BRAMBORAČKA S HOUBAMI a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Klematis je okrasná rostlina zdobící řadu zahrad. Pěstovat ji není nic těžkého, stačí se ji zastřihávat a hnojit podle potřeby.
Rostlina klematis je známá také pod názvem plamének, ten také označuje některé druhy klematisu.
Choroby klematisu
Zahrádkáři i v případě klematisu musí bojovat proti různým škůdcům a nemocím. Stává se třeba, že rostlině začnou rychle odumírat listy, pak i výhony a když s tím nic neuděláme, uhyne i celá rostlina. Proto se doporučuje preventivně na jaře rostlinku ošetřit fungicidem (spodní část nebo zálivka), a opakovat to po čtrnácti dnech. Listy klematisu mohou být také potaženy bílým povlakem, který se může objevit i na květech a výhonech. V takovém případě klematis trpí houbovým onemocnění erysiphe polygoni. Na květech se může objevit i šedá plíseň, která zasahuje poupata, květ i stonky hnědým povlakem plísně. Na klematisu se mohou objevit tmavě hnědé skvrny. Toto hnědnutí listů u klematisu je příznakem onemocnění antraknóza. Jako jiným rostlinám ani klematisu se nevyhýbají mšice a slimáci.
Mezi choroby plaménku patří vadnutí plaménku, padlí, rzi a různé druhy hniloby kořenů. Vadnutí plaménku je závažné houbové onemocnění, které způsobuje vadnutí a odumírání, často postihující skupiny Viticella a Integrifolia. Padlí se projevuje jako bílý houbový výrůstek na listech a rzi se projevují jako nažloutlé spory na plodech. Hniloby kořenů, stejně jako ty způsobené Phytophthora a Phymatotrichopsis, mohou způsobit vadnutí a odumírání, které lze zaměnit s vadnutím.
Vadnutí plaménku
Způsobeno houbou Phoma clematidina (dříve Ascochyta clematidina).
Mezi příznaky patří tmavě hnědé až černé skvrny na listech, rakovina stonků a vadnutí.
Mladé výhonky jsou obzvláště náchylné.
Často postihuje hybridy s velkými květy a může způsobit uhynutí celé rostliny nebo odumření částí výhonku.
Padlí
Způsobeno houbami, jako je Erysiphe.
Projevuje se jako bílý, práškový povlak na listech.
Listy mohou vadnout a odumírat.
Zranitelnější jsou rostliny stresované suchem ve stinných oblastech se špatnou cirkulací vzduchu.
Rez
Způsobeno houbami, jako jsou druhy rodu Puccinia a Aecidium.
Mezi příznaky patří mírně oteklé oblasti na révě s erupcemi nažloutlých spor.
Hniloba kořenů
Způsobena různými houbami, jako je Phymatotrichopsis, Phytophthora, Pythium, Rhizoctonia a Fusarium.
Mezi příznaky patří vadnutí, žloutnutí a odumírání rostlin s hnilobou kořenů v blízkosti nebo pod úrovní půdy.
Přemokření a špatná drenáž mohou přispívat k hnilobě kořenů.
Ošetření a prevence
Vadnutí plaménku
Postižené stonky seřízněte hluboko pod zavadlou oblastí. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a řádnou zálivku. Zvažte použití tekutých produktů z mořských řas. Některé odrůdy jsou náchylnější, proto vybírejte druhy odolné vůči chorobám.
