Rychlá odpověď: Když blýskavce padá listí, nejdřív zkontrolujte skvrny na listech, vlhkost půdy a proudění vzduchu v keři. Nejčastější příčinou je kombinace mokrých listů, hustého porostu a listové skvrnitosti. Silně napadené listy nesypte na kompost a keř nestříkejte naslepo bez úpravy podmínek.
Blýskavka, hlavně oblíbená Photinia Red Robin, umí člověka vyděsit. Jeden týden vypadá jako lesklý červenozelený živý plot a za pár dnů pod ní leží hrst listů. Nejhorší je, že příčiny se často překrývají: trochu mrazu, trochu vlhka, trochu špatné půdy a k tomu hustý keř bez vzduchu.
V článku projdu prakticky, jak jsem podobný opad řešil na zahradě u živého plotu, co jsem udělal špatně a podle čeho poznáte, jestli jde o běžný stres, houbovou skvrnitost, přelití, sucho, mráz nebo špatně zvolenou výsadbu.
FAQ – blýskavka, Photinia a padání listů
Proč blýskavka padá listí?
Blýskavka padá listí nejčastěji kvůli skvrnitosti, přemokření, suchu, mrazu nebo špatně větranému hustému porostu.
Nejdřív se podívejte na vzhled listů a půdu u kořenů. Skvrnité listy po vlhkém počasí ukazují spíš na houbovou chorobu, zatímco čisté žluté nebo suché listy mohou znamenat stres. Důležitá je i roční doba. Po zimě jde často o poškození mrazem a větrem, v létě zase o chybnou zálivku nebo přehřátí.
Co znamenají hnědé skvrny na listech blýskavky?
Hnědé skvrny na blýskavce často ukazují na listovou skvrnitost, hlavně pokud listy po dešti žloutnou a padají.
Typické je, že skvrny začnou jako drobné tečky a postupně se zvětšují nebo splývají. Problém se zhoršuje ve vlhku, při zálivce přes listy a v hustém živém plotu. Pomáhá odstranit napadené listy, vyhrabat listí pod keřem, prosvětlit porost a zalévat pouze ke kořenům.
Má se blýskavka při opadu listů ostříhat?
Blýskavku ostříhejte, pokud je hustá, skvrnitá nebo má uvnitř mnoho nemocných a špatně větraných větví.
Řez ale nedělejte panicky. U mrazového poškození počkejte na rašení, abyste viděli živé části. U choroby odstraňujte hlavně napadené a křížící se větve. Cílem není keř zničit, ale zlepšit proudění vzduchu a snížit vlhkost uvnitř porostu. Po řezu vždy ukliďte spadané listy.
Pomůže postřik, když Photinia opadává?
Postřik na Photinii může chránit nové listy, ale neuzdraví staré skvrnité nebo už poškozené listy.
Nejdřív upravte podmínky: vyhrabte napadené listí, prosvětlete keř a nezalévejte přes listy. Teprve potom má ochrana větší smysl, zejména u opakované skvrnitosti. Vždy používejte přípravek podle etikety pro okrasné dřeviny. Bez změny prostředí se padání listů může vracet po každém vlhkém období.
Je normální, že blýskavka shazuje staré listy?
Mírný opad starých listů u blýskavky normální být může, hlavně při obnově olistění a po stresu.
Normální opad ale nesmí rychle přecházet do plošného řídnutí keře. Pokud padají hlavně starší čisté listy a nové výhony vypadají zdravě, obvykle stačí sledování a rozumná péče. Pokud listy mají tmavé skvrny, padají ve velkém a keř řídne po deštích, řešte chorobu a vlhké mikroklima.
Proč blýskavka opadává po zimě?
Blýskavka po zimě opadává často kvůli mrazu, zimnímu větru, slunci a nedostatku vody v promrzlé půdě.
