí. Je důležité okamžitě zasáhnout, když na své orchideji zaznamenáte jakoukoli formu bílé plísně.
Zahradník se s námi podělil o několik různých způsobů, jak léčit toto onemocnění, aby se toho orchidej co nejdříve zbavila. Chcete-li se zbavit bílé plísně u orchidejí, tak nejlepší způsob je použití oleje z čajovníku Tea Tree oil. Olej z čajovníku je přírodní a má určité antibakteriální vlastnosti, které dokážou vyléčit mnoho typů infekcí, a proto je tak účinný. Zahradník ale doporučil používat olej z čajovníku pouze v případě, že má vaše orchidej jen mírnou kořenovou infekci. Pak je proces této léčby velmi snadný a účinný.
Základem celého receptu je bílé zelí. Směs může obsahovat kromě zelí také najemno nakrájenou cibuli. Zelí nasypeme do nádoby vhodné ke šlapání (plastový dřez nebo dětská plastová vanička).
Ingredience: Na 1 kg zelí přidáváme 1,5 dkg soli a kmín. Zde záleží na vaší chuti, na 17 kg zelí cca 1 balení drceného českého kmínu (70 g).
Postup: Směs pořádně promícháme a přibližně 20 minut šlapeme, aby pustilo co nejvíce šťávy. Poté zelí i s vymačkanou tekutinou plníme do kameninového hrnce. Je velmi důležité zelí v hrnci pořádně upěchovat a nakonec zatížit buď žulovou kostkou (vyvařenou v octové vodě), nebo tvrdým dřevěným prkénkem. Kameninový hrnec uzavřeme pokličkou a do žlábku kolem ní nalijeme vodu. Tím zajistíme vzduchotěsnost. Zelí pokaždé pustí trochu jiné množství vody. Po celou dobu kvašení však musí být ponořené v tekutině. Průběžně jej tedy kontrolujeme a v případě potřeby přiléváme vodu. Zelí kvasí cca 3 týdny. Pak už můžete z hrnce postupně vytahovat kyselou pochoutku, a po celou zimu tak budete mít skvělý zdroj vitamínů.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Postup: Zelí omyjeme a nakrouháme. Na dno většího hrnce dáme chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujeme zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypeme solí, pepřem, kmínem a přidáme bobkový list. Nakonec zelí přelijeme převařenou vlažnou vodou a zakryjeme plátnem. Necháme kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
Tip: S troškou fantazie může dát i obyčejnému zelí skvělou příchuť:
klasická varianta: kmín, bobkový list
ovocná varianta: zelí zajímavě doplňují borůvky (zabezpečují lehkou stravitelnost), dále je vhodný ananas, jablka, hroznové víno, rozinky, sušené datle či fíky
smetanová varianta: zakysaná smetana nebo smetana na vaření zjemní chuť zelí a zvýrazní například chuť pokrmu, jako je zelňačka nebo segedínský guláš
Trend fermentovaných neboli zkvašených potravin je dnes zjevný a lidé se k této tradiční technice uchovávání potravin vracejí. Nejenže je výsledný pokrm velmi zdravý, ale má i specifickou chuť.
