Čarověník foto
Zde můžete vidět, jak vypadá čarověník v přírodě.
Zdroj: článek Čarověník
Čarověníky jsou zajímavým přírodním úkazem – jsou to jakási záhadná rostoucí „hnízda“ ve větvích stromů a keřů. Čarověníky se lidově nazývají čarodějné metly či čarodějná nebo hromová košťata, věníky a podobně.
Ve svém příspěvku VARROA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jovalský.
Já jsem také spokojen s lékem thymovar. Navíc je na něj dotace, jako na registrované léčivo, takže i koupě se vyplatila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarouš.
Také mám pouze pozitivní výsledky ohledně použití thymovaru.
Zdroj: příběh Varroáza a thymovar
Čarověník je shluk znetvořených větví vyrůstajících na stromech či keřích bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Větve vyrůstají z jednoho místa z normálně rostoucích větví a vytváří se na nich velké množství pupenů. Čarověníky mohou být různých velikostí a tvarů (metlovité, hnízdovité a podobně), s různou hustotou větví a jejich uspořádáním. Nevyskytují se ovšem pouze na dřevinách, ale hojnou měrou i na bylinách, kde vznikají obdobné deformované útvary. Často tak bývá znetvořena i celá rostlina.
Zdroj: článek Čarověník
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
Rýmovník koupíte v okolí Aše volat 739990983.
Zdroj: příběh Rýmovník pěstování
Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na stromech a keřích, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění (jehlic). Díky hustější koruně (zvýšená vlhkost, horší přístup slunce a větru) a případně i typické primární nákaze jsou v některých případech náchylnější k různým onemocněním a je třeba je v případě viditelných problémů (nejčastěji schnoucí jehličí) chemicky či jinak ošetřovat. Většinou ale zvláštní péči nevyžadují. Nejčastější pěstitelskou chybou je pro daný druh nevyhovující pH faktor půdy, který brání asimilaci živin. V různých regionech byl tradičně čarověníkům přičítán magický charakter, přinášely tu štěstí, tu smůlu, věřilo se, že vznikají po zásahu stromu bleskem, což v ojedinělých případech může být i pravda.
Zdroj: článek Čarověník
Slovenské nahlížení do katastru hledejte hlavně jako Portál ESKN, MAPKA nebo kataster nehnuteľností, ne jen českým výrazem nahlížení do KN.
V praxi se vyplatí kombinovat české i slovenské názvy. Češi často hledají katastr Slovensko nebo katastr sk, zatímco oficiální prostředí používá výrazy jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie a parcely. Když použijete slovenské pojmy, rychleji se dostanete k přesným výsledkům.
List vlastnictví na Slovensku najdete přes Portál ESKN nebo příslušné elektronické služby, obvykle podle katastrálního území a čísla LV.
Pokud číslo LV neznáte, začněte parcelou, stavbou, bytem nebo vlastníkem. Důležité je nepřeskakovat katastrální území, protože samotné číslo listu vlastnictví nemusí být jednoznačné. Pro první orientaci stačí informativní náhled, ale pro právní úkony potřebujete právně použitelný výpis.
Slovenský katastr online umožňuje bezplatnou orientační kontrolu některých údajů, ale právní výpisy a úřední služby mohou mít jiný režim.
Pro běžné ověření parcely, mapy nebo informativních údajů často vystačíte s online náhledem. Jakmile ale potřebujete dokument pro úřad, banku, soud, převod nebo smlouvu, nepočítejte s tím, že obyčejný náhled stačí. Rozlišujte informativní výpis a výpis pro právní účely.
Vyhledávání podle vlastníka je ve slovenském katastru možné, ale u běžných jmen může být nepřesné bez dalšího zpřesnění.
Jméno vlastníka používejte raději společně s obcí, katastrálním územím nebo parcelou. U častých jmen hrozí záměna osob a zbytečné bloudění. Bezpečnější bývá postup přes parcelu, list vlastnictví nebo přesnou adresu. U citlivých rozhodnutí se nespoléhejte jen na shodu jména.
