BUKSUS USCHLÉ VĚTVE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Tvarování korun se přizpůsobuje biologickým vlastnostem ovocných stromů (vzrůst druhu nebo odrůdy, schopnost ovětvování, tvorba plodného obrostu) a klimatickým podmínkám. Korunu vždy tvarujeme tak, aby byla pevná, vznosná a dobře osvětlená.
Druhy řezů
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlévětve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Tři nebo čtyři roky musíte upravovat dřeviny řezem, abyste buď založili korunu s terminálem, nebo otevřenou, dutou korunu. Při zakládání otevřené koruny by strom měl mít jen asi čtyři nebo pět hlavních větví. V případě stromu s terminálem může být založeno sedm až deset hlavních větví a měly by být dobře rozmístěny kolem terminálního výhonu.
Častou chybou při tvorbě pyramidální koruny je založit kosterní větve přijít příliš blízko u sebe. Tato chyba vyplývá ze skutečnosti, že když jsou stromy malé, kosterní větve nepůsobí jako zahuštěné a nadbytečné. Jakmile však zesílí a zestárnou, vyjde najevo, že kosterní větve jsou blízko u sebe a růst v okolí terminálu nemůže úspěšně probíhat. Žádné dvě větve nemají být přímo proti sobě.
Prořezávání dvouletého stromu pro pyramidovou korunu musí být provedeno s cílem poskytnout centrálnímu výhonu výhodnou pozici, zabránit vzniku slabých vidlic a nutit korunu růst do pomalu rostoucích kosterní větví řezem rychle rostoucích kosterních větví. Výše položené kosterní větve na hlavním terminálu zpravidla rostou rychleji než ty nižší, a proto musí být obvykle řezány přísněji než ty nižší.
V zimě po prvním roce po založení koruny by každá z požadovaných kosterních větví měla být zkrácena přibližně o polovinu. Každá z horních kosterní větví by měla být snížena více než o jednu polovinu. V téže zimě může být nezbytné odříznout některé z větviček z hlavních kosterní větví, které jsou ponechány, protože je důležité, aby sekundární větve byly dobře rozloženy. Během druhé zimy bude opět nutné snížit hlavní a vedoucí větve asi stejným způsobem. Během příštích několika let je nezbytné prořezáváním založit vhodné sekundární větve. Jako obecné pravidlo platí, že stromům by nemělo být dovoleno, aby dorůstaly větší výšky, než mají ve věku 8 nebo 9 let, jinak řez stromu bude v pozdějších letech zbytečně drahý.
Při prořezávání se záměrem vytvořit strom s otevřenou korunou by měl mít pěstitel na mysli určitý ideál a pracovat na něm. Nejlepších výsledků lze dosáhnout tím, že se vyberou žádoucí kosterní větve a všechny ostatní se odstraní, když začínají růst. Během druhého léta mohou být odstraněny pupeny, které by měly tendenci vytvářet větve vedoucí nahoru do středu, čímž se zvýší růst kosterních větví, které je žádoucí zachovat. Prořezávání ve druhé zimě by mělo být zaměřeno na seřezání hlavních a vedlejších větví o jednu polovinu a udržování sekundárních větví dobře rozložených na hlavních větvích tím, že se odříznou všechny zbytečné vedlejší větve. Prořezávání podobným způsobem může být nezbytné i během třetího léta, během třetí zimy by měly být upraveny větve na sekundárních větvích a omezeny všechny nové o polovinu. Řez kosterních větví a omezení výhonů by měl být prováděn i v pozdějších letech, ale řez by měl být méně radikální až do okamžiku, kdy strom dosáhne reprodukčního věku.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív
Při prořezávání převislé kočičky se zaměřte na odstranění odumřelých, poškozených nebo nemocných větví koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. Prořeďte hustě zakrnělé větve, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a udrželi smáčovitý tvar, ale vyhněte se nadměrnému prořezávání. Vždy používejte čisté a ostré nástroje a mezi řezy je dezinfikujte, abyste zabránili šíření choroby.
Načasování: Prořezávejte koncem zimy nebo začátkem jara, těsně předtím, než se objeví nový porost.
Příprava nástrojů: Ujistěte se, že vaše nůžky na větve nebo nůžky na větve jsou ostré a čisté, abyste mohli provádět přesné řezy a minimalizovali riziko onemocnění.