Stálezelené listy odpařují vodu i v chladném období. Když kořeny nemohou dobře přijímat vodu, listy se poškodí a na jaře spadnou. Neřežte hned radikálně. Zkontrolujte, zda jsou větvičky pružné a pod kůrou zelené. Pokud ano, Photinia může znovu obrazit z živých částí.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA KATALPĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Pokud vaše příznaky vypadají jako na následujících fotkách, tak se jedná o padlí na okrasných dřevinách. Fotky: https://www.google.cz/searc…
Padlí je fungální růst, který se vyvíjí na horní ploše spodních listů. Příčinou jsou houby Microsphaera nebo Phyllactinia, kterým se daří v teplém, deštivém a bezvětrném počasí. Obvykle toto onemocnění nezpůsobuje velké škody a proto se nedoporučuje ani žádné opatření. Pokud by se nemoc opakovala a nebo byla silná, tak můžete od května až do června použít fungicidní postřik. Účinné přípravky jsou: sirnaté - Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, strobiluriny - Discus, Zato 50WG a Ortiva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Špaček Ladislav.
Dobrý den.
Moc mě potěšilo to,že žádné velké škody nevzniknou.Měl jsem obavy, aby za nějaký čas neopadalo všechno listí.
Moc děkuji za plně vyčerpávající odpověď.
Špaček Ladislav
Řez je u blýskavky jedna z nejúčinnějších věcí, ale jen tehdy, když víte, proč ho děláte. Pokud blýskavka padá listí kvůli hustému porostu, skvrnitosti a špatnému větrání, dává smysl odstranit napadené, slabé a dovnitř rostoucí větve. Pokud ale keř právě trpí suchem nebo je čerstvě po výsadbě, tvrdý řez ho může zbytečně oslabit. Já dnes řežu podle stavu rostliny, ne podle pocitu, že „by se s tím mělo něco udělat“.
U mírného opadu stačí lehké prosvětlení. Vezmu čisté nůžky a odstraním hlavně větve, které se kříží, leží na sobě nebo drží uvnitř mokré listy. Cílem není udělat z keře holou kostru, ale pustit dovnitř světlo a vzduch. Po řezu byste měli být schopni keřem aspoň částečně prohlédnout, ne mít uvnitř tmavou, zapařenou kouli.
U silnější skvrnitosti je lepší být důslednější. Napadené listy, které na větvích zůstávají, stejně často postupně spadnou. Když je odstraníte cíleně, snížíte množství zdroje infekce. Jen je důležité nenechat je ležet pod keřem. Já je dávám do komunálního bioodpadu podle místních pravidel, případně do směsného odpadu, pokud jsou silně napadené a nechci riskovat vracení problému přes kompost.
Stav blýskavky
Vhodný zásah
Čemu se vyhnout
Jen mírný opad, listy většinou čisté
Kontrola půdy, lehký úklid listí, opatrná úprava zálivky
Zbytečně silný řez a přehnojení
Skvrny na listech, vlhko uvnitř keře
Prosvětlovací řez, vyhrabání listů, zálivka ke kořenům
Jednorázové radikální seříznutí bez kontroly kořenů
Poškození po mrazu
Počkat na rašení, pak odstranit mrtvé části
Panický řez v době, kdy ještě není vidět, co žije
Řez vždy spojuji s úklidem. Samotné stříhání bez vyhrabání listí pod keřem je poloviční práce. Když už se ohnu ke spodním větvím, rovnou vyberu i staré listy, zbytky mulče přitisknuté ke kmínkům a všechno, co drží vlhkost. U dlouhého živého plotu se vyplatí postupovat po úsecích, aby člověk práci neodflákl.
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Nejčastější příčina: listová skvrnitost u blýskavky
Když se řekne Photinia padání listů, nejčastěji se v praxi řeší listová skvrnitost. Typicky se projevuje drobnými tmavými skvrnami na listech, které se mohou zvětšovat a list nakonec opadne. Daří se jí hlavně tam, kde jsou listy dlouho mokré: po dešti, v mlze, při zálivce přes korunu nebo v hustém nevětraném živém plotu.
To je důležité, protože mnoho lidí hledá hlavně „čím postříkat blýskavku“. Jenže když necháte keř dál ve vlhku, s mokrým listím pod ním a bez proudění vzduchu, postřik bude jen poloviční řešení. Mně se nejvíc osvědčilo brát chorobu jako kombinaci tří věcí: infekční listí, vlhké mikroklima a oslabená rostlina.
