BOBKOVÝ LIST NAPADENÍ LEPKAVÉ PUCHÝŘE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Při pěstování dříve či později přijde většina pěstitelů do styku se škůdci. Někteří mohou být na rostlině již při pořízení, jen v tak malém množství nebo dobře zakryté, že jsi jich ani nevšimneme. A později naší laskavou péčí o rostliny poskytneme „živnou půdu“ právě pro škůdce, kteří se plně rozvinou a budou iritovat naše výpěstky.
Nejznámější škůdci rostlin
Mšicovití
Mšice (lat. Aphis)
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkovýlist. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Bobkovýlist neboli vavřín je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Zahrnuje pouze 2 druhy rostoucí ve Středomoří a na Kanárských a Azorských ostrovech. Vavříny jsou stálozelené dvoudomé keře či stromy, které mohou dorůstat do různé velikosti a výšky, nejvýše však dorůstají do výšky 20 metrů. Listy vavřínu jsou 6–12 centimetrů dlouhé a 2–4 cm široké, používají se jako okrasné rostliny a jejich listy jako koření.
Postup: Čočku přebereme, propláchneme a namočíme na 2─4 hodiny do vody. Nasáklou čočku slijeme, zalijeme ji novou vodou a uvaříme doměkka společně s bobkovým listem. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a na tuku ji osmahneme dozlatova. Přisypeme část uvařené čočky (i s částí vývaru) a vyjmeme bobkovýlist. Druhou část čočky rozmixujeme, přidáme k celé uvařené čočce a promícháme. Dochutíme solí, pepřem, tymiánem a citronem. Čočku na kyselo bez mouky podáváme s jemně tekutým volským okem a kyselou okurkou.
Čočka na kyselo s česnekem
Ingredience: 300 g zelené nebo hnědé čočky, 1 menší cibule, 1 bobkovýlist, 2 lžíce oleje, vinný ocet nebo šťáva z citronu, 1 mrkev, 3 stroužky česneku, sůl, čerstvě namletý pepř, majoránka.
Postup: Syrovou mrkev oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Čočku přebereme, propláchneme, dáme do tlakového hrnce i s mrkví, zalijeme studenou vodou (dva až tři prsty nad čočku) a dáme vařit. Díky tlakovému hrnci se doba přípravy výrazně zkrátí ─ podle stáří a druhu bude čočka uvařená zhruba za 10─15 minut. Poté máte na výběr z několika variant přípravy:
Jestliže budete chtít čočku zahustit, neslévejte všechnu vodu. Na oleji si osmažíme cibulku, zasypeme ji přibližně jednou lžící mouky nebo bezlepkovou rýžovou mouku a připravíme klasickou jíšku. Přidáme bobkovýlist, zalijeme trochou studené vody a necháme krátce povařit. Bobkovýlist pak vyjmeme, přidáme uvařenou čočku, rozmačkaný česnek, osolíme, opepříme a dochutíme octem nebo šťávou z citronu a majoránkou dle chuti.
Nezahuštěná čočka se připravuje stejným způsobem, pouze se slije všechna voda. Čočku přidáme k osmažené cibulce a bobkovému listu, který po chvilce prohřátí vyjmeme. Dochutíme česnekem a majoránkou a podáváme. K čočce si můžeme dát sázené či ztracené vejce nebo vejce natvrdo, nakládanou okurku, v zimě je pak skvělé kysané zelí nebo zkvašená zelenina (pickles).
Výborný typ:
Nezahuštěnou čočku stačí ochutit citronovou šťávou v kombinaci s česnekem, jemně nasekanou zelenou petrželkou a římským kmínem a vznikne báječná příloha například k rybě. Nebo uvařenou čočku v létě promíchejte s najemno nasekanou cibulkou a česnekem, pokrájenými cherry rajčátky, koriandrem, citronovou šťávou a olivovým olejem a připravíte tak báječný salát, který lze dochutit i kozím sýrem.
Červená čočka na kyselo
Ingredience: 350 g červené čočky, 1 střední cibule, 1 lžíce octa, máslo nebo olej na&nbs
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
prosím o radu ohledně bobkového listu.
Rostli nu už mám doma asi 3 roky,ale je starší. Donedávna byla krásná rostlina, ale najednou začala schnout a listy byly černé, ale šly umýt. Také jsem si všimla fleků na listech a dole na hlíně spoustu broučku. Myslím, že se jedná o mšice.
Dočetla jsem se, že bobkovýlist na mšice trpí a že to může být přemokřeno, což by na mě asi sedělo. Tím že je takový suchý jsem myslela, že nemá vodu. Chci se zeptat, jde to nějak zachránit? Třeba přesazením, ostřiháním? a můžu použit klasický hubič na mšice?