Odstraňování odumřelého dřeva: Identifikujte a odstraňte všechny odumřelé, poškozené nebo nemocné větve. Řezte těsně nad živým pupenem nebo límcem větve, aniž byste natrhli kůru.
Prořezávání: Prořeďte hustě zakrnělé větve odstraněním celých větví u jejich báze. To pomáhá udržovat smáčovitý tvar, zlepšuje cirkulaci vzduchu a snižuje riziko onemocnění.
Kontrola chorob: Pokud narazíte na nemocné větve, prořežte je hluboko pod postiženou oblastí. Po každém řezu dezinfikujte nástroje na prořezávání 10% roztokem chlóru, abyste zabránili šíření choroby.
Vyhněte se nadměrnému prořezávání: Neodstraňujte najednou příliš mnoho listí, protože to může narušit přirozený tvar a růst stromu.
Úklid: Všechny odstraněné větve řádně zlikvidujte, abyste zabránili šíření chorob.
Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte známky škůdců nebo chorob a neprodleně je řešte.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Novotná.
Prosím o radu,po přesazení kamélie mi uschly listy i kvety ,zatím neopadaly ale jsou uschlé.Rosím ji a zalévam dešťovou vodou.
Děkuji za radu.
Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Pro účely tohoto popisu rozdělíme ovocný strom na dvě základní části, a to na kmen, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví, a na korunu, která zahrnuje část stromu nad tímto bodem. U ovocných dřevin jsou pěstovány dvě formy koruny: koruna s terminálem (pyramidální koruny) a otevřená koruna. Pyramidální koruny mají hlavní vertikální větev navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Boční větve vyrůstají z tohoto terminálu a takto je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.
Výhody koruny s terminálem: větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to jen malá část stromu, a koruna je proto méně poškozena, než by tomu bylo v případě otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce. V případě, že je strom zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.
Nevýhody koruny s terminálem: je velmi obtížné udržet terminál poté, co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a jejich barva a chuť nejsou tak dobré jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden, aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví, je dřevo, které nese květní pupeny.
Výhody otevřené koruny: méně větví, které je třeba udržovat, a ty, co zůstávají, jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky lze provést levněji a důkladněji. Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby ovocné dřeviny plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celé délce větve. Zkušenosti ukazují, že plody na ovocných dřevinách s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké na rozdíl od plodů na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.
Nevýhody otevřené koruny: malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí. Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se spíše rozšiřovat než vyrůstat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda je však kompenzována každoročním ořezáváním stromů, takže obstojí i pod zatížením. Je také do určité míry kompenzována růstem hlavních kosterní větví směrem nahoru.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o houbovou nákazu. Aplikujte postřik přípravkem Kuprikol 50 dvakrát s odstupem tří týdnů. Zároveň si kupte hořkou sůl (magnézium) a rostlinu postříkejte 3% roztokem v mezidobí mezi ošetřeními Kuprikolem. Zbytek hořké soli můžete použít na zálivku.
Ideální doba k prořezávání rakytníku je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst, k odstranění odumřelých nebo poškozených větví, zlepšení cirkulace vzduchu a podpoře tvorby plodů. V létě můžete také provádět lehké prořezávání vnějších špiček větví, abyste kontrolovali jejich velikost a podpořili keřovitost.
Co prořezávat
Mrtvé, nemocné nebo poškozené dřevo: Kdykoliv odstraňte všechny větve, které již nejsou zdravé.
Přerostlé větve: Zastřihněte větve, abyste rostlině dali tvar a zlepšili cirkulaci vzduchu.
Plody: Pokud chcete rostlinu ponechat na jednom místě, odstraňte od základny plody.
Plody nesoucí větve: Rakytník plodí na starém dřevě a prořezávání pomáhá podpořit tvorbu nových výhonů, které budou rodit později.
Jak prořezávat
Příprava
Používejte rukavice a další ochranné pomůcky, abyste se chránili před trnitými větvemi.
Zaměřte se na strukturu
Brzy na jaře prořezávejte všechny slabé, odumřelé nebo křížící se větve, abyste podpořili nový, zdravý růst.
Tvarujte rostlinu
Můžete také zkrátit špičky větví, abyste podpořili košatější a lépe ovladatelnou rostlinu.
