Téma: 

buxus nemoci


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BUXUS

Buxus prodej

Na těchto stránkách si můžete zakoupit buxus snad ve všech jeho podobách: buxus cena.

Detail odstavce: Buxus prodej
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zahradní buxus

Dotaz, přezimoval buxus k politování. Byly velké mrazy, ale je to už víc než čtyři roky, nic se mu nestalo až teď. Náhle vypadá ze spodu jako suchý, stříhala jsem ve výšce asi 60 cm, byl pěkný, také je blízko menší, asi 40 cm, také na obou vypadají jako nemocné.
Není to dlouho co jsem zaslechla že se k nám dostala nějaká housenka z Číny, ani jsem to neposlouchala, teď nevím, jestli to není něco podobného. Pokud máte radu, napište co se asi stalo, myslím, že už bude jenom na vykopání. Fotku nemám, děkuji.

Zdroj: diskuze Zahradní buxus
Odesláno: 5.4.2017 uživatelem Hedvika Přerovská
Počet odpovědí: 0

BUXUS

Jak na buxus v zimě

Tato oblíbená okrasná dřevina je mrazuvzdorná a snáší i drsné klimatické podmínky. Jen zimostráz pěstovaný v nádobě musíte zabezpečit tak, aby mu nepromrzl kořenový bal, to znamená přesadit do záhonu, nebo celý umístit na místo, kde v zimě nebude mrznout, třeba na verandu či do zimní zahrady.

Detail odstavce: Jak na buxus v zimě
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Rosta
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Je buxus jedovatý?

Zimostráz neboli buxus je jedovatý nejen pro člověka, ale i pro koně, skot, psy a vepře, rostlina totiž obsahuje alkaloid buxin, který po požití způsobuje otravu zvířat i lidí. Požití některé rostlinné části způsobuje průjem, silné křeče, poruchy dýchání a centrální nervové soustavy, někdy až se smrtelnými následky. Při užití většího množství může nastat smrt už po 12–24 hodinách. Kůra i listy obsahují malé množství silice a alkaloidy (buxin, parabuxin, buxinidin a další). V minulosti se používaly k výrobě tinktury užívané jako laxativum, antirevmatikum a antipyretikum. Rozdrcené dřevo se užívalo k léčbě dny, kožních nemocí, revmatismu, také jako náhražka chininu při střídavé zimnici. Pro nepříznivé vedlejší účinky se však od léčení zimostrázem upustilo.

Detail odstavce: Je buxus jedovatý?
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Matěj
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Historie

Jako okrasná dřevina zastává buxus významné místo v zahradní kultuře už od starověku, k velkému rozšíření pak došlo zejména v období baroka a rokoka (stříhané bizarní i geometrické tvary, labyrinty). V současnosti patří mezi nejčastěji pěstované dřeviny parků a zahrad. Výborně totiž snáší sestřih a tvarování, je vhodný i pro bonsajové pěstování. Dřevo buxusu je jedno z nejhustších dřev Evropy. Sloužilo k výrobě hudebních nástrojů, různých ozdobných předmětů, dřevorytů a podobně.

Detail odstavce: Historie
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoci tújí

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Nemoci tújí
Odesláno: 1.5.2015 uživatelem Lenka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Přezimování buxusu

Buxus je na pěstování poměrně nenáročná rostlina. Pokud jej pěstujete na zahradě přímo na záhonu, přezimuje bez problémů. Pro přezimování buxusů pěstovaných v nádobách je třeba vybrat chráněné místo v záhonu, kam nádobu zahrabeme hluboko do hlíny, nebo nádobu přemístit do chladné, bezmrazé světlé místnosti. Nezapomeňte rostlinu občas zalít. Vysazování či přesazování buxusů se provádí v předjaří vždy s celým kořenovým balem a po výsadbě je třeba rostlinu pravidelně a vydatně zalévat.

Detail odstavce: Přezimování buxusu
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: buksus na bonsai

Zdravím,
mohli by jste přidat současného škůdce č.1 - ty čínské housenky. Jméno ale neznám.
A můžu přidat jeden svůj nezapomenutelný zážitek. Jako malý kluk jsem navštívil, tehdy sovětské, Soči. Zde jsem v rámci jednoho výletu navštívil i zimostrázový prales.
Z místních roklí rostly stromy silné asi 15cm a byly vysoké 70 metrů. Zřejmě jak se táhly za světlem a zároveň měly oporu stěn roklí. Hlavní atrakcí ale byl na jedné mýtině strom, který byl cca 0,5m silný a vysoký jako nějaký hodně vzrostlý a starý buk. A přes svou nijak zvláštní tlouštku (ve srovnání s běžným stromem) byl prý starý asi 2500 let. Takže zřejmě za vhodných podmínek roste buxus ve formě stromů a to o pořádné výšce a hlavně o obrovském stáří.
Petr C

Zdroj: diskuze Buksus na bonsai
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Petr C
Počet odpovědí: 0

BUXUS

Co je to buxus

Buxus patří do podříše vyšších rostlin, konkrétně mezi ty krytosemenné, což znamená, že vajíčka této rostliny jsou ukryta v pestíku, na rozdíl od nahosemenných, kdy leží volně na listech. Náleží do řádu zimostrázotvarých, konkrétně do čeledi zimostrázovitých. V Česku je nejoblíbenější zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), přičemž se využívá jako obruba cest, živý plot či ozdoba vchodu.