Padlí
Zlepšete cirkulaci vzduchu a vyhněte se zalévání shora. Fungicidy l
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Ingredience: 8 brambor, 5 lžic másla, 200 g celeru, 1 petržel, 3 mrkve, 3 kuličky nového koření, 8 kuliček celého pepře, 1 bobkový list, mletý pepř, 4 l vody, 3 lžíce hladké mouky, 3 lžíce polévkového koření, 8 stroužků česneku, 2 kostky masoxu, 3 lžičky majoránky, petrželová nať
Technologický postup: Houby namočíme asi na 20 minut do vody. Zeleninu očistíme, oloupeme, nakrájíme na kostičky, brambory na větší kostky. Společně s houbami, bobkovým listem, pepřem, solí a novým kořením a vaříme do změknutí. Z másla a mouky usmažíme růžovou jíšku, kterou necháme vychladnout. Bobkový list a nové koření vyjmeme. Odebereme trochu vývaru a rozpustíme ho s2 kostkami masoxu. Přidáme do hrnce ještě s prolisovaným česnekem, vychladlou jíškou, majoránkou a krátce povaříme. Polévku dochutíme polévkovým kořením a mletým pepřem. Posypeme čerstvou nebo sušenou petrželovou natí. Babiččinu bramboračku podáváme s chlebem.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Technologický postup: Ve větším hrnci nechte rozehřát máslo a do sklovata na něm orestujte na kostičky nakrájenou cibuli. Pak přihoďte na půlkolečka nakrájenou mrkev, řapíkatý celer na plátky a najemno nasekaný česnek a nechte lehce zarestovat. Do hrnce přidejte na silnější plátky nakrájené houby, promíchejte a nechte houby lehce změknout za občasného míchání. Směs v hrnci zasypte hladkou moukou, dobře promíchejte a poté zalijte horkou vodou z varné konvice. Opravdu pečlivě rozmíchejte a vsypte na střední kostičky nakrájené brambory. Do polévky přidejte bobkové listy, mletý kmín, majoránku, muškátový květ, sůl a pepř. Přikryjte a na mírném ohni vařte asi 15 minut do změknutí mrkve a brambor. Před podáváním ochutnejte a případně dosolte (brambory při vaření hodně soli natáhnou). Nakonec vmíchejte nakrájený čerstvý libeček a servírujte.
Hřiby je možné nahradit kozáky, podborováky, liškami i křemeňáky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Ingredience: 1 l vývaru, 30 g sádla, 3 menší brambory, ¼ celeru, 2 petržele, 3 mrkve, 1 menší cibule, 2 stroužky česneku, 1 hrst sušených hub, 2 lžíce hladké mouky, majoránka, sůl, pepř, kmín, petrželka
Technologický postup: Na sádle připravíme cibulovou jíšku, zalijeme ji vývarem (nebo vodou) a přivedeme k varu. Vložíme zeleninu a předem namočené sušené houby, osolíme, okořeníme a vaříme doměkka. Brambory můžeme vařit zvlášť a přidat na konci. Na závěr přidáme utřený česnek dle chuti a krátce prohřejeme. Ozdobíme a podáváme s chlebem nebo přímo v domácím chlebu.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Ingredience na dochucení: paprika, kečup, česnek, sůl
Postup: Nahrubo nasekanou cibuli osmahneme v hrnci na sádle do zesklovatění, zaprášíme sladkou paprikou a necháme přepěnit. Houby nakrájené na větší kusy (asi 1,5 cm) vložíme do hrnce, dostatečně osolíme, přidáme lžičku drceného kmínu a špetku mletého nového koření. Vše za stálého míchání dusíme bez vody, až směs zhnědne a zmenší svůj objem asi o čtvrtinu. Poté podlijeme 1–1,5 l vřelé vody, přidáme malý rajský protlak a za občasného míchání vaříme asi 20 minut.
Mezitím oloupeme a pokrájíme na kostičky velké asi 1 cm 3–5 špekáčků (podle velikosti a chuti). Nakrájené špekáčky osmahneme za neustálého míchání na samostatné pánvičce, dokud nepustí zhruba polévkovou lžíci tuku. Poté je vlijeme do hrnce s uvařenými houbami, což časově odpovídá přípravě špekáčků, a necháme ještě zhruba 10 minut povařit. V závěrečné fázi můžeme guláš dochutit kečupem nebo solí – zahuštění nám již udělal tuk ze špekáčků.
Pro obměnu můžeme před koncem přidat česnek nebo syrovou nakrájenou papriku. Podáváme s chlebem nebo s bramborem.
Slimák popelavý patří do čeledi slimákovitých (Limacidae), řádu stopkookých (Stylommatophora), podtřídy plžů plicnatých (Pulmonata).