Na jeho přípravu se nejčastěji používají kamenné či keramické džbery nebo velké dózy, ale ty už dnes v domácnostech nejsou tak často k mání. Tudíž postačí i litrová sklenice s těsnicím klipsem. Sklenici při procesu kvašení však nechte otevřenou, přikrytou jen plátnem.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Milá Kamčo,moc díky za super recept ...i když je dost složitý,kvašení je nej zpusob .Zrovna nakládáme zelí . až vyzkouším kapustu napíšu .....zelí je zajeté už desítky let. Zuzana
Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
hlávkové zelí (množství podle toho, kolik ho na zimu potřebujete)
sůl, kmín, celý pepř
dle chuti křen
Postup:
Nakrouhejte si, popřípadě si můžete koupit již krouhané zelí, nasypte je do vaničky, posolte (na 1 kg zelí 3 dkg soli), posypte kmínem a celým pepřem a nechte alespoň 3–4 hodiny pustit šťávu. Potom zelí natlačte do 0,7 l sklenic tak, aby v každé byla i šťáva, a zavíčkujte. Můžete použít i šroubovací víčka. Sklenice postavte na plechy, nejlépe k topení nebo někam do tepla. Víčka se vypoulí, protože zelí pracuje, a stéká z nich šťáva. Nechte takto asi 2–3 týdny, víčka by se měla „vcucnout“, ale pokud se tak nestane, nevadí. Zaneste zelí do sklepa, kde vám vydrží a můžete jej postupně konzumovat. Jestli si nejste jistí výsledkem, otevřete jednu sklenici. Zelí by mělo být křupavé a moc dobré.
Kysané zelí zalijte vařící vodou, přidejte kmín, sůl a za občasného zamíchání duste do poloměkka. Na rozpáleném tuku osmahněte dorůžova nadrobno nakrájenou cibuli, zaprašte ji hladkou moukou a po mírném osmahnutí zamíchejte do zelí. Za občasného promíchání doduste doměkka. Ke konci dušení zelí přislaďte a podle potřeby dosolte. Takto připravené zelí je vhodné jako příloha k pečené drůbeži, k uzenému nebo pečenému masu. Zelí můžete připravit i bez zahuštění moukou. Když máte k dispozici moc kyselé zelí, propláchněte ho před dušením pod tekoucí vodou, ale zbavíte se tím vitaminů a minerálů, které obsahuje.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ingredience: zelí, kmín, sůl (20 g na 1 litr vody), cibule, jablka, jedlý jeřáb
Ingredience nálev: 0,7 l vařící vody, 26 g soli, 70 g cukru, 0,25 l 8% octa
Postup: Hlávky zelí zbavené vnějších listů a košťálů nakrouháme na kruhadle na úzké dlouhé proužky. Takto připravené zelí předvaříme ponořením do vařící vody po dobu 1 minuty. Předvářecí lázeň upravíme přídavkem 20 g soli na 1 l vody. Spařujeme po částech, scedíme a vodu přihřejeme. Odkapané zelí smísíme s malým množstvím kmínu, popřípadě s plátky cibule, jablek nebo s bobulemi jedlého jeřábu. Napěchujeme směs do sklenic a zalijeme horkým nálevem. Sklenice o obsahu 720 ml po zavíčkování sterilujeme 45 minut při 90 °C. Zelí připravené dle tohoto receptu lze použít stejně jako kysané zelí, to znamená pro další tepelnou úpravu nebo bez tepelné úpravy s ochucením jako salát.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Návod na rychlokvašené zelí, které je hotové už za 3 dny
Suroviny:
2 kg bílého hlávkového zelí
1 brambor
trochu chleba
kmín, sůl a pepř
Postup:
Zelí omyjte a nakrouhejte. Na dno většího hrnce dejte chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujte nakrouhané zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypte solí, pepřem, kmínem a navrch položte bobkový list. Nakonec zelí přelijte převařenou vlažnou vodou a zakryjte. Nechte kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je však třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
Sterilizace kysaného zelí udrží zelí déle k použitelnosti, ovšem sterilizací se veškerá pozitiva kysaného zelí ztrácí. Pokud i tak chceme, abychom měli zelí do zásoby, tak když kysané zelí dosáhne optimální kyselosti, to je nejčastěji po 3 týdnech, můžeme jej sterilovat. Vhodné jsou sklenice s obsahem 0, 7 l, sklenice bohatě naplníme kysaným zelím, uzavřeme a sterilujeme 45 minut při teplotě 65 stupňů, pak necháme volně vychladnout víčkem dolů.
Sterilizovat zelí lze i nekysané a to dle své fantazie. Můžeme jej různě kombinovat s jinou zeleninou nebo různými nálevy.
