Ingredience: 1 kg hladké mouky, 500 ml plnotučného mléka, 2 vejce, 300 g cukru krupice, 1 kostka droždí, 200 g másla, 200 g měkkého tvarohu, 70 g moučkového cukru, sůl
Technologický postup: Připravíme si kvásek z droždí, špetky cukru a 100 ml vlažného mléka. Do mísy nasypeme prosátou hladkou mouku, krupicový cukr, 1 vejce, špetku soli, zbytek mléka, 100 g rozpuštěného másla a kvásek. Vypracujeme hladké těsto a necháme ho pod utěrkou vykynout. Mezitím v míse smícháme tvaroh s vejcem a moučkovým cukrem. Vykynuté těsto rozválíme na plát vysoký asi 1 cm. Vykrájíme z něj kolečka, doprostřed každého dáme tvarohovou náplň a okraje kolečka pečlivě spojíme k sobě, aby náplň nikde nevytékala. Jednotlivé buchty naskládáme do máslem vymazaného pekáče a důkladně potřeme rozpuštěným máslem. Buchty pečeme dozlatova v předehřáté troubě na režim konvenční pečení 170 °C, čas 30–40 minut. Po upečení buchty ještě jednou potřeme rozpuštěným máslem. Jakmile vychladnou, oddělíme je od sebe a posypeme moučkovým cukrem.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Ingredience: ½ kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, ½ kostky droždí nebo sušené droždí, špetka soli, špetka cukru (na koláče a buchty můžete přidat cukr), 150 ml oleje, 1 vejce
Postup: Nastavit pekárnu, vymíchat těsto a nechat ho vykynout přímo v pekárně.
Z těsta můžete vytvořit:
Jednoduché skořicové rohlíčky: Těsto rozválíme a vykrájíme z něj rádýlkem trojúhelníky. Ty posypeme skořicí, cukrem a zabalíme do tvaru rohlíčku (začínáme od základny trojúhelníku). Klademe na plech vyložený pečicím papírem, potíráme vajíčkem a pečeme.
Pizza: Těsto je naprosto vynikající na pizzu. Potřeme kečupem, poklademe oblíbenými ingrediencemi, kraje potřeme olivovým olejem rozmíchaným s česnekem a pečeme. Do těsta NEDÁVÁME VEJCE!
Slaný koláč: Těsto rozdělíme na dvě části. Tu první rozválíme a vyložíme jí nízkou zapékací formu. Na těsto dáme směs masa, zeleniny, hub, sýra nebo čehokoliv jiného, co máme rádi. Druhou část těsta vyválíme tak, aby se na ni dala přiklopit zapékací forma. Z kousku těsta můžeme vykrájet hvězdičky, srdíčka nebo jiné tvary a ty naskládat na „poklop“. Nakonec těsto potřeme rozšlehaným vajíčkem a zapékáme.
Langoše: Z těsta rozválíme placku, velkou asi jako pánvička, na které jsme si rozehřáli olej. Smažíme z obou stran a podáváme s kečupem, tatarkou, sýrem, česnekem nebo nasladko, třeba s povidly. Těsto je BEZ VAJEC.
Rohlíky, housky, bulky: Toto těsto je vynikající i na přípravu obyčejných rohlíků, housek nebo jakéhokoliv bílého pečiva. Povrch můžeme posypat hrubou solí, mákem, sezamovým semínkem, kmínem nebo čímkoliv jiným. Do těsta můžeme přimíchat také nadrobno nakrájenou cibulku a vznikne nám cibulové pečivo. Opět BEZ VAJEC!
Koláče a buchty: Vyzkoušejte z tohoto těsta také obyčejné buchty s povidly nebo klasický švestkový koláč s drobenkou.
Tento recept mám od své babičky a je opravdu výborný! Těsto je vhodné na vánočky a mazance.
Ingredience: 1 kg polohrubé mouky, 20 dkg cukru, 1 sklenička oleje, ½ skleničky Hery, citrónová kůra, ½ l mléka, 2 kostky kvasnic, 2 žloutky a 1 celé vejce
Postup: Droždí rozdrobte do malé misky, zasypte lžící cukru a rozmíchejte na kaši. Netvrďte, že to nejde, a zkuste to. Poté zasypte lžící mouky, zalijte 100 ml vlažného (pozor, ne horkého) mléka, promíchejte vidličkou a nechte chvíli při pokojové teplotě probouzet. Pokud bylo droždí v pořádku, během deseti minut vytvoří z té trochy surovin obrovskou, hustou, napěněnou čepici. Pokud ne, dejte mu ještě dalších deset minut šanci, a když ani to nepomůže, začněte znovu s novým droždím.
