BULKA NA CELE je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Hamburger neboli také burger je sendvič, který se skládá z grilovaného hovězího masa, které se vkládá mezi horizontálně rozkrojenou bulku (housku). Mezi bulku a maso se přidává zelenina, sýry a další ingredience.
Historie
Když se v 19. století rozmohl obchod po moři, přístav Hamburk obchodoval s ruskými městy a na lodích se mleté maso a „tartartský steak“ dostaly do Hamburku.
Na přelomu 19. a 20. století už naplno fungoval obchod po moři mezi New Yorkem a Hamburkem jako největším evropským přístavem a dalšími městy. V Hamburku byl „Hamburg steak“ oblíbený zejména mezi námořníky. Jednalo se o mleté hovězí maso se solí, strouhankou a cibulí. Důraz byl kladen spíše na trvanlivost než na chuť, což bylo vhodné na dlouhé cesty přes moře.
V Německu se mu dnes říká spíš „Frikadelle“ nebo „Bulette“, což je něco jako náš karbanátek. V Americe zas tvrdí, že hamburger vymyslel jeden z obchodníků během prodejní všeobecné výstavy v St. Louis v roce 1904 – když mu došly klobásky, osmahl mleté maso. Ze začátku se hamburger podával jako sendvič mezi toastovým chlebem. Postupem času se vynalezla měkká bulka, která maso krásně doplňuje a dobře se drží v ruce.
Pro hamburger je typické hovězí mleté maso a bulka.
Zdroj: článek Hamburger
Příběh
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků
Bulka výroba
Ingredience: 680 g hladké mouky, 2 lžíce másla, 2 lžičky cukru, 40 g droždí, lžička soli, 200 ml mléka, 200 ml horké vody, sezamová semínka, vejce
Technologický postup: Rozpustíme máslo, do mísy rozdrobíme nebo nasypeme droždí a přidáme ostatní suroviny. Chvilku mícháme, a jakmile se vše spojí v jednu pevnou masu, můžeme těsto vyjmout a promačkávat v dlaních. Těsto by se mělo dobře hníst. Pokud by se lepilo, můžeme jej ještě vyválet v mouce, dokud nebude hladké. Poté jej dáme do mísy a necháme pod utěrkou zhruba 1 hodinu kynout na teplém místě. Mísu s těstem postavíme na další mísu, do které nalijeme vroucí vodu. Vyjmeme vykynuté těsto, ještě trochu promačkáme a poté rozdělíme na houstičky. Velikost si můžete určit sami. Housky naskládáme na plech, který předtím lehce omastíme. Můžeme použít i pečicí papír. Přikryjeme utěrkou a necháme 45–60 minut vykynout. Vykynuté housky pomažeme rozšlehaným vejcem a posypeme sezamovými semínky. Dáme do vyhřáté trouby a pečeme při 200 °C zhruba 15 minut. Upečené hamburgerové housky vyjmeme a necháme vychladnout. Až změknou, můžeme je rozkrojit a plnit.
Zdroj: článek Hamburger
Poradna
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Marinána na potírání během uzení
1/4 šálku olivového oleje
1/4 šálku sójové omáčky
2 lžíce prášku ze sušené cibule
2 lžíce kajenského pepře
2 lžíce papriky
2 čajové lžičky česneku nebo 2 stroužky česneku
1,5 čajové lžičky černého pepře
1 čajová lžička sušeného oregana
1 čajová lžička sušeného tymiánu
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Zdroj: příběh Marináda na uzení drůbeže
