Téma: 

cererit


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CERERIT

Cererit pro pokojové rostliny

Pro pokojové rostliny je vhodný Cererit Hobby, což je univerzální kapalné hnojivo:

  • složení: dusík-fosfor-draslík (5-5-5)
  • bezchloridové hnojivo
  • pro výživu ovoce, zeleniny, pokojových, balkónových a ostatních okrasných rostlin a chmelu
  • používá se k přihnojování v období vegetace
  • dávkování: 15 ml (víčko od lahve) nalijte do 4 litrů vody a promíchejte

Detail odstavce: Cererit pro pokojové rostliny
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: hnojení kaki

Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: www.ceskenapady.cz/c…

Zdroj: diskuze Hnojení kaki
Odesláno: 27.5.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: práce na zahradě, rytí, hnojit před rytím cereritem?

Prosím o radu, jestli před rytím na zimu použít CERERIT ,nebo cererit dát až na jaře před sázením.
Děkuji

Zdroj: diskuze Práce na zahradě, rytí, hnojit před rytím cereritem?
Odesláno: 2.11.2017 uživatelem Ficková Eliška
Počet odpovědí: 0

CERERIT

Co je to Cererit

Cererit je univerzální hnojivo (dusík-fosfor-draslík), které je namícháno v takovém poměru, aby bylo účinné na plodovou zeleninu i květiny a zároveň jim neškodilo. V době svého vzniku byl Cererit poměrně průlomový. Jednak neobsahoval chlór a naopak obsahoval hořčík a mikroprvky. Tím byl velmi univerzální a oblíbený. Složení „původního“ Cereritu: 11 % N, 9 % P, 14 % K, 12 % Ca, 1 % Mg, síra, bór, mangan, měď, molybden, zinek. Cererit je hnojivo téměř na cokoli (od ovoce a zeleniny po okrasné dřeviny) a lze jej použít skoro kdykoli (před sezónou i v sezóně), protože působí rychle a krátce, jeho používání na podzim a v zimě postrádá smysl. Cererit má oproti hojně používanému NPK tu výhodu, že draslík v něm obsažený je v síranové formě a ne ve formě chloridové. Některé rostliny totiž chlor nesnáší.

Detail odstavce: Co je to Cererit
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak a čím správně hnojit trávník

Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?

Zdroj: diskuze Jak a čím správně hnojit trávník
Odesláno: 23.2.2017 uživatelem Antonín
Počet odpovědí: 0

CERERIT

Složení cereritu

Hnojiva řady Cererit jsou bezchloridová, granulovaná a obsahují stopové prvky, které jsou určené zejména k hnojení ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin. Hnojiva Cererit se používají při jarní přípravě půdy před setím a sázením rostlin, dále pro přihnojování během vegetace. Cererit se aplikuje rozházením na hnojenou plochu a následným zapracováním do půdy. Hnojení během sezóny provádějte za suchého počasí, aby granule neulpěly na mokrých listech rostlin. Cererit je rozpustný ve vodě, takže ho lze použít i jako kapalné hnojivo. Při hnojení je vždy lepší použít menší dávku hnojiva a výživu rostlin provádět častěji, protože předávkování by mohlo rostliny poškodit. Vyšší dávka hnojiva tohoto hnojiva před výsadbou zajistí důkladné základní vyhnojení půdy. Cererit je nejen hnojivo bezchloridové, ale i nedusíkaté. Dusík je tu obsažen jako NH4- iont (8 %). 13 % tvoří fosfor v podobě P2O5, 11 % draslík jako K2O, k tomu asi 2 % hořčík coby MgO. Tím, že Cererit neobsahuje chlor ani dusičnany, je opravdu určen pro specifickou výživu.

Detail odstavce: Složení cereritu
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015

SLOŽKY HNOJIV

Hotové hnojivo Cererit

Cererit je kombinované bezchloridové granulované hnojivo se stopovými prvky určené k výživě ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin. Obsahuje základní živiny (dusík, fosfor, draslík), dále hořčík a stopové prvky (bór, molybden, zinek, měď). Svým složením patří Cererit ke komplexním hnojivům zajišťujícím rostlinám všechny důležité živiny potřebné pro jejich vývoj a růst. Z celého sortimentu průmyslových hnojiv je Cererit nejpoužívanější hnojivo mezi zahrádkáři a pěstiteli. Aplikuje se rozmetáním a zapracováním do půdy při její přípravě k setí nebo sázení a přihnojování během vegetace. Doporučuje se rozdělit dávku hnojiva v poměru 2/3 dávky před výsadbou (základní hnojení) a 1/3 dávky k přihnojení během vegetace. Po rozpuštění je vhodný k hnojení zálivkou.