Slovenskou parcelu podle čísla hledejte přes katastrální území a ověřte, zda jde o parcelu registra C nebo E.
Číslo parcely samo o sobě nemusí stačit, protože bez katastrálního území nebo registru můžete dojít ke špatnému výsledku. Ideální je otevřít mapu, najít polohu parcely a potom přejít na list vlastnictví. U pozemků sledujte také druh pozemku, výměru a přístup.
Parcela C a parcela E označují odlišné evidenční vrstvy, které mohou mít u pozemků praktický význam.
U běžného uživatele je nejdůležitější vědět, že špatné pochopení registru může vést k omylu v mapě.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Katastr Slovensko online: jak najít LV a parcelu
Ve svém příspěvku LZE KOUPIT CAROVENIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Pohlreich.
rád bych si koupil čarověník na pěstování doma,poradte kde,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Jeziorek.
Doporučuji nákup u Jana Slámy, wbgarden@seznam.cz
Zdroj: příběh Lze koupit carovenik
Aktuální ceny telecího masa můžete vidět tady: telecí maso cena.
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 720 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu. Často se také nazývá telecí panenka.
Telecí hřbet – cena se pohybuje okolo 400–450 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 390 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 190 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 335 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 299 Kč/kg.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Telecí maso
V naší poradně s názvem HUBENÍ PLEVELE PÁROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Kde se dá koupit přístroj na hubení plevelů párou. Jednou jsem viděla takový pěkný, stál 899,- Kč, ale od té doby tento přístroj nemohu najít.Poradí někdo ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na hubení plevele párou stačí bežný parní čistič s tlakem do 4 atmosfér. I když jde o nejlevnější parní čističe, tak i přesto jejich cena překročí vámi uvedenou cenu 899 Kč a nejlevnější se dají pořídit od 1300 Kč. Tady je vidět seznam možných výrobků a jejich aktuální cena https://www.zbozi.cz/domaci…
Zdroj: příběh Hubení plevele párou
Cena čarověníku je cca 290 Kč a lze jej koupit snad ve všech zahradnictvích.
Zdroj: článek Čarověník
Čarověníky jsou velice zajímavé, zakrslé, metlovité formy klasických dřevin, které se sem tam objeví v korunách většinou jehličnatých stromů, ale i listnáčů a bylin. Jedná se o velmi vzácně se vyskytující jev způsobený buď genetickou mutací, nebo častěji vlivem patogenních organismů, jako jsou virové či houbové choroby. Další příčinou mohou být i škůdci, například roztoči, ploštice či mšice. Jelikož rozmanitost čarověníků je opravdu veliká, uplatní se také v širokém spektru sadovnických úprav. Ty nejmenší lze použít k osázení nejrůznějších nádob a truhlíků, například v kombinaci s kameny a plazivými kultivary jalovců. Výborně se hodí na osázení hrobů. Většími kousky lze zkrášlit střešní zahrady, vřesoviště a skalky. Největší a nejstarší kusy se hodí do předzahrádek a rodinných zahrad.
Zdroj: článek Čarověník
V Ostravě-Hrabové se nachází zahrada plná čarověníků. O tuto zahradu se pečlivě stará její majitel pan Jan Sláma. Tento básník, někdejší dramaturg a rozhlasový redaktor je v hledání čarověníků natolik úspěšný (vyšplhal se kvůli nim až do pětatřiceti metrů!), že jej navštěvují i dendrologové z celého světa, jeho zahrada se objevila v pořadu Toulavá kamera, Zahrada je hra, poskytuje rozhovory pro různé časopisy. Není se čemu divit – okrasným stromům se věnuje už od sedmdesátých let. Specializuje se ale především právě na čarověníky, přestože tvrdí, že jejich sběr je skutečně náročná záležitost.
