BLUMY POVIDLA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Švestková povidla by neměla chybět v žádné české či moravské spíži. V obchodech jsou sice švestková povidla k mání, ale ne vždy je jejich původ známý a složení jisté. Připravit švestková povidla doma není složité, takže máte-li dostatek švestek, nic vám nebrání uvařit si švestková povidla jakožto stoprocentně kvalitní produkt.
Švestková povidla podle babičky
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 3 kg blum zelené nebo modré, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.
Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.
Recept 2
Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.
Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.
Recept 3
Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.
Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Tesařová.
PROČ SE KROUTÍ LISTY U BLUMY ČÍM JE POSTŘÍKAT DĚKUJI
Švestková povidla jsou hustý kompot nebo švestkové pyré, které se vyrábí z uvařených čerstvých švestek a cukru. Hlavní rozdíl mezi povidly a švestkovým džemem spočívá v tom, že švestková povidla se vyrábí bez konzervantů a želírujících látek. Zatímco švestkový džem má obecně vyšší poměr cukru k ovoci (obvykle 1:1), švestkové máslo používá mnohem méně cukru. I přesto jsou povidla hodně sladká, protože švestky obsahují vysoké množství přírodních cukrů. Proces vaření karamelizuje a koncentruje jejich sladkost.
Co dělat, když jsou povidla moc tekutá?
Pokud jsou vaše povidla příliš tekutá, vařte je déle. Neexistuje žádná pevná doba vaření, protože závisí na druhu švestek, které použijete, a na tom, kolik vlhkosti mají. Obecně platí, že pokud vaříte velké množství švestek, zvýší se i jejich spotřeba času k uvaření.
Sterilace povidel
Horká švestková povidla nalijte do sterilizovaných sklenic a nahoře ponechte 6 mm volného prostoru od okraje sklenice. Okraje sklenic otřete a víčka pevně utáhněte. Vařte ve vodní lázni 10 minut. Vyjměte sklenice a nechte je 24 hodin v klidu odstát, než je přenesete na chladné a tmavé místo pro dlouhodobé skladování.
Jak dlouho vydrží zavařená povidla? Když konzervy skladujete na chladném a tmavém místě, tak vydrží až 1 rok.
Postup: Jablka nakrájíme na malé kousky. Z domácí pekárny vyjmeme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly vložíme 1 kilogram nakrájených jablek, přilijeme 2 decilitry vody a 1 lžíci octa. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program „Džem“ a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá.
Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek. Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů. Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků) a dalších pokrmů (například kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
V domácí pekárně je možné připravovat nejen několik druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný, francouzský, bezlepkový), některé druhy koláčů, ale u některých typů pekáren právě i marmeládu či povidla.
Ve svém příspěvku DNA BLUMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina matyskova.
Je vhodná konzumace blum na dnu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Přestan jíst maso vejce ryby jez jen ovoce a zeleninu a třeba se uzdravíš že?
hare KršnA hARE kRŠNA KRŠNA KRŠNA HARE HARE HARE RAMA HARE RAMA RAMA RAMA HARE HARE
Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).
Blumy lze pěstovat z pecky, ale výsledné stromy nemusí produkovat stejné plody jako původní bluma. Množení semeny je jednou z možností, ale blumy se často množí roubováním, aby se zachovaly požadované vlastnosti oblíbené odrůdy.
Množení semeny
Semena blum lze vysadit a vypěstovat tak nový strom. Klíčení však není vždy snadné a výsledné stromy se mohou od mateřské rostliny lišit kvalitou a velikostí plodů.
Roubování
Mnoho odrůd blům se množí roubováním, při kterém se roub (větev z požadované odrůdy) naroubuje na podnož (jiný strom se silnými kořeny). Tím se zajistí, že nový strom bude mít stejné vlastnosti jako mateřská odrůda.
Klíčení
Semena blum vyžadují období chladu, aby se stimulovalo klíčení (stratifikace). To lze provést v chladničce nebo přirozeným přezimováním venku.
