BRAMBOROVÝ SALÁT Z TEPLÝCH BRAMBOR je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Bramborový salát je nedílnou součástí české štědrovečerní večeře. Každá rodina má svůj osvědčený recept, někdy je ale příjemná změna. Inspirací mohou být následující recepty.
Jak dělá bramborovýsalát Pohlreich
Ingredience:
Brambory
Celer
Cibule (šalotka)
Dijonská hořčice
Kyselé sterilované okurky
Majonéza (domácí: (2 žloutky, 15 ml slunečnicového oleje, 1 lžíce dijonské hořčice, šťáva z půlky citronu (lžička octa), sůl, pepř)
Mražený hrášek
Mrkev
Pepř
Petržel
Sůl
Vařená vejce
Zakysaná smetana
Postup přípravy:
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich doporučuje si brambory na bramborovýsalát uvařit den předem a přes noc je nechat v lednici (pokud se totiž chystáme dělat bramborovýsalát na Štědrý den, ušetří nám to čas i nervy). Předem se dá i uvařit mrkev, petržel a celer (nečistit před vařením). Klidně můžeme kořenovou zeleninu vařit společně s bramborami v osolené vodě. Salát by se měl přichystat dostatečně dopředu, aby se stihl rozležet. Uvařené brambory si pak oškrábeme a pokrájíme na malé kostičky. Očistíme si i kořenovou zeleninu a opět ji nadrobno nakrájíme. Zdeněk Pohlreich doporučuje krájet brambory i zeleninu nožem, je to sice časově náročnější, ale zase docílíme přesných kostiček (zelenina by měla být na malinko menší kostičky než brambory). Podle šéfkuchaře totiž velikost brambor a zeleniny má vliv na konzistenci salátu. Nakrájíme si nadrobno i sterilované okurky a oloupanou cibuli. Brambory, zeleninu, okurky, hrášek i cibuli dáme do mísy a přidáme k nim i sůl, pepř, lžíci dijonské hořčice, majonézu a zakysanou smetanu. Vše se pomalu a opatrně (aby se brambory ani zelenina nerozmačkaly na kusy) zamíchá a přilije se k nim troška okurkového láku. Mezitím si dáme vařit vajíčka natvrdo. Jakmile se vajíčka dovaří a vychladnou, tak je oloupeme, pokrájíme a přidáme do salátu. Salát se pak nechá odležet v chladu.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Bramborovýsalát nemusí být vždy ten klasický, bramborovýsalát se dá připravit i jinak, s neobvyklými ingrediencemi.
Ingredience:
1 červená cibule
1 lžička červeného vinného octa
1 lžička kmínu
500 g salátových brambor
4 lžíce olivového oleje
500 g syrové červené řepy
Čerstvě mletý pepř
Hrst hladkolisté petrželky
Sůl
Šťáva a kůra z 1 citronu
Tmavý cukr
Postup přípravy:
Nejprve si předehřejeme troubu asi na 200 °C. Mezitím si oloupeme červenou řepu a nakrájíme ji na kusy. Kousky řepy vložíme do pekáčku a promícháme ji s olivovým olejem, kmínem a lžící tmavého cukru. Řepu ještě osolíme, opepříme a pečeme asi 40 minut (dokud řepa nezměkne a nezkaramelizuje). Řepu pak necháme vychladnout. Mezitím si připravíme brambory, oloupeme a nakrájíme je na kusy (stejně velké jako kusy řepy). Brambory pak dáme vařit v osolené vodě, dokud nezměknou. Pak je slijeme a necháme vychladnout. Připravíme si cibuli. Oloupeme a nakrájíme ji na tenké plátky. Cibuli pak dáme do mísy a zalijeme ji vařící vodou. Cibuli necháme asi 2 minuty nasáknout. Vodu pak slijeme, cibuli osolíme a zakápneme citronovou šťávou. Cibuli ještě promícháme a pak ji necháme ještě 20 minut stát, dokud cibule nezrůžoví. Pak se do mističky slije tekutina z cibule a přidá se červený vinný ocet, špetka soli, cukru a zbývající 2 lžíce olivové oleje. Vše smícháme a vznikne nám zálivka. V misce si promícháme pečenou řepu s bramborami, přidáme i zálivku, cibuli, citrónovou kůru a nasekanou petrželku.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Uvařené brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky, ostatní zeleninu nakrájejte na drobné kostičky. Vše osolte, opepřete, přidejte olivový olej, bílý jogurt a pokrájená vejce. Salát opatrně promíchejte a nechejte v chladu rozležet.
