Broskve jsou pro svou pikantní a slabě nahořklou chuť vhodné při přípravě sladkých jídel, ale zavařené broskve jsou nejlepším komponentem při minutkové úpravě masa nebo ve studené kuchyni. Broskvový kompot je lehce stravitelný, osvěžující, přičemž dobře zasytí, proto je vhodné jej podávat nemocným s horečkou. Zavařenými broskvemi obkládáme sladké dezerty, teplé mléčné kaše a flameri. Tradičně se půlky zavařených broskví plní kuřecím salátem.
Ke konzervování vybíráme broskve plně zralé, ale pevné. Před vložením do sklenic je oloupeme, (pokud máte rádi slupku, tak neloupeme a použijeme plody se slupkou). Jde to snadno, jen je třeba znát jednoduchou „fintu“ – broskve na jednom „pólu“ křížem nařízneme a spaříme vroucí vodou. Necháme je v ní asi dvě minuty. Poté spařené plody po jednom vybíráme z vody a malým ostrým nožem je loupeme. Začínáme u horní naříznuté části. Oloupanou broskev hned rozpůlíme (pomáháme si nožíkem). Až teprve rozpůlený plod zbavíme nějakých vad, dopředu vyřezaná broskev se těžko půlí. Jestliže máme broskve „tvrdky“, vyřezáváme směrem k pecce výseče. Takto odhalenou pecku už snadno vyřízneme. A nyní může začít samotná konzervace.
Ve svém příspěvku STŘÍHANÍ ŘEZ BROSKVE A MERUŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malík Jan.
Letos na jaře jsem zasadil meruňku , teď má 6 asi metrových výhonů.
Potřebuji poradit , kdy a jak udělat (druhý řez- první mi provedl zahradník -prodejce-)Broskev jsem zasadil loni na podzim a potřebuji to samé.
Jsem začátečník , předem Vám moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kapittan.
vzdy kdyz si koupite stromek tak si ho ostrihejte tak aby ste na nej dostal pri sklizni a pokud vam vyska nevadi tak ho strihejte aby v korune bylo svetlo aby svetve nekrizily a vzdy ockem ven
Několik různých velkých misek pro uchovávání loupaných broskví, slupek a nakrájených broskví;
Ostrý nůž a škrabka na zeleninu;
Sterilizované sklenice, víčka a kroužky;
citronová šťáva - volitelné
Postup
Broskve omyjte a oloupejte škrabkou nebo povařením po dobu 60 sekund a poté ponořením do ledové vody.
Broskve nakrájejte, odstraňte pecku a nakrájejte nebo nechte na půlky.
Připravte si sirup z ovocné šťávy složený z ovocné šťávy a vody v poměru 1:1. Během mytí, loupání a krájení broskví tento sirup jemně zahřejte na sporáku.
Po dávkách vložte nakrájené broskve do připraveného sirupu a nechte je asi 5 minut povařit. Poté pomocí děrované lžíce přeneste ohřáté broskve do čistých sklenic. Mezi okrajem sklenice a ovocem nechte volný prostor asi 3 cm.
Jakmile jsou sklenice naplněné, nalijte na ně horký sirup a ponechte 2 cm volného prostoru.
Mezi broskve a zavařovací sklenicí vjeďte nožem nebo špachtlí a trochu přitlačte, aby se uvolnily vzduchové bubliny, a v případě potřeby přidejte další sirup, abyste u okraje zachovali 2 cm volného prostoru.
V dnešní moderní době, kdy má doma samozřejmě každý mrazák, je konzervace zamražením nejsnazší cestou ke konzervaci masa. Existují však i jiné způsoby konzervace, například sterilizace. Je to jeden z postupů, jak udržet maso dlouhou dobu v takovém stavu, aby umožňovalo další konzumaci nebo zpracování na různé masné výrobky. Velmi starým způsobem konzervace je pak uzení masa. Princip spočívá ve vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. Poté je možné zavařit maso do sklenic, případně do konzerv. Tento způsob se využívá nejen u domácích uzenin, ale i přímo u masa, které můžeme zavařovat v horké vodě buď přímo syrové pouze s kořením, nebo rovnou sterilovat maso pečené. Pokud maso správně naložíte, což je velmi jednoduché, tak má výsledek opravdu úžasnou chuť. Takovou tu dobrou, masovou. Těžko to popsat, to se musí ochutnat. Maso není ani pečené, ale ani vařené. Doporučuji všem vyzkoušet. Navíc to má jednu velikou výhodu - nepotřebujete žádné extra vybavení. Pokud doma praktikujete třeba zavařování ovoce do sklenic, máte určitě všechno, co potřebujete.
