Ingredience: 12 buřtů, 1–2 konzervy loupaných sekaných rajčat, 2–3 dcl černého piva, 2 velké cibule na kolečka, 2 lžíce medu, sůl, pepř
Postup: Buřty oloupeme a pokrájíme na měsíčky, vložíme do pekáče, zalijeme rajčaty, posypeme cibulí, zalijeme pivem a medem, okořeníme a vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 30 minut při 180 °C. Podáváme teplé i studené s čerstvým pečivem.
Zdroj: Buřty na černém pivu
V příběhu PURINY V PIVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Martinák.
Děkuji za pěkný článek, nedávno mě zjistili vysokou hladinu k. močové (odjakživa mám bolestivé problémy s prsty u nohou o prstech na ruce ani nemluvě). Dnu způsobuje většina jídel a pitiva, co mám rád, takže se časem budu muset těchto pochutin vzdát.
Ještě jednou děkuji, Aleš.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Puriny v pivu
Ingredience: 1 kg buřtů, 1 pikantní kečup, 250 ml černého piva, 2 velké cibule, 4 papriky, 1 cuketa, 6 stroužků česneku (podle chuti)
Postup: Buřty oloupeme a podélně rozpůlíme. Dáme do pekáčku, přidáme nakrájenou zeleninu, zalijeme omáčkou a pivem a pečeme cca na 160 °C do změknutí zeleniny. Měla by nám vzniknout hustá šťávička.
Tip: Kdo má remosku, doporučuje se péct v ní.
Zdroj: Buřty na černém pivu
V příběhu VČELY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Č..
výborně funguje na takovou varroázu Thymovar. Můžu ho jen doporučit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Po zaléčení včelstva kyselinou mravenčí,jsem našel na podložce větší množství křidélek,
neví někdo proč?Jsem začínající včelař,děkuji za odpovědi
Zdroj: Příběh Včely diskuze
Ingredience: 1 kg buřtů (špekáčků), 500 g cibule, kečup, černé pivo, 3 stroužky česneku, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Buřty nakrájíme na ježky, poskládáme do pekáče, podélně nařízneme a dovnitř řezu vkládáme na půlkolečka nakrájený česnek. Zasypeme cibulí pokrájenou na kolečka a zbylým česnekem. Nakonec zalijeme kečupem a pivem. Necháme péct, dokud nevznikne hustá omáčka. Podáváme s čerstvým chlebem, vařenými bramborami či uvařenou dušenou rýží.
Zdroj: Buřty na pivu
V příběhu THYMOVAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bertík.
Thymovar je přírodní léčivo. Tak jsem ho právě kvůli tomu aplikoval a mohu říct, že snad jako jediný zabírá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Tak i já můžu potvrdit výborné výsledky léčbou thymovaru.
Zdroj: Příběh Thymovar
Ingredience: buřty podle počtu strávníků, cibule, 1 černé pivo, sůl, pepř, česnek, kečup, feferonka (nebo chilli), drcený kmín
Postup: Do pekáče rozložíme na kolečka nakrájenou cibuli, asi půlcentimetrovou vrstvu, na ni dáme na půlky rozkrojené buřty, které osolíme, opepříme a pokmínujeme. Prolisujeme česnek, dále zalijeme kečupem a rozložíme feferonky nebo zasypeme chilli kořením a zalijeme černým pivem. Pečeme, až se pivo téměř odpaří, ale trochu ho musí zůstat, aby byla šťáva. Podáváme s pečivem.
Tip: Takto pečené buřty jsou vynikající i druhý den, pokud je hned nesníte.
Zdroj: Buřty na černém pivu
V příběhu VARROÁZA A THYMOVAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lendušský E.
Tak já také aplikoval thymovar a výsledky opravdu výborné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jovalský.
Já jsem také spokojen s lékem thymovar. Navíc je na něj dotace, jako na registrované léčivo, takže i koupě se vyplatila.
