Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:
Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
Nenáročná údržba a péče.
Zimní odolnost.
Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
Snese stín, částečný stín i plné slunce.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita,
bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.
Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:
Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Postavit krmítko pro ptactvo je poměrně jednoduché a na výrobu nebudete potřebovat žádné speciální nářadí. Rozměry jsou orientační a je možné si je přizpůsobit podle potřeby.
Celé krmítko vyrobíme ze smrkového dřeva o tloušťce 20 mm, které bude kvalitně povrchově upraveno, čímž se prodlouží jeho životnost. Na povrchovou úpravu není zapotřebí používat křiklavých tónů, ptáci si krmítko najdou a „řeknou si o něm“ i bez reflexních barev. Vhodnější je barevná povrchová úprava, která neruší a zapadá do okolí, nebo je v přírodních barevných odstínech. Hřebíčky a vruty použijeme v nerezové úpravě, aby se okolo nich nezačaly na dřevě tvořit nehezké tmavorezavé skvrny.
Jak na to
Nářadí: ruční pilka, úhelník, pokosnice, akumulátorový šroubovák, pásové bruska nebo pilník na dřevo, brusný papír na houbičce, štětec
Postup: Nejprve vyrobíme díly potřebné k výrobě stříšky nad krmítkem. Jde o úhlopříčně přepůlený čtverec 18 x 18 cm. Tak nám vzniknou oba štíty stříšky, udávající její sklon a vlastně i šířku krmítka.
Ke vztyčení štítů si připravíme čtyři laťky dlouhé 15 cm o profilu 2 x 3 cm. Na jejich konci provedeme 2 cm od kraje poloviční vybrání. Osazení nařízneme a z obou stran dočistíme dlátkem a pilníkem. Předvrtáme otvory pro šroubky a prostor pro jejich hlavy zahloubíme.
Stojky přišroubujeme ke štítům stříšky tak, aby byly později překryty, tedy 2 cm od kraje. Základem krmítka je podkladová deska tvořící podlahu krmítka. Ta má rozměr 22 x 30 cm. Spojený díl položíme na podlahu krmítka a označíme stojky a jejich středy.
Ze spodní strany pak stojky se štíty delším vrutem připevníme. Otvory pro ně si však nejprve předvrtáme menším vrtáčkem, aby nám dřevo stojky neprasklo. Při vrtání kontrolujeme kolmost, abychom neprošli bokem stojky.
Jeden štít se stojkami je připevněn 0,5 cm od hrany základové desky, druhý 10 cm. Tím vznikne přesah stříšky pro snadnější vlet, nasypávání i pro zavěšení ptačích pamlsků. Aby sypání z krmítka nepadalo, a to nejen kvůli větru, ale i při hašteření ptáčků, vyrobíme do krmítka zvýšené okraje. Přesně a pod úhlem je v dřevěné pokosnici zkrátíme ostrou pilkou.
Ohrádka je vyrobena z laťky profilu 2 x 3 cm (stejně jako stojky u krmítka). Navíc ji zakulatíme dvě hrany. Díly mezi stojkami zkrátíme narovno, přední spoj pod budoucím přesahem stříšky je pod úhlem 45°.
Stejným způsobem jako u stojek přichytíme i zvýšené lemování ze spodní strany několika vruty do dřeva. Zkontrolujeme délku šroubků, aby nám neprošly skrz. Větším vrtáčkem nebo zapouštěcí hvězdičkou vyrobíme zahloubení pro hlavy šroubků. Spoj pod úhlem můžeme ještě zajistit lepidlem.
Takto hotovou konstrukci krmítka opatříme dvěma až třemi nátěry kvalitní barvou určenou pro exteriér. Jednotlivé vrstvy necháme pořádně proschnout. Tím podstatně prodloužíme životnost celého krmítka. Konstrukce bez střechy se nám bude natírat mnohem snáz.
Jako plochu střechy chránící krmítko použijeme 6mm voděodolnou překližku, kte
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, mám kalu pár let, pěkně hustá a pravidelně mi kvetla, ale musela jsem se z rodinného domku přestěhovat do bytu a problémy začali. Listy kaly stále žloutnou. Rozsadila jsem jí do tří květináčů a všude mi listou žloutnou! Co dělám za chybu, v čem je problém? Co jí chybí? Nerada bych o ní přišla! Poraďte prosím. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Živé ploty z bobkovišně se stříhají jednou ročně koncem června – nejlépe ručními nůžkami na živý plot, protože elektrické zařízení neprořeže velké listy rostlin čistě a zůstanou pak oschlé nevzhledné otřepky. Hlubší prořezávání je možné na jaře pomocí pily na větve, protože bobkovišeň může snadno znovu vyrašit, ale jen z větví silných jako paže.