... bez jogurtu
Suroviny
450 g brambor
70 g sterilovaných okurek
50 g červené cibule
50 g bílé cibule
2 polévkové lžíce sterilované kapie
sůl, pepř, zelený pepř
40 g olivového oleje
troška octa
2 lžíce dobré hořčice
šťáva z půlky citronu
150 g vývaru z kořenové zeleniny
Postup
Nejprve si připravte vývar z kořenové zeleniny, tedy silnější vývar z mrkve, petržele a celeru. Pak dejte vařit brambory ve slupce. Uvařené brambory slijte, nechte trochu vychladnout, pak je oloupejte a nakrájejte na takzvané „půlplátky“. Takto připravené brambory vložte do mísy a zalijte ještě teplým zeleninovým vývarem. Velmi jemně promíchejte, abyste brambory nerozbili. Poté přidejte okurku nakrájenou na podélné obdélníčky, sterilovanou kapii, červenou a bílou cibuli, nakrájené na jemné proužky. Přidejte olivový olej, hořčici, krapet octa (jen dle chuti) a šťávu z jednoho citronu. Salát osolte a dochuťte čerstvě mletým černým pepřem. Vše opět velmi jemně promíchejte a nakonec posypte zeleným pepřem. Hotový bramborovýsalát uložte do chladu a nechte uležet.
V naší poradně s názvem PAPRIKA ZHOŘKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Babičky bramborový guláš
rád bych věděl proč ta paprika zhořkne. do osmažené cibulky dám papriku a chviličku
míchám do 10. vt. a hned zalévám připravenou horkou vodu. vložím maso a dusím atd . nic nezhořkne!!!!
fanda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Paprika zhořkne, když ji budete delší dobu smažit. Ostatnímu koření to nevadí, ale sušená mletá paprika při vyšších teplotách mění chuť a hořkne.
V českých domácnostech se bramborovýsalát připravuje různě a v mnohých rodinách se vlastní specifický recept beze změn dědí z generace na generaci. Některé kuchařky a kuchaři naopak rádi experimentují a bramborovýsalát připravují pokaždé jinak, v různých variacích. Jediné správné kritérium pro „ten pravý“ bramborovýsalát je pouze jeho dobrá chuť. Důležité je připravit salát alespoň den předem a umístit do chladu. Dobře se „proleží“, všechny přísady se prolnou a více vyniknou všechny jeho chutě.
Pokud nemáte svůj tradiční rodinný recept, nebo chcete vyzkoušet nové varianty, můžete si vybrat třeba z níže uvedených receptů...
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Brambory uvařte ve slupce doměkka (ale nerozvařte!). Ještě teplé brambory zbavte slupek a nakrájejte na kostky. Kostičky brambor pak přesypte opatrně do mísy a nalijte na ně ocet. Nechte takto asi čtvrt hodiny marinovat. Poté ocet z brambor slijte, přidejte zakysanou smetanu, pažitku a dochuťte solí a pepřem dle vlastní chuti. Tento lehký bramborovýsalát podle receptu Zdeňka Pohlreicha je vhodný například ke pstruhovi. Dobrou chuť!
Ve svém příspěvku DOTTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kott Jaroslav.
Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den,
měla jsem vosy v záhonu s jahodami. Zkoušela jsem kdeco, nakonec jsem se jich (spíše náhodou) zbavila tak, že jsem do díry nastříkala sprej proti vosám, zastrčila tam hořící sírový papírek a ono to blaflo. Vosy tam pak už nelítaly.
Pro „odlehčení“ si můžeme připravit bramborovýsalát bez majonézy.