Velmi účinné je toto hnojivo při hnojení košťálovin, kořenové zeleniny, plodové zeleniny, brambor a okrasných rostlin. U ovoce je vhodné pro jádroviny, peckoviny, drobné ovoce a chmel.

Detail odstavce: Hotové hnojivo Cererit
Zdroj: Složky hnojiv
Zveřejněno: 24.3.2014

CERERIT

Návod na použití

Celkovou dávku hnojiva se doporučuje rozdělit v poměru 2/3 před výsadbou a zbylou 1/3 dodat jako hnojení během vegetace. Cererit není potřeba rozpouštět, rostliny si s granulkami dobře poradí. Jen je potřeba je kolem rostlin dobře zapravit do půdy. Nehrozí tak ani vyplavování hnojiva deštěm. Nesprávné použití a porušování bezpečnostních pokynů může vést k ohrožení zdraví. Při práci s hnojivem Cererit je zakázáno jíst, pít a kouřit. Aplikace by se měla provádět tak, aby došlo k zamezení styku s kůží, sliznicemi a s očima. Doporučeno je používání vhodného ochranného oděvu a ochranných rukavic. Při styku s kůží je nutné postižené místo neprodleně omýt velkým množstvím vody. V případě zdravotních komplikací a po zasažení očí vyhledejte lékařskou pomoc.

Detail odstavce: Návod na použití
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015

KDY SÁZET TÚJE

Výsadba tújí – vzdálenost

Túje se sází po 33 cm, od prvního metru potřebujeme 4 túje, dále už jen 3 ks na metr. Hnojení tújí se provádí od května do srpna každé tři týdny až měsíc; použít můžete například Konifer dle návodu, dále NPK či Cererit.

Detail odstavce: Výsadba tújí – vzdálenost
Zdroj: Kdy sázet túje
Zveřejněno: 13.2.2019

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Hnojení

Túje hnojíme v období od května do srpna třeba každý měsíc. Poté už nehnojíme, protože rostlina musí také odpočívat. K hnojení můžeme použít například Cererit, NPK, koňský hnůj nebo kravský, ale u něj pozor, musí být dostatečně rozložený. Pokud máte domácího mazlíčka (psa), dejte si pozor, aby vám na stromky nemočil, protože tím stromek spálí a ten uhyne. Budete nuceni ho vykopat a vysadit nový.

Detail odstavce: Hnojení
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

CERERIT

Dávkování

Dávkování lze předpokládat podle nároků rostlin na 1 ha:

  • košťáloviny: 800–1500 kg
  • kořenová zelenina: 600–1200 kg
  • plodová zelenina: 600–1000 kg
  • listová zelenina: 400–600 kg
  • cibule: 700–1 000 kg
  • jádroviny a peckoviny: 800–1 000 kg
  • drobné ovoce: 600–700 kg
  • okrasné rostliny: 250–500 kg

Doporučené dávkování Cereritu na 1 m2 plochy za rok:

  • košťálová zelenina: 40–100 g
  • kořenová zelenina: 20–60 g
  • plodová zelenina: 40–60 g
  • brambory: 30–50 g
  • jádroviny: 50–60 g
  • peckoviny: 30–50 g
  • drobné ovoce: 30–100 g
  • chmel: 20–60 g
  • okrasné rostliny: 10–30 g

Detail odstavce: Dávkování
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015

PŘEVISLÉ JAHODY

Hnojení jahod kuřinci

Můžeme jistě konstatovat, že základem pro kvalitní růst jahod je nejenom kvalitní sazenice, ale také dostatek živin a pravidelné zavlažování jahodníků. Z hlediska hnojení je pro růst velmi důležitý dusík. Ideální je proto hnojení klasickým kompostem, chlévským hnojem nebo kuřinci. Hnůj je třeba aplikovat již v podzimním období. Samotný kompost stačí k jahodám přiložit až při jejich výsadbě. U převislých jahod je tomu ale poněkud jinak. Hnůj k nim budeme přikládat asi těžko. Ideální volbou je tedy rašelina a nějaké hnojivo určené pro plod a květ, nejčastěji používaným je například Kristalon.

Přihnojování má samozřejmě vliv na velikost a množství plodů. Pamatujte ale, že živiny z truhlíku nebo květináče jahodník brzy vyčerpá a bohaté úrody se dočkáte jen pravidelným hnojením. Než jahodníky zasadíte do truhlíku, je dobré si předem připravit výživnou zeminu. Zapravte do půdy buď některé komplexní hnojivo, jako je Cererit, nebo v tuto chvíli můžete použít i kuřince či slepičince, nabízené rovněž v granulovaném stavu. Nechte nějakou dobu odpočinout, poté zeminu nasypejte do vybraných nádob a zasaďte jahodníky. Od dubna do začátku srpna můžete dobře zakořeněné rostliny týdně přihnojovat tekutým hnojivem. Po začátku srpna již nehnojte, aby rostliny vstoupily do zimy plně vyzrálé. K přihnojování jahod se nejčastěji používá ledek vápenatý nebo Cererit, můžete použít i Fragarin nebo ve vodě rozpustný Kristalon. Veškerá hnojiva používejte dle návodu na obalu. Jahodník vždy přihnojujte velmi opatrně tak, aby se hnojivo nedostalo na rostlinu, protože by mohlo dojít k popálení listů. Podruhé přihnojujte po sklizni.