Infekční listí znamená napadené listy na keři i pod keřem.
Vlhké mikroklima vzniká v hustém plotu, u zdi, ve stínu nebo při zálivce přes listy.
Oslabená rostlina bývá po mrazu, po výsadbě, v přemokřené půdě nebo po přehnojení dusíkem.
U nás byl zlomový moment, když jsem přestal listy brát jako odpad, který se „nějak rozloží“. Napadené listy jsem začal pravidelně vybírat a nedával je na běžný kompost. U menší výsadby to není složité: jednou týdně projít řadu, vyhrabat listy zpod keřů a zkontrolovat vnitřek. U dlouhého plotu je to práce navíc, ale pořád menší než později řešit poloholé keře.
Fotografie v tomto místě ukázuje druhý kritický rozhodovací moment: listová skvrnitost není jen „ošklivý flek“, ale signál, že se v porostu drží vlhko a staré listí.
Fotografie znázorňuje vnitřek hustého živého plotu z blýskavky, kde jsou vidět skvrnité listy, mokré spadané listí u báze a špatně větraná spodní část keře.
Ve svém příspěvku ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Zacpalová.
Prosím o radu čím je možné postříkat stromu ořechu proti černání slupek ořechů a v jakém termínu. Dekuji za odpověd Zacpalová
Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.
Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.
Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.
Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.
Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.
Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Kokešová.
Poraďte mi, prosím, co je to za škůdce, který mi letos žere narcisky. Lítá, pomalu, částečně je chlupatý s bílými skvrnkami. Dovede kompletně zničit květ narcisky. Škodí i jiných plodinách a jak se likviduje?
Přikládám foto
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Milá zlatá, to co jste vyfotila je zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), který je od roku 1992 chráněný zákonem. Jeho výskyt je sledován těmito vědci:
J. Horák pracuje ve VÚKOZ v.v.i., Průhonice,
K. Chobot v AOPK ČR Praha karel.chobot@nature.cz,
T. Jirmus působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Kontaktujte některého z těchto pánů a laskavě jim sdělte přesnou lokalitu výskytu. Napomůžete tak třeba ke zrušení jeho diskutabilní ochrany.
Brouk je užitečný, ale samozřejmě někdy může škodit. Nejen že se živí pylem rostlin a tím je efektivně opyluje, ale i nezřídka se rád zakousne do okvětních lístků. Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.
Užitečné jsou i larvy zlatohlávka.
Larvy mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.
Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?
Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměla likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.
Tady se můžete podívat, jak tohoto černého brouka s býlými skvrnami na zádech vyfotili ostatní: https://www.google.cz/image…
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Podzimní měsíce umožňují, dokonce vyžadují celý systém zásahů a opatření v péči o trávníky, neboť je to velmi vhodné období jak pro zakládání trávníků, tak i pro další regenerační opatření. Cílem je nejen zlepšení travního porostu, ale také příprava trávníku na dobré přezimování.
Na začátku podzimu je vhodné zopakovat jarní zásahy, jako je vertikutace, případně i aerifikace. Nesmíme rovněž zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva, poněvadž větší počet sečí v předchozím období odčerpal z půdy velké množství živin, které je nutné pro růst trávníku v podzimním období a pro úspěšné přezimování do půdy dodat. Pokud ještě na podzim chceme upravit nevyhovující půdní reakci vápněním (optimální je pH 5,5–6,5), použijeme mletý vápenec, nebo ještě lépe dolomitický vápenec, který obsahuje navíc hořčík. Nikdy ale nevápníme a nehnojíme současně, ani vápenatá a průmyslová hnojiva nemícháme.
Dvouděložné plevele v trávnících nejsou hezké ani účelné, odebírají travám vodu i živiny a postupně je z porostu vytlačují. Z hlediska biologie vývoje plevelů je právě září vhodným obdobím pro jejich likvidaci a potlačení. Proto zaplevelené travnaté plochy ošetřujeme běžně dostupnými chemickými přípravky. V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání.