Rady pro konzervaci uzeného masa
Při sterilaci je třeba dodržet určité zásady:
musíme dbát na naprostou čistotu víček, obalů, prkének a veškerého použitého nádobí;
uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;
teplota vody musí pro správnou sterilaci masa dosahovat nejméně 100 °C;
sterilizace uzeného masa probíhá minimálně 1 hodinu, po 24 hodinách sterilaci opakujeme;
po sterilaci uzeného masa necháme sklenice vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda nám víčka dobře drží;
sklenice s masem ukládáme v chladu a temnu;
datum spotřeby je nejdéle do 2 měsíců;
po otevření zkontrolujeme nezávadnost masa, jakýkoli zápach je na škodu, takové maso nekompromisně vyhodíme.
Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.
Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.
Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.
Příprava broskví na zavařování
Jak jsem již psala, pro zavařování je lepší volit broskve tvrdší a méně zralé. Nejprve je omyjte a dejte do mísy. Převařte si vodu, ve které hned rozmíchejte kyselinu citronovou v poměru na 1 litr vody asi 20 g kyseliny citronové. Připravené broskve přelijte připraveným roztokem a poté ochlaďte ve studené vodě. Nyní by vám slupka z broskví měla jít lehce dolů. Oloupejte je, rozpulte a odstraňte pecku. Naskládejte do sklenic, poté zalijte nálevem, důkladně uzavřete lahve a můžete zavařovat.
Broskve nejprve omyjeme a oloupeme ostrým nerezovým nožem, nebo je spaříme ve vodě horké 90 °C, do které jsme přidali na 1 l vody 20 g kyseliny citrónové. Spařené plody ochladíme ve studené vodě opět okyselené 20 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Uvolněnou slupku stáhneme a pak broskve ihned vkládáme zpátky do okyselené vody. Oloupané broskve půlíme v místě švu po celém obvodu a ukládáme je po obvodu střechovitě ve spirále, řeznou plochou šikmo dolů, aby vzduch zachycený v jamkách po peckách mohl uniknout. Po naplnění do sklenic broskve zaléváme cukrovým nálevem: 0,56 kg cukru svaříme v 1 l vody, získáme tak asi 1,3 l nálevu. Málo zralé plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 35 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 25 minut při teplotě 85 °C. Zralejší plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 20 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 15 minut při teplotě 85 °C.
Chcete-li zavařovat broskve bez cukru, není to problém, jen se tu úplně nedržte toho, že by broskve měli být tvrdší a méně zralé. Aby kompot nebyl kyselý jako šťovík, je potřeba, aby broskve zralé byly. Broskve si oloupejte dle výše uvedeného návodu a naskládejte do sklenic. Převařte vodu a nechte zchladnout, do každé sklenice dejte špetku soli, zalijte převařenou vodou, opět naplňte sklenici asi 1 cm pod okraj, uzavřete a zavařte. Soli se nebojte, nebude v kompotu vůbec cítit.
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív
Zralé, ale tvrdé broskve ponoříme do vroucí vody. Vybereme, oloupeme a naložíme do sklenic. Vodu s cukrem povaříme a vychladlým nálevem broskve zalijeme. Sklenice dobře uzavřeme, vložíme do zavařovacího hrnce s dírkovanou vložkou a sterilujeme 10 minut od bodu varu nebo 25 minut při 85 °C.
Vychladlý broskvový kompot uložíme do chladné místnosti.
Ovocné smoothie je vydatné na rychlé cukry a vlákninu.
