Králík na smetaně patří mezi jídla, která mají doma pověst sváteční klasiky, ale v praxi často končí zklamáním. Suché maso, řídká nebo těžká omáčka a pocit, že „to nějak nevyšlo“, nejsou výjimkou, ale běžnou zkušeností.
Králík na smetaně není o množství smetany ani o dlouhém vaření. Rozhoduje načasování jednotlivých kroků, práce s výpekem a schopnost přestat vařit ve chvíli, kdy už se výsledek dál nezlepšuje.
FAQ – často kladené otázky
Proč je králík na smetaně suchý, i když jsem dodržel recept?
Králík na smetaně bývá suchý hlavně kvůli příliš dlouhému nebo prudkému vaření, ne kvůli chybě v receptu.
Králík je velmi libové maso a nemá vnitřní tuk, který by ho chránil. Jakmile začne prudce vařit, šťáva se z masa vytlačí ven. Častou chybou je snaha „mít jistotu“, že je hotový. Přesně v tom okamžiku se králík vysuší. Správný postup je klidné tažení a ukončení tepla dřív, než máte pocit, že je „tak akorát“.
Jak změkčit králíka na smetaně, když už je tuhý?
Pokud je králík tuhý, další vaření většinou nepomůže a často situaci ještě zhorší.
Tuhost vzniká buď špatným kusem masa, nebo překročením bodu, kdy se struktura už dál nemění. V takové chvíli pomůže jen změna využití – maso nakrájet na menší kousky, podávat s omáčkou nebo použít studené druhý den. Králíka nelze „uvařit do měkka silou“. Čas navíc není řešení.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila a nebyla kyselá?
Smetana se přidává až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové.
Pokud se smetana vaří dlouho, ztrácí jemnost a omáčka těžkne. Kyselost vzniká často kombinací dlouhého varu a snahy chuť „vyvážit“ kyselinou. Smetana má chuť zakulatit, ne vytvářet. Krátké provaření po přidání stačí. Delší var je zbytečný a škodlivý.
Dá se králík na smetaně zahustit bez mouky?
Ano, králík na smetaně se dá zahustit bez mouky a s lepším výsledkem.
Nejčistší cesta je redukce výpeku nebo rozmixování části zeleniny. Tyto metody zachovají chuť a nevyžadují další dlouhé vaření. Mouka sice zahustí rychle, ale chuťově omáčku zploští. Pokud je základ dobrý, mouka není potřeba. Zahuštění má podporovat chuť, ne ji zakrývat.
Proč je omáčka mdlá, i když je dost smetany?
Mdlá omáčka znamená, že chybí chuťový základ, ne že chybí smetana.
Smetana nepřidává chuť, jen jemnost. Pokud výpek a základ nemají sílu, smetana je jen zředí. Řešením není přidat další smetanu, ale vrátit se k redukci a dochucení výpeku. Chuť musí existovat dřív, než přijde smetana. Jinak vznikne jen bílé, těžké jídlo.
Je lepší králíka na smetaně vařit den předem?
Ano, v mnoha případech je králík na smetaně lepší druhý den.
Chutě se propojí a struktura masa se stabilizuje. Navíc vaříte bez stresu a máte čas reagovat, pokud se něco nevyvíjí ideálně. Při ohřívání je nutné držet nízkou teplotu a nespěchat. Den odležení často zlepší výsledek víc než další vaření.
Dá se králík na smetaně bezpečně ohřívat?
Králík na smetaně se dá ohřívat, pokud dodržíte nízkou teplotu a trpělivost.
Největší chybou je prudké přehřívání. To vede k vysušení masa a rozbití omáčky.
Ve svém příspěvku PAMPELIŠKOVÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Asi moc nechápu jak pod nadpisem med bez cukru je recept na med s třtinovým cukrem. Březový cukr je taky cukr. A buchta po obědě našim babičkám opravdu nepomáhala k trávení.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak udělat tvarohový krém, aby držel tvar na dortu?
Tvarohový krém do dortu musí být z hustého tvarohu a správně vyšlehaný, aby držel tvar. Jak udělat pevný tvarohový krém závisí hlavně na surovinách.
Pokud použijete řídký tvaroh, krém nebude nikdy stabilní. Důležité je také nepřešlehat směs, aby se nesrazila. Správný tvarohový krém vzniká kombinací hustého základu a lehkého šlehání. Pevnost krému můžete zvýšit mascarpone nebo vyšším podílem tuku.
Proč se tvarohový krém srazí?
Tvarohový krém se srazí při přešlehání nebo špatné teplotě surovin. Proč se krém srazí je častý problém.
Studené a teplé suroviny se špatně spojí a vytvoří hrudky. Také dlouhé šlehání naruší strukturu krému. Sražený tvarohový krém už většinou nejde zachránit. Správný postup je míchat krátce a používat suroviny stejné teploty.
Jak zahustit tvarohový krém, když je řídký?
Řídký tvarohový krém zahustíte mascarpone nebo hustším tvarohem. Jak zahustit tvarohový krém má jednoduché řešení.
Přidání pudinku nebo želatiny není vždy nutné. Často stačí upravit poměr surovin. Hustý tvarohový krém vzniká z kvalitního základu. Nejlepší řešení je použít tučný tvaroh a méně tekutin.
Jaký tvaroh je nejlepší na krém do dortu?
Nejlepší je plnotučný tvaroh ve vaničce, který je jemný a krémový. Jaký tvaroh na krém výrazně ovlivňuje výsledek.
Tvaroh v kostce bývá sušší a hůř se zpracovává. Vaničkový tvaroh má lepší strukturu. Kvalitní tvaroh je základ dobrého krému. Výběr suroviny rozhoduje o chuti i konzistenci.
Můžu udělat tvarohový krém bez mascarpone?
Ano, tvarohový krém lze udělat i bez mascarpone, ale bude méně pevný. Tvarohový krém bez mascarpone je lehčí.
Mascarpone dodává krému stabilitu a krémovost. Bez něj je potřeba pracovat s hustším tvarohem. Lehký tvarohový krém chutná svěže, ale hůř drží. Stabilitu lze podpořit správným poměrem surovin.
Jak dlouho vydrží tvarohový krém v lednici?
Tvarohový krém vydrží v lednici 2–3 dny, pokud je správně uložený. Trvanlivost krému je omezená.
Obsahuje čerstvé mléčné výrobky, které rychle podléhají zkáze. Krém do dortu je nejlepší použít co nejdříve. Správné skladování prodlouží jeho kvalitu, ale ne výrazně.
Jak udělat nadýchaný tvarohový krém?
Nadýchaný tvarohový krém vznikne přidáním vyšlehané smetany. Jak udělat nadýchaný krém je jednoduché.
Smetana dodá lehkost a objem. Důležité je ji vmíchat opatrně. Lehký krém je ideální do dortů. Nadýchaná textura zlepší chuť i vzhled.
Proč krém teče z dortu?
Tvarohový krém teče kvůli řídkému základu nebo špatnému poměru. Proč krém teče je častá chyba.
Málo tuku nebo moc tekutin způsobí nestabilitu. Řídký krém nedrží tvar a rozpadá se.
Jaký tvaroh do bábovky v Česku funguje nejlépe (lokální realita bez iluzí)
Možná jsi už narazil na recepty, které říkají „tvaroh“. Jenže v české realitě to nic neznamená. Tvaroh ve vaničce a tvaroh v kostce jsou úplně jiné suroviny.
A právě tady vzniká spousta problémů.
Vaničkový tvaroh – krémový, hladký, ideální do těsta
Kostkový tvaroh – suchý, hrudkovitý, náročnější na zpracování
Když použiješ kostku přímo z lednice, těsto se špatně spojí. Vzniknou hrudky a výsledná tvarohová bábovka bude hutná.
Já jsem to zkusil oběma způsoby:
vaničkový tvaroh → hladké těsto, vláčná bábovka,
kostkový tvaroh → hutné těsto, horší struktura.
Pokud chceš použít kostku, musíš ji upravit:
rozmělnit vidličkou,
přidat trochu tekutiny,
důkladně promíchat.
Ale upřímně – pro běžné pečení je vaničkový tvaroh jasná volba. Ušetříš si problémy a výsledek je stabilnější.
Druhá věc je hrníček. Většina receptů počítá s 250 ml, ale realita je jiná. Lidi používají různé hrnky.
Já jsem si to změřil:
malý hrnek → cca 200 ml
klasický hrnek → cca 250 ml
velký hrnek → až 300 ml
Rozdíl 50 ml u mouky znamená obrovskou změnu. Velký hrnek = více mouky = sušší bábovka.
Proto doporučení z praxe:
drž se hrnku 250 ml,
pokud máš jiný, uprav poměry,
nevař „od oka“.
Třetí faktor je trouba. V českých domácnostech je nejčastější horní a dolní ohřev.
horní + dolní → stabilní, rovnoměrné
horkovzduch → rychlý, ale vysušuje
Moje zkušenost: pokud si nejsi jistý, použij horní a dolní ohřev. Je to nejbezpečnější varianta.
Očištěnou dýni nastrouháme na hrubém struhadle. Ušleháme vejce s cukrem a přidáme olej nebo tuk na pečení. Do mouky zamícháme prášek do pečiva, vanilkový cukr, sodu, skořici a ušlehaná vejce. Do této směsi vmícháme nastrouhanou cuketu a pořádně zamícháme. Pokud je těsto moc husté, rozředíme ho mlékem. Dle chuti můžeme přidat sekané ořechy, rozinky, různá semínka nebo sušené ovoce. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C. Po vychladnutí buchtu ozdobíme čokoládovou polevou.
Tato buchta z dýně hokaido funguje i jako dýňová buchta hrníčková a je vhodná pro rychlé pečení bez vážení.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Nejrozšířenější chyba u králíka na smetaně je představa, že chuť jídla stojí na smetaně. Ve skutečnosti je smetana až poslední vrstva. Pokud je omáčka mdlá nebo těžká, problém nevznikl přidáním smetany, ale mnohem dřív.
Základ chuti vzniká ve výpeku a v tekutině, ve které se maso táhne.Smetana chuť jen zakulatí, nikdy ji nevytvoří.
Proč smetana není základ chuti
Smetana sama o sobě nemá výraznou chuť. Má jen tuk a jemnost. Pokud ji přidáte do omáčky, která nemá základ, výsledkem je jen bílé, těžké a chuťově prázdné jídlo.
Správná omáčka má chuť ještě před tím, než se smetana objeví v hrnci. Pokud tomu tak není, smetana to už nezachrání.
Kdy vzniká kyselost
Kyselá chuť u králíka na smetaně vzniká nejčastěji kombinací tří věcí: příliš dlouhého vaření, špatného načasování smetany a snahy chuť „rozjasnit“ kyselinou.
Jakmile je omáčka kyselá, problém není v koření, ale v rovnováze tuku a času. Přidávání další smetany bez redukce jen zvýší těžkost, ne harmonii.
Proč mouka často všechno zabije
Mouka dokáže omáčku zahustit, ale často ji chuťově zploští. Navíc vyžaduje další vaření, které králík nesnáší. Výsledkem je hustá, ale unavená omáčka a suché maso.
Pokud musíte omáčku zahustit moukou, něco se pokazilo dřív.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Ve svém příspěvku TVAROHOVÝ KRÉM DO DORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára Kubíčková.
Dobry den,
Chtela bych se zeptat zda do kremu Tvarohový krém se zakysanou smetanou
Patri tvaroh ve vanicce, nebo ten "tvrdy" jen zabaleny v obalu.
Jednou jsem tento recept udelala s vanickovym a krem nedrzel ani po ztuhnuti tvar.
Dekuji Kubíčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C (na horní i spodní topení). Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání tak bylo stejnoměrné. V dobře uzavřených sklenicích ovoce sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, u nichž lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu položíme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme sklenice s ovocem a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit). Malé skleničky zavařujeme 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, na plech se jich vejde 8. Velké klasické zavařovací sklenice (na plech se jich vejde 6) zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Proč je tvoje tvarohová bábovka suchá, i když dodržíš recept?
Tvarohová bábovka je suchá nejčastěji kvůli moc mouce nebo příliš dlouhému pečení. Recept může být správný, ale provedení rozhoduje.
Typicky uděláš jednu nenápadnou věc – přidáš trochu mouky „pro jistotu“ nebo čekáš na úplně suchou špejli. Suchá bábovka vzniká právě tímhle. Důležité je sledovat těsto a neřídit se slepě receptem. Správná hustota a kratší pečení jsou zásadní.
Můžeš dát místo oleje do bábovky máslo?
Ano, ale bábovka s máslem bude méně vláčná než s olejem, hlavně druhý den.
Máslo dodá chuť, ale po vychladnutí tuhne. Tvarohová bábovka s máslem proto rychleji vysychá. Pokud chceš kompromis, můžeš kombinovat tuky. Olej je ale jistota pro vláčnost, zejména pokud chceš bábovku i na další den.
Jak poznáš správnou hustotu těsta na bábovku?
Těsto na tvarohovou bábovku má pomalu stékat ze lžíce a být hladké bez hrudek.
Pokud teče rychle, je řídké a bábovka se může propadnout. Pokud drží tvar, je moc husté a bude suchá. Ideální konzistence je někde mezi. Sleduj chování těsta, ne jen množství surovin.
Proč bábovka po upečení spadne?
Spadlá bábovka vzniká kvůli otevření trouby nebo řídkému těstu.
Během pečení se vytváří struktura. Jakmile otevřeš troubu, teplota klesne a bábovka spadne. Tvarohová bábovka je na to citlivá. Neotvírej troubu a drž správnou hustotu těsta.
Jak dlouho péct tvarohovou bábovku, aby nebyla suchá?
Tvarohová bábovka se peče přibližně 45–55 minut při 170–180 °C.
Čas je orientační. Důležité je sledovat stav. Lehce vlhká špejle je správný moment. Pokud čekáš na úplně suchou, bábovka bude přepečená. Raději ji vytáhni o něco dřív.
Jak zabráníš tomu, aby se bábovka lepila na formu?
Lepení bábovky způsobuje špatně připravená forma.
Musíš ji vymazat a vysypat. Tvarohová bábovka se lepí víc než jiné těsto. Důležité je také správné chladnutí. Nenechávej ji ve formě příliš dlouho.
Jaký tvaroh je nejlepší do bábovky?
Vaničkový tvaroh je nejlepší pro vláčnou strukturu.
Kostkový tvaroh je sušší a dělá hutnější těsto. Tvarohová bábovka z vaničky je jemnější a spolehlivější. Pro běžné pečení je to nejlepší volba.
Proč máš v těstě hrudky?
Hrudky v těstě vznikají ze studených surovin nebo špatného míchání.
Tvaroh z lednice se špatně spojuje. Tvarohová bábovka pak není hladká. Řešení je jednoduché – nech suroviny ohřát a tvaroh rozmíchej. Teplota surovin je klíčová.
Jak skladovat tvarohovou bábovku, aby zůstala vláčná?
Tvarohová bábovka zůstane vláčná, když ji po vychladnutí zabalíš do utěrky a uložíš do uzavřené nádoby.
V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.
Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.
Na vás je jen vybrat ten správný recept na pudinkovou buchtu, jíž později potěšíte nejen sebe, ale i svou rodinu nebo přátele. Věřím, že se alespoň jeden z níže uvedených receptů stane vaším oblíbeným a vy se k němu budete s chutí vracet.
V míse ušleháme vejce s cukrem, přidáme olej a poté mouku, prášek do pečiva, kakao, kávu a mléko. Vše pořádně společně zamícháme v hladké těsto, které poté nalijeme na vymazaný plech nebo na plech s pečicím papírem. V další míse připravíme tvarohovou náplň, a to tak, že smícháme tvarohy, vejce, cukr, vanilkový cukr, mléko a vyšleháme hladkou náplň. Tu nanášíme nepravidelně lžící na těsto. Vidličkou pak lehce promícháme, aby vzniklo mramorování. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 °C cca 30 minut dozlatova.
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
FAQ – králičí játra, recepty, cibulka a domácí paštika
Jak nejlépe připravit králičí játra?
Králičí játra připravíte nejlépe krátce na cibulce, másle nebo oleji a osolíte je až úplně na konci.
Nejdřív je očistěte od blanek a žilek, osušte a dejte na rozehřátou pánev. Krátká tepelná úprava je zásadní, protože králičí játra jsou jemnější než vepřová a rychle se vysuší. Když je dělám doma, raději je nechám po opečení minutku dojít mimo nejsilnější plamen než je zbytečně dlouho dusit. Nejjednodušší recept je cibule, pepř, máslo a sůl až nakonec.
Proč se králičí játra solí až po tepelné úpravě?
Králičí játra se solí až po opečení, protože brzké solení může podpořit tužší a sušší výsledek.
V praxi se mi nejvíc osvědčilo játra nejdřív opepřit, orestovat na cibuli a teprve po změknutí dosolit. Sůl není jediný důvod tvrdnutí, ale u tak jemné suroviny se chyba rychle projeví. Dlouhé dušení, slabě rozehřátá pánev a příliš malé kousky dokážou výsledek pokazit stejně. Proto u receptu na králičí játra na cibulce hlídejte hlavně čas.
Jak dlouho se dělají králičí játra na pánvi?
Králičí játra na pánvi obvykle potřebují jen několik minut podle velikosti kousků a síly plamene.
Plátky nebo menší kousky se zatáhnou rychle, proto je nepřipravujte jako guláš. Jakmile jsou na povrchu opečená a uvnitř už nejsou syrová, je čas je stáhnout z tepla. Přetažená játra jsou suchá, drobivá a mají výraznější nahořklou chuť. U větších kousků je lepší krátké opečení a mírné dojití pod pokličkou než dlouhé vaření. Šťavnatost je tady hlavní měřítko.
Jak udělat králičí játra na cibulce, aby nebyla tvrdá?
Králičí játra na cibulce neztvrdnou, když je očistíte, osušíte, rychle opečete a osolíte až před podáváním.
Cibuli nechte nejdřív zesklovatět až lehce zezlátnout, ale nespalte ji. Játra přidejte až potom a nechte je zatáhnout z obou stran. Nepodlévejte příliš brzy, protože místo opečení se začnou vařit. Játra pak můžete krátce zjemnit máslem. Když chcete šťávu, stačí malé množství vody nebo vývaru. Největší chyba je dlouhé dušení ve víře, že játra ještě více změknou.
Je paštika z králičích jater lepší s máslem, nebo se smetanou?
Paštika z králičích jater je jemnější s máslem, smetana ji zlehčí a udělá krémovější konzistenci.
Máslo dává paštice plnější chuť a po vychlazení pomáhá tuhnutí. Smetana se hodí, když chcete paštiku hladkou, méně hutnou a dobře roztíratelnou. Já osobně dávám přednost kombinaci: část másla pro chuť a malé množství smetany pro jemnost. Domácí paštika z čistých jater může být výrazná, proto jí pomůže cibule, trocha vína, bylinky nebo muškátový oříšek.
500 g jahod (čerstvých nebo mražených), možno i jiné ovoce
Postup:
Žloutky oddělte od bílků. Bílky vyšlehejte do tuhého sněhu. Ke žloutkům přidejte cukr, vyšlehejte do pěny, poté přilijte olej a znovu šlehejte. Ke žloutkům přidejte tvaroh, mouku, vanilkový cukr, vanilkový pudink a prášek do pečiva. Promíchejte. Na závěr zlehka vmíchejte tuhý sníh. Vyšší plech vymažte máslem nebo olejem, vysypte hrubou moukou a přelijte na něj připravené těsto, rovnoměrně rozetřete. Jahody pokrájejte na čtvrtiny nebo poloviny a rozmístěte na těsto. Předehřejte troubu na 180 °C a dejte péct asi na 30 minut. Po upečení nechte úplně vychladnout, pocukrujte a můžete podávat.
