Téma: 

blumy

BLUMY

Co obsahují blumy

Blumy obsahují mnoho důležitých živin, které naše tělo potřebuje. Blumy představují bohatý zdroj draslíku, vitamínů skupiny B, vitamínů C a A a celé řady dalších minerálů (fosfor, železo, vápník). Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, což je silný antioxidant, jenž chrání buňky lidského těla před poškozením.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Konzumace blum

Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Pěstování blum

Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Cena blum

Zde můžete vidět ceny plodů.

Zde můžete vidět ceny stromků.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Obsah kalorií

Energetická hodnota 100 g blum je 837,4 kJ (200,14 kcal). Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody blum vhodné pro osoby, jež trpí cukrovkou.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Recepty na zavařování blum

Recept 1

Ingredience: 2 kg blum, 800 g cukru krupice, 10 g kyseliny citronové, 2 l vody, 2 kusy hvězdiček badyánu, 2 kousky celé skořice.

Postup: Zralé pevné blumy dobře omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Nálev: do hrnce vsypeme krupicový cukr, zalijeme ho vodou, přivedeme k varu a necháme krátce svařit, poté přidáme kyselinu citronovou, kousek skořice a badyán. Blumy naskládáme do čistých vyvařených sklenic, zalijeme je horkým nálevem až po okraj, uzavřeme víčky a sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C.

Recept 2

Ingredience: 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).

Marmeláda z blum

Ingredience: 1 150 g cukru písek, 1 GELFIX KLASIK, 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme, poté buď pokrájíme na malé kousky, nebo rozmixujeme. V troše cukru rozmícháme GELFIX KLASIK a roztok přidáme k ovoci. Povaříme asi 1 minutu. Pak přidáme zbytek cukru, promícháme a vaříme ještě asi 5 minut. Přibližně 2 malé lžičky marmelády nalijeme na talířek a necháme vychladnout. Pokud marmeláda ztuhne, nemusíme již nic přidávat (jinak přidáme ještě 2 lžičky kyseliny citronové). Horkou marmeládu nalijeme do skleniček, ty uzavřeme a dáme dnem vzhůru. Nezavařujeme.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

RYNGLE

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Zdroj: Ryngle
Zveřejněno dne: 4.7.2014

BLUMY

Odrůdy blum

Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá Gauota.

Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Kuban Delight.

Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Diamond.

Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá Angeleno.

Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Gigant.

Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Amber.

Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá Friar.

Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá Superior.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BLUMY

Recepty na povidla

Recept 1

Ingredience: 3 kg blum, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.

Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.

Recept 2

Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.

Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.

Recept 3

Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.

Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.

Zdroj: Blumy
Zveřejněno dne: 21.9.2015

BEZLEPKOVÁ DIETA

Bezlepková dieta - jídelníček

lekarna-cz-bezlepkove-potraviny-120x600px.jpg

Jídelníček při bezlepkové dietě by měl být vyvážený, měl by se vyhnout potravinám obsahujícím lepek a zároveň nahradit chybějící vitamíny.

Snídaně

Ke  snídani při bezlepkové dietě je vhodný ovocný (bylinkový) čaj, müsli (bezlepkové) či pečivo (bezlepkové) s pomazánkou (například rybí, mrkvová, vajíčková), s máslem, kvalitní šunkou, taveným sýrem, slaný pohankový koláč, jáhly s  ovocem, vločky s ovocem a medem.

Svačina

Denní dávka vitamínu se v jídelníčku dá splnit vhodnou ovocnou (zeleninovou) svačinou: například banán, meloun, blumy, broskve, jablka, mrkvový salát, citrusy.

Oběd

Správný oběd se skládá ze dvou chodů: z polévky a hlavního jídla. Polévka může být jakákoliv, důležité je, aby nebyla zahuštěná moukou, vhodná je například polévka hrášková, gulášová, kmínová s vejci, hovězí vývar s bezlepkovými těstovinami, zeleninová, koprová, celerová. Jako hlavní jídlo je vhodné například pečené kuře s dušenou rýží, bezlepkové jahodové knedlíky, plněné papriky sójovým masem, rajská omáčka a  bezlepkové těstoviny, španělský ptáček a dušenou rýží, grilovaný pstruh s bramborovou kaší, pečený králík s dušeným zelím a bramborovým knedlíkem, čočka s vejcem, ryba s bramborem a zelenými fazolkami, rýže s kuřecím masem a žampiony.

