Zajímá vás téma BRAMBORAČKA OD BABIČKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Bramboračka je skvělá polévka, zvláště pak, pokud do ní použijeme vlastnoručně nasbírané houby (čerstvé nebo sušené). Jedná se zpravidla o bílou, zahuštěnou polévku.
Bramboračkaod babičky
Ingredience: 8 brambor, 5 lžic másla, 200 g celeru, 1 petržel, 3 mrkve, 3 kuličky nového koření, 8 kuliček celého pepře, 1 bobkový list, mletý pepř, 4 l vody, 3 lžíce hladké mouky, 3 lžíce polévkového koření, 8 stroužků česneku, 2 kostky masoxu, 3 lžičky majoránky, petrželová nať
Technologický postup: Houby namočíme asi na 20 minut do vody. Zeleninu očistíme, oloupeme, nakrájíme na kostičky, brambory na větší kostky. Společně s houbami, bobkovým listem, pepřem, solí a novým kořením a vaříme do změknutí. Z másla a mouky usmažíme růžovou jíšku, kterou necháme vychladnout. Bobkový list a nové koření vyjmeme. Odebereme trochu vývaru a rozpustíme ho s2 kostkami masoxu. Přidáme do hrnce ještě s prolisovaným česnekem, vychladlou jíškou, majoránkou a krátce povaříme. Polévku dochutíme polévkovým kořením a mletým pepřem. Posypeme čerstvou nebo sušenou petrželovou natí. Babiččinu bramboračku podáváme s chlebem.
Technologický postup: Půlku zeleniny (mrkev, petržel a celer) si nakrájejte na kolečka nebo nudličky. Druhou půlku zeleniny nasekejte najemno a tuto část jemné zeleniny budete do polévky přidávat až 10 minut před koncem varu. Samozřejmě můžete dát všechnu zeleninu hned na začátku. V hrnci rozpusťte olivový olej a máslo a první část hrubší zeleniny orestujte. Zaprašte moukou, promíchejte, mouka se může odspoda trochu chytat. Tímto způsobem polévku zvýrazníte a zároveň zahustíte. Zalijte přiměřeným množstvím vody, přidejte 3 kuličky nového koření, pár kuliček pepře, 3 bobkové listy. Do polévky v tuto chvíli přidejte na malé kostičky nakrájené brambory, ochuťte solí a vařte cca 7 minut. Když je polévka moc hustá, dolijte vodou. Přidejte najemno nasekanou další zeleninu, která tak v polévce zůstane kratší dobu. Vařte do změknutí brambor a zeleniny a na závěr dochuťte bohatě majoránkou a česnekem. Když je polévka uvařená, posypte ji najemno nasekanou čerstvou petrželkou.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, já vařím buřtguláš podle své maminky i babičky a smetanu tam nikdy nedávaly. Ale každý má přece své zvyky, své chutě, nikde není dáno, že dané jídlo musí být přesně takhle. Tak proč se kvůli tomu hádat?
Ingredience: 100 g sušených hub, 50 g másla, 50 g hladké mouky, 4 brambory, 1 mrkev, ½ celeru, 2 cibule, 1 petržel, 1 vejce, 4 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, majoránka, voda
Technologický postup: Houby vložte do hrnce a zalijte asi půllitrem vody, chvíli povařte. Ve velkém hrnci rozpusťte máslo a dozlatova na něm opražte mouku. Vzniklou jíšku zalijte zhruba litrem a půl studené vody nebo vývaru a důkladně promíchejte, přidejte oloupané a pokrájené brambory a zeleninu, přilijte houby i s vývarem a přiveďte k varu. Okořeňte a vařte do změknutí asi 15 minut. Přibližně 5 minut před koncem varu vyklepněte do polévky vejce a lehce ji promíchejte. Nakonec dochuťte prolisovaným česnekem se solí, pepřem, solí a majoránkou.