Zdroj: Příběh Varroáza a thymovar
Ingredience: 600 g zeleninového leča, 300 g žampionů, 400 g čertovských špekáčků, 300 g maďarského točeného salámu, 2 dl kečupu, 2 dl polotmavého piva
Technologický postup: Do remosky vylijeme ze sklenice lečo. Na něj naskládáme nakrájené žampiony. Pak navrstvíme uzeninu, točený salám rozkrojený na poloviny a špekáčky nařezané jako na oheň. Vše postříkáme kečupem a nakonec zalijeme pivem. Pečeme v remosce. Občas kontrolujeme a obracíme vrstvy, aby se špekáčky nepřipalovaly. Podáváme s chlebem.
Zdroj: Buřty na pivu
V příběhu RAKYTNÍKOVÉ SLUPKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Na co dají použít usušené slupky rakytníku? Děkuji za odpověď. Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
slupky z rakytníku dejte usušit a jsou výborné z nich udělat čaj který skonzumujete
vypitím, vše z rakytníku je zdravé
dobrou chut
Zdroj: Příběh Rakytníkové slupky
Ingredience: 8 buřtů, 3 cibule, 2 lžičky mletého pepře, 4 lžičky plnotučné hořčice, 4 lžičky sladké papriky, 6 stroužků česneku, 300 g kečupu, 1 pivo
Postup: Buřty oloupeme a rozkrojíme v půlce (nepřekrojíme). Posypeme vnitřek paprikou a pepřem. Dáme cca 0,5 lžičky hořčice a vložíme stroužek česneku nakrájený na plátky a proužky cibule. Buřty poskládáme do zapékací mísy. Zbytek volné cibule a česneku (můžeme přikrojit i další – větší množství není na škodu, naopak) vložíme také volně do mísy. Omáčku připravíme smícháním celého velkého kečupu a celého piva. Buřty omáčkou zalijeme a pečeme v zakryté míse, dokud se buřty neotevřou a případně v míse neotočí vzhůru nohama. Také omáčka by měla trochu zhoustnout. Pak pečeme odkryté, dokud buřty nezhnědnou.
Zdroj: Buřty na černém pivu
V příběhu SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Zdroj: Příběh Sušičky ovoce diskuze
Ingredience: 8 buřtů, 500 g brambor, 9 šalotek, 1 láhev černého piva, 2 lžíce olivového oleje, 2 stroužky česneku, 250 g cherry rajčat, 2 chilli papričky, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Buřty ze stran nařízněte do kříže. Omyté brambory nakrájejte na kolečka a šalotky rozpulte. Buřty, brambory a šalotky dejte na grilovací tácek. Směs potřete pivem a grilujte ze všech stran dozlatova, dokud se buřty nerozevřou. Bude to trvat kolem 30 minut. Mezitím připravte rajčatové pyré: Na oleji na pánvi orestujte nasekanou šalotku s česnekem. Přidejte cherry rajčátka, nasekané chilli papričky, dochuťte solí a pepřem. Krátce poduste, asi 5 minut, a poté rozmixujte. Rajčatovým pyré zakapejte grilované buřty. Přikryjte alobalem a ještě krátce zapečte na grilu, asi 10 minut.
Zdroj: Buřty na pivu
V příběhu NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.
Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Zdroj: Příběh Nutrie recept Manipulace s masem nutrie.
Ingredience: 4 špekáčky, 3 cibule, 1 malá lahev kečupu (300 ml), 1 černé pivo
Technologický postup: Špekáčky rozdělte na půl a nařežte je jako na oheň. Do pekáče nalijte kečup a pivo v poměru 1 : 1 (například 1 hrnek kečupu a 1 hrnek piva) a promíchejte. Cibuli nakrájejte na půlměsíčky a část přidejte do pekáčku. Do omáčky vložte nakrájené špekáčky a zasypte zbytkem cibule. Pečte v troubě na 200 °C asi 50 minut, každých 15 minut špekáčky otočte a promíchejte.
Zdroj: Buřty na pivu
V příběhu RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Zdroj: Příběh Recept na buřtguláš
Jedná se o pokrm, který je dosti kalorický. Hlavními ingrediencemi jsou buřty, pivo a cibule. Podle chuti je možné přidávat další ingredience.