Zdroj: článek Čarověník
Čarověníky vzniklé mutacemi bývají životaschopné a mohou se vegetativně rozmnožovat. Změny zapříčiněné takzvanými pupenovými mutacemi jsou dědičné a je jim přisuzován velký význam v evoluci, i když se semeny množí spíše jen výjimečně. Čarověníky lze množit a zachovávat roubováním, přičemž si zachovávají svůj zvláštní charakter. Vznikají tak zakrslé stromky podobné bonsajím, které však ani po vysazení do volné půdy nevyrostou do větších rozměrů. Jsou proto mimořádně vhodné do skalek a malých zahrad.
Zdroj: článek Čarověník
Netypický růst částí rostlin může být vyvolán onemocněním, které způsobují například rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči, viry a jiné. Pokud se tyto postižené části rostliny chorobě či škůdci neubrání, většinou hynou.
Zdroj: článek Čarověník
Aviváž Softlan Aroma Sensations Anti-Stress 750 ml, 21 dávek, dávkování 35 ml, 750 ml = 3 l, koncentrát, von Magnolie a Lavendel, výrobce Colgate-Palmolive, dovoz Německo, novinka
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Softlan.
Aviváž Silan se prodává v mnoha provedeních a velikostech.
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Silan.
Aviváž Lenor se prodává v mnoha provedeních a velikostech.
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Lenor.
Aviváž Dedra se prodává v mnoha provedeních a velikostech.
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Dedra.
Aviváž Kuschelweich – vysoce koncentrovaná aviváž s krásnou vůní.
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Kuschelweich.
Aviváž Coccolino je koncentrovaná aviváž, která usnadňuje žehlení a zabrání mačkání prádla.
Zde je uvedena nejnižší cena aviváže Coccolino.
Zdroj: článek Domácí aviváž
Ve včelařské inzerci bývají dost často inzeráty na prodej včelstev. Důvodem prodeje je většinou zdravotní stav včelaře nebo se jedná i o pozůstalost. Cena nebývá vysoká (v řádech pár tisíců korun) včetně úlu. Leckdy majitel přidává i medomet a další vybavení. Tato koupě je vhodná spíše pro zkušeného včelaře, který dokáže odhadnout zdravotní stav včelstev a umí si poradit s některými nevyhovujícími vlastnostmi (bodavost, rojivost, ...). Bolestnému rozhodnutí k prodeji ze zdravotních důvodů často předchází období, kdy včelař váhá, zda to udělat. Sil ale už ubývá, a tak péče o včelstva již nemusí být taková, jakou by zasluhovala. Taktéž úly darované k těmto včelstvům mohou mít vyšší hodnotu historickou než chovatelskou. Se všemi negativy z toho plynoucími. Někdy bývají ke koupi zakrmená i nezakrmená včelstva po sezóně. Vždy je na místě se ptát, jaký má včelař důvod k prodeji. Například nezakrmené včelstvo, které bylo odkočováno postupně k řepce, akátu, lípě a lesu, bude značně opotřebované.
Zdroj: článek Prodej včelstva
Japonské brsleny jsou stálezelené keře, výjimečně stromky s roubovanou korunou v nižší výšce, které se v jižních zemích a ve státech s mírnými zimami těší velké oblibě. Základní druh má sytě zelené, vejčitě oválné listy, které vyrůstají hustě podél větviček, kultivary jsou pestrobarevné.
Japonský brslen je velmi hustý keř, který u nás dorůstá do výšky kolem 2 m a pro zachování kompaktnosti keře je dobré jej stříhat nebo tvarovat. Řez provádějte nejdříve zjara po odeznění mrazů (na podporu růstu a větvení) nebo do konce července pro tvarování.
Brslen japonský je vcelku nenáročný na půdu. Jakmile zakoření, dobře snáší sucho. Zem mu vyhovuje téměř jakákoliv propustná, přednostně vlhčí. Pěstuje se od slunečných pozic až do hlubokého stínu. V chladnějších oblastech, ale nejenom tam, se využívá jako nádherná dekorace do ozdobných nádob, které přes sezónu umístíte na terase, před vchodem nebo na balkóně a na zimu přenesete do bezmrazé světlé místnosti.
Mezi jednotlivými odrůdami kolísá jejich mrazuvzdornost. Pestrolisté odrůdy vysazujte do míst, kde na ně v zimě a na jaře nebude celý den svítit přímé slunce. Letní slunce pak snesou výborně po celý den. Zelenolistý druh není na zimní slunce tak choulostivý, i když se stane, že vám slunce nebo mráz popálí listy, na jaře znovu spolehlivě obrazí. Pokud máte většinu zahrady umístěnou na silném větru, dopřejte barevným japonským brslenům závětrnou pozici, aby jim vítr nevysušoval listy, které mají po celý rok. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -21 °C.
Brslen japonský se hodí také k osázení koryt a nádob na terase. Kombinovat ho lze dobře se zakrslými koniferami s tmavým jehličím. Mladší keře můžete na zimu opatřit mírnou přikrývkou z chvojí.
Dříve se brsleny využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se připravovala mast na léčení vší.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Přesazování snáší i starší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Brslen
Je to nenápadný keř, ale ten, kdo má zahradu v prudkém svahu, by měl opravdu uvažovat o jeho výsadbě. Brslen evropský totiž dokáže za krátkou dobu vytvořit hustý a téměř nepropustný kořenový systém, zabraňující sesuvům půdy. Rychle roste a dorůstá až do čtyř metrů, pokud ho nebudete udržovat sestřihem na požadované výšce. Hodí se výborně jako živý plot, a protože je hustý, skýtá dobrou ochranu proti větru.
Tento opadavý, 1 až 7 m vysoký keř, má mladé větve zelené až zelenohnědé, převážně oblé, starší větve okrouhle 4hranné, s korkovými lištami, šedohnědé, červenohnědé až téměř černé barvy. Listy jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy vyrůstají v úžlabních vidlanech, jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené, tyčinky 4, květní lůžko se širokým diskem. Plodem je 4pouzdrá, růžová až karmínově červená tobolka. Tato odrůda kvete v květnu až červenci a ve volné přírodě ji najdeme v lužních a listnatých lesích a jejich okrajích, dále porůstá skalnaté svahy, břehy, roste na půdách čerstvě vlhkých až vlhkých, výživných, spíše vápnitých.
Dříve se brsleny využívaly v lidovém léčitelství. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, takže bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů zase používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen pak sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se prý připravovala mast na léčení vší.
Přesazování snáší dobře i starší brsleny, pokud však nemají příliš narušený kořenový bal. Důležitá je dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě.
Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce přítomno v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Pěstuje se především pro své ozdobné plody a pro podzimní zbarvení listů, v současnosti je k dostání v řadě kultivarů lišících se barvou plodů (červené, bílé, žluté), listů nebo vzrůstem (zakrslé, převislé). Je odolný vůči mrazu i suchu, vyžaduje ale světlé stanoviště. Dobře snáší sestřihování, takže se hodí i do živých plotů.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Brslen
Tato skupina stálezelených brslenů pocházejících z Číny byla nazvána po botanikovi jménem Robert Fortune, který od 19. století sbíral rostliny v Číně a byl prvním, kdo objevil čajovník a přivezl jej do Indie. Jedná se o nízké až půdopokryvné keře, které snad jako jediné snesou teploty až -30 °C a stále si udrží vybarvené listy.
Odrůda Emerald'n'Gold má střed listu sytě zelený, okrajům vévodí jasná žlutá, která často zabírá až polovinu plochy listu (podle stanoviště), takže efekt celého keře je velmi zlatavý.