Ingredience:
1 cibule
1 mrkev
1 petržel
200 g bílého jogurtu
2 lžíce krájené sterilované papriky
2 lžíce plnotučné hořčice
2 vejce
4 nakládané okurky
50 g celeru
600 g brambor
Hrst sterilovaného hrášku
Jarní cibulka
Pepř
Sůl
Postup přípravy:
Jako u všech bramborových salátů si nejprve očistíme, omyjeme brambory, a dáme je neoloupané vařit do vroucí vody, dokud nezměknou. Jakmile je dovaříme, necháme je vychladit (klidně v ledničce a přes noc, ale není to nezbytné). Vychladlé brambory oloupeme, a buď nožem nakrájíme na kostičky, nebo je můžeme vzít kráječem, nebo protlačit kolečkem na krájení (pokud nám nezáleží na vzhledu). Mezitím si připravíme zeleninu, mrkev, celer a petržel dáme vařit (zeleninu můžeme oloupat před i po vaření, jak komu vyhovuje). Zeleninu vaříme asi deset minut. Vařit si dáme i vajíčka – zhruba deset minut. Jakmile vajíčka zchladnou, tak je oloupeme, a i je nakrájíme nadrobno. Vařenou zeleninu si nakrájíme (i oloupeme, pokud jsme to neudělali před vařením). Oloupeme a nakrájíme si i cibuli (tu můžeme i zlehka osmažit). Brambory, vajíčka,vařenou zeleninu vložíme do misky a přidáme i sterilovanou zeleninu, nakrájené nakládané okurky, a cibuli. Vše smícháme a dochutíme solí, pepřem a hořčicí. Nakonec vmícháme i bílý jogurt. Salát je třeba nechat odležet. Před podáváním se salát může ozdobit i jarní cibulkou.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Brambory uvařte ve slupce a po zchladnutí je oloupejte. Poté je nakrájejte na kostičky nebo protlačte přes mřížku. Na drobné kostičky nakrájejte také uzeninu a uvařenou mrkev. Vajíčka uvařte na tvrdo, oloupejte, žloutky rozdrobte a bílky nakrájejte na malé kousky. Sterilované okurky je nejlépe nastrouhat. Poté k bramborům přidejte majonézu a hořčici promíchanou s octem a nálevem z okurek. Dle chuti salát osolte a opepřete. Salát začněte míchat, až když budete mít všechny suroviny v jedné míse. Míchejte opatrně, lehce odspodu nahoru, aby se z brambor nestala lepivá kaše. Po zamíchání a případném dochucení nechte salát v lednici odležet do druhého dne. Nejlepší ke konzumaci je až druhý den, kdy už jsou chutě krásně propojeny.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE S.O.S. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, děkuji za radu. Přípravek ACTARA 25 WG jsem si hned objednala dnes mi přišel,ale bohužel jsem bezradná,protože nevím jak mám určit dávkování.V návodu je jen dávka 70-80g na 1 ha brambor.A nevím zda mám orchideje přípravkem prolít nebo postříkat listy. Děkuji předem za radu Příhodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Actara rozřeďte v poměru 1,5 gramu na 5 litrů vody. S tím pak rostlinky postříkejte, a s tím co zbyde, je můžete zalít. Actara vám tak vystačí na mnoho let. Můžete ji bez obav použít každý rok jako prevenci na všechny pokojové rostliny. Nejvíce to prospěje těm rostlinám, které dáváte na léto ven. Jednou je ošetříte na začátku sezóny a jednou těsně před koncem. Přeji hodně zdaru.
Kořenovou zeleninu a brambory ve slupce uvařte doměkka v osolené vodě, vejce uvařte natvrdo. Po uvaření brambory nechte trochu vychladnout a následně je oloupejte. Potom je stejně jako kořenovou zeleninu a vejce nakrájejte na kostičky (můžete použít také speciální sítko na brambory) a vložte do velké salátové mísy. Přidejte nadrobno nakrájenou cibuli, sterilované okurky, hořčici a majonézu. Vše dobře, ale opatrně promíchejte. Bramborovýsalát pak už jen dochuťte solí a pepřem, případně i lákem z okurek. Nechte jej do druhého dne odležet v lednici.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél
Technologický postup: Cibuli a česnek nasekáme najemno. Brambory nakrájíme na kostky, klobásu na kolečka. Na oleji osmahneme nakrájenou klobásu (jakou kdo má rád). Jakmile je klobása trochu osmažená, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a necháme ji zesklovatět. Poté přisypeme sladkou a pálivou mletou papriku, kmín, nadrobno nasekaný česnek a chvilku smažíme, až koření zavoní. Vše zalijeme vodou a přidáme syrové brambory. Bramborový guláš s klobáskou osolíme a vaříme do poloměkka. V trošce studené vody si rozmícháme mouku, aby byla bez hrudek, a guláš zahustíme. Bramborový guláš s klobáskou vaříme dalších 15 minut. Dochutíme pepřem, majoránkou a solí, povaříme ještě cca 5 minut.