Mezitím ve větší míse smíchejte prosátou mouku, cukr a špetku soli. Ve vlažném mléce rozkvedlejte vajíčka a rozpuštěný tuk. Jakmile budete mít připravený kvásek z předchozího bodu, přestěhujte ho do mísy k mouce. Zalijte mléčnou směsí a metličkou všechno promíchejte, aby vzniklo řídké kynuté těsto téměř bez hrudek. Zakryjte utěrkou a postavte na teplé místo, třeba poblíž vypnutého, ještě nedávno použitého vařiče. Pokud nemáte v kuchyni vyloženě zimu pod dvacet stupňů, těsto vám bez problémů vykyne i při pokojové teplotě. Trpělivě vyčkejte, dokud nezdvojnásobí svůj objem, mělo by to trvat zhruba hodinu. Pro tyto účely se skvěle hodí mísy, které svým tvarem připomínají spíš válec, než kulovou sféru, protože v nich snadněji odhadnete, kdy těsto narostlo do dvojnásobného množství.
Velký plech na pečení vyložte pečicím papírem. Těsto po vykynutí důrazně promíchejte a vyžeňte z něj vzniklé vzduchové bubliny, pak ho nalijte na plech a nechte ho svému osudu ještě polovinu doby, kterou potřebovalo na předchozí kynutí. Pokud prve kynulo hodinu, nyní bude potřebovat půl hodiny. Poté z těsta vytvořte, co budete chtít. Na mazance vytvořte řidší těsto – do základního receptu přidejte více mléka.
Na buchty: 1 kg hladké mouky, 3 hrsti cukru, špetka soli, ¾ skleničky oleje, 1 sklenička rozehřáté Hery, ½ l vlažného mléka, do něj 2 kostky kvasnic, 2 hrsti cukru, 2 celá vejce
Postup: Do vlažného mléka dejte kvasnice a cukr, nechte vzejít a vylijte do mouky s tukem. Vypracujte těsto a nechte kynout při pokojové teplotě asi hodinu. Poté z těsta vytvořte buchty.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Do hrníčku uděláme kvásek: nalijeme mléko pokojové teploty, nadrobíme droždí, přidáme lžičku cukru, společně zamícháme a necháme vzejít. Mezitím do mísy dáme máslo s cukrem, utřeme do pěny a následně zašleháme ještě žloutky. Přidáme mouku, špetku soli, citronovou kůru, přilijeme kvásek a mléko dle potřeby. Z těchto ingrediencí vypracujeme nelepivé hladké těsto, které necháme v teple kynout. Vykynuté těsto ještě jednou propracujeme, dáme na vál a začneme tvořit buchty. Těsto rozdělíme na stejně velké bochánky, z nich uděláme placky, které doprostřed plníme tvarohem, mákem nebo povidly. Takto připravené zabalíme a dáváme do pekáče s trochou oleje spojem dolů. Pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů do zlatova. Hotové posypeme moučkovým cukrem.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Podle stejných surovin, ale odlišného množství rozlišujeme základní druhy kynutého těsta.
Lité kynuté těsto: Tento druh kynutého těsta je vhodný na bábovku nebo na lité buchty. Je možné připravit těsto jednoduché anebo těsto jemné. Rozdíl mezi těsty je v množství cukru, tuku, droždí vajec či pouze žloutku. Pro přípravu jemného těsta vždy použijeme těchto surovin více a místo celého vejce jen žloutky. Správně vypracované těsto na litou buchtu je opravdu možné z mísy na plech nebo do formy „nalít“ a teprve tam nechat vykynout. Dbáme vždy na to, aby těsto nepřekynulo. Pak vložíme do vyhřáté trouby, zapečeme a zvolna dopékáme. Celková doba pečení je asi ¾ hodiny.
Polotuhé kynuté těsto: Těsto polotuhé je vhodné opět na bábovky, buchty, jidáše, ale také na různé koláče, vdolky, rohlíky a záviny. Opět rozlišujeme těsto na obvyklé a jemné. Oproti litému těstu zde použijeme poloviční dávku cukru a mléka. Tím získáme těsto tužší konzistence. Po vypracování hladkého, vláčného a měkkého těsta je necháme v teple vykynout, až pak je zpracujeme do požadovaných tvarů.