Pokud je zasadíte k plotu nebo jiné opoře, delší větve se jí začnou chytat a spolehlivě se vyškrábou do několika metrů. Nejhodnotnější jsou zejména jako podsada skupinových aranžmá, kde nabídnou pěkný podrost, zatímco krásky uprostřed na sebe poutají všechnu pozornost. Pouze radíme dobře zvažovat kultivar, aby vybraný druh nebyl v kombinaci s ostatními vyššími keři již přespříliš panašovaný, strakatý nebo zlatý.
Tento brslen roste středně rychle do výšky i šířky a lze jej pěstovat na slunci i v nepříliš tmavém stínu. Dává přednost mírně kyselé a vlhčí půdě, která bude dobře odvodněná, ale není náročný. Je plně mrazuvzdorný do -29 °C. Řez je možný kdykoli od jara do poloviny léta.
Brslen Fortuneův nekvete, je to stálezelený velmi dekorativní keř, který má silné, kožovité a lesklé protistojné listy. Často se používá ve skalkách a zahradách i pro živé ploty nebo jako popínavý kultivar. Dá se pěstovat v korytech či nádobách. V zimě se olistění panašovaných keřů mění až na růžově karmínovou barvu.
Tradičně se brsleny využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější. Dřevo brslenů je žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se údajně připravovala mast na léčení vší.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce obsaženo v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovány zejména u dětí a u zvěře.
Přesazování snáší i starší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Předpokladem úspěšné výsadby je dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka.
Semena brslenů posbírejte hned po uzrání, tedy přibližně počátkem října, a vysejte do volné půdy nebo do pařeniště. Brsleny lze množit i vegetativně řízky. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku. Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže co pro vás bude výhodnější, zda jejich množení, či koupě vzrostlejších kusů, si rozhodnete nejlépe sami.
Zdroj: článek Brslen
Brslen křídlatý se řadí mezi opadavé druhy a patří k opravdovým ozdobám každé zahrady. Jeho listy jsou na jaře jasně zelené a s příchodem prvních chladnějších podzimních dnů se zbarvují do nádherné karmínově červené. Uspořádání listů na větévkách je podobné jako u jasanu. Neméně atraktivní je textura 4hranných větví „s křidélky“, které vyniknou zejména v zimě, po opadání listů. Nevýrazné květy se objevují pozdě na jaře, a pokud jsou opyleny, na podzim keř zdobí ohnivě oranžové drobné plody.
Listy jsou tmavě zelené, vejčité, korkovité, na podzim červené. V paždí listů se tvoří drobné žlutozelené květy. Spíše než do výšky se rozrůstá do šířky, dospělý keř může za 20–30 let dosáhnout 2,5 m v průměru, pokud se nebude stříhat. Je nenáročný na typ půdy nebo umístění s výjimkou zamokřených míst. Mrazuvzdorný do cca -34 °C.
Jedná se o solitérní keř, půvabný i v zimě. Čtyřhranné větve, po stranách lemované širšími výraznými korkovými lištami, jsou nejzajímavější po opadání listí. Plody jsou sytě oranžově červené a semena hnědá. Kultivar Compactus je menší, kompaktní keřík, dorůstající do výšky 1–1,5 metru. Může se ale rozrůst až do třímetrové šířky. Na podzim se zbarvuje do pronikavé červeně.
Brslen křídlatý se nehodí příliš na živé ploty, nemusí se ani příliš řezat. Jen přestárlé keře budou vděčné za průklest nebo zmlazení (obojí snášejí brsleny velice dobře).
Tenhle brslen vás na podzim překvapí úžasným, do dálky zářícím vybarvením listů. Po jejich opadu objevíte, že máte na celou zimu postaráno o nevšední ozdobu zahrady: na keři vyrůstají v kůře barevně odlišné korkové pruhy, viditelné nejvíce v bezlistém stavu větví.
V minulosti se brsleny využívaly v lidovém léčitelství. A protože je dřevo brslenů žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla. Z rozdrcených plodů se údajně připravovala mast na léčení vší.
Přesazování snáší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Důležitá je pak dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě. Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, a to zvláště v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Brslen