Bobkovišeň dobře snáší řez a podle druhu, účelu a požadavků se stříhá jednou až dvakrát ročně. Pokud stálezelený keř stojí samostatně jako poutač, může se střihem dotvářet i častěji. Při jednom prořezávání ročně vypadá bobkovišeň přirozeně, je povzbuzována k větvení a hustě roste. Pro minimalizaci tvorby jedovatých bobulí je ideální řez po odkvětu. Pro správný řez je důležité:
Nůžky na živý plot musí být ostré.
Pro soukromé živé ploty je vhodné použít jen kvalitní silné a rychlé elektrické nůžky na živý plot.
Listy by neměly být mokré.
Využijte fázi bez intenzivního slunečního záření, protože zatažený den je pro sestřih ideální čas.
Nikdy neřežte v mrazu nebo dešti.
Zkraťte letošní nový růst o polovinu.
Poslední řez by měl proběhnout do poloviny srpna.
U rychle rostoucích exemplářů většinou nestačí jediný řez.
Pamatujte si, že je bobkovišeň toleruje i silné prořezávání až do starého dřeva a během krátké doby si vytvoří nové výhonky.
Dbejte na to, abyste bobkovišeň nevysypávali jako zahradní odpad na okraje lesů. Díky vysoké přizpůsobivosti se rod nekontrolovatelně šíří jako tzv. neofyt a vytlačuje plané rostliny.
Bobkovišeň Etna je lesklá stálezelená rostlina zajišťující dobré krytí. V mnoha ohledech je podobná bobkovišni lékařské, ale je kompaktnější odrůdou, díky čemuž je ideální pro oblasti, kde je původní bobkovišeň příliš bujná. Rostlina vytváří vzpřímené hrozny krémově bílých květů, které jsou oblíbené u včel a motýlů. Vzhledem k tomu, že roste pomaleji než klasická bobkovišeň, stačí jej zastřihnout jednou ročně a bude vypadat krásně po celý rok.
Bobkovišeň Etna dorůstá do výšky 2,5 m, pokud je ponechána nezastřižená, ale lze ji snadno udržovat ve výšce 1 m až 3 metry, což z ní dělá skvělou rostlinu pro oplocení malých zahrad, kde by jiné odrůdy byly příliš objemné. Tento stálezelený vavřín je ideální pro oplocení, protože má hustý růst a dobře roste i v obtížných podmínkách, jako jsou zásadité půdy a stín. Rychlost růstu je 20 až 30 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Bobkovišeň Herbergii je stálezelená rostlina se vzpřímeným tvarem. Má úzké kopinaté lesklé listy a v dubnu až květnu vytváří velké hrozny květů následované fialovými bobulemi v létě. Tento keř je ideální pro nízké až střední živé ploty, a přestože neroste tak rychle jako jiné kultivary, stále je schopen dosáhnout střední rychlosti růstu 20-40 cm za rok a vyžaduje proto střih dvakrát do roka.
Tato rostlina je velmi oblíbená u lidí, kteří chtějí pěstovat obzvláště nápadný živý plot. Bobkovišeň Herbergii je však vybírána hlavně kvůli její estetické hodnotě, protože bude trvat několik let, než bude dostatečně vysoká, aby mohla sloužit jako živý plot. Ale přesto je tato bobkovišeň oblíbeným keřem pro každého, kdo do své zahrady chce přidat krásu vavřínového živého plotu střední výšky.
