Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkovýšnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkovýšnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel
Další důležité rady pro pěstování:
Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.
Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.
Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.
V diskuzi CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim Šnek.
Pěkný den,
Chtěl bych se nově registrovat u ČSV, z. s. a získat registrační číslo nového včelaře. Přebral jsem včely (11 včelstev) letos v červnu (2021)po smrti svého otce. Požádal bych Vás o tiskopis pro registraci nového včelaře a další postupy, včetně přihlášky, hlášení počtů včelstev, apod.
Děkuji a zůstávám s pozdravem
Radim Šnek
Selská 148
747 41 Branka u Opavy
Mob.: 723746997
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otopné vody, s maximálním přetlakem 200 kPa.
Tyto kotle jsou přednostně určeny pro spalování suchého dřeva, s maximální vlhkostí 20%, například přířezů z kulatiny do pr. 100 mm a délky 310, případně 445 mm (podle velikosti kotle), respektive štípané dříví s kůrou nebo bez kůry. Doporučuje se palivo ukládat do přikládací šachty příčně (vodorovně), aby docházelo k plynulému odhořívání a sesuvu paliva. Při použití tak zvaných dřevěných patrvarů, je nutný zvýšený dohled obsluhy, protože palivo zůstává často viset. Dobrá funkce těchto kotlů je podmíněna kromě odborné instalace také potřebným komínovým tahem a správnou obsluhou.
Tato kamna spalují pelety, vzniklé zhutněním materiálu. K výrobě pelet se používají piliny, štěpky, kůra, odpady ze zemědělských plodin, odpadní papír a jiné organické materiály. Některé typy mohou spalovat i skořápky či jádra z kukuřice.
Tato kamna jsou vhodnější pro provoz a mají mnohem vyšší efektivitu spalování a vytápění než běžná kamna na dřevo, či krby. V důsledku toho, že produkují velmi malé znečištění ovzduší, jsou osvobozeny od požadavků měření emisí. Ve skutečnosti jsou kamna na pelety nejčistším tepelným spotřebičem spalujícím pevná paliva, navíc se spalovacím účinkem 78% až 85%. Kamna na pelety mají topnou kapacitu, která se pohybuje v rozmezí od 2,5kW do 27kW za hodinu a jsou vhodné pro domy, apartmány i byty.
Instalace kotlů na pelety je často levnější než topení na dřevo, a to proto, že mnohé z nich mohou mít přímé odvětrávání a nepotřebují drahé komíny. V důsledku toho mohou být náklady na instalaci celého systému nižší než u běžných kamen na dřevo.
Topení na pelety jsou k dispozici jako volně stojící kamna nebo krbové vložky. Volně stojící kamna připomínají kamna na dřevo v tom, že vyhřívají pokoj, ve kterém jsou nainstalovány, ale ne pokoje sousední, pokud nepoužijete ventilátor, který bude honit teplý vzduch do ostatních místností. Stejné jsou také krbové vložky, které se vejdou do stávajících krbů. Někteří výrobci nabízejí kotle nebo krbové vložky na pelety jako doplnění, nebo nahrazení stávajících kotlů na plyny nebo topné oleje v systémech obytného vytápění.
Všechna topení na pelety mají násypku pro uložení pelet. Tyto násypky jsou pro 16 až 60 kg paliva, což může za normálních podmínek vydržet den i více, než bude potřeba zásobník doplnit. Zařízení funguje tak, že takzvaný šnek dopravuje pelety do spalovací komory. To, jak rychle jsou pelety do komory dodávány, určuje potřebný tepelný výkon. Výfukové plyny jsou odsávány formou malého odtahového potrubí, které je směrováno na střechu nebo ven bočnicí. Pokročilé modely mají malý počítač a termostat, který řídí rychlost podávání pelet.
Kotle na pelety obvykle vyžadují doplnění jednou za den (některé používají systém, kde plnění probíhá automaticky), a protože palivo je dodáváno v pytlích, nemusí provozovatel zvedat těžké, špinavé nádoby. Většina zařízení pro spalování pelet, snad kromě skla na dvířkách, zůstává při svém provozu relativně chladná, což snižuje riziko náhodného popálení. Topení na pelety spaluje své palivo tak úplně, že se v komíně hromadí jen malé množství kreozotu, což představuje menší nebezpečí požáru.
Bohužel, kotle na pelety jsou složitější a mají drahé komponenty, které se mohou rozbít. Vyžadují také elektřinu pro provoz ventilátoru, ovládacích prvků a podavače pelet. Pokud kamna nemají zálohový zdroj napájení, může dojít k tomu, že při výpadku elektrické energie, přestanou topit, či případně mohou zakouřit dům.
Krby byly navrženy jako estetický prvek a zpravidla je tvořilo zdivo s otevřeným prostorem, tyto krby však nelze považovat za topidla. Při topení v těchto krbech docházelo k velkému úniku vzniklého tepla rovnou do komína. Tyto krby způsobují znečištění domácnosti. Ačkoliv některé návrhy těchto krbů se snaží tyto problémy řešit, a to buď skleněnými dveřmi, zásobováním tlakovým vzduchem, či systémem s rekuperací tepla, i přesto jsou krby ti poražení.
Pouze vysoce účinné krbové vložky prokázaly svou účinnost při zvýšení efektivity vytápění staršími krby. V podstatě namontováním vložky do zdiva krbu a použitím stávajícího komína, začne krb fungovat jako kamna na dřevo. Musíte nainstalovat kouřovod, který povede od vložky do horní části komína. Dobře namontovaná krbová vložka může fungovat téměř stejně efektivně, jako kamna na dřevo.
Studie prokázaly, že správná instalace krbových vložek je velmi důležitá. Jen profesionální instalatér prohlídkou krbu a komínu zjistí, zda je použití vložky vhodné. Vložky by měly být co nejvíce vzduchotěsné, jak jen to je možné. Čím více vzduchotěsné budou, tím snadněji se bude ovládat oheň a tepelný výkon. Instalatéři by měli používat jen schválené izolační materiály určené pro krby a jimi vyplnit všechny mezery mezi krbovou vložkou a vloženým krytem.
Přesunutí vložky pro vyčištění komína může být obtížné, nejlépe uděláte, když to ponecháte na profesionálním kominíkovi. V některých případech mohou být čistící dvířka umístěna nad vložkou, takže vložka nemusí být přesouvána. Některé modely mají kolečka pro zjednodušení instalace, čištění, opravy a další manipulace s vložkou.
Některé moderní krby na dřevo jsou certifikovány jako nízkoemisní zařízení. Přestože byl krb vytvořen, aby pohled na ohniště zachoval určité tradice, může být tato generace krbů účinným zdrojem tepla. Přes otvory pod topeništěm je vzduch z místnosti nasáván, zahřán přes výměník tepla a poslán zpět do domu, a to buď prostřednictvím otvorů v horní části krbu, nebo prostřednictvím kanálů - otvorů vedoucích do okolních místností ve zdi. Některé z těchto krbů umožňují přídavným ventilátorem vhánět ohřátý vzduch do suterénu. Vzduch poté putuje kanály do jiných místností v domě. Krb by měl mít pro spalování přívod venkovního vzduchu.
Kouřovod je únikem tepla a teplého vzduchu z vašeho domu. Pokud máte krb, který nepoužíváte, utěsněte kouřovod. Pokud krb používáte, zajistěte si, aby byl komín zavřený v době, kdy krb není v provozu. Dala by se použít i nafukovací zátka, běžně dostupná, která dočasně utěsní váš komín a zabrání úniku vzduchu přes komín.
Zděná topení jsou známá také jako ruský, sibiřský nebo finský krb. Produkují více tepla a méně znečišťují, než jiná zařízení na dřevo nebo pelety. Zděná topení jsou složena z topeniště, které je ze zdícího materiálu (například cihel) a dlouhého, klikatého, kouřového kanálu. Požářiště jsou vystavěny z pálených cihel, žáruvzdorného betonu nebo podobných materiálů, které vydrží teplotu přes 1100°C.
Malý horký oheň, rozdělán jednou nebo dvakrát denně, uvolňuje vyhřívané plyny do dlouhých zděných tunelů. Zdivo pohlcuje teplo a pak ho pomalu uvolňuje do domu po dobu 12 až 20 hodin. Zděná topení běžně dosahují účinnosti spalování 90%.
Většina z nich jsou určeny pro spalování dřeva, v minulosti byly určeny ke spalování téměř jakéhokoliv typu tuhého paliva. Relativně malý, ale intenzivní oheň má rovněž za následek velmi malé znečištění ovzduší a velmi malé nahromadění kreozotu v komíně. Protože většina tepla z paliva se převádí do zdiva a pomalu se přes den uvolňuje do místností, nemusí být v tomto typu ohřívače přikládáno palivo tak často, jako u jiných druhů spotřebičů pro vytápění dřevem. Kromě toho, pokud je zdivo topení postaveno tam, kde na něj může v zimě přímo svítit sluneční záření, bude ohřívač absorbovat i sluneční teplo a uvolňovat ho pomalu do místnosti.
K dispozici je široká nabídka vzorů a stylů zděných topení. Větší modely se podobají klasickým krbům a mohou zabírat celou stěnu. Menší modely zabírají asi tolik místa jako kamna na dřevo nebo pelety. Mohou být postaveny na zakázku nebo zakoupeny jako prefabrikáty. Plány a soupravy jsou běžně k dispozici, ale není snadná jejich montáž a je zapotřebí odborných znalostí zdiva.
Kromě výše jejich nákladů mají zděná topení ještě jednu nevýhodu při srovnání s běžnými kamny na dřevo, či krby, a to, že nemohou rychle poskytnout teplo v chladné místnosti.
Stavba kamen a krbů není jednoduchou záležitostí. Kamna a krby mají své specifika a jejich konstrukce, materiály i pracovní postupy se vyvíjely stovky let. Pokud mají krby či kamna sloužit mnoho let a spolehlivě plnit všechny své funkce, je nanejvýš vhodné, aby stavbu krbu a kamen provedli zkušení krbaři a kamnáři.
Umístění a dimenzování komína
Komíny využívají teplo vzniklé z ohně, což se nazývá komínový efekt. Vzhledem k tomu, že teplý vzduch z ohně stoupá, je chladnější vzduch zezdola nasáván přes otvory, které poskytují kyslík, který oheň k hoření potřebuje. Zapálení ohně se správnou teplotou hoření bude podporovat tok vzduchu. Mezi nižší a vyšší tlakovou zónou spočívá v domácím prostředí neutrální tlaková zóna. Neutrální tlaková zóna má tendenci se pohybovat směrem k největšímu úniku vzduchu. Když se horní část komína nachází nad střechou domu (tak to musí být), je neutrální tlaková zóna komína výše než neutrální tlaková zóna domu. Správně umístěný komín vytvoří jemný proud vzduchu od kamen ven z komína, i když kamna nehoří.
Pokud navrhujete nebo budujete nový dům, zvažte umístění komína spíše uvnitř vašeho domu. Více obvyklý komín, postavený podél vnější strany domu, ztratí cenné teplo od chladného venkovního vzduchu. Pokud komínová teplota vzduchu klesne, může vzniknout nízký tlakový efekt a do domu se táhne zapáchající vzduch z komína. V takovém případě se dům stane lepším komínem, než komín samotný, a když zapálíme oheň, tak kouř zaplní místnost.
Komíny musí odpovídat velikosti kotle, což znamená, že velikost roury odvodu spalin by měla být stejná jako u vývodu z kamen. Pokud je komínové potrubí větší než vývod z kamen, zvyšuje se nahromadění kreozotu a tím klesá účinnost. Izolované komíny jsou také více výkonné. Starší zděné komíny lze efektivně a bezpečně renovovat a připojit na nové kotle. Opět by měla být komínová vložka stejných rozměrů jako vývod z kamen. Není neobvyklé, že za komín zaplatíte stejně, jako za kotel.
Volně stojící kamna na dřevo jsou s komínem propojena spojovacím potrubím. Pokud je propojovací trubka delší než dva a půl metru, měli byste zvážit investici dvouplášťové trubky s dva a půl centimetrovým prostorem mezi jednotlivými vrstvami potrubí. Efektivní moderní kamna produkují velké množství tepla. Při použití dlouhé jednovrstvé trubky by se ztrácelo velké množství tepla a tím by se zpomalovalo proudění, což by mohlo mít dopad na celkovou efektivitu vašeho topného systému.
Na zahlenění spojené s takzvanou zadní rýmou, která ani neteče, ani nejde odsát, se osvědčily kapky Sinupret. Jde o bylinkový přípravek, který se používá 3x denně. Na zahlenění v krku u dětí je účinný Bronchipret. Na spaní je dobré podložit dítěti hlavu, aby byla výš, a zvlhčovat vzduch. Cokoli na odhlenění mu musíte podat nejpozději v pět hodin odpoledne. Pokud se produkty dají na noc, může dojít k dráždění a kašli (informace od lékaře z ORL).
Na většinu onemocnění způsobujících suchý kašel postačí domácí léčba. Dodržujte klidový režim a často a krátce v pokoji větrejte, chladný a vlhký vzduch má příznivý vliv na sliznici, naopak teplý a suchý ji dráždí. Při otevření okna dejte ale pozor na průvan, ten má naopak tendenci onemocnění zhoršovat.
Vzduch zvlhčujte zvlhčovačem nebo po pokoji rozvěšenými mokrými prostěradly. Inhalace vodní páry s vonnými olejíčky vám může pomoci urychlit léčbu, vhodné jsou například levandulové a eukalyptové oleje.
Doporučuje se i podložení hlavy. Nezapomínejte na dostatek tekutin, ideálně teplých bylinkových čajů. Pomáhá bylinkový nálev z islandského lišejníku a levandule, louhujte jej 10 minut a pijte dvakrát denně. Mezi účinné bylinky patří také heřmánek, šalvěj nebo lipový květ, všechny tyto rostliny jsou vhodné v podobě čaje.
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata): Obsahuje sliz, který zlepšuje viskozitu hlenu a napomáhá vykašlávání.
Tymián (Thymus vulgaris): Jeho silice (thymol, karvakrol, cineol a další) pomáhají při léčbě kašle a mírní jeho průběh. Jsou vhodné i k inhalacím.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum): Saponiny v ní obsažené pozitivně působí jak u suchého, tak vlhkého kašle. Jednak ředí hlen, čímž usnadňují jeho vykašlávání, jednak vytvářejí ochranný film na sliznici dýchacích cest, který brání jejímu vysychání a tím snižuje nucení ke kašli.
Pomáhá rovněž bylinkový nálev z islandského lišejníku a levandule. Louhujte jej 10 minut a pijte dvakrát denně.
Mezi účinné bylinky patří také heřmánek, šalvěj nebo lipový květ, všechny tyto rostliny jsou vhodné v podobě čaje.
Nosní kapky či spreje se nemají používat delší dobu. Lepší je využít přírodní prostředky. Níže tedy najdete babské rady na ucpaný nos:
Křen – dokáže hlen a ucpaný nos pěkně uvolnit. Nastrouhejte si čerstvý křen a poté inhalujte jeho intenzivní vůni. Pomáhá to skvěle na uvolnění ucpaného nosu i dutin. Kromě inhalace je účinná také jeho konzumace.
Zázvor – má podobné účinky jako křen. Můžete si uvařit například zázvorový čaj.
Pálivé papričky – zkuste přidat do pokrmu chilli papričky, ty dokážou pěkně protáhnout.
Česnek – má v sobě zdravé silice, vhodné je ale jíst česnek syrový, a to například ve formě pomazánky, na topinkách, případně pro odvážlivce jen tak samotný.
Hodně tekutin – dostatečná hydratace napomáhá organismu vyrovnat se s aktuální infekcí a zároveň chrání před další nákazou. Vsaďte na bylinkový či ovocný čaj nebo čistou vodu. Vhodné nejsou sladké nápoje, káva, zelený čaj či kofeinové nápoje, které odvodňují organismus.
Vývar – poctivý kuřecí nebo hovězí vývar se vám bude hodit, neboť vám jednak díky páře uvolní nos, jednak vašemu tělu dodá energii. Nezapomeňte, že má být horký, jinak nebude mít smysl. Někteří sice zpochybňují tuto babskou radu, ale má co do sebe a může rýmu i zastavit.
Horká koupel nebo sprcha – horká pára působí velmi pozitivně na ucpaný nos a pročistí ho. Soustřeďte se na hluboký nádech a výdech, který ocení nejen ucpaný nos, ale i dutiny. Do koupele si můžete přidat rovněž esenciální oleje, které rovněž mohou pomoci.
Bylinkový čaj – také bylinkový čaj, který je určen přímo proti rýmě, dobře funguje. Čaj si připravte horký, přidejte k němu citron a med. Pijte ho velmi pomalu, má uvolňovat nosní dutiny a ucpaný nos. Směs nebo čaj pomáhající na rýmu seženete v bylinkářství nebo v obchodech se zdravou výživou.
Vitamin C – vitamin C je velice důležitá látka, která napomáhá k rychlejšímu uzdravení. Jezte tedy hodně ovoce a zeleniny, ať ho máte dostatek.
Dle babských rad pomáhá udělat si olejový zábal na průdušky, po něm se uleví. Ohřejte olej, nalijte jej na nějaký kus látky (třeba plenu), položte na hrudník a přebalte látku ještě igelitem a ručníkem. Nechte takto cca 2 hodiny. Je možné použít i u dětí, pozor ale na spáleniny. Nejprve vyzkoušejte na své tváři.
Doporučuje se spát v polosedě.
Bylinkový čaj
V lékárně si kupte čaj pro děti proti kašli. Měl by obsahovat tyto bylinky: květy lípy, listy jitrocele, květy černého bezu a sušený šípek.
Cibulový čaj
Dvě oloupané cibule zalijte půllitrem studené vody a přiveďte k varu. Cibule nechte 15 minut na mírném ohni vařit, poté sceďte a dochuťte medem. Čaj je možné konzumovat až třikrát denně.
Odvar z ořechů
Na odvar je potřeba 12 vyloupaných vlašských ořechů, které se namočí do půllitru vody a nechají se 4 hodiny louhovat. Následně se za dolévání vody 30 minut povaří. Výsledný odvar lze dochutit medem. Zhruba po dvou dnech jsou pozorovatelné první výsledky.
Poraďte se v lékárně, zda můžete užívat nějaké léky proti dráždivému kašli (např. jitrocelový sirup či Stodal).
Doporučení:
Pravidelně větrejte
Zvlhčujte vzduch v pokoji
Inhalujte vodní páry či slanou vodu
Podložte si hlavu polštáři
Udržujte dostatek tekutin
Pijte bylinkové nálevy z také heřmánku, šalvěje nebo lipového květu
Udělejte si Priessnitzový zábal
Dejte si cibulový čaj
Užívejte vitamin C
Odpočívejte, nechoďte do práce
Pokud nic z výše zmíněných doporučení nezabere, navštivte svého lékaře.
Bylinkový čaj: V lékárně si kupte čaj pro děti proti kašli. Měl by obsahovat tyto bylinky: květy lípy, listy jitrocele, květy černého bezu a sušený šípek.
Cibulový čaj: Dvě oloupané cibule zalijte 1/2 litrem studené vody a přiveďte k varu. Cibule nechte 15 minut na mírném ohni vařit, poté sceďte a dochuťte medem. Čaj je možné konzumovat až třikrát za den.
Odvar z ořechů: Na odvar je potřeba 12 vyloupnutých vlašských ořechů, které se namočí do 1/2 litru vody a nechají se po 4 hodiny louhovat. Následně 30 minut povařte a dolévejte vodou. Výsledný odvar můžete dochutit medem. Zhruba po dvou dnech uvidíte první výsledky.
TIP: Pokud vás záchvat dráždivého kašle přepadne uprostřed noci, snězte lžičku medu. Kašel během chvilky ustane.
Na pocení nohou je vhodná šalvěj. 6 hrstí sušené šalvěje zalijte 2 litry horké vody a nechte 20 minut louhovat. Poté bylinkový nálev sceďte, přilijte do napuštěné vany a už si jen užívejte bylinkami provoněnou koupel. Lázeň opakujte jednou za týden, po úpravě stačí 1x za měsíc.
Pocení tlumí i jablečný ocet, který se používá jako přírodní antiperspirant. Jablečný ocet naneste na chodidla a rozetřete, už jen pár kapek výrazně zeslabí a zneutralizuje zápach potu. Z jablečného octa si můžete připravit i osvěžující koupel, stačí přidat 1 hrnek octa do vany s teplou vodou. Stejně tak můžete použít jedlou sodu (koupel, plosky nohou).
Za vyzkoušení stojí i přesličková tinktura. Připravíte si 150 g přesličky, 30 g dubové kůry a 200 ml lihu. Bylinky vsypete do lahvičky, přilijete líh a směs necháte 2 týdny louhovat. Tinkturu přecedíte, přelijete do nádoby z tmavého skla a každý večer po umytí potíráte tinkturou chodidla a prostory mezi prsty.
Vyzkoušejte i dubovou lázeň. Připravíte ji z 1 kg kůry mladých větví a 3 litrů vody, až hodinu povaříte, poté scedíte. Dubový nálev vlijete do lavoru a ponoříte do něj nohy na 15–20 minut. Opakujete i několikrát do týdne (podle potřeby).
A nakonec tady pro vás máme lázeň z rajčat, ta má silný účinek právě proti nadměrnému pocení a nepříjemnému tělesnému pachu. Do vany s teplou vodou přilijte 3 litry rajčatové šťávy a 15 minut v ní relaxujte. Tělo po rajčatové koupeli opláchněte vlažnou vodou.
Zpočátku probíhá jako běžné nachlazení – katarální stadium (rýma, slzení, mírný suchý dráždivý kašel se subfebriliemi), toto období trvá jeden až dva týdny, kašel se v průběhu nemoci zhoršuje a přechází v záchvatovitý kašel.
Záchvatovitý kašel se projevuje sérií po sobě jdoucích zakašlání a zajíkavým nádechem, obvykle končí vykašláním hlenu a zvracením – příznaky trvají jeden až dva měsíce i déle.
Rekonvalescentní stadium se vyznačuje snížením počtu záchvatů a zmírněním kašle, trvá několik týdnů.
Kašel se léčí antibiotiky, jako preventivní opatření je hygieniky doporučováno očkování.
Na většinu onemocnění způsobující suchý kašel stačí i domácí léčba. Mějte klidový režim a často a krátce větrejte v pokoji, chladný a vlhký vzduch má příznivý vliv na sliznici, naopak teplý a suchý ji dráždí. Při otevření okna dejte ale pozor na průvan, ten má naopak tendence onemocnění zhoršovat.
Vzduch zvlhčujte zvlhčovačem, nebo rozvěšenými mokrými prostěradly po pokoji. Inhalace vodní páry s vonnými olejíčky může pomoci urychlit léčbu, vhodné jsou levandulové a eukalyptové oleje.
Lékaři doporučují podložení hlavy, především u dětí. Udržujte dostatek tekutin, ideálně teplých bylinkových čajů. Pomáhá bylinkový nálev z islandského lišejníku a levandule, louhujte jej 10 minut a pijte dvakrát denně. Mezi účinné bylinky patří také heřmánek, šalvěj nebo lipový květ, všechny tyto rostliny jsou vhodné v podobě čaje.
Zkažený žaludek patří mezi nejčastější zdravotní obtíže, se kterými se občas setká téměř každý z nás. Mezi typické příznaky zkaženého žaludku (zánětu žaludku neboli akutní gastritidy) patří pocit těžkého žaludku, nevolnost, nucení na zvracení nebo zvracení, pocit plnosti, nechutenství a bolest v oblasti nadbřišku. Tyto obtíže bývají často doprovázeny také pálením žáhy, nadměrnou plynatostí, křečemi v břiše a poruchami vyprazdňování. Základem zmírnění obtíží je klidový režim a především žaludeční dieta.
Zpočátku je nejlepší pít pouze čaj (černý nebo bylinkový) nebo po malých doušcích vychlazenou kolu a v případě hladu jíst suchary, pečivo z druhého dne, banány nebo piškoty. Druhý den lze jíst brambory nebo bramborovou kaši bez omastku, dušenou mrkev, suchou rýži nebo čirý polévkový vývar. Přestože příznaky akutní gastritidy během dvou až tří dnů zpravidla odezní, měl by se i nadále dodržovat dietní režim (šetřící žaludeční dieta), aby si žaludek odpočinul a zhojil se, čímž se předejde riziku vzniku chronických problémů. V rámci šetřící diety je potřeba se vyvarovat tučných, smažených a fritovaných pokrmů (řízky, hranolky, ale také smažená zelenina), ostře kořeněných jídel, sladkostí, ořechů, stejně tak perlivých a alkoholických nápojů i černé kávy. Mezi doporučené potraviny naproti tomu patří vařená či dušená zelenina, kompoty, lehká těstovinová jídla, polévky, libové maso (vařené nebo upravené na přírodní způsob) a netučné zakysané výrobky.
Odkyselení organismu (odkyselit) je dlouhodobý proces, lépe by bylo chovat se tak, aby byl organismus neustále v rovnováze a nedocházelo k jeho překyselení. Chcete-li se zbavit přebytečných kyselin, je nutné dodržovat základní zásady. Podle mnoha odborníků nelze při zachování acidobazické rovnováhy (pH organismu) příliš výrazně onemocnět. Pokud je však tělo překyselené, „lepí“ se na něj choroby a nezabírají ani žádné snahy o zhubnutí.
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrálních potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina – jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezonní ovoce a zelenina, které se nachází v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin – celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo se semínky obarvené karamelem.
Mléčné výrobky – vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale nesmí se to přehánět s množstvím.
Maso a ryby – při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by přesto mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny – jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny – mezi tyto potraviny (též „kyselé“ potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a další.
Pozor na závislosti – káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto s nimi zkuste přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se – vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky kterým se odreagujete.
Choďte do přírody – běžte se nadýchat čerstvého vzduchu do přírody. Ideální jsou lesy či hory, kde najdete dostatek čerstvého vzduchu, vůni dřeva a klid.
Cvičte a více se hýbejte – je velmi důležité, abyste měli co nejvíce pohybu. Pohyb působí na organismus pozitivně a dodává mu energii. Navíc se jedná o přirozenou součást života, která je zbytečně kvůli moderní době utlumena.
Když se tedy kyseliny z těla nevyloučí díky odkyselení organismu, kam tedy zmizí? Odpověď se vám určitě líbit nebude. Náš mozek se primárně snaží zachovat optimální pH v krvi. To by se mělo pohybovat mezi 7,35 až 7,4. S menšími výkyvy se počítá, ale dlouhodobě je třeba striktně udržovat tuto velmi tenkou hranici. Kyseliny, se kterými si tělo přirozenými cestami neporadí, jsou tedy odváděny z krve pryč, a to obvykle do vnitřních orgánů.
To, kam se kyseliny ukládají nejvíce, ovlivňují dědičné dispozice. Nejčastěji si však lidé stěžují na usazování kyselin v kloubech, kde způsobují nejrůznější záněty a degenerativní procesy. Právě tady většinou tkví příčina artrózy nebo artritidy. Nadbytečné kyseliny ničí i důležitá kolagenová vlákna, čímž urychlují stárnutí a opotřebení celého pohybového systému.