Nejideálnější je používat na tento pokrm špekáčky místo buřtů. Špekáčky mají stanovenu národní normu složení, takže by měly obsahovat 90 % masa. Buřty a podobné názvy tuto normu nemají a proto jsou připravovány z různých separátů a obsahují jen minimum masa.
Zdroj: Buřty na pivu
V příběhu ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Jednoznačně doporučuji tvarovat v zimě (únor/březen). Podzim není vhodný a nic tím neurychlíte. Vinná réva už bude spát a stejně nebude růst. Naopak pozdě na jaře (duben/květen) už hrozí, že se bude probouzet a to také není vhodné.
Doporučuji přečíst několik článků. Například výborné informace získáte zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Zdroj: Příběh Řez vinné révy na podzim
Ingredience: 1 kg špekáčků, 500 ml černého piva, 500 ml kečupu, 1 velká cibule, 1 bílá paprika
Technologický postup: Do hluboké pánve nalijeme tmavé pivo a kečup a pořádně rozmícháme. Přidáme na proužky nakrájenou cibuli, papriku a na půl překrojené špekáčky. Na pánvi vaříme, dokud cibule a paprika nezměknou tak, jak to máte rádi. Špekáčky je možné také samostatně opéct a poté přidat do hotové omáčky. Pro výraznější chuť se může přidat prolisovaný česnek, sůl a pepř. Ale věřte, že i bez soli a pepře bude omáčka výborná. Jako přílohu je možné podávat houskový, nejlépe domácí knedlík (omáčka je chuťově podobná rajské a knedlíky jsou k ní opravdu výborné) nebo chléb. Pokud se vám omáčka bude zdát hořká, může se lehce přisladit.
Zdroj: Buřty na pivu
Ingredience: 4 špekáčky, 100 g slaniny, 1 malá hlávka zelí, 1 cuketa, 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, 5 lžíce kvalitního kečupu, 3 lžíce sójové omáčky, 250 ml černého piva, sůl, olej
Technologický postup: V pekáčku na oleji zesklovatíme cibuli nakrájenou na kolečka a slaninu na ní orestujeme. Přidáme pokrájené buřty a necháme chvilku opéct. Poté přidáme nakrájené zelí a cukety, vmícháme kečup a sójovou omáčku, podlijeme pivem a podle potřeby osolíme. Vložíme do trouby a pečeme při 200 °C asi 20 minut. Pak přimícháme posekaný česnek, dochutíme a necháme cca 10 minut ještě v troubě zhoustnout.
Zdroj: Buřty na pivu
Ingredience: 8 buřtů, 3 cibule, 2 lžičky mletého pepře, 4 lžičky plnotučné hořčice, 4 lžičky sladké papriky, 6 stroužků česneku, 300 g kečupu, 1 lahev piva
Technologický postup: Buřty oloupeme a rozkrojíme v půlce (nepřekrojíme). Posypeme vnitřek paprikou a pepřem. Dáme cca 0,5 lžičky hořčice a vložíme stroužek česneku nakrájený na plátky a proužky cibule. Buřty poskládáme do zapékací mísy. Zbytek volné cibule a česneku (můžeme i přikrojit další – větší množství není na škodu, naopak) vložíme také volně do mísy. Druhou variantou je nakrájet buřty na kolečka, nasypat do mísy spolu s cibulí a česnekem a kořením vše posypat. V tomto případě dáme hořčici ne na buřty, ale přimícháme ji do omáčky. Omáčku připravíme smícháním celého velkého kečupu a celého piva. Buřty omáčkou zalijeme a pečeme v zakryté míse, dokud se buřty neotevřou a případně v míse neotočí vzhůru nohama. Také omáčka by měla trochu zhoustnout. Pak pečeme odkryté, dokud buřty nezhnědnou.
Zdroj: Buřty na pivu
Ingredience: 1 kg buřtů, 750 g cibule, 200 g rajského protlaku, 2 lžíce sádla, 4 feferonky, 250 ml piva
Technologický postup: Na pekáč vymazaný sádlem dáme vrstvu cibule, kterou jsme nakrájeli na hrubé kousky. Na cibuli poklademe buřty nakrájené podélně na půlky, zbavené slupky. Podle chuti přidáme feferonky a vše zalijeme pivem, ve kterém jsme rozmíchali protlak. Povaříme. Jako přílohu doporučuji chléb, pokud podáváme jako hlavní chod, můžeme servírovat s vařeným bramborem. Toto jídlo je chutné i po vychladnutí, třeba během konzumace alkoholu.