Lze jej velmi snadno tvarovat do nejrůznějších podob. Má drobné kožovité listy, které jsou na vrchní straně lesklé a tmavozelené, na rubu pak žlutozelené. Buxus kvete v březnu až dubnu, jeho plody (třírohé tobolky) dozrávají na podzim. Této okrasné dřevině se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Zimostráz neboli buxus je tedy vděčná, nenáročná rostlina, která roste poměrně dobře kdekoli bez nároků na půdní podmínky. Nejlépe však roste na vápenitých a hlinitých půdách. Pokud jej budete pěstovat v písčité půdě, je dobré pravidelně zapracovávat vyzrálý zahradní kompost. Půda by měla být dostatečně propustná a vlhká, nikoli však přemokřená. Buxusy hůře snášejí stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů nebo zdí, což vede často k popálení a žloutnutí listů. Dokonce snáší bez újmy na svém vzhledu i znečistěné ovzduší, poškozuje ho pouze psí moč. U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu, a tak se dobře hodí do živých plotů, nízkých plůtků nebo jako obruba záhonů či chodníků a cest.

Nejčastěji se buxusy pěstují jako solitéry v zahradách a parcích, jelikož se mohou různě tvarovat. Jakékoliv (i radikální) řezy dobře snášejí. Optimální dobou pro tvarování a řezání zimostrázů je léto.

Detail odstavce: Co je to buxus
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Odesláno: 17.7.2016 uživatelem ivan Mezník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Množení a rozmnožování buxusu

Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.

Detail odstavce: Množení a rozmnožování buxusu
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Nemoci Rynglí - červené

Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.

Zdroj: diskuze Nemoci Rynglí - červené
Odesláno: 2.5.2019 uživatelem Marta Radková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Detail odstavce: Zavíječ zimostrázový
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoci kamelií

prosím o radu ,po odkvětu na listech kamelie se tvoří hnědé skvrny a poté list asi za 2 dny opadne,co dělat?

Zdroj: diskuze Nemoci kamelií
Odesláno: 19.6.2017 uživatelem zdena dufkova
Počet odpovědí: 0

BUXUS

Buxus na bonsaj

Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.

Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.

Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracujte nové letorosty v okamžiku, kdy naroste asi 6–8 listů a ponechávejte pouze 2–3 listy.

Buxusy můžete tvarovat v podstatě kdykoliv, jen dávejte pozor na poškození citlivé dekorativní kůry. To se týká hlavně vedení drátu po kmeni při utváření menších bonsají. V nabídce obchodů s pokojovými bonsajemi se buxusy nabízejí hlavně v podobě kulovitých nebo oválných korunek, které rostou na silnějším, nahrubo seříznutém krmeni. Podobu bonsaje můžete buď ponechat a korunu částečně jen prosvětlovat a udržovat přiměřeně velikou k síle kmene, nebo se můžete pokusit o malé přetvarování dle své fantazie.

Zimostráz mohou v bytových podmínkách napadat běžní škůdci, kteří způsobují deformace listů. Pokud je na rostlině objevíte, aplikujte opakovaně postřik, který vám doporučí odborní pracovníci prodejen hobby marketů nebo zahrádkářských potřeb. Deformované části rostliny můžete při vyšším napadení také odstřihnout a raději ihned spálit. Naše buxusy napadají hlavně mšice, třásněnky a puklice a mladými výhony nepohrdnou ani molice.

Detail odstavce: Buxus na bonsaj
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoci sadby rajcat,?

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Zdroj: diskuze Nemoci sadby rajcat,?
Odesláno: 6.4.2017 uživatelem Kopecký Pavel
Počet odpovědí: 0

NEMOCI OKUREK

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Detail odstavce: Zasychání okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Chov

Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.

Zdroj: diskuze Chov
Odesláno: 28.2.2016 uživatelem Ivo
Počet odpovědí: 0

NEMOCI OKUREK

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Detail odstavce: Příčiny vadnutí okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

NEMOCI OKUREK

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Detail odstavce: Padlí na okurkách
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Detail odstavce: Fotografie příznaků
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

ŠELMA LIŠKA OBECNÁ

Zajímavosti o lišce obecné

  • Značení teritoria probíhá v nočních hodinách.
  • Značí močí a trusem.
  • Nástrojem komunikace jsou pachové žlázy při kořeni ocasu.
  • Nemoci lišky jsou hlavně prašivina, vzteklina a tasemnice liščí. Vzteklina se v civilizovaných zemích očkuje. Prašivinu a vzteklinu mohou chytit i domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata.
  • V mnoha literárních dílech vystupuje jako vychytralé zvíře.
  • Pokud se vám zdá o lišce, v mnoha snářích to souvisí s úspěchem nebo sexualitou.
  • Pro myslivce je liška obecná přemnoženou zvěří.