Svačina

Odpolední svačina může být nápaditější, k pití je vhodné mléko/mléko, k jídlo například: perník, knockebrot, jogurt s ovocem, bezlepkový croissant, šlehaný tvarohem, jáhlový nákyp s  meruňkami, pohankové palačinky s ovocem.

Večeře

I večeře může být velmi pestrá: zapečené brambory se špenátem a sýrem, kuřecí nudličky s cuketou a těstovinami, pohankový chléb s tvarohovou pomazánkou, jáhlová kaše s jablky a skořicí, lasagne s mletým masem, pohankové rizoto se žampiony, zapečené toasty se šunkou, žampiony plněné nivou, bezlepkové těstoviny s  dýní a žampiony, zelenina s kozím sýrem, zapečený fenykl.

Zdroj: Bezlepková dieta
Zveřejněno dne: 29.12.2015

MELOUNOVÉ SMOOTHIE - RECEPTY

Histamin a smoothie

Syndrom histaminové intolerance je onemocnění trápící v současné době 2–3 % populace, častější je u žen středního věku. HIT (histaminová intolerance) je důsledkem nepoměru mezi přísunem a odbouráváním histaminu v těle. Tato nerovnováha může být způsobena jednak zvýšeným příjmem histaminu v potravě, jednak vlastní nadprodukcí histaminu například u alergických reakcí nebo bakteriálních infekcí. Hromadění histaminu je dále způsobeno nedostatečnou aktivitou nebo sníženou koncentrací enzymu diaminooxidázy (DAO). Diaminooxidáza je enzym, který odbourává histamin.

Zatím stále není jednoznačně objasněno, zda se jedná o vrozenou dispozici, či jde o získanou poruchu tvorby. Enzym DAO je produkován přednostně v buňkách trávicího traktu, proto bývá snížený u pacientů s poškozením střevní sliznice, a to jak při akutních a chronických zánětlivých onemocněních (Crohnova choroba), tak i při nekompenzované celiakii či vleklých potravinových střevních alergiích.

Snížená produkce enzymu DAO může být přechodná, mění se v čase, takže pacient střídá dny (týdny, měsíce, roky) dobré tolerance s obdobím zhoršení. Po ukončení příjmu takzvaných blokátorů enzymu DAO může dojít i k vyléčení, například po skončení užívání některých farmak majících negativní vliv na činnost enzymu diaminooxidázy. V dnešní době je známo skoro 100 léčiv ze skupiny antidepresiv, analgetik či antirevmatik, která se účastní metabolismu histaminu.

Při stanovování diagnózy a následné diety je důležité si uvědomit, že kromě histaminu může člověk netolerovat i jiné organické dusíkaté látky. Pak mluvíme o obecné intoleranci biogenních aminů.

Při histaminové intoleranci nepoužíváme k přípravě smoothie nahnědlé nebo přezrálé ovoce. Měli bychom se vyhnout následujícímu ovoci – jahody, červený rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, brusinky, pomeranče, mandarinky, grep, limetka, pomelo, tangerinka, ananas, červené hrozny (vysoké množství salicylátů), kiwi, guava, kokos, třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskve, švestky, blumy, mirabelky, špendlíky, papája, fíky, datle, avokádo, větší množství vodního melounu, šípek, rozinky, sušené švestky, moruše, sušené či kandované ovoce.

Zdroj: Melounové smoothie - recepty
Zveřejněno dne: 24.9.2016

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST STÁRNUTÍ

Antioxidanty

Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu volných radikálů, snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Tím omezují proces oxidace v organismu. Svou činností přispívají k ochraně imunitního systému. Antioxidant = protikyslíkový (protioxidační). Do této skupiny látek patří vitamíny A, B6, C, E, zinek, selen, beta-karoten, koenzym Q10, pyknogenol, alfa-lipoová kyselina atd.

Proces neutralizace volného radikálu funguje tak, že antioxidant daruje svůj volný elektron kyslíkovému radikálu, a ochrání tak tělesnou buňku před okradením. Samotnému antioxidantu chybí jeden elektron, proto k sobě přitáhne volný elektron z volného radikálu a tím dojde k jeho neutralizaci. Předpokládá se, že antioxidanty zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu. Důležitou úlohu hrají v potravinářství. Zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu a byly poživatelné po delší dobu. Zpomalují ztrátu barvy ovoce a zeleniny. Zabraňují oxidaci tuků a výrobků obsahujících tuk, tím zamezují žluknutí. Antioxidanty rovněž ochraňují některé vitamíny a aminokyseliny před oxidací.

Antioxidanty dělíme na dvě skupiny:

Přírodní – kyselina askorbová (vitamín C, obsažena v citrusových plodech). Je užívána v mnoha potravinářských výrobcích (E300 – E302). Vitamín C a jeho různé soli se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků, tokoferoly (E306 – E309) – patří do skupiny vitamínů E. Vyskytují se především v ořeších, slunečnicových semenech, sójových a kukuřičných výhoncích a většinou se používají ke konzervaci rostlinných olejů, margarínů a výrobků z kakaa a čokolády.

Syntetické – jejich použití je stejné jako u antioxidantů přírodních. Nejdůležitější syntetické antioxidanty patří do skupiny galátů (E310 – E312). Přidávají se do rostlinných olejů a margarínů k inhibici žluknutí a zachování jejich chuti. Další dvě sloučeniny, které nepatří do zmíněných skupin, jsou BHA (Butylhydroxyanizol E 320) a BHT (Butylhydroxytoluen E 321).

Potraviny bohaté na antioxidanty: lesní plody – borůvky, brusinky, jahody, maliny, ovoce – třešně, hrozny, švestky, blumy, jablka, citrusy, kiwi, broskve, avokádo, rozinky, rajčata, zelenina – brokolice, kapusta, listová zelenina, růžičková kapusta, špenát, červená řepa, sladké brambory, sladké papriky, zelí, česnek, cibule, řeřicha, tykev, mrkev, hrášek, ananasový meloun, nápoje – zelený čaj, červený a modrý hroznový džus, byliny – rozmarýn, máta peprná, šalvěj, tymián, oregano, kopr.

Zdroj: Faktory ovlivňující rychlost stárnutí
Zveřejněno dne: 1.5.2014

PIONITES

Amazónek bělobřichý

V přírodě můžeme tohoto papouška nalézt na území států Bolívie, Brazílie a Peru. V důsledku nepřetržitého kácení tropických pralesů je amazónek bělobřichý (Pionites leucogaster) na pokraji vyhubení, a proto je pořádáno mnoho akcí, které mají za cíl reintrodukci druhu do klidnějších oblastí Jižní Ameriky.

Jelikož je to pták žijící v deštném pralese v povodí řeky Amazonky, kde roste mnoho pestrobarevných rostlin, tak tomu odpovídá i jeho kontrastní zbarvení. Na temeni, týle, zadní části krku a příuší je oranžový, uzdičku, hrdlo a strany hlavy jsou žluté, záda, křídla, kostřec a vrchní krovky ocasní zelené. Prsa a břicho má krémově bílé, boky a holenní peří zelené, spodní krovky ocasní žluté. Ocas shora zelený, zespodu špinavě žlutý. Zobák má bledě rohové barvy, oko červené, běhák světle růžový. Dorůstá délky 23 cm a hmotnosti do 170 g.

