Téma: 

camelie japonska


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ

Historie kamélie

Kamélie pochází z jihovýchodní Asie, především Číny a Japonska. Dodnes je v těchto zemích květinou, která často zdobí chrámy a kláštery. Nejstarší rostliny v těchto prostorách dosahují stáří až šesti set let. Do Evropy se dostala v osmnáctém století, a to díky úsilí dovážet do evropských zemí kvalitní, vzácné čajovníky. Od té doby se kamélie stala v celé Evropě velmi populární zahradní rostlinou, ale také dlouhověkou ozdobou chladných prostor.

Detail odstavce: Historie kamélie
Zdroj: Pěstování krásných kamélií
Zveřejněno: 8.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kamelie japonska

dobry den. CHtela bych se zeptat na pestovani kamelie na zahradě a jestly muže byt nasazena k plotu do pudy. takze by byla porad venku i v zimě. A jak rychle roste. Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 11.4.2018 uživatelem helena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Detail odstavce: Květiny japonská myrta
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

KEŘ MAHONIE

Další druhy mahonie

Mezi nejznámější druhy patří mahonie cesmínolistá (Mahonie aquifolium), dále z Číny pocházející mahonie Bealova (Mahonie bealei) s květy vonícími po konvalinkách, z Japonska je to mahonie japonská (Mahonie japonica), kvetoucí již koncem zimy a brzy na jaře, z amerických mahonií například mahonie pepřová (Mahonie piperiana) a mahonie plazivá (Mahonie repens). Kromě těchto druhů se pěstuje mnoho hybridů (zejména Mahonie japonica a Mahonie lomariifolia) a kultivarů.

Detail odstavce: Další druhy mahonie
Zdroj: Keř mahonie
Zveřejněno: 29.11.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas na uložení domů

Jakmile teploty začnou klesat pod 10 stupňů Celsia, je nutné rostlinu schovat domů.

Detail odstavce: Kdy je čas na uložení domů
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Jak probíhá přezimování

Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Jak probíhá přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas dát ven

Japonskou myrtu můžete dát ven až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Základem pro pěstování myrty venku je bezesporu dostatečné množství světla. Sluneční záření by mělo na rostlinu dopadat v dostatečném množství, jinak neporoste. V letním období snese klidně i poměrně vysoké teploty.

Detail odstavce: Kdy je čas dát ven
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Hnojení v době přezimování

Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.

Detail odstavce: Hnojení v době přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

VRBA JÍVA

Vrba jíva množení

Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.

Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.

Detail odstavce: Vrba jíva množení
Zdroj: Vrba jíva
Zveřejněno: 18.6.2014

AZALKA

Azalka japonská

Azalka japonská tvoří podskupinu kříženců s přezimujícími listy. Na rozdíl od většiny venkovních azalek je neopadavá. Ze zahradnického hlediska se dále dělí na odrůdy s velkými květy a drobnokvěté. Japonské azalky se vyznačují nízkým, širokým keřovitým vzrůstem a velmi bohatou násadou květů. Rostou pomalu, v dospělosti většinou nepřesáhnou výšku 1 metru. Svým celkovým vzezřením hodně připomínají pokojové azalky. Keříky jsou stálezelené nebo poloopadavé, listy jsou menší až drobné. Rané odrůdy kvetou v dubnu, hlavní období kvetení pak nastupuje v květnu. Velkokvěté a drobnokvěté typy vynikají sytostí i barevnou škálou květů. Jsou velmi oblíbené, takže množství nových odrůd stále narůstá.

Japonské azalky nevyžadují zvláštní péči. Základní podmínkou úspěchu je vhodná zemina. Jako všechny rododendrony a azalky potřebují kyselý substrát a nesnášejí vápno. Také zálivková voda nesmí být tvrdá. Přihnojují se hnojivy pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Nejlepším stanovištěm je východní strana anebo mírně přistíněné místo, protože japonské azalky nesnášejí přímý úpal. Dobře však odolávají zimě. Rostliny koření mělce pod povrchem, není potřeba je obrývat ani okopávat, stačí velmi opatrně kypřit. Přisypávejte k nim pravidelně kyselý substrát a mulč.