Tělo tohoto plže dosahuje délky 15 až 20 cm, ve vzácných případech prý dokonce 30 cm. Je silný, s napjatou pokožkou, výrazně vyniklý kýl zasahuje až do poloviny hřbetu. Pokožkové hrboly jsou na hřbetě dlouhé 8 až 10 mm, na bocích 5 až 7 mm. Zbarvení je velmi proměnlivé, někteří jedinci jsou antracitově černí, jiní nevýrazně bělaví nebo popelavě šedi. Kresba často bývá uspořádána do podélných pruhů, štít však zůstává jednobarevně šedý, černý nebo červený. Je popsána řada barevných forem – jednou z nejhezčích je L. cinereo-niger bielzi, která má masově červený hřbet s rudým kýlem a tmavě rudý až černý štít (vyskytuje se například na Křivoklátsku). Chodidlo je vždy výrazně rozčleněno na světlá střední a tmavá okrajová pole. Sliz je bezbarvý, hřbetní destička 8,5 mm dlouhá a 6 mm široká.
Slimák popelavý obývá převážně lesní porosty a dává přednost lesům podhorským a horským. Zdržuje se pod kůrou starých stromů, v trouchnivých pařezech a podobně. V místech výskytu bývá hojný, často najdeme více jedinců pohromadě. Živí se houbami, zelenými částmi rostlin, hlízami a různými živočišnými zbytky. Obývá téměř celou Evropu a od Skandinávie po středomořské ostrovy. Zaměnit jej můžeme za slimáka největšího, který má jednobarevné chodidlo a skvrnitý štít, nebo za podkornatkou žíhanou (mladé jedince). Od plzáka lesního ho rozeznáme podle umístění pneumostomu a kýlu na hřbetě.
Jde o velký druh slimáka – velikost těla 120–200 mm. Zbarvení je velmi variabilní, nejčastěji však tmavě šedomodré se světlým kýlem v zadní čísti nohy. Vyskytují se však i světle šedí až bílí jedinci s tmavými skvrnkami kolem kýlu. Známí jsou rovněž albinotičtí jedinci. Spodní strana těla je okolo okrajů tmavá, uprostřed světlá. V zadní části těla je vždy nápadný střední kýl. Patří mezi naše největší plže.
Slimák popelavý obývá především lesnaté oblasti, najdeme ho v různých typech lesů, zejména v listnatých, smíšených a lužních lesích. Vyhledává zastíněné a husté lesy. Vzácněji se objevuje také v okolí lidských sídel a v zahradách. Ukrývá se pod padlými kmeny, kameny nebo kůrou. Ze svého úkrytu vylézá až v noci, živí se zejména rostlinnou potravou a houbami.
Porce ryb osolíme, opepříme, zlehka pokapeme citronovou šťávou a necháme v chladu rozležet. Plech vyložíme pečicím papírem, potřeme částí másla a rozložíme na něj porce ryb. Pekáček vložíme do vyhřáté trouby a pečeme zvolna cca 10 minut na 160–170 °C. Mezitím si očistíme houby, pokrájíme je a zpěníme na zbytku másla. Houby mírně osolíme, přidáme drcený kmín a podusíme. Předpečenou rybu vyndáme, pokryjeme ji nakrájenými plátky mozzarelly a dopečeme poté ještě cca 5–10 minut, jen co se sýr roztaví. Porce ryby rozdělíme na talíře, posypeme podušenými houbami, posypeme posekanou bazalkou a petrželovou natí. Podáváme s pečenými bramborami, domácími hranolky nebo jen s pečivem a salátem.