Množení
Po chladném období lze semena vysadit do květináčů nebo přímo ven. Je vhodné použít dobře propustnou půdu a umístit květináč na světlé, ale ne příliš slunné místo.
Trpělivost
Bluma vypěstovaná z pecky může začít plodit až po několika letech. Navíc kvalita plodů často není tak dobrá jako u roubovaných stromů.
Množení řízkováním nebo hřížením
Kromě množení semeny a roubování lze blumy množit také řízkováním nebo hřížením, i zde se zachovávají požadované vlastnosti matečné odrůdy.
Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme, dáme je na plech (ten klasický s vyšším okrajem, jak je u každé trouby) a pokapeme je octem. Takto dáme péct do předehřáté trouby na 250 °C na 25 minut. Během pečení švestky ani jednou nemícháme! Po uvedené době ovoce posypeme 25 dkg krystalového cukru a dáme péct na 15 minut. Po 15 minutách švestky znovu posypeme cukrem a dáme ještě na dalších 15 minut péct do trouby. Švestky by měly mít kolem sebe trochu šťávy (pokud se vám zdá, že je jí hodně, tak povidla nechte ještě o 5–10 minut déle v troubě), ale po vytažení z trouby je za chvíli ze šťávy hustý sirup. Povidla přelijeme do vyšší nádoby, přidáme skořici, roztlučený hřebíček, rum a vše důkladně ponorným mixérem rozmixujeme. Už během mixování povidla krásně zhoustnou a poté je hned dáme do sklenic, zavíčkujeme a do druhého dne otočíme dnem vzhůru. Nesterilujeme. Povidla krásně ztuhnou a chuťově jsou naprosto vynikající. Z této dávky budete mít dvě velké sklenice o objemu 720 ml.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Blumy obsahují mnoho důležitých živin, které naše tělo potřebuje. Blumy představují bohatý zdroj draslíku, vitamínů skupiny B, vitamínů C a A a celé řady dalších minerálů (fosfor, železo, vápník). Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, což je silný antioxidant, jenž chrání buňky lidského těla před poškozením.
Bluma ke svému růstu potřebuje slunné, chráněné místo s dobře propustnou půdou. Vysazujte ji během období vegetačního klidu, buď koncem zimy, nebo začátkem jara. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a chraňte ji před mrazem během kvetení. Pravidelně zalévejte, zejména v období sucha, a prořezávejte, aby si udržela tvar a zdraví.
Výběr stanoviště
Sluneční světlo
Blumám se daří na plném slunci a vyžadují alespoň 6–8 hodin přímého slunečního svitu denně.
Úkryt
Preferují chráněné stanoviště chráněné před silným větrem, který může poškodit květy a odradit opylovače.
Půda
Ideální je dobře propustná, úrodná půda, ideálně s mírně kyselým pH (6–6,5). Vhodné jsou hlinité nebo jílovité půdy, které zadržují vlhkost, pokud se nepřemokří.
Vyhněte se
Výsadbě do mrazových kotlin nebo oblastí náchylných k přemokření.
Výsadba
Načasování
Stromy s holými kořeny vysazujte během období vegetačního klidu (pozdní zima/brzy jaro). Stromy pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celý rok, ale obecně je nejlepší brzy na jaře.
Příprava
Stromy s holými kořeny před výsadbou důkladně zalijte a stromy pěstované v kontejnerech namočte. Vykopejte jámu dvakrát tak širokou a stejně hlubokou jako kořenový bal.
Výsadba
Umístěte strom do jámy a ujistěte se, že roub (pokud existuje) je nad úrovní půdy. Zasypte zeminou, jemně ji zpevněte a dobře zalijte.
Opora
Stromy s holými kořeny podepřete klínky, aby je vítr neodfoukl.
Pěstování
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména během období sucha a během vývoje plodů.
Hnojení
Švestkám prospívá vyvážené hnojení, včetně dusíku, fosforu a draslíku. Zvažte použití organického mulče pro zlepšení úrodnosti půdy.