Tuhé kynuté těsto: Tuhé těsto se dobře hodí pro pečení vánoček a bochánků, které se po vykynutí potírají vejcem a po zaschnutí se na povrchu naříznou nebo nastřihnou nožem či nůžkami. Dále se hodí pro výrobu tyčinek nebo briošků. Briošky jsou malé bochánky ve velikosti housek, které také nastřihneme nebo vytáhneme „ouška“. Pro tuhé těsto existují tři možné rozpisy surovin – pro těsto úsporné, dobré a jemné. Liší se opět množstvím použitého cukru, tuku, droždí a žloutků (bez bílků pro všechny tři typy receptů). Připravené tvary se nechají na plechu dokynout. Pečeme o něco déle než předchozí těsta, tedy přibližně asi 1 hodinu.
Překládané kynuté těsto – plundrové: Plundrové těsto je vhodné na přípravu hřebenů, závinů, preclíků nebo šátečkových koláčů. S tímto těstem se oproti předchozím těstům pracuje poněkud složitěji. Nejprve se z části mouky a tuku vypracuje bochánek, který se nechá v chladu odpočinout. Z ostatních surovin se připraví těsto a nechá se hodinu kynout. Pak se rozválí na plát, do jehož středu se dá odpočinutý zpracovaný tuk. Okraje plátu se přeloží, válečkem se těsto lehce rozválí na pruh, který se poté složí na tři díly na šířku a pak i na délku. Opět se dá těsto na hodinu odpočívat. Po odpočinutí se těsto převálí a po krátkém odpočinku se rozválí na plát. Z něj se pak vykrajují požadované tvary.
Plundrové těsto uměly naše prababičky. Je sice trochu pracnější, ale výsledek je famózní. Těsto v sobě spojuje dobré vlastnosti těsta listového a kynutého. Je vláčné, až hebké, ale přitom
Plody minikiwi chutnají nejlépe čerstvé, ale asi celou úrodu nesníte, takže je můžete zavařovat, zamrazovat, vyrábět z nich džem nebo je použít při pečení.
Minikiwi řezy
Ingredience těsto:
250 g hladké mouky
250 g cukru
4 vejce
100 ml vody
100 ml oleje
1 prášek do pečiva
Postup na těsto:
Oddělte si žloutky od bílků. Žloutky vyšlehejte s cukrem do pěny, poté přimíchejte vodu, olej, mouku, prášek do pečiva a nakonec lehce vmíchejte tuhý sníh z bílků. Nalijte do máslem vymazaného a hrubou moukou vysypaného plechu a vložte do předem vyhřáté trouby na teplotu 180 °C a pečte asi 15 minut.
Ingredience krém:
500 g měkkého tvarohu
100 g bílého jogurtu
1 vanilkový cukr
100 g moučkového cukru
Postup pro krém:
Umíchejte tvaroh, jogurt a moučkový a vanilkový cukr do hladkého krému. Krémem potřete vychladlé těsto a dejte zchladnout do lednice.
Ingredience na polevu:
500 ml vody
1 vanilkový pudink
1 dl kiwi sirupu
20 ks minikiwi
Postup na polevu:
Oloupejte minikiwi a nakrájejte na plátky. Plátky rozprostřete po celé vrstvě vychlazeného krému. Dejte si vařit vodu s pudinkem a kiwi sirupem, krátce povařte. Odstavte a nechte trochu prochladnout. Poté po lžících zalijte minikiwi polevou a nechte v lednici ztuhnout. Vychlazené řezy můžete podávat.
Minikiwi marmeláda
Ingredience:
15 ks minikiwi
1 ks banánu
1 lžička čiré želatiny v prášku
200 g cukru
šťáva z jednoho citronu
Postup:
Minikiwi oloupejte a společně s banánem nakrájejte na kousky, dejte do hrnce vařit, přidejte cukr a želatinu. Vařte pozvolna asi 10 minut, nakonec přidejte šťávu z citronu a vařte další 2 minuty. Ještě horké přelijte do čistých, umytých sklenic, pořádně utáhněte a otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Minikiwi koktejl
Ingredience:
10 ks minikiwi
150 ml mléka
100 g smetany
100 g bílého jogurtu
1 sáček vanilkového cukru
Postup:
Minikiwi omyjte a rozmixujte do hladka, přilijte mléko, smetanu a bílý jogurt, přisypte cukr a vše krátce ještě promixujte. Podávejte vychlazené.