Do konce října ještě můžeme zakládat nové trávníky s tím, že při rychlém ochlazení budou vzcházet na jaře příštího roku.
V návaznosti na klimatické podmínky provedeme v listopadu poslední seč travního porostu, současně odstraníme napadané listí a jiné organické zbytky. V případě výskytu myší klademe za suchého počasí do nor otrávené nástrahy. Před nástupem zimy je možné na trávník rozprostřít vrstvu vyzrálého kompostu, který přispěje k vyrovnání povrchu a zlepšení výživného stavu.
Trávník je nejlepší nechat přezimovat v pokoseném stavu, výška strniště musí být okolo pěti centimetrů. Déle ležící vrstva listí trávníkům škodí, protože dochází k vyhnívání porostu a vzniku nehezkých hnědých skvrn, hnilobě a tvorbě plísní vlivem zvýšené vlhkosti. K odklizení listí z trávníkových ploch je vhodné používat zahradní traktor nebo rotační sekačku se sběracím košem. Díky těmto strojům se vypořádáte se dvěma činnostmi najednou: sekáním trávy a úklidem opadaného listí.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
Vlastní zkušenost: co se stalo u živého plotu z Photinie Red Robin
Nejvíc jsem se poučil u výsadby, která byla na první pohled krásná. Mladé keře Photinia Red Robin byly vysazené do řady podél plotu, zhruba 70 až 80 cm od sebe. První rok vypadaly slušně, na jaře pěkně rašily červeně a člověk měl radost, že živý plot poroste rychle. Jenže po vlhkém jaru začaly listy uvnitř keřů flekatět a padat. Zvenku plot pořád vypadal obstojně, ale když jsem rozhrnul větve, uvnitř bylo vlhko, tma a spousta starých listů.
První reakce byla klasická zahrádkářská chyba: přidat hnojivo a víc zalít, protože rostlina přece „chřadne“. Jenže u blýskavky tohle může být přesně opačně. Pokud stojí v těžší půdě, je po deštích dlouho mokro a ještě ji člověk zalévá přes listy, zlepší tím podmínky spíš pro chorobu než pro keř. U nás se po přihnojení sice objevily nové červené výhony, ale staré napadené listy padaly dál.
Druhá chyba byla, že jsem spadané listí nechal nějaký čas pod keři. Působilo to nevinně, jen pár hrstí pod plotem. Jenže právě ve spadaných napadených listech se drží vlhkost a infekční materiál. Když potom přijde další déšť nebo zálivka, problém se snadno vrací zpátky na nové listy. Teprve po vyhrabání listů, prosvětlení keře a změně zálivky se stav začal postupně lepšit.
Výsledek nebyl ze dne na den. Po prvním zásahu vypadal plot dokonce hůř, protože po odstranění nejhorších listů bylo vidět, jak moc je uvnitř prořídlý. Zhruba po třech týdnech ale přestal nejhorší opad, za šest až osm týdnů začaly jít ven nové výhony a další sezónu už byl rozdíl výrazný. Ne proto, že by jeden postřik zázračně vyřešil všechno, ale protože se změnily podmínky: méně mokrých listů, víc vzduchu, méně infekčního listí pod keřem.
Nejdůležitější poučení: u blýskavky nestačí řešit jen to, co je na listech. Musíte řešit i to, co je pod keřem, uvnitř keře a v půdě kolem kořenů. Jinak se opad listů vrací po každém vlhčím období.
Postřik na blýskavku: kdy má smysl a kdy jen zakryje chybu
Postřik je citlivé téma, protože mnoho lidí chce rychlé řešení. Jenže u listové skvrnitosti platí, že poškozené listy už neuzdravíte. Postřik může pomoci chránit nové zdravé listy, ale nevrátí do pořádku listy, které už mají skvrny. Proto je fér říct, že bez úklidu listí, lepšího proudění vzduchu a změny zálivky bývá chemie jen drahá náplast.
V praxi bych postřik zvažoval hlavně tam, kde je napadení opakované, keř má hodnotu, tvoří důležitý živý plot a už jste upravili podmínky. U malé solitéry často stačí mechanická opatření: vyhrabat listí, prosvětlit, nezalévat přes listy, přidat mulč správně a nepřehánět hnojení dusíkem. U dlouhého živého plotu, který každé jaro a po deštích opadává, už může být ochrana nového olistění rozumná.
