BÍLÍ POVLAK NA OKURKÁCH je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Jak si počínat na vinici v květnu, abychom měli co nejlepší úrodu, na to se ptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.
Padlí révy vinné
Peronospora asi není jediná ohrožující houbová choroba, která se může vyskytovat před květem?
Ve stejné době může révu ohrožovat ještě jedno významné houbové onemocnění – padlí révy, latinsky Erysiphe necator nebo také Uncinula necator. Padlí se vyskytuje na mnoha dalších rostlinách; myslím, že každý zahrádkář se s ním setkává například na růžích, angreštech, okurkách či cuketách a patisonech.
Samozřejmě se jedná o různé druhy padlí. Listy napadené padlím vypadají, jako by byly posypány hladkou moukou. Proto se toto onemocnění ve slovenštině, velmi příhodně, nazývá „múčnatka“. A podobně se i u nás v minulosti označovalo „moučnatka“. Takovéto označení je dnes považováno za vědecky nesprávné, ale naprosto přesně popisuje první projevy výskytu této houby. Napadená místa postupně hnědnou až černají a také na spodní straně listů je pozorovatelný našedlý povlak. Listy se nejprve mírně svinují nahoru, později nekrotizují a mohou opadávat. Následující fotografie ukazuje „pomoučení“ listů napadením padlí révového:
Z listů je velmi snadná cesta na květenství a bobule. I ty jsou zpočátku pokryté bělavým povlakem, který postupně hnědne a černá a bobule zastavují svůj růst. Navíc u nich, zvláště ve fenofázích druhé poloviny vegetačního cyklu, může nastat praskání slupky a výhřez semen. Dále padlí může poškozovat celá internodia, která v důsledku toho také na napadených místech hnědnou až černají. Tyto tmavé skvrny jsou viditelné při zimním řezu na jednoletém dřevě. Detail napadeného internodia na letorostu:
Padlí přezimuje stejně jako peronospora na spadaném listí?
Ne, přezimuje v různých stádiích v očkách nebo na povrchu dřeva. Ovšem ve srovnání s peronosporou má odlišné požadavky na šíření. K aktivaci nepotřebuje takové množství vody, jako peronospora, ale stačí vysoká vzdušná vlhkost. Kromě vlhkosti má v oblibě dostatek tepla, nikoli však přílišná horka. Silné deště mohou naopak spóry smývat, proto v případech delších intenzivních srážek výskyt padlí nehrozí. Pro obě houbová onemocnění, padlí i peronosporu, je shodný způsob nepřímé ochrany: chovat se k révovým keřům tak, aby do nich dobře mohl vzduch a pletiva rychle osychala po deštích, rosách nebo při podzimních mlhách. Což v praxi znamená provádět včas a kvalitně všechny zelené práce.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Mezi hlavní škůdce, kteří napadají okurky, patří molice skleníková, třásněnka západní, slimáci a mšice. Na molice fungují dobře žluté lepové destičky. Třásněnku zničíte přípravky na bázi parafínového oleje. Slimáky zlikvidujete pomocí návnad, jako je sklenice s pivem zapuštěná do země, různé desky, pod kterými se schovají a vy je pak můžete sebrat. Proti slimákům funguje i biologická ochrana pomocí hlístic Phasmarhabditis, které vlezou do slimáka, usmrtí ho, ostatní slimáci ho sežerou a nakazí se hlísticí taky, což způsobí jejich kompletní vyhubení. Mšice můžete odstranit vhodným postřikem proti mšicím. Na okurkách se nejčastěji vyskytuje mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Účinné jsou přípravky Pirimor a Rock Effect.
Mezi choroby okurek patří plíseň okurková a padlí. S ošetřením proti plísni okurkové je třeba začít zpravidla na konci června (nebo později, ale vždy před výskytem choroby) a opakovat ho třikrát s intervalem opakování po 10 dnech. Pro tato ošetření se doporučují systémové přípravky Acrobat MZ WG, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite nebo PROTI PLÍSNÍM (Acrobat). Další ošetření proti plísni závisí na průběhu počasí. Od začátku srpna do konce sezóny v případě vlhkého počasí je možné použít kontaktní přípravek DITHANE DG Neotec. Ochranu proti padlí poskytne chemický přípravek Ortiva nebo Proti padlí (Kumulus). Účinky přípravků jsou především preventivní, a proto musí být použité ideálně ještě před nebo na počátku infekce.
Ve svém příspěvku JAK VYLÉČIT ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý večer
prosím o radu, na orchideich se mi udělal na podzim ze spodní strany bílý povlak, postříkala jsem je slabým roztokem vody a octa. Povlak sice zmizel,ale listy zůstaly povadlé i když jsem je postavila jednou za 3-4 týdny do nádoby s vodou a hnojivem pro orchidee. Tak se chci zeptat co s nimi jestli se ještě růst obnoví nebo je mám vyhodit a kde jsem udělala chybu.Děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete některým z těchto postřiků BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, ORTIVA, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Onemocnění způsobují houby rodu Erysiphales. Vyhovuje jim teplé a suché počasí a také přehnojení rostlin dusíkem. Na napadených listech se na obou stranách vytvoří moučný šedý povlak. Jedná se o hyfy a spóry konidií (spóry hub vzniklé nepohlavním rozmnožováním). Mycelium časem tmavne a vytváří kulovité plodnice. Horší je, že vítr může rozšířit spory houby na další rostliny.
Pokud je u vašich hortenzií diagnostikována tato choroba, měli byste postižené části rostliny co nejdříve odstranit. Zabráníte tak šíření nemoci. Je však třeba pamatovat na to, že napadené listy a výhonky nemohou skončit v kompostu. Když padlí napadne velkou oblast rostlin, pak mohou pomoci pouze chemické fungicidy. Postřik pak může zachránit hortenzie před odumřením.
Padlí je choroba, která se projevuje jako šedý povlak na spodní straně listů a na výhonech. Na listech se objevují žluté skvrny, které časem zhnědnou. Infikované listy opadávají a rostlina slábne a ztrácí svůj atraktivní vzhled. Růstu houby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu a teplota vzduchu 18-20ºC.
V počáteční fázi může pomoci odstranění a spálení kontrolovaných částí rostliny. Jako záchranný postup se doporučuje postřik vhodnými fungicidy proti padlí na okrasných rostlinách.
Ve svém příspěvku VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Císař.
Našel jsem při rytí záhonu bílí vajíčka o velikosti cca 1,5 cm. Jsou to vajíčka slimáků?
Přítomnost blech v bytě je velmi problematická a jejich likvidace není ani jednoduchá, ani rychlá. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2 000 druhů. V Česku jich žije ale jen asi 90 druhů. Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Tyto blechy sice nepříliš rády hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že na člověka nejdou. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky, nebo člověka.
I když je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do zvířecích pelechů.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí tehdy, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin a podobně. Vajíčka kladou i dále do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, takže připomínají červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Následně se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny.
Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blecha je velmi obtížný parazit, ale kromě toho může přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor, endemický tyfus a lymskou boreliózu. Dále bývá blecha takzvaným mezičlánkem (přenašečem) tasemnice.
Není dobré proto výskyt blech – i když nám to může připadat jakkoliv banální – podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit (me
Ve svém příspěvku CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Fletcher.
Dobrý den, v kořenech maliny a ostružiny, které mám v samozavlažovacím květináči na terase, se objevilo velké množství tenkých "červů", kteří vypadají jako nítěnky, jsou bílí a pohybují se do strany. Nenašla jsem na internetu žádnou informaci o tomto parazitu. Je evidentní, že rostliny nerostou,jak by měly, ale mají květy, na listech se objevil na okrajích fialový žír. V minulé sezóně byly rostliny napadeny sviluškou a jsou oslabené a tento rok se objevili tito červi. Je zajímavé, že rostliny jsou v jiných květináčích, které nejsou blízko u sebe. Budu ráda, když mi pomůžete s identifikací. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Slimák popelavý patří do čeledi slimákovitých (Limacidae), řádu stopkookých (Stylommatophora), podtřídy plžů plicnatých (Pulmonata).
Tělo tohoto plže dosahuje délky 15 až 20 cm, ve vzácných případech prý dokonce 30 cm. Je silný, s napjatou pokožkou, výrazně vyniklý kýl zasahuje až do poloviny hřbetu. Pokožkové hrboly jsou na hřbetě dlouhé 8 až 10 mm, na bocích 5 až 7 mm. Zbarvení je velmi proměnlivé, někteří jedinci jsou antracitově černí, jiní nevýrazně bělaví nebo popelavě šedi. Kresba často bývá uspořádána do podélných pruhů, štít však zůstává jednobarevně šedý, černý nebo červený. Je popsána řada barevných forem – jednou z nejhezčích je L. cinereo-niger bielzi, která má masově červený hřbet s rudým kýlem a tmavě rudý až černý štít (vyskytuje se například na Křivoklátsku). Chodidlo je vždy výrazně rozčleněno na světlá střední a tmavá okrajová pole. Sliz je bezbarvý, hřbetní destička 8,5 mm dlouhá a 6 mm široká.
Slimák popelavý obývá převážně lesní porosty a dává přednost lesům podhorským a horským. Zdržuje se pod kůrou starých stromů, v trouchnivých pařezech a podobně. V místech výskytu bývá hojný, často najdeme více jedinců pohromadě. Živí se houbami, zelenými částmi rostlin, hlízami a různými živočišnými zbytky. Obývá téměř celou Evropu a od Skandinávie po středomořské ostrovy. Zaměnit jej můžeme za slimáka největšího, který má jednobarevné chodidlo a skvrnitý štít, nebo za podkornatkou žíhanou (mladé jedince). Od plzáka lesního ho rozeznáme podle umístění pneumostomu a kýlu na hřbetě.
Jde o velký druh slimáka – velikost těla 120–200 mm. Zbarvení je velmi variabilní, nejčastěji však tmavě šedomodré se světlým kýlem v zadní čísti nohy. Vyskytují se však i světle šedí až bílí jedinci s tmavými skvrnkami kolem kýlu. Známí jsou rovněž albinotičtí jedinci. Spodní strana těla je okolo okrajů tmavá, uprostřed světlá. V zadní části těla je vždy nápadný střední kýl. Patří mezi naše největší plže.
Slimák popelavý obývá především lesnaté oblasti, najdeme ho v různých typech lesů, zejména v listnatých, smíšených a lužních lesích. Vyhledává zastíněné a husté lesy. Vzácněji se objevuje také v okolí lidských sídel a v zahradách. Ukrývá se pod padlými kmeny, kameny nebo kůrou. Ze svého úkrytu vylézá až v noci, živí se zejména rostlinnou potravou a houbami.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz, velký cca 3,5 mm, z řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin. Vajíčka kladou i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínají červy. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2–4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2–4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, jež brání srážlivosti krve a tím umožní krev sát, proto také kousnutí od blechy svědí.
Blechy jsou nejen velmi obtěžující, ale navíc mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že blecha jako přenašeč moru má v žaludku bakterie tohoto onemocnění, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha přenašečem lymské boreliózy, i když v menší míře než klíště, a encefalitidy (zápalu mozkových blan). Dále bývá blecha takzvaně mezičlánkem (přenašečem) tasemnice. Není dobré proto výskyt blech, i když nám to může připadat jakkoliv banální, podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty jej prostě nezabijete.