Prořezávání
Prořezávejte každoročně koncem zimy nebo brzy na jaře, abyste odstranili odumřelé, nemocné nebo křížící se větve. Prořezávejte také pro zachování požadovaného tvaru a velikosti stromu.
Hubení škůdců a chorob
Sledujte škůdce, jako jsou ovocné mušky a pilatky švestkové. Zavádějte vhodná kontrolní opatření, včetně odchytu na lepové desky, organických postřiků nebo užitečného hmyzu.
Sklizeň
Blumy jsou obvykle připraveny ke sklizni koncem léta až začátkem podzimu, kdy mírně změknou a začnou vonět.
Množení
Roubování: Blumy se často množí roubováním na vhodnou podnož myrabel. Vhodných je několik podnoží, přičemž oblíbenou a všestrannou volbou je St. Julien A. Dalšími možnostmi jsou Pixy pro zakrslé rostliny, VVA-1 (Krymsk 1) pro pěstování v nádobách a Adaptabil pro toleranci chudých půd.
Očkování: Očkování pomocí štěpů je další běžnou metodou, která se obvykle provádí koncem léta.
Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.
Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.
Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.
Jablka pokrájíme na kousky, rozmixujeme ponorným mixérem, dáme do vyššího pekáčku, podlijeme troškou vody (0,2 dcl), pokapeme citronovou šťávou a necháme rozpéct se špetkou nastrouhané citronové kůry. Během pečení mícháme, aby se nám nepřipálila. Pečeme na 180 °C, zamícháme po půlhodince, pak zase po půlhodince a opět po půlhodince. Když jsou jablka rozpečená, přidáme cukry, skořici a vše dohromady pečeme. Ochutnáme a popřípadě dochutíme. Protože používáme různé odrůdy jablek, budeme potřebovat povidla například přisladit nebo přikyselit. Povidla používáme na koláče, vdolky, palačinky, do buchet. Dají se i lehce zavařit do sklenic a použít, kdy se nám zlíbí. Pečená jablečná povidla plníme do skleniček od majonézy či přesnídávky, a to asi 1 cm pod okraj. Pevně uzavřeme a v hrnci s vodou (na dno dáme utěrku!) při 90 °C zavaříme cca 15 minut. Po vytažení ani neobracíme dnem vzhůru, jen necháme pomalu zchladnout.
Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.
Opravdu zralé švestky důkladně omyjte a vypeckujte. Poté je rozemelte na masovém mlýnku a dejte vařit do hrnce na mírný oheň. Za stálého míchání nechte vařit asi 1 hodinu. Pak do švestek vymačkejte šťávu z jednoho citronu, a pokud vám povidla připadají kyselá, přidejte cukr dle chuti. Nepotřebujete-li, nemusíte přislazovat vůbec. Vařte dále za častého míchání ještě alespoň 1 hodinu, aby povidla úplně zhoustla, na závěr do nich přidejte koření. Ještě horká povidla plňte do předem umytých a usušených sklenic, důkladně uzavřete a nechte dnem vzhůru vychladnout.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, přendejte je do vysokého pekáče, pokapejte citronovou šťávou a vložte do předem vyhřáté trouby na 250 °C. Asi po půlhodině posypte švestky 1/3 cukru a vraťte do trouby, po další půlhodině postup opakujte a znovu vraťte zpět péct cca na 15 minut, kdy dosypte zbylý cukr a ještě naposledy vraťte na 15 minut do trouby. Po celou dobu pečení povidla nemíchejte, nebojte se toho. Nyní můžete troubu vypnout, do povidel přidejte skořici a rum a za pomoci ponorného mixéru vše důkladně rozmixujte. Povidla by měla být dostatečně hustá, pokud ne, můžete je dát ještě na 30 minut do trouby. Ještě horká povidla plňte do čistých a suchých skleniček, otočte dnem vzhůru a nechte zchladnout.