Postup: Houby očistíme a nakrájíme je na větší kousky. Oloupané syrové brambory nakrájíme na kostičky a společně s houbami povaříme v osolené vodě, do které jsme přidali koření (kmín, nové koření, pepř, bobkový list). Když jsou brambory měkké, přidáme smetanu s rozkvedlanou moukou, promícháme a krátce povaříme. Podle chuti kulajdu osolíme, okyselíme octem a přidáme nasekaný kopr. Rozklepneme čerstvá vejce a zlehka je upustíme do polévky. Tři minutky mírným varem povaříme a dalších 5 minut necháme vejce dojít mimo tepelný zdroj. Žloutky vajec musí být poloměkké a polévka navoněná houbami a koprem. Použijete-li vejce domácí, barva žloutku bude nepřekonatelná.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
Ingredience: 800 g krůtího masa, 200 g houby Partabella, 2 lžíce mleté sladké papriky, 50 g petržele, 5 stroužků česneku, 200 ml černého piva, 50 g zelené papriky, 100 g mrkve, 60 g celeru, 100 g anglické slaniny, 2 chilli papričky, 300 g jater, 2 cibule, sůl, mletý pepř, olej
Technologický postup: Nejdříve si připravíme všechny suroviny. Krůtí maso, stehna nebo prsa, očistíme a nakrájíme na kostky. Játra očistíme a rozmixujeme dohladka. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Celer, mrkev a petržel omyjeme a oloupeme. Česnek zbavíme slupky a prolisujeme. Anglickou slaninu jemně nasekáme a houby nakrájíme na kostky. Zelenou papriku a chilli papričky zbavíme jadérek a pokrájíme najemno. Na oleji necháme zesklovatět cibulku, ke které vmícháme pokrájenou anglickou slaninu. Vše krátce orestujeme a přidáme na kostky nakrájené maso a chilli papričky. Směs za stálého míchání opékáme, dokud se maso nezatáhne, a pak přisypeme sladkou mletou červenou papriku. Směs osolíme, opepříme, krátce orestujeme a přidáme houby, zelenou papriku a kořenovou zeleninu v celku. Vše podlijeme vodou a pivem, zakryjeme a dusíme doměkka. Jakmile maso změkne, odstraníme z guláše kořenovou zeleninu, vše zahustíme rozmixovanými játry a guláš ještě asi 5 minut povaříme. Pikantní krůtí guláš s houbami podáváme se širokými nudlemi nebo bílým pečivem.
Jde o houbovou chorobu rostlin způsobenou houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledi rážovkovité (Nectriaceae). Zřejmě nejčastějším patogenem bývá srpovnička špičatovýtrusá (Fusarium oxysporum). Srpovnička může na jednom hostiteli způsobovat poškození společně s dalšími patogeny, přičemž stejné příznaky, jako je napadení houbami tohoto rodu, mohou způsobovat i jiné houby nebo další živé organismy.
Opatření pro záchranu sazenic: Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná. Je tedy důležitá prevence, a to dezinfekce půdy v nádobách na předpěstování sadby.
Základem ochrany je vypěstování zdravé sadby. Proto je vhodné pěstební substráty zalít přípravkem Merpan 80 WP (0,1 %). Toto ošetření se doporučuje zopakovat i přibližně 1 až 2 týdny po výsadbě na venkovní stanoviště.
V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu odolnější nebo nehostitelské plodiny. Nepřehnojovat a nepřelévat rostliny. Důležité je odstraňování napadených rostlin i s kořeny a likvidace (spálením). Nekompostovat a nezarývat nebo nezaorávat. Zamořené vlhké půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.
Houby na sucho můžeme zavařit i v troubě, třeba proto, když nemáte dostatečně velký hrnec na zavařování ve vodě. Troubu předehřejte na 175 °C a vložte uzavřené sklenice s houbami. Sklenice se nesmí dotýkat, aby nepopraskaly. Houby postupně zmenší svůj objem a pustí šťávu, jakmile uvidíte v zavařovací sklenici s houbami, že se tvoří bublinky, nechte troubu běžet dále, ale zmírněte na 120 °C a pokračujte dalších 120 minut. Poté troubu vypněte a sklenice nechte v zavřené troubě alespoň dalších 30 minut vychladnout, využijte zbytkového tepla.
