Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Doporučené postřiky:
Zdroj: Černání ořechů
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
dobry den prosim o radu,boli me pata na rengene me zjistily patni ostruhu je na ni nějake mazani nebo co dělat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dohodněte se se svým ortopedem na jednoduché operaci, při které vám patní ostruhu obrousí a vrátí tak původní funkčnost bez bolesti. Žádné mazání vám patní ostruhu norozpustí. Použít můžete masti na bolest, jako je Voltaren, Aulin, ale ty v tomto případě dlouhodobě nic nevyřeší, jen zmírní bolest.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Otec pleskač
Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.
Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.
Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.
Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.
Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.
Suché květy s kratší stopkou si můžete naaranžovat do vazby nebo nechat na keři. Jinak je nestříhejte. Zaschlé květy se na keřích drží i po opadu listí po celou zimu. Na zimu (až začne mrznout) na rostlinu nahrňte opadané listí a přikryjte ji chvojím. Stříhá se až zjara, když začne rašit, a to nad posledním rašícím pupenem.
Zdroj: Stříhání hortenzie
V naší poradně s názvem ALOBAL NA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Vašková.
Mám patní ostruhu,místo.nad.patou je.cervené i opuchlé.a hodně boliMam i artrozu,léčenou,ale moc mně bolí,hlavně po ránu, nebo.když sedím, záda v křižích..prosím,alobal.se dává na kůži jakou stranou? Matnou,nebo.lesklou?.Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obě strany alobalu jsou rovnocenné. To, že jedna strana je lesklá a druhá matná, souvisí pouze s technologií výroby a na účinky proti bolesti to nemá žádný vliv. Proto alobal můžete přikládat z kterékoliv strany.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Náplast s alobalem
Úspěchem správného pěstování je dodržení klidového období na chladnějším stanovišti při snížené zálivce, přičemž rostlina vyžaduje pravidelné rosení.
V interiéru začne dipladenie ztrácet listí, neboť se dostane do jiných pěstebních podmínek s odlišnou teplotou a vzdušnou vlhkostí. Rostlině nejvíce škodí suchý vzduch (svinutí listů), přemokření substrátu pak způsobuje poškození kořenů a listů. Doporučuje se mírná zálivka, a to 1x za 10 až 14 dní.
Zdroj: Přezimování dipladenie
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Velichová.
Dobrý den,na podzim jsem vysadila vinnou révu ,jak ji mám ochránit před mrazem,stačí listí,zemina ?do jaké výšky.děkuji za odpověď.Míla
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Pěstování vinné révy pro začátečníky
Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
V naší poradně s názvem MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy muchovníku opadávají. Tady je tato informace zveřejněna: en.m.wikipedia.org/w…
Zdroj: diskuze Muchovník indiánská borůvka
Informace nám zaslal pan Polešovský prostřednictvím diskuze pod tímto článkem.
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA KATALPĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Pokud vaše příznaky vypadají jako na následujících fotkách, tak se jedná o padlí na okrasných dřevinách. Fotky: www.google.cz/search…
Padlí je fungální růst, který se vyvíjí na horní ploše spodních listů. Příčinou jsou houby Microsphaera nebo Phyllactinia, kterým se daří v teplém, deštivém a bezvětrném počasí. Obvykle toto onemocnění nezpůsobuje velké škody a proto se nedoporučuje ani žádné opatření. Pokud by se nemoc opakovala a nebo byla silná, tak můžete od května až do června použít fungicidní postřik. Účinné přípravky jsou: sirnaté - Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, strobiluriny - Discus, Zato 50WG a Ortiva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Špaček Ladislav.
Dobrý den.
Moc mě potěšilo to,že žádné velké škody nevzniknou.Měl jsem obavy, aby za nějaký čas neopadalo všechno listí.
Moc děkuji za plně vyčerpávající odpověď.
Špaček Ladislav
Zdroj: diskuze Plíseň na katalpě
Listy motýlího keře přirozeně žloutnou. Motýlí keř je opadavý keř, pro který je normální součástí jeho růstového cyklu, že ztrácí olistění. Listy žloutnou na konci léta a opadávají. Žloutnutí a opadávání listů probíhá dokud nejsou stonky holé, než přijde zima. Spadané listí začne časem plesnivět a obohacovat půdu, takže je nechte ležet, nebo je shrabejte a dejte na kompost, do kontejneru na recyklovaný odpad nebo do popelnice. Motýlímu keři na jaře vyraší nové zelené listy.
Zdroj: Motýlí keř - žloutnutí listů
V diskuzi ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Zacpalová.
Prosím o radu čím je možné postříkat stromu ořechu proti černání slupek ořechů a v jakém termínu. Dekuji za odpověd Zacpalová
Zdroj: diskuze Černání ořechů
Jak odstranit kočičí blechy a co na blechy u kočky zabere? Zde je několik babských rad (babská rada).
Zkuste listí z vlašských ořechů. Tento zákrok však blechy nezabije, pouze je vypudí.
Také můžete do stravy kočky přidat pivovarské kvasnice. Tato metoda ničí pouze blechy na kočce, ale nikoliv v jejím okolí.
I obyčejná voda s citronem může pomoci. Citrusy blechy odpuzují. Citrony zalijte vroucí vodou a nechte přes noc louhovat. Roztok na kočku nastříkejte rozprašovačem.
A jaké jsou vaše rady proti blechám u koček?
