Japonské brsleny jsou stálezelené keře, výjimečně stromky s roubovanou korunou v nižší výšce, které se v jižních zemích a ve státech s mírnými zimami těší velké oblibě. Základní druh má sytě zelené, vejčitě oválné listy, které vyrůstají hustě podél větviček, kultivary jsou pestrobarevné.
Japonskýbrslen je velmi hustý keř, který u nás dorůstá do výšky kolem 2 m a pro zachování kompaktnosti keře je dobré jej stříhat nebo tvarovat. Řez provádějte nejdříve zjara po odeznění mrazů (na podporu růstu a větvení) nebo do konce července pro tvarování.
Brslenjaponský je vcelku nenáročný na půdu. Jakmile zakoření, dobře snáší sucho. Zem mu vyhovuje téměř jakákoliv propustná, přednostně vlhčí. Pěstuje se od slunečných pozic až do hlubokého stínu. V chladnějších oblastech, ale nejenom tam, se využívá jako nádherná dekorace do ozdobných nádob, které přes sezónu umístíte na terase, před vchodem nebo na balkóně a na zimu přenesete do bezmrazé světlé místnosti.
Mezi jednotlivými odrůdami kolísá jejich mrazuvzdornost. Pestrolisté odrůdy vysazujte do míst, kde na ně v zimě a na jaře nebude celý den svítit přímé slunce. Letní slunce pak snesou výborně po celý den. Zelenolistý druh není na zimní slunce tak choulostivý, i když se stane, že vám slunce nebo mráz popálí listy, na jaře znovu spolehlivě obrazí. Pokud máte většinu zahrady umístěnou na silném větru, dopřejte barevným japonským brslenům závětrnou pozici, aby jim vítr nevysušoval listy, které mají po celý rok. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -21 °C.
Brslenjaponský se hodí také k osázení koryt a nádob na terase. Kombinovat ho lze dobře se zakrslými koniferami s tmavým jehličím. Mladší keře můžete na zimu opatřit mírnou přikrývkou z chvojí.
Dříve se brsleny využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se připravovala mast na léčení vší.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Přesazování snáší i starší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě, to vše je předpokladem úspěchu.
Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu, tedy po opadu listů a dříve než začnou rašit. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Semena brslenů posbírejte hned po uzrání, přibližně počátkem října, a vysejte do volné půdy nebo do pařeniště. Brsleny lze množit i vegetativně řízky. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku. Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže jestli pro vás bude výhodnější jejich množení, či koupě vzrostlejších kusů, si rozhodnete nejlépe sami.
V příběhu KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
V našich podmínkách lze tomel pěstovat spíše jako přenosnou rostlinu, to znamená od jara do podzimu na zahradě, v zimě v chladné místnosti, případně celý rok v nevytápěném skleníku. Ideální teplota pro zazimování se pohybuje kolem 1°C.
Jiní pěstitelé uvádějí, že je tomel mrazuvzdorný zaručeně do -18 °C, ačkoli se jedná o subtropickou dřevinu, je vůči krátkodobým mrazům odolná. Péče v zimním období pak spočívá v ochraně kmínku před mrazem a zimním sluncem (hlavně během února), kdy je velmi vhodná přikrývka chvojím. Mladé rostliny je potřeba první 2–3 roky chránit před mrazem celé.
Chcete-li pěstovat tomel, vybírejte si raději keřové formy, které v teplejších oblastech České republiky prospívají venku celoročně. Proti déletrvajícím, silným mrazům se pak lépe přikrývkou či zábalem chrání než vzrostlejší stromy.
Tomel lze vypěstovat i ze semen plodu. K nám dovážené plody však neobsahují semena. Musíme si je koupit ve speciálních prodejnách. Semena se vysévají do propustné, vlhké, výživné a mírně kyselé půdy a nechají se vzejít při pokojové teplotě. Vzešlé rostliny ale nemusí mít tak dobré vlastnosti jako naroubované. Rozhodnete-li se pro pěstování tomelu, pak nezapomeňte, že potřebuje propustnou půdu, mírnou, ale častou zálivku, slunné místo a pravidelné přihnojování. Pěstování a nároky jsou velmi podobné meruňce. Má několik odrůd. I silné, ale krátké mrazy přečká bez úhony tomel obecný (Diospyros lotus) nebo větší tomel viržinský (D. virginiana). Existují i rovněž odolné a otužilé odrůdy „pravého tomelu“ (D. kaki), naroubované na podnoži D. Virginiina.
Sklizeň probíhá koncem září nebo začátkem října. Prvních plodů se můžete dočkat asi ve 3. roce, a to přibližně 40 kg plodů na jeden strom. Ovoce se sbírá ručně. U každého plodu se odtrhne stopka, přitom je potřeba dávat pozor, aby se neporušil kalich u plodu.
Dřín (Cornus) neboli svída je košatý keř vysoký 3 až 6 m. Pro živé ploty jsou vhodné jen dva domácí druhy – dřín obecný (Cornus mas L.) a svída (Cornus sanquinea L.). Dřín obecný dorůstá výšky 3 až 6 m a tvoří obyčejně košaté keře, někdy i keřové stromky. Ještě před vyrašením listů, v únoru až dubnu, keř žlutě kvete, kvítky jsou drobné, ale velmi početné a jsou hojně navštěvované včelami. Vejčitokopinaté listy jsou 3 až 5 cm dlouhé, celokrajné a mají nápadné obloukovité nervy. Od jara až do podzimu jsou jasně zelené. Korálově červené, na podzim dozrávající plody jsou asi 1,5 cm dlouhé a jsou jedlé. Ačkoli dřín není náročný na půdu, daří se mu nejlépe ve středně těžkých a živinami bohatých půdách s vysokým obsahem vápníku a na výslunných sušších místech a na svazích. Dobře snáší i kouřové ovzduší. Třebaže najdeme v přírodě rozptýlené keře i ve světlých dubových, bukových a lužních lesích, musí být živý plot na plném výsluní. Dřínové živé ploty jsou sestřihávané, 1 až 2,5 m vysoké a 0,6 až 1 m široké. Řez musíme provádět opatrně a nesmí být příliš radikální. Svída dorůstá výšky 2 až 5 m a má větve na slunečné straně nápadné červené, listy krátce řapíkaté, široce vejčité a květy drobné a bílé. Rozkvétá koncem května a v červnu. Svída je vhodná jen pro volně rostoucí živé ploty, hodí se k ohraničování obor, remízů a podobně. U země je živý plot široký 2 až 3 m.
Vajgélie (Weigelia) jsou velmi hezké, 1 až 2 m vysoké a téměř stejně široké keře s vystoupavými a obloukovitě zahnutými větvemi. Kvetou velice bohatě na začátku června – žlutobíle, růžově anebo purpurově červeně. Pro 2 až 3 m vysoké volně rostoucí živé ploty se hodí W. florida D. C. s tmavorůžovými květy, pro 2 metry vysoké ploty bohatě kvetoucí W. styriaca Klenert s květy jahodově červenými a na živé ploty 1,5 až 2 m vysoké se hodí hybridy (s výjimkou odrůdy 'E. Rathke', která roste slabě a pomalu). Vajgélie žádá výsluní a nepříliš těžkou, na živiny bohatou půdu. Každé dva roky bychom měli přihnojovat a řez omezit jen na odstraňování nejstarších větví na konci zimy. Sazenice vysazujeme ve vzdálenosti 70 až 90 cm.
Brslen(Euonymus) je téměř po celé Evropě i v západní Asii rozšířený keř. Dorůstá výšky až 6 m a má 3 až 4 m v průměru. Květy má drobné, zelenavě bílé, plody tvoří známé korálově červené kvadrátky. Na podzim se listy brslenu vybarvují a jsou karmínově červené. Brslen je vhodný pro volně rostoucí živé ploty, snese i stín, ale na podzim se pak méně vybarvuje. Vysazuje se ve vzdálenosti 50 až 60 cm.
V příběhu RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej. Nechte si doporučit substrát z řady NATURA, jedná se o velmi kvalitní substrát s dobrým obsahem živin, kokosových vláken a navíc je vhodný i pro bio pěstování. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.
V příběhu KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aronová Dana.
Děkuji za rychlou a odbornou odpověď.
Jsem zahradnice - amatérka, která ráda experimentuje. Něco se mi již podařilo úspěšně naroubovat a spíše by mi proto vyhovovalo, kdyby se mi ozval někdo, kdo kaki s většími plody má. Pokud pak bude v předjaří stříhat přerostlý strom, udělal by mi velikou radost, kdyby mi několik přebytečných větviček věnoval.
O celém úspěšném nebo neúspěšném experimentu bych se s ostatními ráda podělila.
Dana
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
Brslen křídlatý se řadí mezi opadavé druhy a patří k opravdovým ozdobám každé zahrady. Jeho listy jsou na jaře jasně zelené a s příchodem prvních chladnějších podzimních dnů se zbarvují do nádherné karmínově červené. Uspořádání listů na větévkách je podobné jako u jasanu. Neméně atraktivní je textura 4hranných větví „s křidélky“, které vyniknou zejména v zimě, po opadání listů. Nevýrazné květy se objevují pozdě na jaře, a pokud jsou opyleny, na podzim keř zdobí ohnivě oranžové drobné plody.
Listy jsou tmavě zelené, vejčité, korkovité, na podzim červené. V paždí listů se tvoří drobné žlutozelené květy. Spíše než do výšky se rozrůstá do šířky, dospělý keř může za 20–30 let dosáhnout 2,5 m v průměru, pokud se nebude stříhat. Je nenáročný na typ půdy nebo umístění s výjimkou zamokřených míst. Mrazuvzdorný do cca -34 °C.
Jedná se o solitérní keř, půvabný i v zimě. Čtyřhranné větve, po stranách lemované širšími výraznými korkovými lištami, jsou nejzajímavější po opadání listí. Plody jsou sytě oranžově červené a semena hnědá. Kultivar Compactus je menší, kompaktní keřík, dorůstající do výšky 1–1,5 metru. Může se ale rozrůst až do třímetrové šířky. Na podzim se zbarvuje do pronikavé červeně.
Brslen křídlatý se nehodí příliš na živé ploty, nemusí se ani příliš řezat. Jen přestárlé keře budou vděčné za průklest nebo zmlazení (obojí snášejí brsleny velice dobře).
Tenhle brslen vás na podzim překvapí úžasným, do dálky zářícím vybarvením listů. Po jejich opadu objevíte, že máte na celou zimu postaráno o nevšední ozdobu zahrady: na keři vyrůstají v kůře barevně odlišné korkové pruhy, viditelné nejvíce v bezlistém stavu větví.
V minulosti se brsleny využívaly v lidovém léčitelství. A protože je dřevo brslenů žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se údajně připravovala mast na léčení vší.
Přesazování snáší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Důležitá je pak dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě. Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, a to zvláště v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Chcete-li si brslen namnožit, sbírejte jeho semena hned po uzrání, tedy přibližně počátkem října, a vysejte je do volné půdy nebo do pařeniště. Brsleny lze množit i vegetativně – řízky. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku. Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže co pro vás bude výhodnější, zda jejich množení, či koupě vzrostlejších kusů, si rozhodnete nejlépe sami.
V příběhu RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Plod kaki obsahuje vysoké množství vitamínu C, který je důležitý pro správné fungování imunitního systému a slouží jako prevence proti infekcím, dále beta-karoten, draslík (ten je nezbytný pro látkovou přeměnu, pomáhá rovněž při odstraňování nervozity, únavy a svalových potíží) a také vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan a mnoho dalších minerálů a stopových prvků. A právě díky zajímavému spektru všech minerálních látek podporuje kaki rovněž zdravé a silné kosti.