Technologický postup: Nejprve namočte houby do litru horké vody. V hrnci rozehřejte máslo a orestujte na něm najemno nakrájenou cibulku, zaprašte ji moukou a krátce orestujte. Podlijte trochou vody a rozmíchejte dohladka. Přidejte namočené houby i s výluhem (myšleno s vodou, ve které jsou namočené), bobkový list, kmín, brambory pokrájené na kostky, prolisovaný česnek a na kostičky pokrájenou kořenovou zeleninu. Osolte a opepřete. Polévku občas zamíchejte a vařte, dokud nebude zelenina měkká. Hotovou polévku dejte na talíř a provoňte čerstvě nasekanou majoránkou. Podávejte s čerstvým chlebem.
Technologický postup: Houby dejte do menšího kastrůlku a zalijte je vodou tak, aby byly ponořené. Přiveďte k varu. Mezitím oloupejte brambory a nakrájejte na kostičky, očistěte mrkev, celer a petržel a vše pokrájejte nadrobno. Pórek podélně rozpulte a pořádně vypláchněte, aby v něm nezůstala hlína nebo písek, a pokrájejte ho na půlkolečka. Cibuli oloupejte a pokrájejte najemno. Jakmile houby začnou bublat, slijte z nich vodu, nalijte čistou vodu a znovu přiveďte k varu. V polévkovém hrnci rozehřejte máslo s olejem a osmahněte na něm doměkka cibuli, trvá to asi čtyři minuty. Pak přisypte mouku a míchejte tak dlouho, dokud nezískáte tmavě zlatou jíšku. Zalijte ji 1,25 l studené vody. Do polévky přidejte brambory, vlijte povařené sušené houby i s vodou, osolte a vařte asi deset až patnáct minut. Pak přidejte mrkev, celer, petržel a většinu pórku. Stranou si nechte trochu zeleného pórku a do polévky ho přidejte až úplně před koncem vaření. Do hrnce prolisujte česnek a přisypte majoránku. Vařte asi čtyři minuty, pak přihoďte zbytek pórku, ještě minutu povařte a stáhněte z ohně. Podle chuti dosolte, opepřete, vsypte nasekanou petrželku a podávejte.
Ingredience: 100 g sušených hub, 50 g másla, 50 g hladké mouky, 4 brambory, 1 mrkev, ½ celeru, 2 cibule, 1 petržel, 1 vejce, 4 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, majoránka, voda
Technologický postup: Houby vložte do hrnce a zalijte asi půllitrem vody, chvíli povařte. Ve velkém hrnci rozpusťte máslo a dozlatova na něm opražte mouku. Vzniklou jíšku zalijte zhruba litrem a půl studené vody nebo vývaru a důkladně promíchejte, přidejte oloupané a pokrájené brambory a zeleninu, přilijte houby i s vývarem a přiveďte k varu. Okořeňte a vařte do změknutí asi 15 minut. Přibližně 5 minut před koncem varu vyklepněte do polévky vejce a lehce ji promíchejte. Nakonec dochuťte prolisovaným česnekem se solí, pepřem, solí a majoránkou.
Technologický postup: Půlku zeleniny (mrkev, petržel a celer) si nakrájejte na kolečka nebo nudličky. Druhou půlku zeleniny nasekejte najemno a tuto část jemné zeleniny budete do polévky přidávat až 10 minut před koncem varu. Samozřejmě můžete dát všechnu zeleninu hned na začátku. V hrnci rozpusťte olivový olej a máslo a první část hrubší zeleniny orestujte. Zaprašte moukou, promíchejte, mouka se může odspoda trochu chytat. Tímto způsobem polévku zvýrazníte a zároveň zahustíte. Zalijte přiměřeným množstvím vody, přidejte 3 kuličky nového koření, pár kuliček pepře, 3 bobkové listy. Do polévky v tuto chvíli přidejte na malé kostičky nakrájené brambory, ochuťte solí a vařte cca 7 minut. Když je polévka moc hustá, dolijte vodou. Přidejte najemno nasekanou další zeleninu, která tak v polévce zůstane kratší dobu. Vařte do změknutí brambor a zeleniny a na závěr dochuťte bohatě majoránkou a česnekem. Když je polévka uvařená, posypte ji najemno nasekanou čerstvou petrželkou.