Děkuji moc Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aplikujte postřik přípravkem Mospilan. A začněte zalévat až se objeví nové pupeny. Rostlinu pravidelně vystavujte na slunce přes celý den. A nebo to vzdejte, ušetřete čas a kupte si novou rostlinu. Bobkovýlist je suchomilná rostlina, která přijímá vláhu přes listy a až pak ze zeminy, když je náhodou vlhká.
Až keř povyroste, tvarujeme jej a při tom sklízíme lístky, které sušíme. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout - jinak zcela ztrácejí své typické aroma. Listy ostříháme bez řapíků a rozložíme je v temné a vzdušné místnosti až do seschnutí listů. Tyto uskladníme v plátěném sáčku v temnu a suchu.
Bobkovýlist = sušené listy vavřínu se specifickým aroma. Používá se k nakládání a úpravě zvěřiny i jiných mas, rajské či svíčkové omáčky. Bobkovýlist je tradičním kořením české kuchyně. Rovněž se používá při nakládání zeleniny, hub nebo konzervaci masa a k marinovaným rybám.
Ve svém příspěvku BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkovýlist, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Reaguji na problém s puklicemi.Měla jsem poměrně vzrostlý bobkový lis a přes zimu se objevily puklice poměrně ve velkém množství.Byla jsem zoufalá,co dělat.
Vyřešila jsem problém velmi radikálně.Rostlinu jsem vyndala z květináče,byl to keřík,ne stromek.Sestřihla jsem ho úplně dole,takže nezůstal jedinný list.Vysypala jsem všechnu hlínu,kvetináč jsem vydrhla,vypláchla v roztoku hypermanganu,taktéž jsem v něm vymáchala kořeny,byly úplě bez hlíny.Dala nový substrát,zasadila a čekala.Budˇ a nebo,stejně bych rostlinu vyhodila.Po čase se začaly objevovat první lístky a dneska je keřík vysoký cca 1/2 metru a zdravý.Možná má někdo lepší nápad,ale mě se tento postup osvědčil.Přeji pěkný den
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Kde lze koupit sazenice nebo semena bobkového listu-vavřínu. Děkuji za informaci.
A. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostlinky vavřínu vznešeného alias bobkovýlist se dají běžně koupit v zahradnictví. Některá zahradnictví ho posílají i poštou. Jejich nabídky na internetu můžete vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
Opadavý keř, až přes 10 m vysoký, často s více kmeny. Borka zprvu hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Pupeny stopkaté, červenohnědé, lepkavé. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhlé, v mládí lepkavé, na vrcholu tupé nebo vykrojené, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy se rozvíjí před rašením listů, jsou jednodomé, samčí uspořádány v jehnědách po 2 až 5. Jehnědy jsou až 12 cm dlouhé, štíhlé, převislé, samčí květy převážně 4četné, se 4 tyčinkami. Samičí květy rostou jen asi v 5 mm dlouhých jehnědách, které jsou červené, stopkaté, v době zralosti dřevnatějící a vytvářející typické, asi 15 mm velké šištice vytrvávající na stromě obvykle až do jara dalšího roku. Plodem jsou ploché, úzce křídlaté nažky. Keř kvete v únoru až dubnu.
Olše lepkavá začíná plodit ve věku asi 12 let a dožívá se až 100 let. Je to jedna z mála našich dřevin, které na promáčených půdách vytvářejí vzdušné (chůdovité) kořeny. V kořenových hlízkách olše žijí v symbióze plísně, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohacovat jeho sloučeninami půdu.
Roste v lužních lesích, bažinách, březích, prameništích, na půdách vlhkých až bahnitých, zaplavovaných, hlubokých, humózních, hlinitých, jílovitých, nevápnitých.
Využití má i v léčitelství, kde se sbírá list (Folium alni), občas i kůra (Cortex alni), obojí brzy zjara. Suší se ve stínu, při umělém sušení za teplot do 40 °C. Droga obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové. Olše působí fytoncidně (antibakteriálně) a svíravě, užívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při průjmech, střevních zánětech, zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu, stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek. Rozmačkané čerstvé listy hojí vředy a popraskané bradavky kojících žen. Listy i kůra se podávají nejčastěji ve formě vařeného odvaru.
Olše se vysazuje podél břehů, které zpevňuje. Hodí se i k osázení průmyslových oblastí, neboť snáší dosti znečištěné ovzduší. Bývá často pěstována v parcích v několika okrasných kultivarech s listy žlutými, skvrnitými, dřípenými. Olšové, za sucha načervenalé dřevo je měkké, lehké, ne příliš pružné a velmi odolné vodě.
Bobkovýlist pochází z Malé Asie, Íránu a Sýrie. Pěstuje se ve všech subtropických oblastech, kde často i zplaňuje. Vavřín je subtropický dvoudomý keř nebo menší strom, dorůstající výšky 2 až 8 m, který se dožívá věku více než 300 let. Na pěstování je vavřín velice nenáročný, pěstujeme jej v běžném substrátu na pokojové rostliny, přihnojujeme od konce února do konce září jednou za dva týdny běžnými hnojivy na pokojové rostliny.
Semena zaséváme během celého roku do substrátu pro pokojové rostliny. Jako drenáž můžeme použít perlit, aby semena nezplesnivěla. Před výsevem je ještě nutno namočit semena na 2 dny do teplé vody. Semena dáváme asi 2–3 cm hluboko do zeminy. Klíčí obvykle 6 týdnů, při teplotě 22–28 stupňů. Pokud množíme bobkovýlist řízky, zasadíme zakořeněný řízek do květináče naplněného půdní směsí s pískem. Asi rok si musíme počkat, než řízek začne pořádně růst. Potom můžeme rostlinu tvarovat, a to tak, že odstraňujeme spodní listy a postranní výhonky, abychom měli pěkný kmínek. Podle velikosti vavřínu je třeba jej postupně také přesazovat do větší a větší nádoby.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o úpal. Listy, které jsou teď na rostlině, narostly v době, kdy bylo mírné slunce a nyní se nedokáží bez úhony srovnat s tak silným sluncem. Buď změňte stanoviště a nebo očekávejte nové listy, které budou zvyklé na ostré slunce ale zároveň ho budou vyžadovat i v následujících obdobích.
Ingredience: 500 g oloupané a předem uvařené červené řepy, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 600 ml zeleninového vývaru nebo vody, 1 stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu, 1 bobkovýlist, sůl, pepř, olivový olej
Postup: Na olivovém oleji lehce orestujeme očištěnou a nakrájenou cibuli, mrkev a celer. Po orestování zalijeme vývarem nebo vodou a přidáme bobkovýlist a řepu nakrájenou na kostky. To vše vaříme zhruba 10 minut. Vyjmeme bobkovýlist a přidáme utřený stroužek česneku a bílý jogurt. Tuto vzniklou směs rozmixujeme tyčovým mixérem.
Výborná je i kaše: Řepu uvaříme, brambory nebo batáty také, oloupeme a rozmixujeme. Tato směs je výborná s přidaným žloutkem.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Laňková.
Dobrý den, prosím o radu, nerada bych o bobkovýlist přišla, po zalití stále schne. Není na přímém slunci, okno polostín, přesto schne i po zalití. Fleky nemá, je stále zelený. Děkuji za radu. Monika
Ingredience: 500 g kuřecího masa, 2 stonky celeru, 1 cibule, 2 mrkve, šťáva ze 2 citronů, špetka cukru krupice, 30 ml margarínu, 30 ml olivového oleje, 1 lžíce bazalky, 1 bobkovýlist, pepř, kůra ze 2 citronů, sůl
Technologický postup: Kuře opečeme ze všech stran (na oleji a margarínu) a dáme stranou. Do šťávy přidáme na tenké plátky nakrájenou zeleninu a asi 3 minuty ji smažíme tak, aby změkla, ale nezhnědla. Přidáme bazalku, bobkovýlist, citronovou šťávu a kůru, 150 ml vody, sůl a pepř. Povaříme asi 2 minuty, občas promícháme. Kuře vrátíme do pánve, přivedeme k varu, přiklopíme a dusíme asi 40 minut. Před podáváním vyndáme bobkovýlist.