Prořezávání
Prořeďte husté oblasti rostliny, abyste zlepšili pronikání světla a cirkulaci vzduchu, což pomáhá předcházet chorobám.
Obnova
Jak rostliny dospívají, může být nutné provést obnovovací prořez odstraněním staršího, neproduktivního dřeva.
Proč prořezávat?
Zdraví: Odstraňuje odumřelé nebo nemocné větve.
Estetika: Udržuje úhledný a symetrický vzhled.
Produkce plodů: Stimuluje růst nových, plodonosných větví.
Cirkulace vzduchu: Zabraňuje houbovým chorobám tím, že umožňuje proudění vzduchu keřem.
Ve svém příspěvku NAPADENÉ OKURKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matějus josef.
5.7.2018 asi před týdnem v začátku sklizně nakládaček pěstovaných na černé tkanině vyvěšených na síti,stříkaných se najednou,ze dne na den nebo i přes noc úplně čisté svěží zelené listy i jednotlivé větve uvadly jako by byly ulomené a po několika dnech zaschly.Žádná plíseň,padlí prostě bez výstrahy,okolní větve sazenice jsou normální a dále plodí.Ještě jsem to nikdy neviděl.V okkolí se případy množí (V.Mýto).Co to je, jak postupovat a čím ???
Dík za radu Matějus
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.
Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.
Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
Již druhým rokem se mi na jinak krásně rostoucí korejské jedličce na horních dvou patrech větviček vytvořilo nepřeberné množství šišek, jedna vedle druhé, prakticky celou větvičku pokrývaly. Na těchto větvích uschlo a opadalo jehličí a zůstaly jen holé větve s nasedajícími šiškami. Je to nemoc ? Takto mi odešel téměř celý vršek stromu. A co proti tomu dělat ? Větve, kde nejsou šišky, rostou dobře..Děkuji.
U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.
Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.
Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Mikšan.
mám dotaz,kdy se může ořezat mladý stromek vlašského ořechu - postranní větve,aby z toho vznikl strom,je velmi zahuštěn a větve jsou nízko,teměř na zemí,má již výšku 1,8m a je velmi košatý,asi 3 letý vypěstovaný z ořechu.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
Pochází z Japonska, kde byla stejně jako v Číně pěstována od pradávna. Do Evropy byla dovezena v 18. století, do Čech na začátku století 19. Pěstuje se v mnoha odrůdách v zahradách a parcích, mnohem více však ve sklenících.
V létě je ideální teplota v rozmezí 20 až 25 °C, v tomto období je nejlépe rostlinu pěstovat venku. V době zakládání květů (srpen až září) by se teplota měla pohybovat v rozmezí od 15 do 18 °C, v zimě (v době růstového klidu) nejlépe od 2 do 9 °C. Hortenzie jsou citlivé na mrazy, přesto je možno v nejteplejších lokalitách ČR ponechat dobře chráněné a starší rostliny celoročně venku. Rostliny pěstované doma je dobré v únoru umístit na chladnější a světlé místo a pomalu je přivykat na studenější venkovní umístění.
Hortenzie potřebuje dostatek světla, ale je ji nutno chránit před prudkým slunečním úpalem. Listy jsou 10–20 cm velké, jsou sytě zelené, vstřícné a až 20 cm dlouhé a široké, při okrajích jemně pilovité. Jejich velikost je přímo úměrná množství živin v půdě. Jako první reagují na vyschlou zem zavadnutím. Ale stačí rostlinu zalít, a pokud netrvalo sucho příliš dlouho, bez poškození se opět napruží a dělají parádu.
Květy této hortenzie jsou uspořádány v kulovitých květenstvích a mohou mít 15 až 20 cm v průměru. Vykvétají podle počasí od prvních horkých dnů léta, někdy již v červnu. Pro nasazování nových květů je dobré odstraňovat odkvetlé chocholíky hned, jakmile začnou vadnout a být nehezké. Podpoříte a urychlíte tím rašení květních poupat z paždí listů. Hortenzie velkolistá zpravidla nasazuje květy na dvouletém dřevu, výjimku tvoří kultivar White.
Půda by se měla udržovat stále vlhká, v zimě je třeba zálivku omezit. Zejména modré hortenzie by se měly zalévat měkkou vodou, neboť obsah vápníku ve vodě mění modrou barvu na barvu růžovou.