Technologický postup: Houby dejte do menšího kastrůlku a zalijte je vodou tak, aby byly ponořené. Přiveďte k varu. Mezitím oloupejte brambory a nakrájejte na kostičky, očistěte mrkev, celer a petržel a vše pokrájejte nadrobno. Pórek podélně rozpulte a pořádně vypláchněte, aby v něm nezůstala hlína nebo písek, a pokrájejte ho na půlkolečka. Cibuli oloupejte a pokrájejte najemno. Jakmile houby začnou bublat, slijte z nich vodu, nalijte čistou vodu a znovu přiveďte k varu. V polévkovém hrnci rozehřejte máslo s olejem a osmahněte na něm doměkka cibuli, trvá to asi čtyři minuty. Pak přisypte mouku a míchejte tak dlouho, dokud nezískáte tmavě zlatou jíšku. Zalijte ji 1,25 l studené vody. Do polévky přidejte brambory, vlijte povařené sušené houby i s vodou, osolte a vařte asi deset až patnáct minut. Pak přidejte mrkev, celer, petržel a většinu pórku. Stranou si nechte trochu zeleného pórku a do polévky ho přidejte až úplně před koncem vaření. Do hrnce prolisujte česnek a přisypte majoránku. Vařte asi čtyři minuty, pak přihoďte zbytek pórku, ještě minutu povařte a stáhněte z ohně. Podle chuti dosolte, opepřete, vsypte nasekanou petrželku a podávejte.
Technologický postup: Nejprve namočte houby do litru horké vody. V hrnci rozehřejte máslo a orestujte na něm najemno nakrájenou cibulku, zaprašte ji moukou a krátce orestujte. Podlijte trochou vody a rozmíchejte dohladka. Přidejte namočené houby i s výluhem (myšleno s vodou, ve které jsou namočené), bobkový list, kmín, brambory pokrájené na kostky, prolisovaný česnek a na kostičky pokrájenou kořenovou zeleninu. Osolte a opepřete. Polévku občas zamíchejte a vařte, dokud nebude zelenina měkká. Hotovou polévku dejte na talíř a provoňte čerstvě nasekanou majoránkou. Podávejte s čerstvým chlebem.
Technologický postup: Ve větším hrnci nechte rozehřát máslo a do sklovata na něm orestujte na kostičky nakrájenou cibuli. Pak přihoďte na půlkolečka nakrájenou mrkev, řapíkatý celer na plátky a najemno nasekaný česnek a nechte lehce zarestovat. Do hrnce přidejte na silnější plátky nakrájené houby, promíchejte a nechte houby lehce změknout za občasného míchání. Směs v hrnci zasypte hladkou moukou, dobře promíchejte a poté zalijte horkou vodou z varné konvice. Opravdu pečlivě rozmíchejte a vsypte na střední kostičky nakrájené brambory. Do polévky přidejte bobkové listy, mletý kmín, majoránku, muškátový květ, sůl a pepř. Přikryjte a na mírném ohni vařte asi 15 minut do změknutí mrkve a brambor. Před podáváním ochutnejte a případně dosolte (brambory při vaření hodně soli natáhnou). Nakonec vmíchejte nakrájený čerstvý libeček a servírujte.
Hřiby je možné nahradit kozáky, podborováky, liškami i křemeňáky.
Ingredience: 1 l vývaru, 30 g sádla, 3 menší brambory, ¼ celeru, 2 petržele, 3 mrkve, 1 menší cibule, 2 stroužky česneku, 1 hrst sušených hub, 2 lžíce hladké mouky, majoránka, sůl, pepř, kmín, petrželka
Technologický postup: Na sádle připravíme cibulovou jíšku, zalijeme ji vývarem (nebo vodou) a přivedeme k varu. Vložíme zeleninu a předem namočené sušené houby, osolíme, okořeníme a vaříme doměkka. Brambory můžeme vařit zvlášť a přidat na konci. Na závěr přidáme utřený česnek dle chuti a krátce prohřejeme. Ozdobíme a podáváme s chlebem nebo přímo v domácím chlebu.
Ingredience: 300 g brambor, 50 g sádla, 100 g cibule, 100 g špeku, 150 g mrkve, 150 g celeru, 150 g kořenové petržele, 1 hrst sušených hub, 1 hrst krup, 30 g mouky, 1,5 l vody, 6 stroužků česneku, drcený kmín, majoránka, 1 svazek kudrnky, pepř, sůl
Technologický postup: Cibuli nakrájíme na klínky, kořenovou zeleninu a špek na kostičky. Na sádle orestujeme cibuli se špekem, kořenovou zeleninu, přidáme sušené houby a proprané, přes noc namočené kroupy. Vše promícháme, zaprášíme moukou, zarestujeme a zalijeme studenou vodou. Přivedeme k varu, 10 minut povaříme, přidáme oloupané nakrájené brambory a vaříme dalších deset minut. Dochutíme najemno nasekaným nebo lisovaným česnekem, drceným kmínem, majoránkou, solí a pepřem. Nakonec přidáme nasekanou kudrnku.
