CENA PŘÍSTROJE NA ODVLHČENÍ ZDIVA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Systém pro vysoušení zdiva a odvlhčení objektů je založen na elektrofyzikálním principu osmózy. Pomocí ve zdivu instalovaných katod a anod je permanentně vytvářeno umělé elektromagnetické pole, které zabraňuje zpětnému vzlínání vlhkosti do konstrukcí objektu.
Elektroosmóza
Elektrofyzikální metoda sanace vlhkosti, respektive metoda elektroosmózy, je známá více než 100 let. Bezkontaktním a neničivým způsobem zabezpečuje vznik potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva. Potencionální rozdíl mezi jednotlivými vrstvami ve zdivu vzniká působením elektrického pole na molekuly vody přítomné přímo ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch, přičemž se část vlhkosti odpaří. Vsakující voda naráží na silové působení elektrického pole a část vody postupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Elektroosmóza je tedy fyzikální jev.
Metodu vysoušení vlhkého zdiva pomocí elektroosmotických zařízení lze použít ve všech případech, kdy je vlhkost způsobena kapilárním vzlínáním vody. Elektroosmóza však nepomůže tam, kde voda na zeď jednoduše přímo zatéká. Šířka zdiva, použitý stavební materiál ani technologicky těžko dostupná místa nebrání v použití tohoto jedinečného přístroje pro sanaci zdiva.
Vysušování je charakteristické pomalým náběhem, dokonce v první etapě v délce 2–6 měsíců může být zjevný nárůst vlhkosti v dané zóně, který vzniká postupným uspořádáním polarizovaných molekul vody ve zdivu. S postupem času je zjevný pokles vlhkosti až dosažení technologického minima pro dané zařízení, což je cca 2 % objemu vody ve stavební konstrukci, a to přibližně za dobu od jednoho roku do tří let. Pro představu: při maximální přesycenosti blížící se k 20 % objemu vody ve zdivu je na 1 m3 obsah vody 430 litrů! Dvouprocentní objem představuje vzdušnou vlhkost objemově dosahující 1,5–2,5 % na 1 m3 zdiva; suchý prostor je definovaný do 3 % objemových. Po ukončení aktivní doby vysušování udržuje přístroj vlhkost zdiva po celou svoji životnost na úrovni cca 1,5–2,5 %, což je z hlediska stavebního a životního zdivo ideálně suché.
V naší poradně s názvem OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Valda.
odhad ceny na dum o rozloze 70 m
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Na dům o rozloze 70 m2 budete potřebovat jeden přístroj OsmoDry za cca 60000 Kč. V ceně získáte bezplatnou pozáruční revizi instalovaného přístroje. Platí se 30000 při instalaci přístroje a dalších 30000 po dosažení suchosti zdiva. Pokud se nepodaří zdivo do několika měsíců odvlhčit, doplatek se neplatí.
OsmoDry využívá aktivní osmotechnologie, sloužící k neinvazivnímu a bezelektrodovému vysoušení zdiva. Přístroj díky ní zatlačuje vodu zpět do půdy, a tím zbaví vaše zdi vlhkosti. Nemusíte se obávat, že je osmotechnologie zdraví škodlivá, elektromagnetické pole je vytvářeno s ohledem na lidské zdraví a pro živé organismy je naprosto neškodné.
Funkčnost přístroje je založena na jevu, kterému se říká elektroosmóza. Systém OsmoDry díky ní nabízí sanaci bez stavebního zásahu do zdiva, celý problém je tedy vyřešen neinvazivně a bez komplikací. Odpadá tedy nutnost podřezávání zdiva nebo užití elektrod.
Zařízení generuje elektromagnetické pulzy, kterými působí na vlhkou stavbu. Takto vytvořené elektromagnetické pole ovlivňuje molekuly vody uvnitř zdiva a tlačí je dolů, zpět do zeminy. Díky tomuto principu nebyla sanace zdiva nikdy jednodušší. Stačí zařízení umístit do objektu – instalace spočívá v navrtání několika hmoždinek, na které se přístroj OsmoDry zavěsí. Pak už jen stačí zapojit do sítě a OsmoDry je plně funkční. Vysoušení zdí osmotechnologií je pohodlné řešení nepříjemných problémů. Pokud nechcete, aby bylo zařízení viditelné, lze je jednoduše přizpůsobit interiéru objektu.
Systém OsmoDry nabízí řešení u všech druhů stavebního materiálu, jako je cihelné zdivo, kamenné zdivo, tvárnice, betonové konstrukce, případně kombinované – smíšené zdivo. Lze jej použít u nadzemních i podzemních konstrukcí (přízemí stavby, sklepní prostory).