Zdroj: Buřty na pivu
Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka
Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.
Zdroj: Buřty na černém pivu
Ingredience: 8 špekáčků, sádlo na vymazání pekáče, 1 černé pivo, černý pepř, chilli, 2 cibule, 4 stroužky česneku, lečo, 2 feferonky, kečup
Technologický postup: Špekáčky oloupeme, nakrájíme na ježka, vložíme do pekáče vymazaného sádlem. Poté špekáčky opečeme po všech stranách a obrátíme je ježkem nahoru, zalijeme pivem, okořeníme pepřem a chilli. Pekáč dáme do trouby a asi 15 minut podusíme. Pak přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a utřený česnek. Podle potřeby dál podléváme pivem. Asi po 20 minutách přidáme lečo a nasekané feferonky a asi půl hodiny dusíme v mírně vyhřáté troubě. Těsně před dokončením zalijeme špekáčky pivem a necháme přejít varem. Můžeme podávat jako teplý předkrm nebo jako chuťovku k pivu s chlebem.
Zdroj: Buřty na pivu
Ingredience: 1 cibule, 3 buřty, 1 chilli paprička, 4 brambory, sůl, pepř, mletá paprika, 0,5 l černého piva, 1 lžíce sádla, 1 lžíce rajského protlaku
Postup: Nakrájenou cibuli osmahneme spolu s chilli papričkou na sádle. Přidáme na kolečka nakrájené oloupané buřty a rozkrájené oloupané brambory. Osolíme, opepříme, přidáme papriku a rajský protlak. Důkladně promícháme a zalijeme černým výčepním pivem. Povaříme přibližně půl hodiny a podáváme s krajícem chleba.
Zdroj: Recept na buřtguláš
Jak je to tedy s puriny v plzeňském pivu? Nabyl jsem dojmu, že plzeň ano, ostatní piva na. děkuji
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Děkuji za pěkný článek, nedávno mě zjistili vysokou hladinu k. močové (odjakživa mám bolestivé problémy s prsty u nohou o prstech na ruce ani nemluvě). Dnu způsobuje většina jídel a pitiva, co mám rád, takže se časem budu muset těchto pochutin vzdát.
Ještě jednou děkuji, Aleš.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
výborně funguje na takovou varroázu Thymovar. Můžu ho jen doporučit.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Tak i já můžu potvrdit výborné výsledky léčbou thymovaru.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Tak já také aplikoval thymovar a výsledky opravdu výborné.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
slupky z rakytníku dejte usušit a jsou výborné z nich udělat čaj který skonzumujete
vypitím, vše z rakytníku je zdravé
dobrou chut
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Jednoznačně doporučuji tvarovat v zimě (únor/březen). Podzim není vhodný a nic tím neurychlíte. Vinná réva už bude spát a stejně nebude růst. Naopak pozdě na jaře (duben/květen) už hrozí, že se bude probouzet a to také není vhodné.
Doporučuji přečíst několik článků. Například výborné informace získáte zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Zdravím, jdu nyní 9.2.19 stříhat můj stolní Lake Mont bezsemenný a výborné chuti, který roste u bývalého kotce. Loni se divoce rozrostl. Zakrátím ho o polovinu a odstraním všechny výhony na kmínku i šlahounech do výše ohybu vnější strany kotce. Zde jsem nic nenašla, takže to provedu pouze dle své krátké praxe. S pozdravem DDD
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Vloni vysazená blumka měla již několik plodů, které dozrály a byly výborné. Letos hodně kvetla, před květem jsem ji postříkala proti spále a po odkvětu rovněž. Nyní, před dozráním plodů, jí zežloutly listy na konci větviček, postříkala jsem ji Dithane, nepomohlo to, tak znovu proti spále.
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět