Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
V Itálii se boloňská omáčka nepodává se špagetami, protože má tendenci stéci z těstovin a zůstat na dně talíře. Místo toho obyvatelé Bologne tradičně podávají svou slavnou boloňskou masovou omáčku s těstovinami tagliatelle (tagliatelle alla bolognese). V Itálii je základní název této omáčky Ragù, což je v Itálii obecný termín používaný k označení jakékoli masové omáčky vařené na mírném ohni po mnoho hodin. Každé ragú se skládá z mnoha ingrediencí, které se liší podle jednotlivých regionů – odtud „alla Bolognese“, tedy z města Bologna. Boloňské ragù je hustší než jiné omáčky a obsahuje víno. V oficiální verzi je mezi obvyklými přísadami uvedena také slanina a mléko. Ve verzích se špagetami se mléko nepoužívá, protože je s ním omáčka příliš řídká.
Boloňská omáčka je ve světě rozšířena pod dvěma názvy: bolognese a bolognaise. Bolognese je italské slovo, zatímco bolognaise je francouzské slovo.
Boloňskéšpagety můžou být zdravou volbou ve výživovém plánu. Nejen pro ty v tvrdém tréninku, ale i pro ty, jejichž cílem je zhubnout nebo si udržet váhu. Při domácí přípravě boloňských špaget lze všechny komponenty upravit tak, aby se přizpůsobila výživová hodnota jídla.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 500 g špaget, 1 cibule, 500 g mletého míchaného masa, 1 hrnek vody, 1 zelená paprika, 4 stroužky česneku, 3 rajčata, 200 ml kečupu, sůl, mletý pepř, oregano, olej, parmazán
Technologický postup: Dáme vařit osolenou vodu na špagety. Když se bude voda vařit, vložíme špagety a dle návodu je uvaříme. Poté scedíme. Mezitím do středně velkého hrnce nalijeme trošku oleje a přidáme najemno nakrájenou cibuli a nadrobno pokrájený česnek, mícháme, a až bude cibule sklovitá, přidáme mleté maso a necháme osmažit. Do hrnce s mletým masem nalijeme kečup a pořádně promícháme. Nakrájíme si na menší kousky rajčata a papriku a přidáme k mletému masu, opět pořádně promícháme. Do hrnce nalijeme trochu vody, aby papriky změkly a zároveň se nám mezitím nevyvařil všechen kečup. Když je paprika dostatečně měkká, okořeníme dle vlastní chuti kořením a trochou soli. Pokud je omáčky málo, jde přidat i rajčatový protlak. Jsme-li spokojeni s chutí boloňské omáčky a měkkostí paprik a rajčat, omáčku přiklopíme a vypneme hořák, ale omáčku nesundáváme z hořáku. Hotovou omáčku nalijeme na uvařené špagety a vše zasypeme parmazánem.
Ingredience: 500 g špaget, 200 g kuřecího masa, 1 cibule, 2 zelené papriky, 5 lžic kečupu, 5 stroužků česneku, 140 g rajčatového protlaku, sůl, mletý pepř, olej
Technologický postup: Kuřecí maso omyjeme, očistíme a nakrájíme na nudličky. Papriku, česnek a cibuli očistíme a nakrájíme najemno, česnek prolisujeme. Na pánvi necháme na oleji zesklovatět cibuli. Poté přidáme nakrájené kousky kuřecího masa. Maso orestujeme. Když maso zbělá, přidáme k němu papriku, rajský protlak, trochu sladkého kečupu a nakonec prolisovaný česnek. Vše necháme povařit, dokud maso nezměkne. Omáčku můžeme zředit trochou vody. Špagety uvaříme v osolené vodě s kapkou oleje a scedíme. Smícháme je s kuřecím masem. Špagety s kuřecím masem ihned podáváme. Podle chuti sypeme strouhaným sýrem.
Počet porcí 4 až 6. Doba přípravy 30 minut. Doba vaření 2 hodiny. Celková doba 2 hodiny a 30 minut.
Ingredience
2 lžíce mleté cibule;
1 lžíce mleté mrkve;
1 lžíce mletého celeru;
80 g neuzeného vepřového bůčku;
350 g mleté svíčkové, ale levnější kusy jsou také v pořádku, například z plece;
250 ml masového vývaru;
2 vrchovaté polévkové lžíce rajčatového protlaku;
3 lžíce extra panenského olivového oleje;
1/2 sklenice suchého bílého vína;
mletý parmazán;
1 kuřecí nebo králičí játra (volitelné);
500 g špaget.
Postup
Nadrobno rozemelte vepřový bůček. I cibuli, mrkev a celer nakrájejte nadrobno a orestujte je v hrnci se 3 lžícemi extra panenského olivového oleje. Pokud máte rádi máslo, dejte ho dohromady s olejem, půl na půl. Po 1 minutě přidejte ručně namletý vepřový bůček. Zelenina a tuk musí zkaramelizovat, proto je smažte, ale nepřipalujte je: bude to trvat asi 3 až čtyři minuty. Nyní přidejte mleté hovězí maso, zamíchejte a vařte asi 5 minut.
Když se tekutina uvolněná masem odpaří, přidejte půl sklenice bílého vína. Omáčku promíchejte a po odpaření vína přidejte rajčatový protlak rozpuštěný ve sklenici vývaru. Promíchejte a zkontrolujte barvu omáčky, chceme světle hnědou, ne červenou. Udržujte omáčku ve varu na střední teplotě, částečně zakrytou.
Čím více ragú vaříte, tím je lepší. Někteří lidé to vaří až 4 hodiny. Ale nebojte se, na dobrou omáčku vám celkem 2 hodiny postačí. Nakonec podle chuti osolte.
Uvařte špagety podle návodu na nich uvedeném. Pak je sceďte a podávejte na hluboký talíř. Špagety polijte boloňskou omáčkou a posypejte mletým parmazánem.
Technologický postup: Cibulku nakrájejte nadrobno, nechte zesklovatět na másle a oleji. Přidejte mrkev a celer nakrájené na malé kousky, 2 minuty smažte. Přidejte maso a míchejte na středním plameni, dokud nezhnědne. Opepřete a osolte. Směs zalijte mlékem, mléko nechte úplně vyvařit, přidejte i část muškátového oříšku. Po vyvaření přidejte víno, které také nechte vyvařit. Jakmile už necítíte z hrnce alkohol, můžete přidat rajčata. Pořádně zamíchejte a vařte 3 hodiny na velmi mírném plameni bez pokličky, omáčka má jen jemně pobublávat. Hlídejte, občas zamíchejte a dolijte vodu podle potřeby. Na konci dodejte zbytek muškátového oříšku a případně dosolte, dopepřete. Uvařte těstoviny, zamíchejte do nich omáčku společně se lžičkou másla a posypte pořádnou dávkou kvalitního parmazánu.
Technologický postup: Na velké pánvi rozpalte olej, pak ztlumte oheň a osmahněte na něm cibuli, po chvíli přihoďte česnek, mrkev a celer. Asi po pěti minutách přidejte maso, směs míchejte, dokud se maso neopeče. Přisypte sušená a pak i konzervovaná rajčata, přilijte víno, osolte, opepřete, všechno dobře promíchejte a nechte na mírném ohni vařit 35 až 45 minut. Maso by mělo zkřehnout a omáčka zhoustnout. Nakonec do ní přidejte i bylinky. Omáčkou polévejte uvařené špagety.
Ingredience: 400 g směsi mletého hovězího a vepřového masa, 2 lžíce olivového oleje, 1 středně velká cibule, 1 snítka řapíkového celeru, 1 větší mrkev, 2 vrchovaté lžíce rajčatového protlaku, 300 g rajčat, sůl, mletý pepř, česnek, voda
Technologický postup: Oloupejte cibuli, řapíkový celer a mrkev oškrábejte. Vše nakrájejte na drobné kostičky. Ve větší pánvi začněte rozehřívat olej, vhoďte do něj mrkev, osolte špetkou soli a na středním plameni za občasného míchání nechte dvě minuty trochu změknout. Přidejte cibuli a celer a další dvě minuty pozorně míchejte. Vše by mělo mírně změknout, ale nikoli zhnědnout. Zvyšte plamen, přidejte maso a zprudka ho osmahněte. Větší hrudky masa vařečkou rozdělte nebo rozmáčkněte, aby se rychleji opeklo. Jakmile se šťáva vydusí a maso se konečně začne opravdu opékat a přichytávat ke dnu pánve, malou chvíli ho při tom nechte. Teprve až bude hrozit nevyhnutelným připálením, přidejte protlak a nakrájená rajčata na malé kousky. Nechte trochu osmahnout v tuku. Zalijte zhruba 200 ml vroucí vody, případně více nebo méně – každopádně tak, aby hustota vznikající omáčky v pánvi už trochu připomínala známý výsledek. Osolte, opepřete podle chuti. Ztlumte plamen na minimum, zakryjte poklicí a nechte omáčku jen lehce pobublávat následujících 90 minut. Občas promíchejte nebo doplňte odpařenou tekutinu. Omáčku znovu ochutnejte a dolaďte solí, pepřem, přidejte rozmačkaný česnek a oregano. Podávejte společně se špagetami, které uvaříte podle návodu, vše posypte parmazánem.
Na přípravu pravých milánských špaget budete potřebovat tak zvané Cuoco Condimento per Pasta con Sarde. Jde o klasickou polevu s kořením pro tento tradiční sicilský pokrm. Vyrábí se ze sladkého fenyklu, sardinek, rozinek, cibule, oleje a koření.
Ingredience
Toskánský extra panenský olivový olej;
jedna menší bílá cibule, nakrájená nadrobno;
230g sardinky v oleji podle toho, jak moc máte rádi sardinky;
1 stroužek česneku na osobu, podle chuti - nasekaný;
1 láhev Passata (pasírovaná rajčata);
2 plechovky koření Cuoco Condimento;
1 malá čerstvá bageta/rustikální nebo bochník chleba;
nasekaná čerstvá petrželka;
500 gramů špaget Bucatiny (u nás známé jako makaróny s dírkou uprostřed);
strouhaný ovčí sýr Pecorino Romano.
Příprava omáčky
Na olivovém oleji orestujte cibuli dozlatova. Přidejte tři čtvrtě sardinek s česnekem, dokud se sardinky nezačnou rozpouštět. Přidejte 1/2 nasekaného česneku (zbytek si nechte na opékání se strouhankou). Jakmile se česnek začne barvit, přidejte passatu. Přiveďte omáčku k varu, poté stáhněte teplo na střední teplotu, aby se pěkně provařila. Vařte asi 15 minut. Pak přidejte koření Cuoco Condimento a vařte asi 30 minut. Do omáčky přidejte zbývající sardinky.
Opečte si strouhanku
Nakrájejte na kostičky čerstvou bagetu. Přidejte petržel, česnek a nastrouhaný sýr pecorino romano. Vložte to do hrnce a opečte na středním plameni na pánvi. Dávejte pozor, abyste se nespálili.
Uvařte těstoviny
Jakmile se omáčka blíží k dokončení, začněte s těstovinami. Přiveďte k varu vodu, přidejte sůl a špagety a vařte do al dente, což je asi 10 minut.
Jakmile jsou těstoviny hotové, sceďte je a vraťte zpět do hrnce. Nalijte na ně hotovou omáčku.
Podávejte horké s velkou hrstí opečené houskové směsi (svatojosefské piliny) a pokapejte extra panenským olivovým olejem.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podle Pohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podle Pohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podle Pohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podle Pohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Je tahle fazolová polévka opravdu podle Pohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podle Pohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podle Pohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Ingredience: 1 kg brambor, 1 lžíce oleje (na vymazání plechu), 150 g slaniny, 150 g plátkového sýra (moravský bochník, gouda a podobně), 200 ml zakysané smetany, hrst nasekané pažitky, sůl.
Postup: Troubu předehřejeme na 200 °C. Brambory ve slupce dobře omyjeme, vydrhneme kartáčkem a podélně rozkrájíme na poloviny. Plech potřeme olejem a rozložíme na něj brambory řeznou plochou nahoru. Pečeme v předehřáté troubě asi 40−45 minut (podle velikosti brambor). Chvíli před dopečením položíme na každou bramboru plátek slaniny a pečeme, dokud není slanina křupavá. Nakonec na slaninu položíme kousek sýra a počkáme, až se sýr rozteče. Zakysanou smetanu rozmícháme a dochutíme solí a nasekanou pažitkou. Pečené brambory podáváme jako hlavní chod se zakysanou smetanou nebo jako přílohu. Brambory lze před pečením posypat kmínem nebo obložit lístky bylinek (například šalvěje). Do zakysané smetany můžeme přidat brynzu nebo sýr Lučina, popřípadě ji dochutit prolisovaným česnekem.
Špagety s kuřecím masem
Ingredience: 1/2 balení špaget, 2 kuřecí stehna, 100 g másla (každý si množství upraví podle chuti), sůl, voda na vaření.
Postup: Nejdříve v osolené vodě uvaříme kuřecí stehna. Vody dáme tolik, aby byla stehna úplně ponořená. Vaříme je, dokud se masíčko neodděluje od kosti. K masu a vývaru přidáme špagety. Je-li potřeba, přilijeme i trochu vody a vaříme, dokud špagety nezměknou. Množství vody a vývaru je těžké určit, to musí mít člověk v oku, avšak jedno si pamatujte: voda i vývar by se měly úplně vypařit, jakmile špagety změknou. Pokud se vám to napoprvé nepovede, nic si z toho nedělejte a vodu prostě slijte. Nakonec do špaget zamíchejte máslo a případně podle chuti dosolte. Takto si velmi snadno uvaříte rychlý oběd, který je rovněž velmi chutný. Špagety získají chuť kuřecího masa z vývaru. Navíc nejsou suché (i když se to na první pohled může zdát), jelikož jsou omaštěné máslem.
Žampióny se šunkou
Ingredience: 3 hrníčky žampiónů, 3 lžíce másla, šunka pokrájená na kostičky (podle chuti, já používám polskou śinku), 1 šálek smetany, citrónová šťáva i kůra, petrželka.
Postup: Malé žampióny dusíme na másle celé, větší podélně rozpůlíme. K měkkým žampiónům přidáme šunku a zalijeme je smetanou. Ochutíme je šťávou i špetkou kůry z citrónu a petrželkou a za stálého míchání ještě chvíli povaříme. Polská śinka se používá proto, že neobsahuje vodu jako česká šunka (vodu si můžete napustit z vodovodu, ne ji skoro za 180 Kč/kg kupovat). Navíc má polská śinka zřetelné mramorování a též bledší barvu, což znamená, že není dobarvována žádnými „éčky‟.
Jestliže chcete opravdu velmi rychlý oběd bez přičinění, můžete si v obchodě koupit již uvařené jídlo nebo instantní pokrm. Je jen na vás, jakou variantu zvolíte. V neposlední řadě pak můžete využít restauraci s hotovými jídly anebo rychlé občerstvení.
Ingredience: 500 g špaget, 100 g vepřové šunky, 1 cibule, 5 ks žampionů, máslo, 1 stroužek česneku, vývar, 200 ml kečupu, slunečnicový olej, sůl, čerstvá petrželová nať, tvrdý sýr
Technologický postup: Cibuli oloupeme a najemno nakrájíme. Vepřovou šunku nakrájíme na proužky. Žampiony očistíme a nakrájíme na plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Čerstvou petrželku nadrobno nasekáme. Špagety uvaříme ve vodě s kapkou oleje a špetkou soli. Po uvaření dáme studené špagety do hrnce s máslem, necháme je ohřát a přilijeme silný vývar. Mezitím si na pánvi necháme rozehřát máslo a přidáme cibuli, kterou pouze osmažíme. Přidáme nakrájenou vepřovou šunku, žampiony, kečup a podle chuti česnek. Rychlé milánské špagety podáváme se strouhaným sýrem a zdobené petrželkou.
Ingredience: 500 g špaget, 200 g rajčatové pasty, 200 g rajčat, 1 cibule, 500 g vepřového mletého masa, 3 stroužky česneku, 100 g parmazánu, sůl, pepř, oregano, olivový olej
Technologický postup: Nakrájíme cibuli a osmahneme ji na oleji na pánvi do zesklovatění. Přidáme vepřové mleté maso, osolíme a restujeme. Až je maso orestované, přidáme nakrájená rajčata, promícháme, přiklopíme a necháme dusit. Jakmile jsou rajčata měkká, přidáme rajčatovou pastu, česnek a dochutíme solí, pepřem, oreganem. Uvaříme si špagety al dente. Milánské špagety dáme na talíř, polijeme omáčkou a posypeme parmazánem.