Můžeme konstatovat, že u nás je bazalka znovuobjeveným kořením. Naše babičky měly často za oknem květináč s bazalkou a rostlinka jim sloužila nejen jako aromatické koření do jídla, ale současně odpuzovala nepříjemný hmyz.
Už naše babičky věděly, že bazalka zlepšuje chuť k jídlu, omezuje nadýmání. Jako koření nelze bazalku jen tak něčím nahradit. Není totiž jen vynikajícím kořením, ale i lékem. Jako koření se používají čerstvé nebo sušené lístky. Sušenou bazalku je třeba pečlivě uchovávat v uzavřených nádobách, aby zcela neztratila svou vůni.
V hrnci rozehřejeme sádlo, na něm zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Poté za stálého míchání rozředíme studenou vodou a necháme vařit. Brambory nakrájíme na kostičky a dáme vařit do hrnce. Potom si nakrájíme květák na menší kousky, případně i s pěknými listy, pokud tam jsou, a přidáme do hrnce společně s kostkou bujonu, drceným pepřem a špetkou soli. Vaříme asi 15 minut. Vše musí být měkké na skus – pozor nerozvařit! Na dochucení, jak radí naše babičky, použijeme maggi a muškátový květ, případně můžeme dosolit.
Technologický postup: Cibuli očistíme a nakrájíme najemno. Brambory očistíme a nakrájíme na kostičky. Špekáčky nakrájíme také. V hrnci rozehřejeme olej, vsypeme cibuli a spolu s kořením ji osmahneme dozlatova. Potom ji zalijeme trochou vody a přidáme papriku (papriku dáváme teprve v tuto dobu, jinak by byl guláš hořký). Poté přidáme brambory, trochu je osmahneme, zalijeme vodou a vaříme. Když jsou brambory téměř měkké, přidáme nakrájené špekáčky. Po chvilce nalijeme neslazené kondenzované mléko, krátce povaříme a zahustíme jíškou, kterou jsme si připravili z mouky a másla. Podle potřeby dochutíme solí, pepřem a lisovaným česnekem.
Podle našich babiček je správný čas, kdy dát dovnitř muškáty, závislý na okolní teplotě a její předpovědi.
Babičky dobře vědí, že muškáty, pokud jsou chráněné před větrem, snášejí i slabý mráz do - 5°C. Rostliny by se však měly přesunout na zimoviště před prvním silným mrazem. To je obvykle konec října. Pokud chcete mít jistotu, přineste své sazenice na chráněné místo v září nebo začátkem října.
Babičky také připomínají, že pokud vás nečekaně zastihne první mráz, tak si pamatujte, že příští rok bez problémů znovu vyraší pouze rostliny, kterým namrzly pouze listy a nikoli stonky.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.
Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:
u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.
Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:
100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
20 m od vozovky silnice III. třídy;
15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.
V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.
Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:
stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
500 g libového hovězího (hovězí zadní, falešná svíčková)
sůl
pepř
kořenová zelenina
Omáčka
600 ml vývaru (z výše zmíněného hovězího masa)
3 lžíce čerstvě strouhaného křenu
100 g másla
1 velká cibule
4–5 lžic hladké mouky
150 ml smetany ke šlehání
1 lžíce cukru
sůl
čerstvě mletý pepř
Karlovarské knedlíkové koule
6 starších rohlíků
3 vejce
2–3 lžíce nasekané petrželky
100 g hrubé mouky
čajová lžička soli
250 ml mléka
1 lžíce másla
Postup
Maso si den dopředu nasolíme, opepříme a necháme zakryté v lednici. Druhý den je dáme do hrnce, přidáme očištěnou kořenovou zeleninu, 1 litr vody a vaříme zvolna 2 hodiny.
Na karlovarské koule rozkrájíme rohlíky na malé kostičky, které na kousku másla opražíme na pánvi a nasypeme do mísy. Přidáme petrželku, sůl a mouku. Oddělíme bílky od žloutků. Žloutky smícháme s mlékem, rozmícháme, nalijeme na rohlíky, zamícháme a necháme chvíli stát (5–10 minut). Mezitím vyšleháme z bílků sníh a zamícháme ho do směsi. Směs na karlovarské koule rozdělíme na deset dílků, z každého vytvoříme kouli a vaříme v mírně osolené vodě asi 18 minut. Jednotlivé koule můžeme zabalit do potravinové fólie.