Cibuli oloupejte, nakrájejte najemno a osmahněte na části oleje. Přidejte omytou a na růžičky nakrájenou brokolici a oloupané, omyté a na kostičky nakrájené brambory. Zalijte asi 1 litrem vody, přidejte sůl, pepř a bobkovýlist a nechte vařit. Na pánvi připravte z oleje a mouky jíšku, kterou vmíchejte do polévky ve chvíli, kdy budou brambory i brokolice měkké. Přidejte sójovou smetanu, prolisovaný česnek a ještě krátce povařte. Vyndejte bobkovýlist, dochuťte solí a majoránkou a můžete podávat.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Ingredience: 1 cibule, 3 mrkve, 2 brambory, 30 g másla, 125 g červené čočky, 1 kostka bujónu, 1 bobkovýlist, sůl, mletý pepř, petrželová nať
Technologický postup: Na másle osmažíme cibuli, přidáme nakrájenou mrkev, brambory a poté přisypeme čočku. Zalijeme vodou, přidáme bujónovou kostku, bobkovýlist a vaříme doměkka. To trvá asi 15–20 minut. Když je vše měkké, vyndáme bobkovýlist, 1/3 polévky dáme stranou a zbytek rozmixujeme. Vrátíme nerozmixované, přidáme petrželku a dochutíme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Ingredience: 800 g telecích líček, 100 ml hovězí vývaru, 50 ml oleje, 1 ½ mrkve (a půl mrkve na ozdobu), 1 ½ celeru (a půl celeru na ozdobu), 1 cibule, 4 stroužky česneku, 4 větvičky majoránky (a pár lístků do hotové omáčky), 8 kusů na osminky nakrájených žampiónů, 300 ml červeného vína, 2 lžíce kvalitního rajského protlaku, 150 ml vína Marsala, 50 g na kostičky nakrájeného másla, 1 lžíce nasekané ploché petrželky, sůl, čerstvý mletý pepř, bramborová kaše jako příloha
Postup: V kastrolu rozpalte olej a zprudka na něm orestujte osolená a opepřená telecí líčka. Jakmile jsou dohněda ze všech stran, vyndejte je ven. Do kastrolu přidejte opět trochu oleje, vložte nakrájenou zeleninu a orestujte ji dotmava. Ke konci přidejte česnek a opečte ho. K základu přidejte protlak, zalijte červeným vínem Marsala a vařte, dokud se většina nevyvaří. Poté přidejte líčka, hovězí vývar a duste doměkka cca 4 hodiny. Jakmile jsou líčka měkká, vyndejte je z hrnce a odložte stranou. Vzniklou omáčku přeceďte a následně ji svařte na požadovanou hustotu. Přidejte chlazené, na kostičky nakrájené máslo, lístky majoránky a dle vlastní chuti dochuťte solí a pepřem. Líčka vraťte zpět do omáčky a prohřejte. Na pánvi opečte žampiony spolu se zbytkem mrkve a celeru. Poté vše promíchejte s nasekanou petrželí. Telecí líčka podávejte s opečenou zeleninou a bramborovou kaší.
Dušená telecí líčka
Ingredience: 4 telecí líčka, 300 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace, 3 lžíce rajčatového protlaku, nové koření, bobkovýlist, rozmarýn, tymián, olej, máslo, sůl, pepř
Postup: V přiměřeně velkém kastrolu rozehřejeme olej a osolená a opepřená líčka na něm zprudka opečeme. Poté vyjmeme a na výpeku pozvolna orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. Přidáme rajčatový protlak, koření, opět zarestujeme a zalijeme červeným vínem. Necháme vyvařit, přidáme demi glace a opět přivedeme k varu. Do omáčky přidáme opečená líčka, přiklopíme a pozvolna dusíme asi tři hodiny (podle potřeby, záleží i na kvalitě masa, obecně platí, že telecí budou hotová dřív, hovězí spíš ještě později). Kastrol s ragú můžeme také vložit do trouby vyhřáté na cca 120 stupňů a pomalu péct. Měkká líčka vyndáme a omáčku propasírujeme, podle potřeby svaříme a zatáhneme máslem nebo naopak naředíme vývarem.
Telecí líčka na bílém víně
Ingredience: 1–1,25 kg telecích líček, 2 bobkové listy, 3 celé hřebíčky, 2 stroužky česneku, pár snítek čerstvého tymiánu, 2 lžičky olivového oleje, 8 středních mrkví, 10–12 šalote
Ingredience: olej, 1 malá cibule, 2 lžíce hladké mouky, 500 g kvalitního rajčatového pyré (drcených nebo krájených rajčat), 1 bobkovýlist, sůl, cukr, špetka mleté skořice, citrónová šťáva, 200 g uvařené rýže, 800 ml vody.
Technologický postup: Cibuli pokrájíme najemno a necháme zesklovatět na oleji, zasypeme moukou a vytvoříme světlou jíšku. Přilijeme půl litru vody a dobře rozmícháme nebo rozmixujeme. Přidáme rajčatové pyré, bobkovýlist, lžičku soli a 2 lžičky cukru a vaříme. Po 10 minutách vyjmeme bobkovýlist, přisypeme skořici a předem uvařenou rýži a přidáme pár kapek citrónové šťávy. Vše krátce povaříme, ochutnáme a případně dochutíme solí a cukrem.
Bobkovýlist nepochybně snižuje hladinu cukru v krvi. I proto čaj z této bylinky konzumují diabetici. Doporučuje se užívat asi 1 g bobkového listu denně asi jeden měsíc. Listy se musí rozdrtit (můžeme si jich nadrtit víc a uchovávat je v uzavíratelné skleničce) a doporučuje se bobkovýlist užívat dvakrát denně a vždy ho zapít vlažnou vodou. Díky užívání vavřínu se dá dosáhnout snížení hladiny glukózy v krvi zhruba o čtvrtinu. Po dobu konzumace tohoto čaje je důležité dávat si pozor na krvácení, protože vavřín způsobuje ředění krve.