Hortenzie by se měla každý rok na jaře přesazovat do směsi rašeliny a kompostní zeminy nebo do směsi rašeliny, kompostované kůry a hlinité zeminy. Hodnota pH má být 5,5 až 6,0, pouze modré hortenzie vyžadují pH 3,5 až 4,2. V substrátu modrých hortenzií má být dostatek volných iontů hliníku, proto se přidává kamenec amonohlinitý (4 kg na 1 m3 substrátu).
Hortenzie by se měly zastřihávat. Počkejte, než začnou rašit nové výhony, abyste poznali, které pupeny jsou živé. Poté můžete odříznout uschlévětve minimálně 2 cm nad živým pupenem. Dokonce se pro bohatší kvetení doporučuje po vyrašení nových větví zakrátit je na polovinu. Můžete to zkusit jenom na některých výhonech, abyste si ověřili efekt a také to, kdy ve vašich podmínkách začnou tyto výhony kvést. Ostatní, nezakrácené výhony začnou tím pádem kvést o něco dříve.
Množí se stonkovými řízky z mladých výhonů mateční rostliny na jaře. Řízky se zasadí do směsi rašeliny a písku smíchané v poměru 1 : 1. Pod fólií a za teploty 20 až 25 °C zakoření asi za 3 až 4 týdny.
Hortenzie roste 20 i více let, ale každoročním seříznutím větví udržíte stromek v menším a dobře rozvětveném tvaru.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica Zemková.
Prosím o radu , koupila jsem si Ginko jako 70 ti cm proutek, nevím zda ho mám zastřihnout, aby se rozvětvil, nebo ho nechat ještě růst do výšky jaký chci mít kmínek. Ten samý problém mám s dřínem, jeden 2 metrový šlahoun. Prosím o radu. Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ginkgo stromy potřebují prořezávat pouze jednou ročně během vegetačního klidu na konci zimy. Konkurenční větve odstraňte ostrými zahradními nůžkami. Vzhledem k tomu, že tyto stromy dozrávají, aby měly velké koruny, můžete se rozhodnout zúžit jejich tvar. Zastřižením hlavní větve dosáhnete založení koruny a můžete tak nastavit její výšku, takže se vplatí počkat, až tam proutek doroste.
Dřín má tendenci tvořit více vůdčích stonků a pro kontrolu velikosti budete muset odříznout výhonky, které se objeví. Chcete-li rostlinu vycvičit jako malý strom, vyberte hlavní výhon jako kmen a poté systematicky odřezávejte konkurenční výhonky. Tento druh lze také snadno prořezávat, aby se udržoval jako rostlina živého plotu. Nejlepší načasování pro výchovný řez je bezprostředně poté, co květy na jaře odkvetou, ale uvědomte si, že při prořezávání přijdete o plody pro danou sezónu.
Začnou-li túje z ničeho nic hnědnout, pak vězte, že jejich stav může zapříčinit vícero faktorů, přičemž nezáleží na stáří stromu, neboť hnědnutím trpí všechny věkové kategorie.
Špatný závlahový režim - po výsadbě je sazenice třeba zalít, ale nikoliv utopit. V těžších půdách zalévejte opatrně, v písčitých častěji a vydatněji. Do doby, než túje zakoření, sledujte vlhkost půdy.
Zimní prosychání - je způsobeno nedostatkem vláhy v půdě. Ohroženy jsou hlavně kbelíkové rostliny. Ve volné půdě zalejte túje před jejím zamrznutím a při oblevě doplňujte vláhu.
Přehnojení - nedávejte hnojivo ke kořenům hned při výsadbě, posečkejte s první dávkou přihnojení raději měsíc po výsadbě. Než přehnojit, to raději přihnojujte až příští sezonu, kdy bude kořenový systém vyvinutý.
Nedostatek živin - starší stromy rezaví, chybí-li jim hořčík v půdě. Rozpusťte ve vodě hořkou sůl, postříkejte na větvičky (rychlejší účinek) nebo aplikujte zálivkou.
Zimní oteplení a následující velké mrazy - způsobí popraskání pletiv s rašící mízou. Uschlé větévky nezachráníte, musíte je na jaře celé ustřihnout.