Kaki je nízkoenergetické ovoce (hodnota kaki na 100 g je 293 kJ), a to především díky vysokému množství vody, které činí asi 60 % celého obsahu. Protože obsahuje především sacharidy (to je hlavní energetický substrát pro lidský organismus, vyživující nervy a podporující mentální svěžest, soustředění a optimismus) vlákninu a je velmi šťavnaté (60 % vody), doporučuje se lidem s nemocnými játry a ledvinami.
V příběhu VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato skupina stálezelených brslenů pocházejících z Číny byla nazvána po botanikovi jménem Robert Fortune, který od 19. století sbíral rostliny v Číně a byl prvním, kdo objevil čajovník a přivezl jej do Indie. Jedná se o nízké až půdopokryvné keře, které snad jako jediné snesou teploty až -30 °C a stále si udrží vybarvené listy.
Odrůda Emerald'n'Gold má střed listu sytě zelený, okrajům vévodí jasná žlutá, která často zabírá až polovinu plochy listu (podle stanoviště), takže efekt celého keře je velmi zlatavý.
Pokud je zasadíte k plotu nebo jiné opoře, delší větve se jí začnou chytat a spolehlivě se vyškrábou do několika metrů. Nejhodnotnější jsou zejména jako podsada skupinových aranžmá, kde nabídnou pěkný podrost, zatímco krásky uprostřed na sebe poutají všechnu pozornost. Pouze radíme dobře zvažovat kultivar, aby vybraný druh nebyl v kombinaci s ostatními vyššími keři již přespříliš panašovaný, strakatý nebo zlatý.
Tento brslen roste středně rychle do výšky i šířky a lze jej pěstovat na slunci i v nepříliš tmavém stínu. Dává přednost mírně kyselé a vlhčí půdě, která bude dobře odvodněná, ale není náročný. Je plně mrazuvzdorný do -29 °C. Řez je možný kdykoli od jara do poloviny léta.
Brslen Fortuneův nekvete, je to stálezelený velmi dekorativní keř, který má silné, kožovité a lesklé protistojné listy. Často se používá ve skalkách a zahradách i pro živé ploty nebo jako popínavý kultivar. Dá se pěstovat v korytech či nádobách. V zimě se olistění panašovaných keřů mění až na růžově karmínovou barvu.
Tradičně se brsleny využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se údajně připravovala mast na léčení vší.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce obsaženo v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Přesazování snáší i starší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Předpokladem úspěšné výsadby je dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka.
Semena brslenů posbírejte hned po uzrání, tedy přibližně počátkem října, a vysejte do volné půdy nebo do pařeniště. Brsleny lze množit i vegetativně řízky. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku. Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže co pro vás bude výhodnější, zda jejich množení, či koupě vzrostlejších kusů, si rozhodnete nejlépe sami.
Kaki, nazývané také tomel nebo churma, je plodem tomelu japonského (Diospyros kaki), ovocného stromu z čeledi ebenovitých. Jde o krásný listnatý opadavý strom pocházející z Asie, který dosahuje až 15 metrů do šíře i výšky a má tvrdé, kvalitní dřevo podobné ebenu. Lesklé tmavozelené listy jsou široce oválné, krátce řapíkaté. Z nenápadných květů dozrávají jasně oranžové, velmi chutné plody ve tvaru rajčete či pomeranče, s výrazným kalichem. Plod bývá 5–8 cm velký, hmotnost bobulí je 200–400 g, struktura dužiny připomíná jemnou dýni nebo žlutý meloun. Botanický název Diospyros znamená Diovo ovoce. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s vůní vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Jedná se o nízký keř o výšce 0,2–0,5 m a šířce 0,3–0,5 m. Je listnatý, stálezelený, s kombinovanou barvou listů – bílou, zelenou a lososovou. Tento keř nekvete. Pieris japonica ′Little Heath′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Little Heath je zakrslou odrůdou pierisů. Jedná se o nesmírně elegantní, neopadavý, vřesovištní keřík s drobnými, úzkými, přišpičatělými listy hráškově zelené barvy a bílým lemem při okrajích. Nové výhony jsou bronzově červenohnědé. Roste velmi pomalu do pěkného přízemního bochánku. Má měkké větve a nesnáší zapadání těžkou vrstvou mokrého sněhu. Stříhání není potřeba. Téměř nekvete.
Zem pro výsadbu musí být velmi dobře připravená, vhodná je propustná a lehká půda, doporučujeme smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se rostlině dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, objeví se škůdci. Výsadbovou jámu nedělejte hlubokou, ale širokou. Keř je mrazuvzdorný.
Je to opadavý keř, někdy až 6 m vysoký, ale obvykle mnohem nižší. Zcela mladé větvičky má zelené, ty ale brzy hnědnou a pokrývají se tmavě hnědými až černými korkovými bradavičkami. Květenství vyrůstají v paždí listů. Drobné kvítky jsou na tenkých dlouhých stopkách. Semena černá, neúplně obklopená cihlově červeným míškem.
Brslen bradavičnatý roste ve světlých listnatých lesích, na křovinatých slunných svazích, skalních ostrožnách a v chráněných údolích. Od planárního až po submontánní stupeň (SR), v ČR převážně v kolinním stupni. Dává přednost vápenci, ale roste i na granodioritech, andezitech, fylitech, rulách, na spraši. Lze jej najít i na půdách humózních, hlinitých a skeletnatých. U nás se vyskytuje přirozeně pouze na jižní Moravě. Často roste na svazích nebo na skalních ostrožnách.
Tento opadavý, hustě větvený keř dorůstá do výšky 1–3 (někdy i 6) m. Větve má oblé, zprvu zelené, posléze hnědé, hustě pokryté tmavě hnědými až černými bradavičkami, starší větve šedavě hnědé. Vrcholový pupen je jeden, postranní jsou vstřícné, zašpičatělé, lysé, 2–4 mm dlouhé, kryté suchomázdřitými šupinami s tmavým lemem. Listová čepel je eliptická až vejčitá, na vrcholu zašpičatělá, na bázi klínovitá až zaoblená, 1,5–6 cm dlouhá, 0,5–3,5 cm široká, na okrajích jemně pilovitá. Na líci zelená, na rubu šedozelená, na žilkách jemně chlupatá. Řapík bývá 2–3 mm dlouhý, kratičce chlupatý. Květenství tvoří 3–7květý vidlan vyrůstající v paždí listů. Květní stopky jsou tenké a dlouhé 2–5 cm. Květy oboupohlavné, 4četné, mají 5–8 mm v průměru. Kališní lístky jsou ledvinovité, na okrajích kratičce žláznatě chlupaté. Korunní lístky okrouhlé, žlutavě hnědé nebo narůžověle okrové, červenavě tečkované, výrazně žilkované. Tyčinky bývají čtyři. Plody jsou 4hranné, zaoblené, zploštěle kulovité tobolky (kvadrátky), světle až tmavorůžové. Semena vejcovitá, černá 3–7 mm dlouhá, neúplně obklopená cihlově zbarveným míškem. Tento brslen také kvete v květnu až červnu.
Brsleny se v minulosti využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, takže bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů pak používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se připravovala mast na léčení vší.
Přesazování brslenům nevadí, důležitá je dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě.
Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu, tedy po opadu listů, a předtím, než začnou rašit. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, toho je nejvíc v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Semena brslenů sbírejte hned po uzrání, to je zhruba počátkem října, a vysejte je do volné půdy nebo do pařeniště. Brsleny lze množit i vegetativně. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku. Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, kde po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže si sami vyberte, zda je budete množit, nebi si již koupíte vzrostlé kusy.
Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: https://www.youtube.com/res…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za rychlou a odbornou odpověď.
Jsem zahradnice - amatérka, která ráda experimentuje. Něco se mi již podařilo úspěšně naroubovat a spíše by mi proto vyhovovalo, kdyby se mi ozval někdo, kdo kaki s většími plody má. Pokud pak bude v předjaří stříhat přerostlý strom, udělal by mi velikou radost, kdyby mi několik přebytečných větviček věnoval.
O celém úspěšném nebo neúspěšném experimentu bych se s ostatními ráda podělila.
Dana
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