Detail odstavce: Zajímavosti o lišce obecné
Zdroj: Šelma liška obecná
Zveřejněno: 16.11.2014

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Houba na tújích

Při napadení houbami se koncem léta objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

U tújí jsou to nejčastěji tyto choroby, které způsobují hnědnutí:

  • Didymascella thujina
  • Kabatina thujae

Od května se mohou na jehličí vyskytovat malé tmavohnědé oválné plodnice. V létě a koncem léta jsou pak příznaky viditelnější. Na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky. Někdy to mohou být naduřelé polštářkovité plodnice.

Pro ošetření se doporučuje přípravek Dithane DG. Provádí se na konci května a cca po třech týdnech se opakuje.

Detail odstavce: Houba na tújích
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

CHOROBY RAJČAT

Rajčata a jejich nemoci

Choroby a onemocnění rajčat jsou v ČR zastoupeny vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám hlavně houbovými či plísňovými onemocněními, kterým je v některých případech možné relativně účinně předcházet, a to použitím prostředků na ochranu rostlin (obvykle se jedná o širokospektrální fungicidní přípravky, které zpravidla fungují na různé druhy chorob podobně) a především dodržováním určitých zásad. Ale o tom již níže u konkrétních chorob a jiných postižení objevujících se u této oblíbené lilkovité rostliny. Na následujících řádcích vždy najdete popis konkrétního onemocnění a možnosti ochrany, v neposlední řadě se můžete i podívat na fotografie zachycující daný problém.

Detail odstavce: Rajčata a jejich nemoci
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

NA CO JE DOBRÁ SKOŘICE A MED

Nežádoucí účinky skořice

Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, ta je ve velkých dávkách toxická. Ve skořici kasiové neboli čínské je mnohem více kumarinu než v „pravé“ cejlonské skořici. Nejlepší je tedy kupovat cejlonskou skořici. Pokud ale seženete jen skořici kasiovou, nejezte jí více než půl polévkové lžíce denně (0,5–2 gramy). Pokud máte cejlonskou skořici, můžete konzumovat až 1 polévkovou lžíci (cca 5 gramů) denně.

Jako vždy používejte selský rozum, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval zázračné léčivé účinky směsi skořice a medu na všechny nemoci.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky skořice
Zdroj: Na co je dobrá skořice a med
Zveřejněno: 5.12.2017

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Molovka

Túje mohou být napadeny i larvami některých motýlků (molovka zeravová), ty se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu těchto škůdců zbavit.

Molovka zeravová: Tento malý motýl naklade vajíčka a vylíhlé larvy se zavrtávají do nových větviček. Tímto rostlinu oslabují a dochází k hnědnutí a uschnutí větviček. Někdy je vidět malá „vyvrtaná“ dírka do větve.

Molovka klade vajíčka v červnu, kdy se také doporučuje provést postřik přípravkem Decis Mega; postřik je možné v průběhu léta zopakovat. Přípravek můžete použít také proti savým a žravým škůdcům na ovoci a zelenině.

Detail odstavce: Molovka
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

NEMOCI OKUREK

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Sucho

Začnou-li vám túje z ničeho nic hnědnout, pak vězte, že jejich stav může být zapříčiněn mnoha důvody, přičemž nezáleží na stáří stromu, neboť hnědnutím trpí všechny věkové kategorie.

Nejčastější příčiny:

  • Špatný závlahový režim – po výsadbě je třeba sazenice zalít, ale ne utopit! V těžších půdách zalévejte opatrně, v písčitých častěji a vydatněji. Do doby, než túje zakoření, sledujte vlhkost půdy. U tújí máte pouze jeden pokus, pokud jim zaschnou kořeny, tak se již nevzpamatují.
  • Zimní prosychání – je způsobeno nedostatkem vláhy v půdě. Ohroženy jsou hlavně rostliny v nádobách. Ve volné půdě zalejte túje před jejím zamrznutím a při oblevě doplňujte vláhu.
  • Přehnojení – nedávejte hnojivo ke kořenům hned při výsadbě, posečkejte s první dávkou přihnojení raději měsíc po výsadbě. Než přehnojit, raději přihnojujte až příští sezonu, kdy bude kořenový systém vyvinutý.
  • Nedostatek živin – starší stromy rezaví, chybí-li jim hořčík v půdě. Rozpusťte ve vodě hořkou sůl, postříkejte na list (rychlejší účinek) nebo aplikujte zálivkou.

Detail odstavce: Sucho
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

CHOROBY RAJČAT

Hniloba špiček plodů

Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.

Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.

Zde si můžete prohlédnout příznaky tohoto onemocnění: černání špiček rajčat foto.

Detail odstavce: Hniloba špiček plodů
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015