Omyté brambory vaříme ve slupce do změknutí. Brambory oloupeme, ještě než zcela vychladnou, pak je nakrájíme na kostičky a dáme do mísy. Hrášek a mrkev vaříme v osolené vodě, pak je scedíme a ještě prolijeme studenou vodou. Hrášek přidáme k bramborám a mrkev předtím ještě pokrájíme. Oloupeme si cibuli a nadrobno ji nakrájíme, na malé kostky nakrájíme i kyselé okurky. Natvrdo uvaříme i vejce a pak je nakrájíme na kostky. Na kostky nakrájíme i jablko (můžeme oloupat). Vše přidáme k bramborám. Zlehka si přihřejeme lák z okurek ten pak společně s majonézou, hořčicí, solí a pepřem vmícháme do salátu. Vše ještě dochutíme, můžeme salát dosolit, dopepřit, přidat cukr, nebo lák z okurek, podle toho co je potřeba. Nakonec se salát nechá v lednici odležet.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Nejprve si v hrnci krátce nasucho opražíme koření. To pak zalijeme vodou, octem a osladíme. Směs přivedeme k varu a asi 15 minut ještě povaříme. Poté koření vyjmeme. Mezitím si očistíme a nakrájíme kořenovou zeleninu na malé kousky a vložíme ji do ještě teplé směsi. Zeleninu se směsí necháme vychladnout při pokojové teplotě. Pak ještě přidáme šťávu z citronu a lák se zeleninou dáme do lednice na 24 hodin. Další den vaříme do změknutí omyté brambory ve slupce v osolené vodě. Jakmile vychladnou, tak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Oloupeme si také jablka a nakrájíme je na kostky. Brambory i jablka zakápneme citrónovou šťávou. Všechnu zeleninu s jablky, vejci, okurkou dáme do mísy, přidáme majonézu s hořčicí a vše pořádně promícháme. Salát ještě dosolíme a dopepříme. Nakonec salát necháme ještě v lednici 4 hodiny odležet.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Pojmem Moravanka je myšlena zeleninová směs v kořeněném sladkokyselém nálevu.
Ingredience:
1 kg brambor varného typu B nebo A / B
1 lžíce hořčice
1 středně velká cibule
2 sklenice Moravanky
4 vejce
Olej
Majonéza
Pepř
Sůl
Šunka
Postup přípravy:
Den předem si omyjeme brambory a ve slupce je uvaříme. Přes noc je pak necháme odstát v ledničce. Druhý den je oloupeme a nakrájíme na kostičky. Oloupeme si cibuli a nakrájíme ji na malé kostičky. Cibuli pak spaříme horkou vodou (pokud se do salátu přidá majonéza). Cibuli můžeme na trošce oleje zpěnit (není nezbytné, ale lehce tepelně upravená cibule je lepší pro trávení než ta syrová). Zpěněnou cibuli necháme vychladnout. Moravanku si scedíme, ale nálev nevyléváme, ještě se nám bude hodit k dochucení salátu. Okurku a cibuli ze zeleninové směsi nakrájíme na menší kousky, ale ostatní zeleninu krájet nemusíme (pokud nemáme rádi některou zeleninu, například feferonku, klidně ji můžeme ze směsi odstranit). Mezitím si v osolené vodě uvaříme vajíčka natvrdo (vejce vložíme do hrnce se studenou vodou, vodu dáme vařit, a jakmile začne vřít, vaříme vajíčka asi deset minut, pak je zchladíme). Zchladlá vajíčka oloupeme a protlačíme kolečkem na krájení (nebo je drobně pokrájíme). Cibuli, brambory i vajíčka vložíme do větší misky, vše osolíme, opepříme, přidáme hořčici a pořádně promícháme. Salát dochucujeme zbylým nálevem z Moravanky (můžeme i octem). Kdo má rád v salátu i šunku, tak ji nakrájí a přidá (šunka ale není nezbytnou součástí). Salát je pak potřeba vychladit a než se bude podávat, můžeme do něj přidat majonézu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dostatečně v předstihu si připravíme brambory: omyjeme je a dáme je ve slupce vařit do změknutí. Necháme je vychladnout a pak je oloupeme. Oloupeme si řepu, nakrájíme ji na plátky a dáme vařit. Mezitím si dáme vařit i vajíčka natvrdo. Řepu i vajíčka necháme zchladnout. Vajíčka pak oloupeme a nakrájíme na kostičky. I řepu nakrájíme na malé kostičky. Řepu a vajíčka dáme do misky a přidáme k nim i nadrobno nakrájené brambory. Oloupeme si cibuli a také ji nakrájíme, stejně jako nakrájíme najemno i nakládané okurky. Vše v míse smícháme, přidáme hořčici a majonézu (tu můžeme nahradit třeba zakysanou smetanou, nebo bílým jogurtem). Salát dochutíme, osolíme, opepříme (k dochucení můžeme použít i lák z okurek) a vše znovu promícháme. Nakonec salát necháme odležet alespoň dvě hodiny v ledničce.
Ve slupce si uvaříme brambory. Uvaříme i mrkev a červenou řepu nakrájenou na kolečka. I brambory si nakrájíme na plátky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky, stejně jako okurku a ředkvičky. Připravíme si zálivku, smícháme majonézu se zakysanou smetanou, olivovým olejem, vinným octem a cukrem. Zálivku pak nalijeme na brambory s mrkví, cibulí. Vše zamícháme a dáváme pozor, abychom plátky brambor příliš nezlámaly. Do salátu přidáme ještě řeřichu. Na talíř pak položíme červenou řepu, a až na ní se dává salát.