Jahodové smoothie
Ingredience: 200 g jahod, 50 ml jahodové šťávy, 100 g broskve, 1 bílý jogurt (do 3 % tuku), hrnek ledu
Technologický postup: Jahody a broskev nakrájíte a všechny ingredience dáte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Podává se ihned.
Smoothie z hroznového vína
Ingredience: 150 g hroznového vína, 40 g borůvek, 40 g ostružin, 30 g malin, 1 dl hroznové šťávy, 2 hrnky ledu
Technologický postup: Ingredience vložíte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Ihned servírujte.
Třešňové smoothie
Ingredience: 100 g banánu, 150 g třešní, 150 ml polotučného mléka
Technologický postup: Třešně odpeckujete, banán nakrájíte na menší kousky a vše vložíte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Ihned se podává; nápoj je vhodný i pro diabetiky.
Jablkovo-banánové smoothie
Ingredience: 150 g banánu, 150 g jablka, 40 ml polotučného mléka, 60 ml pomerančové šťávy, hrnek ledu
Technologický postup: Jablko a banán nakrájíte na menší kousky, všechny ingredience dáte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Ihned se podává.
Kiwi smoothie
Ingredience: 150 g kiwi, 70 g banánu, 70 g jablka, lžička medu, lžíce limetkové šťávy, hrnek vody
Technologický postup: Kiwi, banán a jablko nakrájíte na menší kousky, všechny ingredience dáte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Podávejte hned po umixování.
Broskvové smoothie
Ingredience: 120 g broskví, 70 g banánu, 70 ml polotučného mléka, 40 ml pomerančové šťávy, hrnek ledu
Technologický postup: Broskve a banán nakrájíte na menší kousky, všechny ingredience dáte do mixéru a dohladka umixujete, v případě potřeby zředíte vodou. Ihned se podává; tento nápoj je vhodný i při dietě.
Ingredience: 200 g Hery, 250 g měkkého tvarohu, 200 g moučkového cukru, 4 vejce, 300 g polohrubé mouky, 1 vanilkový cukr, rum nebo rumová tresť, 6 lžic mléka, strouhaná citronová kůra, 1 prášek do pečiva, tuk a mouka na vysypání plechu, čokoláda na vaření, kompotované broskve, drobenka
Postup: Žloutky utřeme s cukrem a měkkou Herou do pěny. Přidáme tvaroh a znovu třeme, přidáme vanilkový cukr, citronovou kůru, rum nebo rumovou tresť, mléko, vmícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva a na kousky nalámanou půlku čokolády na vaření a nakonec lehce vmícháme ušlehaný tuhý sníh z bílků. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech, poklademe broskvemi a posypeme drobenkou. Pečeme ve středně vyhřáté troubě, tedy asi na 180 °C. Obměnou může být bábovka, pouze vynecháme broskve a drobenku a při dávání těsta do formy v půlce poklademe kopečky meruňkové marmelády a na ně nalijeme zbytek těsta. Výborné!!!
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Technologický postup: Z broskví seřízneme vršky, lžičkou vyjmeme pecky a část dužniny. Krabí maso osmažíme na másle. Krabí maso a dužninu z broskví usekáme nadrobno a spojíme smetanou. Náplň mírně osolíme, okořeníme a naplníme do broskví. Broskve plněné krabím masem necháme vychladit, poté teprve servírujeme jako předkrm.
V tomto případě nepotřebujeme cukr ani nálev, ovoce si samo pustí při sterilizaci šťávu. Jde o rychlé zavařování, u kterého můžeme využít i blanšírování, většinou se však provádí klasickou sterilizací – do sklenic pokládáme nepředvařené ovoce. Při sterilizaci zahříváme pomalu, abychom potřebné teploty dosáhli i ve středu ovoce a udržovali ji po celou dobu sterilizace. Takové zavařeniny můžeme použít do koláčů, buchet, na pudingy či kaše, ale i rozmixované ve vodě na výrobu zdravých nápojů.
Tímto způsobem si můžeme připravit i džem nebo hustší zavařeniny. Od klasických zavařenin, které obsahují množství cukru a chemie, se budou lišit zejména řidší konzistencí. Rozdíl bude samozřejmě i v jejich sladkosti.