Většinu času tráví v přírodě amazónci bělobřiší v korunách stromů, kde si také zakládají hnízdo. To využívají i v mimohnízdním období. Proto je pro zdárný odchov zapotřebí zajistit ptákům v budce pocit bezpečí a pohody. I když se to nezdá, má tento malý papoušek dost velikou spotřebu krmení. Důležité je, že nemá sklony k tloustnutí. Amazónci se krmí směsí obsahující několik druhů prosa, slunečnici, lesknici, niger, oves, semenec a lněné semeno. Tuto směs lze podávat jak suchou, tak i naklíčenou. Vhodné je i zelené krmení, kokoška pastuší tobolka, smetánka lékařská, kopřiva dvoudomá a podobně. Ovoce a zeleninu amazónci velmi rádi pojídají také přidanou do vaječných míchanic. Pro zajištění dobré kondice je důležité dostatečné množství ovocné šťávy, kterou si z různých druhů ovoce (citrusy, angrešt, rybíz, blumy, broskve, nektarinky) sami vymačkávají. V krmném programu amazónků se vyplatí (zdravě) experimentovat, podávat stravu pestrou a různorodou, jelikož za ni ptáci budou svému chovateli velmi vděčni a dokážou se odvděčit. Jako u všech ptáků je i zde nepostradatelný grit nebo písek na trávení, sépiová kost a každodenní čistá voda na koupání. S červy většinou tito papoušci problémy nemají, ovšem nebude na škodu, když je dvakrát do roka odčervíte.

Amazónek bělobřichý přímo hýří svojí aktivitou, je to neuvěřitelně kreativní živočich, který objevuje pořád něco nového. Dokáže se spřátelit i s jinými členy rodiny, kteří jsou také zvířecího původu. Naučí se imitovat váš hlas. Ovšem podmínkou je vaše každodenní péče, amazónek bělobřichý totiž špatně snáší nudu, a tak musí být jeho ubikace vybavena spoustou hraček, provazů a větví na okus. Papoušek se také může naučit hodně pohybových triků, které na požádání provede. Ptáci se vyznačují pronikavým křikem převážně v ranních a večerních hodinách.

Amazónci bělobřiší se stávají pohlavně dospělými ve věku tří let. Po uplynutí oněch tří let se stávají chovu schopnými a jsou připraveni na hnízdění. Tito amazónci nejsou mimo dobu hnízdění nijak agresivní.

Amazónci jsou relativně nenároční na prostor a hnízdní budku. Většina chovatelů je chová a úspěšně odchovává mláďata pouze v klecích. Ideální rozměry klecí pro chov amazónků jsou 1,1 x 1,1 x 1,4 m (hloubka, výška, délka). Někteří chovatelé jim dopřávají větší prostory. Tito ptáci jsou svými chovateli posuzováni jako celkově nenároční, co se do výběru hnízdní budky týče. Říká se, že amazónci přijmou jakoukoliv předloženou budku s dostačujícími rozměry. Ta by měla mít základnu přibližně 30 x 30 cm a 60cm výšku, s vletovým otvorem minimálně o průměru 7,5 cm. Zimovat by amazónci měli ve vytápěných místnostech, kde se teploty stále pohybují okolo 18–20 °C.

Samice obvykle snese obden do budky 3 až 4 vejce, které pak následujících 25 dní zahřívá. Poté dochází k líhnutí. Po deseti týdnech od líhnutí jsou mláďata připravena postupně opustit budku a začít prozkoumávat její okolí. Často se stává, že nejmladší mládě uhyne v důsledku umačkání nebo nenakrmení, jelikož ho starší sourozenci odstrkují. Po dalších 3 týdnech od opuštění budky se stávají mláďata zcela samostatnými. U amazónků často dochází k odebírání snůšek či mláďat k umístění do líhní a následnému ručnímu dokrmení, protože se pak stávají krotkými a bývají často vyhledáváni jako domácí mazlíčci.

Papoušky je možné zakoupit přímo u některých chovatelů, kdy se cena pohybuje od 7 000 korun za samečka, samičky jsou dražší. Harmonické páry je možné zakoupit okolo 30 000 korun.

Zdroj: Pionites
Zveřejněno dne: 25.1.2017