Bobkovišeň Herbergii je obecně známá pro své nádherné, elegantní listy, které se vyznačují hustou strukturou kůže, celkovým tvarem a lesklými horními stranami. Její bílé květy přitahují včely a fialové plody poskytují potravu pro ptáky.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
Bobkovišeň Otto Luyken je kompaktní druh do nízkých živých plotů. Má úzké, lesklé, tmavě zelené olistění a je vhodný pro nízký růst. Tato bobkovišeň dobře roste ve všech typech půd a může růst jak ve stínu, tak na slunci. Rostlina dorůstá asi do 1 metru, což z ní dělá skvělou rostlinu na živé ploty pro jemné nízké živé ploty, jako jsou předzahrádky. Rostlina na jaře vytváří bílé, voňavé květy, následované druhým květem na podzim, po kterém se tvoří bobule. Protože jde o pomalu rostoucí rostlinu s rychlostí růstu pouze 10 až 20 cm za rok, tak potřebuje seříznout pouze jednou ročně.
Bobkovišeň Otto Luyken má nápadné listy. Díky vzhledu listů má tato bobkovišeň vlastnost, která je impozantnější než zářivost listů, kterou byste očekávali od stálezelených rostlin živého plotu.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Solární kapalinové kolektory jsou nejvhodnější pro ústřední vytápění. Fungují stejně jako domácí sluneční systémy pro ohřev vody. Nejčastější jsou ploché kolektory, ale k dispozici jsou také vakuové trubice a koncentrované kolektory. V kolektoru přenáší teplo „pracovní” tekutina, jako je voda, nemrznoucí směs, nebo jiné typy kapaliny, pohlcující sluneční teplo. Ve vhodný okamžik sepne regulátor oběhového čerpadla, pro pohyb tekutiny v kolektoru.
Kapalina v kolektoru protéká rychle, takže se její teplota zvyšuje pouze o 5,6 až 11°C. Ohřev menšího množství kapaliny, na vyšší teplotu, zvyšuje tepelné ztráty z kolektoru a snižuje účinnost systému. Kapalina proudí buď do skladovací nádrže, nebo přímo do výměníku tepla pro okamžité použití. K ostatním součástem systému patří potrubí, čerpadla, ventily, expanzní nádoby, výměník tepla, skladovací nádrže a ovládací prvky.
Akumulace tepla v kapalinových systémech
Kapalinové solární systémy uloží sluneční teplo v nádržích s vodou, nebo ve zdivu sálavého deskového topného systému. Z nádržových systémů jsou pak teplé pracovní kapaliny distribuovány do výměníku tepla.
Nádrže jsou tlakové nebo beztlaké, záleží na celkové konstrukci systému. Před výběrem akumulačních nádrží zvažte náklady, velikost, odolnost, kde bude umístěna (zda například ve sklepě nebo venku) a jak ji nainstalujete. Pokud vám nádrž svou velikostí neprojde stávajícími dveřmi, budete ji muset postavit na místě. Nádrže mají také limity pro teplotu a tlak, které musí budova splňovat. Měli byste také zvážit, kolik izolace bude nutné, aby se zabránilo nadměrným tepelným ztrátám, a jaký druh ochranného povrchu je zapotřebí, aby se zabránilo korozi nebo úniku.
Speciální nebo vlastní nádrže mohou být nutné v systémech s velkými požadavky na úložiště. Obvykle jsou z nerezové oceli, sklolaminátu nebo vysoko tepelného plastu. Nádrže mohou být také betonové nebo dřevěné. Každý typ nádrže má své výhody a nevýhody a všechny typy vyžadují své umístění podle jejich velikosti a hmotnosti. Mnohem praktičtější také může být použití několik menších nádrží, než jednu velkou. Nejjednodušší možností úložného systému je použít standardní, domácí ohřívače vody. Odpovídají požadavkům tlakových nádob, jsou uzpůsobeny k potlačení koroze a snadno se instalují.
Distribuce tepla v kapalinových systémech
Pro distribuci slunečního tepla můžete použít podlahové vytápění, teplovodní podlahové lišty nebo radiátory, nebo ústřední systém cirkulace vzduchu. V podlahových systémech cirkuluje solárně vyhřátá kapalina trubkami, vloženými v tenké betonové desce podlahy, která pak vyzařuje teplo do místnosti. Podlahové vytápění je pro kapalinové solární systémy ideální, protože dobře funguje při&n
Bobkovišeň lékařská 'Etna' je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, postupně jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar, list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, navíc zůstává sytě zelená.