Doba sterilizace v horké vodní lázni je podobná jako u zavařování kompotů.
Chceme-li džem obohatit o nerozvařené kousky ovoce, přidáme do něj přibližně 5 až 10 minut před ukončením varu (závisí na druhu a tvrdosti ovoce) asi 20 % čerstvě nakrájených ovocných kousků a vše spolu dovaříme.
Aby džem aspoň trochu zrosolovatěl, zkombinujeme sladké ovoce s kyselým anebo méně zralým ovocem (obsahuje více pektinů). Potom už jen stačí nakrájené ovoce prudce a krátce povařit – za stálého míchání se zahustí na potřebnou konzistenci. Var zbytečně neprodlužujeme, aby se pektinové rosolotvorné látky nerozložily.
Zavařeniny bez přidaného cukru, umělých sladidel a rizikových chemikálií jsou vhodné i pro diabetiky. Přirozený brzdicí efekt ovocné vlákniny brání rychlému vstřebávání glukózy do krve, a tím i prudkému zvýšení glykemie. Tento pozitivní účinek můžeme posilnit (a to platí nejen pro diabetiky, ale i pro lidi trpící obezitou a jinými civilizačními chorobami) tak, že biokompoty a biopomazánky budeme konzumovat s celozrnnými obilnými jídly a pečivem.
Oloupané broskve nakrájíme na menší kousky, zalijeme je vodou, přidáme cukr (musíme se řídit chutí podle množství a sladkosti ovoce) a buď citronovou šťávu, nebo na špičku nože kyseliny citronové. Povaříme a necháme zchladnout. V ledničce vydrží dva až tři dny. Někdo přidává jako koření pár hřebíčků a kousek skořice. Staré kuchařské knihy doporučují svařit s jednou hořkou mandlí, ale ty v současné době nejsou moc k mání a chemické tresti raději nepoužívejte.
Sušení rajčat u nás není zcela běžné, ale s rozmachem domácích sušiček se postupně i u nás tento způsob stává oblíbeným druhem konzervace zralých plodů.
Pokud chcete vlastní vypěstovaná rajčata konzervovat sušením, nakrájejte je na čtvrtiny až osminy, záleží na velikosti samotných rajčat. V případě, že máte k dispozici sušičku, naklaďte kousky na síta, ideální je podložit rajčata pečicím papírem, protože obsahují velké množství vody. Pro usušení vybírejte zralé (možno i lehce přezrálé) plody. To, že jsou podle omaku vodnaté, vůbec nevadí, lehce přezrálá rajčata, která jsou na běžnou kombinaci již nevhodná z estetického důvodu, se na usušení výborně hodí.
Sušená rajčata pak nejlépe pokapejte olivovým olejem, zasypte rozdrcenou bazalkou, případně petrželí a osušte je. Osušená rajčata zabalte do sáčků, můžete použít i uzavíratelné nádoby. Ideální je sušená rajčata následně zamrazit, zůstane jim tak jejich krásná barva a zcela jistě se tím zabrání vzniku možné plísně.
Sušená rajčata najdou své uplatnění při přípravě italské kuchyně, především na pizzu nebo zeleninové saláty.
Hlavním účelem sterilace (neboli procesu konzervace teplem) je teplotní destrukce zdraví škodlivých mikroorganismů, které se docílí působením vyšších teplot než 100 °C. Zároveň se tím zajistí zdravotní nezávadnost a delší trvanlivost potravin. Sterilace potravin se provádí šetrnějšími postupy než například sterilace ve zdravotnictví, kde jsou kladeny vyšší nároky na usmrcení škodlivých mikroorganismů. Při sterilaci potravin je důležité, aby se pokrm zbavil již zmíněných škodlivin a zároveň si uchoval své výživové vlastnosti. Při výběru způsobu sterilace se zohledňují především vlastnosti potravin, které ovlivňují intenzitu růstu mikroorganismů (například kyselost) a tepelnou odolnost mikroorganismů. Suroviny by měly být před sterilací čisté a čerstvé, což celou sterilaci zefektivní a činí ji úspěšnou.