Při jakémkoli přípravku se držte etikety a použití pro okrasné dřeviny. Neimprovizujte s koncentrací, nemíchejte náhodně více přípravků a nestříkejte za větru, v horku nebo na rostlinu oslabenou suchem. U zahrady s dětmi, domácími zvířaty, jezírkem nebo včelami je potřeba být ještě opatrnější. Vždy je lepší nejdřív snížit tlak choroby prostředím než spoléhat na opakované zásahy.
Moje praxe: postřik má největší smysl až po vyčištění napadených listů a prosvětlení keře. Když se stříká do hustého, mokrého a nemocného porostu bez úklidu, výsledek bývá slabý a krátkodobý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Závěr: blýskavku většinou nezachrání jedna zázračná věc, ale správné pořadí kroků
Když blýskavka padá listí, nejhorší je začít naslepo. Jeden člověk přidá vodu, druhý hnojivo, třetí postřik a čtvrtý vezme keř u země. Jenže správná otázka zní jinak: proč listy padají právě teď, jak vypadají, v jaké půdě rostlina stojí a co se dělo poslední týdny. Podle toho se rozhoduje, jestli řešíte skvrnitost, přemokření, sucho, mráz nebo špatné stanoviště.
Z vlastní zkušenosti bych začal vždycky stejně: listy do ruky, půdu zkontrolovat do hloubky, vnitřek keře rozhrnout a spadané listí odstranit. Teprve potom má smysl řešit řez, zálivku, případně ochranný postřik na nové zdravé listy. Blýskavka není bezúdržbová plastová stěna, ale živý keř, který reaguje na vlhko, vzduch, půdu a roční dobu.
Dobrá zpráva je, že pokud nejsou kořeny zničené a větve jsou živé, Photinia často dokáže obrazit. Nečekejte ale, že staré poškozené listy zázračně zezelenají. Sledujte nové rašení, rychlost dalšího opadu a to, jestli se problém po deštích vrací. Právě tam poznáte, jestli jste odstranili skutečnou příčinu, nebo jen na chvíli zametli příznaky.
Časová osa záchrany: kdy čekat změnu a kdy už zbystřit
U blýskavky je potřeba počítat s časem. Když odstraníte příčinu, staré poškozené listy se neopraví. Skvrnitý list nezazelená, hnědý okraj se nezhojí a list po mrazu se často stejně časem shodí. Zlepšení poznáte hlavně podle toho, že přestane přibývat nových poškozených listů a rostlina začne tvořit zdravější výhony.
Tahle časová tabulka vychází z praktického sledování živého plotu po zásahu. Hodí se hlavně proto, abyste nečekali zázrak za tři dny a zároveň nepropásli situaci, kdy se problém dál zhoršuje.
Období po zásahu
Co je normální
Kdy zpozornět
První 3–7 dnů
Stále padají staré poškozené listy, keř může vypadat hůř
Opad se dramaticky zrychluje i u mladých zdravých listů
2–3 týdny
Opad se zpomaluje, po vyčištění je vidět prořídlý vnitřek
Skvrny rychle přibývají i na novém olistění
4–8 týdnů
Objevují se nové výhony, hlavně po řezu a lepším větrání
Keř neraší, větvičky schnou a lámou se
Jedna sezóna
Keř se může viditelně zahustit, pokud se neopakuje vlhký režim
Problém se vrací po každém dešti stejně silně
Největší psychologická past je období po prvním zásahu. Člověk vyhrabe listí, vystříhá napadené části a čeká, že keř bude hned hezčí. Jenže často se stane opak: najednou je vidět, že plot je řídký. To ale neznamená neúspěch. Znamená to, že jste odstranili nemocné a mrtvé části, které problém maskovaly.