Využití
Bobkovišeň 'Etna' je jednou z nejvhodnějších odrůd pro pěstování ve formě stromu, neboť roste pomaleji a do moc pěkného, vejcovitě zaobleného tvaru koruny, která je souměrná i bez stříhání. Kvete málo, spíše výjimečně – květy jsou kratší vzpřímené hrozny. Plodí ještě méně, než kvete. Pokud přece jenom bude střih potřeba, proveďte jej zjara po mrazech nebo v polovině léta. Celková budoucí výška dospělého stromu je vždy závislá na výšce kmene a je součtem výšky kmene + 2 metry, což je přibližná velikost koruny.
Bobkovišeň 'Etna' není vhodná pro živý plot.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, mírně kyselou a dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo mokrou zemí. Jestliže v zimě nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Neměly by jí vyschnout kořeny před zamrznutím země. Plně mrazuvzdorná je do -27 °C.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Bobkovišeň lékařská 'Novita' je novodobou senzací mezi bobkovišněmi. Konečně se podařilo vyšlechtit otužilý druh, který má všechny atributy dříve choulostivých kultivarů: je vzrůstná, má velké listy příjemné barvy, rychle roste a na velkolistou bobkovišeň je překvapivě velice mrazuvzdorná. Jedná se o selekci odrůdy 'Rotundifolia', které je tím pádem i velmi podobná, ale možná ještě o něco hezčí. Listy jsou lesklé, kožovité, 10–15 cm dlouhé, mladé mají svěže zelenou barvu a mění se v tmavě zelenou s o něco světlejším žilkováním. Oproti 'Rotundifolii' má listy více rozevřené od větvičky, takže se plně ukáže jejich krása. List je mírně do špičky, přestože tvar je spíše obvejčitý.
Využití
Roste rychle všemi směry, ale přednostně do výšky, takže brzy vytvoří pěkný, hustý, stálezelený keř. Je vhodná jako rychle rostoucí clona nebo mohutnější solitérní keř, stejně jako ideální pozadí pro nižší a jinak vybarvené keře či stromky. 'Novita' se nabízí i ve formě s nízkým nebo vysokým kmenem, takže se můžete těšit z opravdového stálezeleného stromu. Stříhání je možné v dubnu nebo v polovině července. Tato odrůda kvete většinou až v pozdějším věku a v dospělosti. Květů bývá poté hodně, stejně jako velkých, téměř černých plodů. Byly provedeny mnohé testy ohledně jedovatosti plodů, které prokázaly, že nebezpečí spočívá pouze v konzumaci listů a semen z nezralých plodů, vybarvené či popadané plody neublížily ani dětem.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, ale v žádném případě mokrou půdu, přednostně mírně kyselé reakce, bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo chlorózou (přemírou vápna v půdě), případně výsadbou v těžkém jílu. Dodejte rostlině hořkou sůl při chloróze nebo upravte pH půdy na kyselou reakci, nebo bobkovišeň mírně vyvyšte nad terén, pokud jste ji zasadili do jílu. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Rostlina by neměla vyschnout před zamrznutím země. V případě omrznutí listů nebo větviček stačí zjara zakrátit. Obráží spolehlivě a bujně. Dobře mrazuvzdorná je cca do -24 °C, krátkodobě zvládla už i -27 °C.
V oblastech s mírnými zimami je bobkovišeň se svým hustým, stálezeleným olistěním téměř předurčen jako živý plot nebo lemovka vinic. Velmi dobře se hodí například do zahrad ve středomořském stylu, protože vypadá podobně jako vavřín, který se běžně používá v oblasti Středozemního moře. Bobkovišeň je vhodná nejen jako živý plot, ale také jako ozdoba pro individuální postavení, například pokud je ostříhaná jako velká koule nebo kvádr. Pro podsadbu se velmi dobře hodí i pomalu rostoucí odrůdy bobkovišně jako 'Otto Luyken' nebo půdopokryvné odrůdy jako 'Mount Vernon' u problémových rostlin s netolerantními kořenovými systémy. Bobkovišeň také předěluje prostor jako součást smíšených volně rostoucích zástěn na ochranu soukromí.
V srpnu se z květů bobkovišně rodí trsy malých červených peckovin, které jsou v plné zralosti černé. Jejich tvar je kuželovitý až kulovitý, někdy vejčitý. Čerstvá semena bobkovišně obsahují prunasin – glykosid, ze kterého se při trávicím procesu v žaludku tvoří kyselina kyanovodíková. Jsou tedy jedovatá. Vařením se ale toxické látky ničí, a tak lze z ovoce bobkovišně vyrobit například džem nebo želé. V Turecku se plody bobkovišně dokonce sbírají a konzumují v suchém stavu, podobně jako rozinky.