V diskuzi PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Podzimní řez vinné révy
Achillova šlacha se nachází na noze, kde působí jako spojka mezi lýtkový svalem, svalem dvojhlavým lýtkovým, svalem chodidlovým a patní kostí. Obvykle se o ní hovoří také jako o „Achilovce“. Achillova šlacha se nenachází jen v blízkosti paty, ale vede zhruba od poloviny lýtka až k patě. Jedná se o úponovou šlachu trojhlavého svalu bérce, která je velmi silná. Achillova šlacha je velmi důležitá pro chůzi a běh, díky ní totiž dochází k pohybu v kotníku (pohyb špičky nohy k podložce), což je velmi častý a náročný pohyb (při běhu a chůzi má vliv na odraz), a proto je velmi důležité, aby tato šlacha byla pevná (dokonce se jedná o nejpevnější šlachu v lidském těle). Protože je tato šlacha velmi často zatěžovaná, může někdy dojít k jejímu přetížení (často se to stává u sportovců, kteří se před výkonem nerozcvičí, nebo pokud přecení své schopnosti), které pak vede k přetržení, nebo k natržení této šlachy.
Zdroj: Achillova pata
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Zdroj: diskuze Choroby oleandru
Pohanka je neprávem zapomenutý (vše)lék – je velice prospěšná lidskému organismu, a proto by měla patřit ke stálicím našeho jídelníčku. Je bohatým zdrojem nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Nejdůležitější látkou, kterou pohanka obsahuje, je rutin, který podporuje vstřebávání vitaminu C, navíc příznivě působí na cévy a celý cévní systém vůbec. Pohanka je také významná krmná a medonosná rostlina. Kromě toho, že patří mezi bezlepkové potraviny, obsahuje také řadu minerálních látek, jako jsou vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, měď, mangan a zinek, a vitamínů, například ze skupiny B (B1, B2, B6), dále vitamin E, niacin a rutin.
Pokud chcete pomoci s ostruhou, tak minimálně denně konzumujte jedno jídlo z pohanky. Vhodná je lámanka. Ostruha je totiž zvápenatělá měkká tkáň a pohanka má tu vlastnost, že obsahuje hodně vápníku, čímž v těle urychluje jeho metabolismus a paradoxně tím dochází k jeho odbourávání při nadbytku z těla.
Zdroj: Pohanka a ostruhy
V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
e-mail parizeklubos@seznam.cz
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Ochranné pásmo u sousedské hranice
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná u spodního hrbolu patní kosti a vede přes krychlovou kost až k páté kosti nártní. Příčná přední klenba je tvořená hlavičkami druhé až čtvrté nártní kosti. Tato klenba se dotýká země ve třech místech, a to na hlavičce první kosti nártní, na hlavičce páté nártní kosti a na spodním patním hrbolu. Tato klenba nemá u všech lidí stejný tvar, někdo ji může mít vysokou, někdo nízkou. Zároveň tato klenba nemusí mít stále stejný tvar, časem se může změnit.
Klenby chodidla se významně podílejí na pohybu člověka, umožňují mu pohodlnou chůzi i na tvrdé podložce, protože tlumí otřesy při chůzi. Klenby také chrání měkké části chodidla a zároveň určují i velikost a tvar nášlapné části chodidla.
Zdroj: Lidská noha
Plíseň je poměrně častou nemocí, která se může vyskytnout, když jsou nízké teploty a listy rostliny jsou po dlouhou dobu vlhké. Vypadá přesně tak, jak název napovídá, na spodní straně listů se objevují chlupaté skvrny plísně. Na opačných stranách listů se plíseň nenachází, ale mohou zežloutnout nebo zhnědnout a plíseň celý list může znetvořit. Nejlepší způsob, jak tomu zabránit, je udržovat keře daleko od sebe, aby v nich dostatečně proudil vzduch, a udržovat půdu kolem bez listí.
Pokud již plíseň máte, odstraňte napadené rostliny nebo ostříhejte větve a postříkejte fungicidem. Zde je seznam aktuální nabídky fungicidů pro okrasné rostliny: postřik na plíseň.
Zdroj: Motýlí keř nemoci
V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.
Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Pokud se chcete v dalším roce dočkat krásných květů, musíte hortenzii dopřát kvalitní zazimování. Jako izolace poslouží zemina, listí i netkaná textilie. Abyste venkovní hortenzie ochránili před mrazem, musíte je zakrýt listím poměrně vysoko nad zem. Když bude násyp vysoký kolem 40 cm, lze počítat s tím, že zůstane část výhonů živá alespoň do výše 30 cm. Keř je ovšem nutné listím prosypat, nestačí je jen nahrnout okolo. Nejlepší je listí bukové, které nesaje tolik vlhkosti, a tudíž nehnije. Keře hortenzií ještě přikryjte chvojím. Rostliny odkryjte podle počasí zhruba od poloviny do konce března. Nejpozději v květnu by měly hortenzie znovu obrazit.
K ochraně rostlin před zimou se někdy používají i neprodyšné igelitové fólie. Ale pod čirými neprodyšnými fóliemi se mohou rostliny za slunných dnů i v zimě přehřát a zapařit, a také se pod tímto krytem udržuje po celou zimu příliš vysoká vlhkost a rostliny mohou zahnívat. K ochraně hortenzií tedy bude lepší bílá netkaná textilie v několika vrstvách, která dobře chrání před chladem a zároveň je vzdušná, tudíž uvedené problémy při jejím použití nehrozí. Vhodné jsou však i jiné izolující a zároveň propustné materiály, například lehčí pytlovina nebo pevný balicí papír. Tuto ochranu je možné použít i při jarních mrazících. Rostlinu vždy přikryjte před západem slunce.
Zdroj: Hortenzie a mráz
Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.
Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).
Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.
Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.
Zdroj: Živý plot z habru
Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.
U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.
Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.
Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.
Zdroj: Kdy stříhat pivoňky
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.