Tvarohová pomazánka s minikiwi
Ingredience:
6 ks minikiwi
250 g měkkého tvarohu
20 ml mléka
hrst nasekané pažitky
sůl na dochucení
Postup:
Minikiwi umyjte a rozmixujte. Tvaroh dobře rozmíchejte s mlékem
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Koláče jsou oblíbenou součástí našeho jídelníčku. V letních měsících se doslova samy nabízejí, a to s borůvkami, meruňkami, rybízem, rebarborou. Můžeme použít rozmanité ingredience a postupy na výrobu těsta.
S olejem
Ingredience: 2 dl oleje, 500 g hladké mouky, 3 vejce, 60 g cukru krystal, 0,5 lžičky soli
Těstíčko: 250 ml mléka, 1 lžička cukru, 1 kvasnice
Postup: Ušleháme žloutky s cukrem a olejem. Na kvásek smícháme mléko s kvasnicemi a cukrem. Do mísy si dáme mouku a sůl, přidáme kvásek a vyšlehané žloutky s cukrem a olejem. Vše vypracujeme v hladké těsto a dáme kynout. Těsto používáme na koláče, buchty, táče a podobně. Vše je z tohoto kynutého těsta výborné.
Na drobenku: 50 g másla, 50 g mletých vlašských ořechů (můžete nahradit hrubou moukou), 50 g hrubé mouky, 50 g moučkového cukru, 1/2 lžičky mleté skořice
Postup: Smíchejte všechny suroviny na drobenku a pomocí prstů je promněte, dokud nevznikne sypká hrudkovitá směs.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi
na těsto: 1 hrnek mléka, 1 lžíce rumu, 2 vejce, „větší půlka“ hrnku oleje, 13 lžiček krystalového cukru, 600 g polohrubé mouky, větší špetka soli, 2 lžičky instantního droždí
na náplň: 100 g hořké čokolády, vanilkový pudink, olej na potření buchet
Postup: Suroviny na těsto vložíme v uvedeném pořadí do pekárny a necháme vypracovat těsto (nebo vymícháme ručně). Mouku nedáváme hned všechnu, radši méně a podle potřeby přidat. Uvaříme si hustší vanilkový pudink. Z vykynutého těsta oddělujeme kousky a roztáhneme na placičky. Na každou položíme kousek čokolády, hromádku pudinku a zabalíme. Buchty klademe spojem dolů na vymazaný plech a každou ze všech stran potřeme olejem. Na plechu necháme ještě asi 15 minut kynout. Poté vložíme do vyhřáté trouby a upečeme dorůžova. Ihned po vytažení z trouby potřeme povrch buchet olejem. Přikryjeme utěrkou a necháme vychladnout. Před podáváním pocukrujeme.
Receptů z čokolády je celá řada. Zde je jeden recept, jak využít právě čokoládové figurky.
Ingredience na buchtu: 600 g polohrubé mouky, 300 g krupicového cukru, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 10 lžic oleje, 4 dl mléka
Ingredience na polevu: 4 velké čokoládové figurky nebo čokoláda na vaření, případně i zbytky čokolád, klidně s nasekanými oříšky (mělo by to být tak 150 g, může být i víc), 250 g Hery nebo másla, 150 g moučkového cukru, 2 lžíce kakaa, 3 lžíce mléka, trochu kokosu
Postup: Všechny suroviny na buchtu smícháme a upečeme na velkém plechu s vysokým okrajem. Do horké buchty vytvoříme obrácenou stranou vařečky mnoho děr, čím více, tím lépe. Celou buchtu zalejeme polevou tak, aby byla pokrytá a jamky zaplněné.
Postup poleva: Všechny suroviny kromě kokosu rozpustíme ve vodní lázni. Po aplikaci polevy buchtu lehce posypeme kokosem.
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.
Nejprve připravíme rebarboru do buchty. Stonky rebarbory oloupeme a nakrájíme na malé kousky. Dáme na hlubokou pánev nebo do kastrůlku, přidáme cukr a vodu. Vaříme na mírném ohni zhruba 15 minut a mezitím si připravíme těsto. Ušleháme máslo s cukrem, postupně přidáme vejce, poté mouku a prášek do pečiva. Nakonec přidáme do těsta povařenou scezenou rebarboru a zamícháme. Těsto nalijeme na vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů přibližně 30 minut. Šťávu z povařené rebarbory si ponecháme na polevu. Tu připravíme tak, že šťávu na pánvi znova ohřejeme, přidáme bílé víno a lžíci cukru. Za stálého míchání vznikne sirup, kterým upečený koláč pocákáme. Nakonec posypeme moučkovým cukrem a můžeme podávat.