Zimní solení - živé ploty u komunikací trpí prosakováním soli z vozovky. Raději si do těchto míst živý plot nevysazujte, po čase vám uhyne.
Napadení houbami - koncem léta se objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.
Napadení škůdci - larvy některých motýlků (molovka tújová) se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu škůdce zbavit.
Střih rostlině proti výše uvedeným problémům nepomůže.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Pro pěkný vzhled motýlího keře ho musíte zjara pravidelně seříznout. Po skončení silných mrazů motýlí keř seřízněte do výšky 15 cm nad zemí a nechte mu 2–3 pupeny. Pokud keř nebudeme pravidelně prořezávat, bude proschlý, nevzhledný a méně pokvete.
Podle doporučení dalších zahradníků stačí, když motýlí keř ostříháte brzy na jaře, na délku asi 30 až 60 cm od země, předtím než začne nový růst. To podpoří bujný nový růst a bohaté kvetení. Během vegetačního období stříhejte jen odkvetlé květy, abyste podpořili další kvetení.
Načasování stříhání motýlího keře
Nejlepší doba k prořezávání motýlího keře je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. V chladnějším podnebí je prořezávání až brzy na jaře zásadní, aby se zabránilo poškození zimními mrazy.
V teplejších oblastech můžete prořezávat po celý rok, ale prořezávání se obvykle provádí brzy na jaře, kdy strom ještě spí a nebolí ho to.
Nářadí
Používejte ostré zahradnické nůžky nebo nůžky na větve, v závislosti na tloušťce stonků. Pro silnější, starší stonky mohou být nutné nůžky na větve nebo prořezávací pila.
Důkladné ostříhání
Zastřihněte na požadovanou výšku: Stonky zastřihněte asi 30–60 cm od země.
Ustřihněte nad pupenem nebo listovým pupenem: Řez proveďte těsně nad zdravým pupenem nebo listovým očkem, abyste podpořili nový růst.
Odstraňte odumřelé nebo slabé výhonky: Všechny odumřelé, nemocné nebo slabé stonky zcela odřízněte.
Prořeďte křížící se větve: Odstraňte všechny větve, které se o sebe třou, abyste zabránili poškození.
Stříhání odkvetlých květů
Odstraňujte odkvetlé květy: Během vegetačního období odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili další květy.
Zastřihněte až na listové očko: Odkvetlé květy zastřihněte těsně nad dvěma zdravými listy nebo pupeny.
Odstraňování odkvetlých květů podporuje nové kvetení: To pomáhá udržovat úhledný vzhled a může stimulovat druhý nával květů.
Omlazení:
Pokud je vaše komule velmi přerostlá nebo dřevnatá, můžete ji zastřihnout na velmi nízkou formu a nechat jen 4 až 6 hlavních výhonů. Toto drastické prořezávání rostlinu omladí a podpoří energický nový růst.
Komule Davidova roste energicky a dobře snáší silný prořez.
Nebojte se experimentovat
Výšku prořezu můžete upravit tak, aby vyhovovala potřebám vaší zahrady a požadované velikosti rostliny. Každoroční prořez pomáhá kontrolovat velikost a tvar keře a zabraňuje jeho přílišnému zvětšení.
Pokud dáváte přednost menšímu keři, zvažte výsadbu zakrslé odrůdy, která přirozeně zůstává kompaktnější.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Keře kolkvície by měly být prořezány ihned po odkvětu na jaře nebo začátkem léta. Toto načasování je klíčové, aby se zabránilo odstranění pupenů pro květy následujícího roku. Pravidelné prořezávání, včetně prořezávání starých stonků a odstraňování odumřelých nebo poškozených větví, pomáhá udržovat tvar keře, podporuje cirkulaci vzduchu a podporuje bohatší kvetení.
Techniky prořezávání
Prořezávání:
Každý rok odstraňte několik nejstarších a nejtlustších stonků hned u země, abyste podpořili nový růst a lepší cirkulaci vzduchu.
Odstraňování odumřelých větví
Všechny odumřelé, poškozené nebo nemocné větve odřízněte až k nejbližšímu zdravému výhonku.
Tvarování
Prořezávejte všechny příliš dlouhé nebo nepoddajné větve, abyste si zachovali požadovaný tvar, ale vyhněte se odstraňování více než jedné třetiny celkového objemu rostliny najednou.