Podle referencí jsou zákazníci, kteří si přístroj OsmoDry pořídili, velmi spokojeni. Toto zařízení plní velmi kvalitně svůj účel.
Přístroj je i ekonomicky výhodný – oproti stavebním úpravám má minimální náklady na energii. OsmoDry má bezúdržbový provoz, systém je ekologický, účinnost má průměrně 15 až 20 let. Životnost zařízení je 25 let.
Ve svém příspěvku ZAPOJENÍ PŘÍSTROJE OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav navratil.
Dobrý den,
Zajimá mě vnitřní zapojení přístroje osmo dry.Jaké elektronické komponenty jsou
součástí tohoto přístroje s60% účinností.
Spozdravem.
M.Navrátil
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otop
Ve svém příspěvku 20% = 430 LITRŮ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Nějak si nedokáži představit, že 20% vlhkost zdiva představuje 430 litrů vody/m3 zdiva, z toho by vyplývalo, že při 100% vlhkosti by té vody muselo být 2150 litrů! Zároveň snad stále platí, že 1 m3 vody je 1000 litrů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
je to sice překvapivé, ale je to tak. Tady je odůvodnění: Správný koeficient pro vlhkost zdiva je následující: 1% vlhkost ve zdivu = až 25 l vody na 1 m3. Odkaz na koeficient je následující: https://www.hydroizolace-el…
V mém článku je uvedena vlhkost 20% s převodem vody 430 l vody. Podle výše uvedeného koeficientu by mohlo být uvedeno až 500 l vody.
Zdivo stále přijímá vlhkost a to díky klimatickým podmínkám, proto je tento koeficient, takto nastaven.
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radoslav.
Zdravím, po doporučení Osmodry kamarádem jsem se ho rozhodl vyzkoušel, jelikož jsem měl problémy s vlhkostí zdiva a musím říct, že lepší firmu jsem nikdy neviděl, opravdu kvalita, vlhkost pomalu ubývá.
Vysoušení stavebních konstrukcí zajišťuje elektronické zařízení o velikosti krabice od bot a příkonu 2,6 W, které bezkontaktním a nedestrukčním způsobem zabezpečuje vytvoření potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch a část se odpaří. Silové působení elektrického pole působí i proti vsakujícím silám a část vody prostupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Popsaná metoda je použitelná u každé stavby, nepoužívají se žádné destruktivní metody ani chemické produkty, které zásadně mění vlastnosti stavebních konstrukcí.
Průběh vysušování je sledován v technologicky odůvodněných intervalech 3–12 měsíců po dobu tří let a zaznamenán do měřicího protokolu, který zachycuje průběh vysušování, ale i technologické korekce, přemístění zařízení, změny vysílaného algoritmu. Negativní dopad na životní prostředí není znám. Generovaná výkonová úroveň přes vestavné zařízení je minimální, největší výkonová úroveň je 40 mW pp. Zařízení se po své instalaci stává pevnou součástí budovy a pracuje v nepřetržitém provozu.
Elektronické zařízení zabezpečuje bezkontaktním a nedestrukčním způsobem vytvoření rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva, a to působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu – tento jev se nazývá elektroosmóza.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Kolárová.
Vaši firmu jsem kontaktovala v loňském roce, bylo reagováno velmi brzy. Kontrola byla provedena 24. dubna 2019, naměřené výsledky ukazují ,že vlhost zdiva se snížila. Jsem velmi spokojená jak s vystupováním techniků, tak i s kvalitou provedené práce.Rozhodně budu tuto firmu doporučovat všem, kteří mají podobný problém.Kolárová Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil.
Tomuto systému se nedá věřit. Koupit si krabičku za 50 000 Kč a čekat jak zvládne odvlhčení. Ne to nemůže fungovat. Rád bych někoho navštívil a podíval se na ten zázrak.
Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:
Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.
Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.
Ve svém příspěvku OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sklenář.
Přeji dobrý den.Před rokem jsem použil chemickou injektáž v části mého domu,kde se projevovala vlhkost.Vlhkost po určitém čase zmizela(shruba přesně dle návodu a informací prodejce).Po roce se ovšem vlhkost opět projevila ve stejném rozsahu a místě.Jelokož je hodně vlhký rok,mám pocit,že je to zapříčiněno vzlínající vlhostí.Chtěl bych se zeptat zda je možné účinně použít princip Osmodry?Zbavit se opravdu takovéto vlhkosti?Děkuji za odpověď a zůstává s pozdravem Sklenář Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Andrle.
Ahoj chci se podělit o mé skušnosti s toutou metodou s odvlhceni.Je pravda že vlhkost zdiva za třičtvrtě roku se hodně snížila.Ale slibovali také že zatuchlost zmizí a s omítkami se nemusí nic dělat (blbost).Omítky museli pryč a po roce zatuchlost stále trvá,na toto to nepůsobí. Takže za mě vyhozené peníze
Cena osmotechnologie je v porovnání s náklady spojenými se stavebními úpravami relativně nízká. Cena produktu se skládá ze dvou částí, první část, cca 21 000 korun, se platí při instalaci a druhá částka ve výši 21 000 korun se platí po 6 měsících při následném měření a úspěšném fungování.
Cena zahrnuje profesionální konzultaci, měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, instalaci přístroje, trvalé a účinné odvlhčení přístrojem, opětovné měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, bezplatný a trvalý doživotní servis přístroje OsmoDry.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marci.
na odvlhčení domu jsi chceme nechat nainstalovat přístroj osmodry ,zajímalo by nás jestli tento přístroj používá někdo vnašem okolí Třemošná u Plzně a s kým by jsme se mohli spojit.
Při vrtání do zdiva je nejdůležitější rozhodnout se, budete-li vrtat s příklepem nebo bez příklepu. Do betonu a kamene je potřeba vrtat s příklepem, absolutně nejvhodnější jsou k tomu proto vrtací kladiva. Do cihly se vrtá také s příklepem a je jedno, použijete-li kladivo nebo vrtačku. Problém s příklepem a tvrdostí materiálu pak nastává u porothermu, sádrokartonu, obkladaček a dlaždic, které jsou podobné cihle, ale tažené nebo dírkaté. Je nutné zdůraznit, že vrtačka je opravdu nevhodná pro vrtání betonu. Sice kroutí vrtákem velmi rychle, ale nemá tak silný a pro beton potřebný příklep jako vrtací kladivo. Navíc nepříjemně „mlátí“ s obsluhou. Vrtací kladivo, patent společnosti Bosch, oproti tomu využívá díky pístu uvnitř mechanismu takzvaného aktivního příklepu (vrtačka má pasivní příklep – tlak se generuje díky síle vrtajícího). Kladivo s velkým výkonem a mnohem silnějším úderem než vrtačka tluče do materiálu samo bez námahy toho, kdo ho drží. Kladivo je navíc vybaveno momentovou spojkou, která odpojí vrták od motoru v okamžiku, kdy se zasekne v materiálu.
Vrtáky do zdiva, které mají tvrdokovový břit, se liší kvalitou zpracování a typem stopky, kterou jsou uchyceny ve vrtačce či kladivu. Je tedy důležité zvolit správný vrták podle stavebního materiálu, do kterého budeme vrtat – armovaný beton, beton a kámen, cihlová zeď. Pro vrtačky s klasickým sklíčidlem mají vrtáky válcovou nebo ve výjimečných případech šestihrannou stopku. Do vrtacích kladiv se upínají rychloupínacími sklíčidly SDS-plus, do těžkých kladiv pak SDS-max, do strojů SDS-quick. Tyto vrtáky mají podélné drážky pro vedení a pojištění vrtáku.
Vrtáky do betonu a cihly mají napájenou tvrdokovovou špičku se střechovitě broušeným hrotem. Tento typ vrtáku vrtá tím, že hrotem drtí vrtané zdivo a otáčky jsou pak potřeba jen na odvádění drtě z otvoru. Problémem pro kvalitní vrtáky není ani občasné navrtání armovacích želez. Profesionálové pro vrtání armovaného betonu používají čtyřbřité vrtáky, které jsou sice pomalejší, ale minimalizují riziko zaseknutí v materiálu.
Pro vrtání bez příklepu stavebních hmot, jako je porotherm, sádrokarton nebo obkladačky se používají extrémně tvrdé „multiconstruction“ vrtáky. Vrták má také tvrdokovovou destičku, ale jiný tvar břitu než vrták do betonu. Není určen k příklepovému vrtání s velkým úderem, ale k postupnému odškrabávání materiálu. Při větším výkonu a v tvrdších materiálech se může přehřát a otupit, je proto dobré namáčet břity do nádobky s olejem. „Multiconstruction“ vrták provrtá cokoliv, ideální je také na rámy plastových oken, které se skládají z mnoha různě tvrdých materiálů.
Cihly POROTHERM 30 P D jsou určené pro omítané jednovrstvé vnější i vnitřní nosné zdivo tloušťky 300 mm. Lze je též použít pro vnitřní nosnou část vrstveného zdiva v kombinaci s tepelným izolantem a případně s dalšími cihelnými materiály tvořícími vnější ochrannou část zdiva. Zdění se provádí na klasickou vápenocementovou maltu.
Rozměry cihly jsou 247/300/238 mm (d/v/š), hmotnost 1 kusu je 15,4 kg.
V naší poradně s názvem HUBENÍ PLEVELE PÁROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Kde se dá koupit přístroj na hubení plevelů párou. Jednou jsem viděla takový pěkný, stál 899,- Kč, ale od té doby tento přístroj nemohu najít.Poradí někdo ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na hubení plevele párou stačí bežný parní čistič s tlakem do 4 atmosfér. I když jde o nejlevnější parní čističe, tak i přesto jejich cena překročí vámi uvedenou cenu 899 Kč a nejlevnější se dají pořídit od 1300 Kč. Tady je vidět seznam možných výrobků a jejich aktuální cenahttps://www.zbozi.cz/domaci…
Aktuální ceny telecího masa můžete vidět tady: telecí maso cena.
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 720 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu. Často se také nazývá telecí panenka.
Telecí hřbet –cena se pohybuje okolo 400–450 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 390 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 190 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 335 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 299 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo k
Snem mnoha zahrádkářů a zemědělců je mít rozkvetlou a upravenou zahradu nebo úhledné záhonky se zeleninou. Je radost, když se daří a zahrada vzkvétá. Občas se však najde nemilé překvapení v podobě krtků, kteří ničí vaši zahradu a vaše práce tak přijde nazmar. Pokud si pořídíte na zahradu odpuzovače či plašiče krtků, vaše zahrada může vzkvétat a vy už se nemusíte trápit rozvrtanou zahradou a krtinci, které krtek po sobě zanechá.
Pokud vás krásné počasí vylákalo do zahrady, jistě budete chtít svou zahrádku upravit podle svých představ. Snažíte se zahradu zvelebit, pracujete do setmění a následující den po probuzení spatříte hromady krtinců... Nejjednodušší a nejúčinnější možností je použít akustický odpuzovač krtků. Plašiče krtků se zakopou do záhonku do úrovně horního víka a nechají se působit. Plašič krtků působí až na ploše 1 000 m2.
Plašiče krtků jsou určeny k odpuzování škůdců žijících v půdě (zemině). Jak jasně vyplývá z názvu „plašič krtků“, je hlavním škůdcem, proti kterému je tento produkt určen, krtek obecný. Nicméně tento typ plašiče je určen i k odpuzování dalších škůdců, v tomto případě hlodavců, jako je hryzec, hraboš, rejsek, potkan, myš a podobně. V podstatě lze plašič krtků použít kromě krtka také proti všem druhům hlodavců žijících pod zemí.
Plašič krtků působí proti škůdcům pomocí nízkofrekvenčních signálů nebo i vibrací. Tyto signály jsou vlastně velmi hluboké zvuky, které se dobře šíří zeminou a pronikají tak do chodeb a nor, které pod zemí vytvořil krtek či hlodavci. Zvuky, které vytváří plašič krtků, jsou přerušovány jednak proto, aby se docílilo vyšší účinnosti plašiče, a jednak z toho důvodu, aby si krtek nebo hlodavci nezvykli na monotónní zvuk plašiče. Stále se opakující hluk, který samozřejmě krtek a hlodavci dobře slyší, škůdce trvale znervózňuje a znepříjemňuje jim pobyt v prostoru chráněném plašičem do té míry, že jej zpravidla po několika dnech opouštějí a stěhují se do míst, kam signál, který vytváří plašič krtků, již nedosáhne.
Plašiče krtků můžeme rozdělit na elektronické (síťový, bateriový, solární) a mechanické (většinou doma vyráběné).
Použití plašiče krtků je velmi jednoduché. Přístroj je nutné umístit do půdy. Některé typy plašičů se umisťují do půdy celé, to znamená, že se v zemině vyhloubí otvor, do kterého se vloží elektronický plašič krtků, a následně se plašič zasype a hlína kolem i nad ním se dobře udusá. Jiný typ plašiče krtků, se umisťuje do půdy pouze zčásti – opět se vyhloubí díra do země, ale jen tak hluboká, aby se do ní plašič krtků umístil ve správné výšce, zbytek