Detail odstavce: Azalka japonská
Zdroj: Azalka
Zveřejněno: 25.6.2014

CUPHEA HYSSOPIFOLIA

Trvalka japonská myrta

Patří do čeledi Lythraceae – kyprejovité, pochází ze Střední a Jižní Ameriky. U nás známe dva druhy a oba kvetou ve stejném období, tedy od března do října.

Rostlina potřebuje stanoviště světlé, vzdušné, nesnáší ostré slunce (hrozí úpal). Substrát s příměsí rašeliny udržujeme mírně vlhký, zálivku střední, přiměřenou velikosti rostliny a teplotě, každé 2 týdny přihnojujeme běžným květinovým hnojivem na plod a květ. Přezimování: Cuphea hyssopifolia přezimuje při teplotě 5–12 °C na chladném a světlém místě. Na jaře přesazujeme do čerstvého humózního a propustného substrátu. Pěstujeme ji v malých miskách, protože je spíše interiérová. Přes letní období je možné ji přechodně umístit na zahradu nebo balkón.

Japonská myrta není náchylná na choroby a škůdce, vyskytují se u ní jen velmi vzácně .

Jedná se o keřovitou rostlinu s dlouhými listy, které jsou téměř kopinaté. Malé květy mají červenou, růžovou a bílou barvu. Hodně známá je odrůda Rubra.

Rostlina se množí ke konci února až začátkem března, a to pomocí vrcholových řízků. Teplota k zakořeňování je 18–20 °C, po výsadbě do květináče potřebuje teplotu nad 18 °C a ke konci pěstování snížíme teplotu na 15 °C. Během pěstování rostlinu pravidelně zaštipujeme a očišťujeme od mnoha odkvetlých květů (jednoduše oklepeme).

Je to velmi vděčná stále kvetoucí rostlina, kterou lze zakoupit obvykle v barvách bílé, fialové a vínově červené.

Detail odstavce: Trvalka japonská myrta
Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno: 3.6.2016

NÍZKÁ POSTEL

Nábytek futon

Na počátku to byla pouze matrace z přírodních materiálů položená na zemi, futony byly tenké, většinou dva až tři palce vysoké, byly ohebné a daly se jednoduše uskladnit do skříňky. Díky tomu mohla být místnost využívána k více účelům.

Futonové postele představují modernější pojetí japonského futonu a mají také dlouholetou tradici. Japonská moderní futonová postel se skládá z rámu a tvrdé, ručně vyráběné matrace z přírodních materiálů. V případě japonského futonu se ovšem nejednalo pouze o spaní. Speciální skládací rám umožňoval uživateli složit postel na pohodlné sofa.

Slyšíte-li pojem futon, je možné si představit pohovku, která se dá rozložit na lůžko. Díky ohebné matraci, která je z jednoho dílu, je taková rozkládací pohovka vhodná pro každodenní spaní. Samozřejmě že i futonovou matraci lze položit samostatně na zem a vytvořit tak provizorní postel.

Detail odstavce: Nábytek futon
Zdroj: Nízká postel
Zveřejněno: 31.8.2017

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob vejčitolistý

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) pochází z Japonska. Často se mu říká japonský ptačí zob. Nejčastěji je používaný jako živý plot. Roste do výšky 2–3 m. Pokud se zastřihává do nějakého tvaru, je krásně hustý. Má tmavě zelené listy, lesklé, s rovnými okraji. Květ je bílé barvy, čtyřcípý, podobný květu šeříku. Kvete v období od června do září. Plodem jsou fialovočerné bobulky, které jsou jedovaté pro člověka, ale ne pro ptáky, pro které je to v zimním období zdroj potravy. Daří se mu na slunci i v polostínu. Má rád zásobu vody, ale ne přemokření. Snese i sucho. Množí se řízkováním od poloviny léta, lze i roubováním. Může se libovolně zastřihávat, proto je často využíván ve francouzských parcích. Lze z něj vypěstovat třeba i bonsai. Jak vypadá ptačí zob vejčitolistý, můžete zhlédnout například zde.

Detail odstavce: Ptačí zob vejčitolistý
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

GARDÉNIE

Rostlina gardénie (Gardenia jasminoides)

Jde o velmi krásnou pokojovou rostlinu z čeledi Mořenovité (Rubiaceae). Pochází z Japonska a Číny, kde roste jako kompaktní stálezelený keř. Tato zelená kráska dostala jméno po Alexandru Gardenovi, skotském botanikovi a amatérském vědci žijícím v 18. století. V Číně byla gardénie používána v tradiční medicíně k léčbě nespavosti, podrážděnosti a úzkosti. Plody gardénie sloužily jako barvivo pro hedvábí.

Z Číny se gardénie rozšířila do celého světa, dnes ji najdeme v Africe, Evropě, Americe, a dokonce také na ostrovech v Pacifiku. Dnes je již známo asi 200 druhů a hybridů gardénií. Nejpěstovanější je pak právě Gardenia jasminoides, která se používá i k řezu. Má tmavě zelené celokrajné vejčité listy a smetanově bílé květy, které intenzivně voní po jasmínu a rozvíjejí se od poloviny léta do podzimu, někdy ještě v zimě. V oblastech, kde je teplejší klima, se gardénie ve velkém pěstuje v zahradách.

Detail odstavce: Rostlina gardénie (Gardenia jasminoides)
Zdroj: Gardénie
Zveřejněno: 10.5.2014

TEMPURA

Co je tempura

Tempura je celosvětově proslavené japonské jídlo – v těstíčku obalené a osmažené křupavé kousky ryb, masa, zeleniny, žampionů a mnoha dalších potravin, které se servírují přelité omáčkou. Původ tempury přitom ale japonský není.

Tempura je v současnosti známá jako japonské jídlo, ale má svůj původ v Evropě – do Japonska se dostala v polovině 16. století s mořeplavci z Portugalska. Japonská gastronomie zná tedy tempuru déle než sushi a existují dokonce i specializované restaurace tenpura-ya. Výraz tempura vychází z japonského tempurako, což je název rýžové mouky, ze které se připravuje těsto na tento pokrm.

V Japonsku se jako tempura označují všechna jídla připravovaná obalením v těstě z mouky tempurako a pak smažená v rozpáleném oleji. Při tomto způsobu přípravy si potraviny udrží šťávu i přirozenou chuť. Nejčastěji se obalují a smaží kousky ryb, mořské plody, měkká masa, zelenina a žampiony, ale použít se může v podstatě téměř každá potravina, kterou je možné obalit a smažit.

V jižní Evropě takto připravovaná jídla nazývají tapas a na přípravu těsta používají kukuřičnou a pšeničnou mouku.

Na originální japonské těsto se používá rýžová mouka, v Evropě se nahrazuje moukou kukuřičnou nebo pšeničnou. V některých případech se do mouky přidává celé vejce, jsou ale i recepty, kdy se samostatně vmíchá žloutek a pak sníh z bílků. Bez vejce je těstíčko křupavější. V každém případě se ale mouka rozmíchává s ledovou vodou. To je podstata tempury, protože pouze ledové těsto se v rozpáleném oleji stane opravdu maximálně křupavým.

Těsto má konzistencí vypadat přibližně jako krupicová kaše.

Obalovací směs tempura se skládá z pšeničné mouky, kukuřičného škrobu, rýžové mouky, cukru, soli a nějakých dochucovadel. Takto namíchaná je k dostání v asijských prodejnách.

Detail odstavce: Co je tempura
Zdroj: Tempura
Zveřejněno: 30.5.2017

NÍZKÁ POSTEL

Japonská postel

Japonská postel je velice oblíbený typ lůžka, zvláště kvůli designové jednoduchosti a lehkosti. Spaní na nízké japonské posteli vám přinese pocit většího souznění s přírodou, obzvláště pokud ji zkombinujete s futony. Futony jsou přírodní matrace.

V Čechách je futon vnímán jako prošívaná matrace usazená v dřevěném rámu, který vypadá jako nízká postel, případně může jít o skládací lůžko, na kterém si můžete přes den odpočinout. Oproti tomu v japonštině znamená futon ložní soupravu nebo polštář vyplněný tkaninou. Japonci nazývají futonem také styl spaní. Tradiční japonská ložní souprava se skládá ze šikibutonu, což je spodní matrace, a kakebutonu, silné prošívané deky připomínající naši peřinu.

Pokud se rozhodnete dát klasické posteli sbohem a přikloníte se k východnímu stylu spaní, musíte popřemýšlet o tom, zda potřebujete manželskou postel, nebo vám stačí jednolůžko. Bojujete-li s nedostatkem místa, pak se určitě přikloňte k futonu skládacímu, který bude pro vás přes den pohovkou a v noci lůžkem.

V Japonsku se futonové matrace ukládají na speciální prodyšné podložky zvané tatami. Pro nás Evropany je tento styl spaní nezvyklý, proto raději volíme nejrůznější druhy rámů, na které futon pokládáme. Na trhu jsou k dostání dva základní typy futonových rámů – postelový a skládací s příčkami. Pokud vám bude futon sloužit jako otoman, sáhněte po skládacím rámu s příčkami, jednoduchým způsobem ho proměníte v lůžko.

Futonové rámy můžete pořídit buď kovové, ty ocení především vyznavači moderního stylu, nebo dřevěné, ty zase budou bavit milovníky tradičního designu.

Kvalitní rám zajistí futonové matraci dobrou oporu, takže nedochází k nežádoucí deformaci, navíc je díky volnému proudění vzduchu dostatečně prodyšná. Ty levné sice vypadají na první pohled podobně, cena je lákavá, ale ničí vám matraci tím, že se deformuje na obou stranách, čímž se zkracuje její životnost.

Pokud se chcete opravdu dobře vyspat nebo si odpočinout, zaměřte se na materiál. Dříve se futonové matrace vyráběly ze surové bavlny, která se pokládala do vrstev na sebe tak, aby byl vytvořen dostatečně pevný, stabilní a tvrdý základ. Časem k bavlně přibyla například kokosová vlákna a latex, ale výběr materiálu je v současnosti mnohem pestřejší.

Detail odstavce: Japonská postel
Zdroj: Nízká postel
Zveřejněno: 31.8.2017

CUPHEA HYSSOPIFOLIA

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno: 3.6.2016

AZALKA

Azalka venkovní

Venkovní azalky mají menší, mírně chlupaté listy, které se na podzim barví do červena a na zimu úplně nebo částečně opadávají. Nejvíce rozšířenou skupinou jsou japonské azalky a jejich kříženci, které neopadávají vůbec nebo jen částečně. Nároky na pěstování mají různé druhy azalek trochu odlišné. Kvetou nejčastěji v odstínech růžových, červených, žlutých a oranžových.

U nás jsou k dostání tyto druhy a jejich odrůdy:

  • Azalka luteum Rhododendron luteum
    • Directeur Moerlands – zlatožluté květy
    • Spek´s Brilliant – oranžově červené květy
  • Japonská azalka Rhododendron japonicum – nízký, hustý, jemně větvený keř s drobnými listy
    • Hortulanus H. Witte – svítivě oranžovožluté květy se žlutou skvrnou
    • Saturnus – oranžově červené květy
    • Mollis – hybridy dosahují výšky kolem 1,5 metru, jsou to hustě rozvětvené drobné keříky se široce zvonkovitými, nevonícími květy pastelových barev
  • Gentské azalky Rhododendron x gandavense – dorůstají výšky až dvou metrů, mají drobné rourkovité a vonné květy v bohatých květenstvích
    • Coccinea Speciosa – oranžově červené květy
    • Gloria Mundi – oranžové květy se žlutým leskem, zkadeřené okraje
    • Ignea Nova – sytě žluté až žlutooranžové květy s oranžovou skvrnou
    • Narcissiflorum – bledší žluté květy s tmavě žlutým středem
    • Vlasta – žluté květy
    • Zdena – broskvové květy

Detail odstavce: Azalka venkovní
Zdroj: Azalka
Zveřejněno: 25.6.2014

TABULKA POTRAVIN S PURINY

Co jsou puriny?

Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.

Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.

Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.

Detail odstavce: Co jsou puriny?
Zdroj: Tabulka potravin s puriny
Zveřejněno: 20.12.2017

DRUHY KVETOUCÍCH KEŘŮ MAGNOLIA

Magnolia Kobus

Magnolia Kobus, česky také šácholan japonský, je původem z Japonska a Koreje. Pro představu, jak Magnolia Kobus vypadá, se podívejte na foto.

I u Magnolie Kobus najdeme nějakou zvláštnost, a to že květy jsou většinou na počátku růžové, a když se rozvinou, mají čistě bílou barvu. Květy mívají pohárovitý tvar o velikosti kolem 10 cm. Tato rostlina opět kvete velice brzy, hned na přelomu března a dubna.

Po květech vyrostou Magnolii Kobus i listy, které mají vejčitý tvar, na konci zašpičatělý, bývají kolem 10 cm veliké, v létě mají tmavě zelenou barvu a na podzim před opadáním ji změní na žlutou.

Odrůda Magnolia Kobus je také často používána k dalšímu křížení a šlechtění nových druhů.

Jak pěstovat Magnolii Kobus

Magnolia Kobus, se řadí mezi vyšší odrůdy magnolií, dosahuje výšky kolem 10 m. Rostlinu většinou tvoří několik kmenů, což je důležitý faktor při volbě umístění keře, abyste nezjistili, že vám v dospělosti stíní v místech, kde se vám to příliš nehodí. Tato rostlina je také plně mrazuvzdorná, odolává teplotám i -34 °C, ale znovu nezapomeňte, že jde o odrůdu s hodně brzkou dobou květu, a pokud to je jen trochu možné, umístěte rostlinu pří výsadbě na kryté místo na jihozápadní až západní straně. Stejně jako většina magnolií upřednostňuje nakyslou, prodyšnou, dobře zavlažovanou půdu. Pokud možno znovu nepřesazujte, abyste si zbytečně neoslabili rostlinu, nezabrzdili její růst či květenství, a co nejméně zastřihujte, vždy myslete na to, že magnolie se zkracují hned po odkvětu.

Detail odstavce: Magnolia Kobus
Zdroj: Druhy kvetoucích keřů magnolia
Zveřejněno: 25.11.2015

DRUHY KVETOUCÍCH KEŘŮ MAGNOLIA

Magnolia Stellata

Magnolia Stellata, česky také šácholan hvězdokvětý, pochází z Japonska, konkrétně z ostrova Honšú. Myslím, že i Magnolia Stellata se vám bude líbit, prohlédněte si foto.

Zajímá vás, čím že je Magnolia Stellata charakteristická? Určitě jsou to její bílé květy hvězdicového tvaru, které se začínají objevovat opravdu velice brzy, a to už na přelomu března a dubna, tím je ale také tato magnolie bohužel velice náchylná na zmrznutí. Jen co magnolie hvězdokvětá vykvete, zaujmou vás nádherné květy nejen svým vzhledem, ale také svou vůní, protože tato odrůda patří mezi ty nejaromatičtější.

Rovněž Magnolia Stellata bude mít květy ještě na holých větvičkách, až vyraší listy, budou mít barvu spíše matně zelenou a budou oválného tvaru, asi 10 cm veliké.

Často se Magnolia Stellata využívá k dalšímu šlechtění nových druhů.

Jak pěstovat Magnolii Stellata

Magnolia Stellata se řadí mezi menší magnolie, a to pro svou výšku do 2 metrů. Do šířky se však větví mnohem víc. Vzhledem k tomu, že kvete opravdu velice brzy, hned jako jedna z prvních, je potřeba nevysazovat ji na volné prostranství, kde klesají teploty hodně hluboko. Nejlépe volte jihozápadní až západní stranu, aby vás mráz nepříjemně nepřekvapil v době kvetení. Keř pokud možno nepřesazujte a nezastřihávejte, pokud chcete upravit tvar, proveďte to hned po odkvetení, a pokud možno co nejméně.

Stejně jako ostatní magnolie má Magnolia Stellata ráda slunce, proto by stanoviště mělo být slunné či polostinné. Půdu zvolte kvalitní, dobře propustnou, spíše kyselejší a rostlinu pravidelně zalévejte.

Detail odstavce: Magnolia Stellata
Zdroj: Druhy kvetoucích keřů magnolia
Zveřejněno: 25.11.2015