Obnovovací prořez
U starších rostlin zvažte každoročně po dobu tří let prořezávání několika nejstarších stonků až k zemi, abyste keř omladili.
Nářadí
Ostré zahradnické nůžky pro většinu řezů, nůžky na větve pro silnější větve, prořezávací pilka pro velmi silné stonky a dezinfekční prostředek na čištění nástrojů (líh, plamen).
Důležité informace ke stříhání
Vždy provádějte čisté řezy těsně nad zdravým pupenem nebo u kraje stonku.
Vyhněte se prořezávání koncem zimy nebo začátkem jara, protože by se tím odstranily květní pupeny.
Dávejte pozor, abyste to se stříháním nepřehnali, protože to může rostlinu stresovat.
Mezi řezy dezinfikujte prořezávací nástroje, abyste zabránili šíření chorob.
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Novotný.
Dobrý den,měli jsme dlouhá léta krásné buksusy,během krátké doby začínají žloutnout a usychat.Byly zavlažovány,máme podezření na kočičí moč,ale v tak velkém rozsahu?Můžete mi prosím poradit,co dělat?Na některých místech začínají opět vyrážet nové odrosty.Existuje nějaká i chemická obrana?Budu vděčný za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rostliny arónie se nejlépe prořezávají koncem zimy nebo brzy na jaře, než začne nový růst. Můžete je lehce prořezat i po odkvětu, aby se rostlině dodal tvar.
Pozdní zima/brzy na jaře
Toto je ideální doba pro prořezávání, protože podporuje nový růst a umožňuje rostlině soustředit svou energii na vývoj květů a plodů.
Po odkvětu
Jen lehký prořez. Po odkvětu arónie můžete provést lehký prořez, abyste rostlině dali tvar a odstranili všechny křížící se nebo poškozené větve.
Techniky stříhání
Obnovovací prořez
Jak rostliny arónie dozrávají, prospívá jim obnovovací prořez. To zahrnuje každoroční odstranění některých nejstarších a nejsilnějších výhonků (větví), aby se podpořil nový růst a udržela produkce plodů.
Ředění
Prořeďte přebytečné větve, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a pronikání světla, což může pomoci předcházet chorobám a zlepšit kvalitu plodů.
Odstraňování odumřelého/poškozeného dřeva
Vždy odstraňte všechny odumřelé, nemocné nebo poškozené větve a seřízněte je až ke zdravé části větve nebo ke kořeni rostliny.
Bobkovišeň je hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvích nese velké vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Rostlina listy na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými hroznovitými květy bílé barvy.
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře. U nás se aklimatizovala dobře, ale dorůstá nanejvýš do výšky dvou metrů. Tento keř každého okouzlí svými až 15 cm dlouhými tmavozelenými oválnými kožovitými listy.
Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení nastupují lákavé plody – bobule, které jsou pochoutkou pro ptactvo, zpočátku mají červenou barvu, později černají. Pro člověka jsou nejedlé a konzumace semen z nezralých plodů může způsobit zažívací obtíže. Starší informace o jedovatosti zralých plodů nebyly správné.
Druhy
Etna je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, a tak zůstává sytě zelený. Pokud se objeví složená květenství, jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení se tvoří lesklé černé plody (nejedlé), avšak tato odrůda kvete málo.
Caucasica má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Větve rostou vzpřímeně, zatímco listy se horizontálně sklánějí. Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy bílé, vonící po šeříku, často se objevují i na podzim. Černé plody vypadají lákavě, jsou však nejedlé a pochoutkou jsou jedině pro ptactvo. V našich podmínkách se pokládá za jednu z nejvzrůstnějších a nejvhodnějších rostlin pro živé ploty, neboť dorůstá až 4 m.
Otto Luyken je jeden z nejotužilejších a nejoblíbenějších keřů. Jako snad jediný zatím přežil -29 °C bez jediného spáleného listu. Lesklé listy jsou podlouhlé, špičaté a kožovité, mají tmavě zelenou barvu. Větve i listy rostou vzpřímeně, přestože se keř rozrůstá hlavně do šířky. Je tak ideální k použití jako půdopokryvný do stinných míst nebo jako podrost pod stromy. Složená květenství jsou vzpřímená, plná drobných bílých květů, které voní po šeříku a často se na ke