U nás se největší rozdíl projevil až v další růstové vlně. Blýskavka netvoří krásu tím, že opraví staré listy. Tvoří ji tím, že vyžene nové zdravější výhony. Proto má smysl sledovat hlavně nové rašení, ne staré poškozené listy. Pokud nové listy vypadají čistěji, pevněji a déle drží, jdete správným směrem.
Fotografie v tomto místě zachycuje třetí rozhodovací moment: po zásahu může být keř dočasně řídký, ale důležité jsou nové zdravé výhony.
Fotografie znázorňuje blýskavku po prosvětlovacím řezu, kde je vidět řidší vnitřek keře, odstraněné staré listí pod rostlinou a první červené nové výhony na koncích větví.
Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.
Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.
Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).
Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.
Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě.
Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.
V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků proti plevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik proti plevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.
Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.
Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.
Po zimě musíme být trpěliví – dokud zcela neroztaje poslední sníh a trávník nerozmrzne, uděláme nejlíp, když se k němu ani nepřiblížíme. Vstupování na zamrzlý trávník má často na svědomí holá místa. V rozbředlé půdě zase zůstanou hluboké rozměklé stopy, které jen obtížně srovnáváme. Jakmile je půda suchá, nastal ten správný čas se trávníkem začít vážně zabývat. S regenerací začneme tím, že ho zcela vyčistíme – to znamená, že shrabeme listí, větvičky a suchou trávu. Pokud jsme trávu dostatečně nezkrátili na podzim, měli bychom ji před další rekultivací posekat přibližně na výšku tří centimetrů. Abychom se zbavili travní plsti, již v podstatě tvoří mech, odumřelá stébla trávy a rozkládající se listí a větvičky, budeme muset sáhnout po vertikutátoru. Vetrikutátor (vertical cut znamená svislý řez) je elektrický nebo motorový přístroj vybavený ostrými noži, které rotují kolem vodorovné osy v hloubce 3–7 cm, čímž travní plochu provzdušňují. Nemáme-li ho k dispozici, budeme si muset vystačit se speciálními hráběmi k provzdušňování trávníku. Na větší plochy si raději přístroj půjčíme v půjčovně nářadí. Tímto provzdušněním trávník zbavíme kompaktní plstnaté vrstvy, jež v půdě zadržuje nežádoucí vlhkost a brání mu v dýchání. Pokud bychom to neudělali, můžeme se dočkat různých chorob a o zeleném pažitu si můžeme nechat zdát. Po vertikutaci trávník znovu pečlivě shrabeme a odstraníme z něj všechny rostlinné zbytky.
Jestliže jsme na trávníku objevili zažloutlé skvrny o průměru 15–20 cm, které se neustále zvětšují, můžeme si být jisti, že jde o sněžnou plíseň. Za slunečného počasí mají stébla narůžovělý odstín, za vlhka se kolem skvrn objevuje bílé podhoubí, jež stébla trávy slepuje. Tato choroba trávník zachvátila buď proto, že krusta sněhu, která na něm ležela, nepropouštěla žádný vzduch, nebo jsme to na podzim poněkud přehnali s dusíkatými hnojivy, případně jsme jej před zimou důkladně neshrabali. V přírodě se běžně na loukách objevují holá zažloutlá místa. Nejde ale o náš dokonalý trávník a navíc si s nimi příroda časem poradí, což se v případě šlechtěných rostlin téměř nestává. Co tedy dělat? Boj se sněžnou plísní je poměrně obtížný. Podaří-li se nám ji zachytit v počátečním stadiu, je dost možné, že ji zlikvidujeme fungicidem ve spreji. Zasáhla-li ale větší část plochy, raději ji celou zryjeme a začneme s pěstováním trávníku od začátku. Pokud se nám plíseň podařilo zlikvidovat bez nutnosti odstranění celého trávníku, stačí, když pak prázdná místa zkypříme, osejeme novým travním semenem, udusáme do roviny a zalijeme.
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez).
Hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že se květy vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině ve druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu, tudíž potřebují dobré zazimování. Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že se pupeny nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Hortenziím by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako celá rostlina. Proto někteří nadšenci budují okolo keřů například ohrádky z králičího pletiva, do nichž na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné. Velkou nadějí jsou pro taková místa některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech vyrůstajících z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