Ve svém příspěvku MUŠKÁT STOJATÝ ŽLUTÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
prosím o radu, koupila jsem krásně rostlé stojaté muškáty a nechala si je dovézt autem od dcery, která je bohužel nechala v těch velkých vedrech celý den v autě. Chudinky jsem je hned přesadila do korýtek, ale spodní listy se kroutí a žloutnou. docela hodně listů. Bojím se, že se nevzpamatují, každý den odtrhnu další žluté a nevím co mám udělat pro jejich záchranu.
Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.
Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.
Postup výsadby:
Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
Bobkovišeň Genolia je švýcarská odrůda známá pro svůj vzpřímený, úzký růst. Má lesklé sytě zelené listy, které jsou o něco menší a protáhlejší než u druhu Rotundifolia. Ve skutečnosti si zachovává mnoho vlastností původní bobkovišně, jako jsou shluky květin a husté lesklé listy, ale vyžaduje jen malou údržbu. Roste pomalu a snadno, ale i tak vytvoří dokonalou zástěnu. Může dosáhnout výšky až 4 metrů a šířky 1 metr. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Bobkovišeň Genolia je keř nenáročný na údržbu, který tvoří vynikající živý plot. Je mrazuvzdorná a ve Švýcarsku známá jako „sněhová“ bobkovišeň. Má kompaktní růst, díky čemuž se skvěle hodí do menších zahrad nebo tam, kde je problém s prostorem.
Prunus laurocerasus caucasica, bobkovišeň lékařská 'Caucasica', je stálezelený keř řadící se do čeledi Rosaceae (růžovité) a rodu Prunus. Dorůstá do výšky 3–4 m a vytváří hustý keř. Původní druh je keř či malý strom pocházející z Malé Asie a jihovýchodní Evropy.
Listy jsou sytě zelené, kožovité, lesklé a podlouhlé. Květy jsou drobné, pětičetné, bělavé, sestavené do hroznovitých květenství. Na rostlině se vyskytují v průběhu dubna až května a svou vůní lákají motýly. Kvetení se může opakovat i na podzim. Plody jsou drobné, lesklé, černé peckovice, které jsou jedovaté.
Pěstování
Aby vám v zimě bobkovišeň nevymrzla, je vhodné rostlinu přihrnout mulčem. I když omrzne, velice dobře obráží. V bezmrazých obdobích v zimě je zapotřebí zálivky. Rostlina preferuje pohostinné stanoviště s vlhčí, propustnou, živnou půdou.
Využití
Tato vzrůstná odrůda bobkovišně se výborně hodí na živé ploty, jako pozadí za jinak barevné sadovnické kompozice či jako krycí rostlina zdí a stinných koutů. Živý plot z bobkovišně je ideální pro ty, kdo chtějí mít listnatý zelený živý plot po celý rok. Vhodná je výsadba i kolem vinohradů.
Bobkovišeň neklade na půdu téměř žádné nároky: preferuje humózní a na živiny bohatší hlinitou půdu, ale bez problémů prospívá i na mírně suché, písčité půdě. Zde je ještě o něco mrazuvzdornější, protože jednoleté výhony na podzim dříví lignifikují. Také zde nejsou téměř žádná omezení ohledně hodnoty pH – půda může být středně kyselá až zásaditá. Naproti tomu bobkovišeň nesnáší utuženou půdu a stojatou vodu. Nadměrné opadávání listů je prvním varovným signálem nepříznivých půdních podmínek.
Prunus laurocerasus Novita je odolná bobkovišeň, kterou lze vysadit kdekoli a často se používá k vytvoření živého plotu. Rostlina si udržuje své lesklé zelené listy po celý rok a vytváří hustou, křovinatou bariéru. Na jaře vytváří bílé voňavé květy, po nichž následují malé lesklé černé plody, které ale nejsou jedlé.
Bobkovišeň Novita roste do atraktivního velkého keře se stálezelenými listy. Rostlina je v Evropě velmi oblíbená jako plotová rostlina, zvláště vhodná pro pěstování v hustém stínu, kde její lesklé listy odrážejí světlo. Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 5 m.