Jahodník je rovněž náročný na dodávky vápníku, hořčíku a železa, jehož nedostatek vyvolává žloutnutí listů. Kvůli citlivosti na chlór používejte pouze bezchloridová NPK hnojiva a draselná hnojiva bez chlóru.

A také nezapomeňte, že kromě vydatné výživy má jahodník vysoké nároky na zavlažování. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá na období mezi květem a dozráváním plodů.

Detail odstavce: Hnojení jahod kuřinci
Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014

KDY SÁZET TÚJE

Jak vypěstovat pěkné túje

Cupressocyparis leylandii je rychle rostoucí túje nejen na živé ploty. Má přírůstek 0,8–1,2 m za rok a možnost neomezeného sestřihování a tvarování. Je svěže zelená po celý rok, neprosychá, nerezaví a nevytváří šišky.

Sázet je možné na jaře i na podzim, na podzim je více vláhy, takže lépe zakoření, první zimu je vhodné rostliny přikrýt chvojím, aby nedošlo k poškození mrazem. Při jarním sázení je nutné pravidelně zavlažovat, aby nedošlo k přeschnutí sazenic a zastavení růstu. Doporučuje se sázet na vzdálenost 40 cm. Výška sazenic při prodeji je 30–40 cm, od plotu se sází minimálně 0,8–1 m.

Na hnojení je vhodné použít Cererit nebo Hydrokomplex na začátku vegetace, růst se podstatně zrychlí pravidelnou závlahou v době sucha s přídavkem Kristalonu v zálivkové vodě.

První dva roky není třeba nijak upravovat, pouze vyvazovat k opoře, aby sazenice rostly rovně. Po dosažení požadované výšky zakrátíme růstové vrcholy a zakracujeme rychle rostoucí boční výhony. V dalších letech stříháme podle potřeby do tvaru, který požadujeme.

Obecně je se stříháním tújí lepší počkat, až keř dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat je 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Túje můžeme nechat v klidu růst a zastřihnout je můžeme již po roce od výsadby.

Detail odstavce: Jak vypěstovat pěkné túje
Zdroj: Kdy sázet túje
Zveřejněno: 13.2.2019

PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU PRO ZAČÁTEČNÍKY

Pěstování česneku ze sadby

Česneku se nejlépe daří v hlubších a spíše lehčích půdách s dobrým obsahem humusu. Pozor, tato plodina nesnáší zamokření. K pěstování česneku vždy zvolte slunné místo. Abyste předešli přenášení chorob a škůdců, sázejte česnek po sobě nejdříve za 4 až 5 let. Také se doporučuje nepěstovat ho na záhonech, kde se předtím pěstovaly brambory, cibule, pórek či rajčata.

Nejméně měsíc před výsadbou je dobré půdu hluboko zrýt (cca 30 cm), aby se slehla, česnek dobře zakořenil a přes zimu nevymrzl. Pro jarní výsadbu je potřeba půdu zrýt už na podzim. Na jaře, a to ihned jakmile půda oschne, ji pouze nakypřete do hloubky 10 cm a urovnejte její povrch. Před výsadbou půdu vyhnojte. Doporučuje se Cererit. Pozor, přímé hnojení chlévským hnojem česnek nesnáší, stejně jako přehnojení dusíkatými hnojivy.

Některé odrůdy česneku potřebují projít obdobím chladu, proto již v listopadu rozdělte hlavičky (paličky) na jednotlivé stroužky a ty zasaďte do půdy ve vzdálenosti 15 cm od sebe do 8 cm hlubokých řádků. Pro sázení si tedy můžete vybrat dvě období – od března do dubna nebo na podzim v říjnu (záleží na vybrané odrůdě). Pro pěstování je důležitý dobrý a zdravý česnek. K výsadbě používejte velké a zdravé obvodové stroužky. Nepoužívejte žádnou paličku ze zásob kuchyně nebo přivezenou z dovolené. Raději kupte sadbový česnek ve specializovaném obchodě.

Během vegetace půdu kypřete a odstraňujte plevel. Zalévejte jen v období velkého sucha. Ve stadiu dvou listů můžete česnek mírně přihnojit Cereritem. Pokud objevíte zakrnělé rostliny, budou pravděpodobně napadeny háďátkem (o tomto škůdci viz níže) – ihned je celé vyryjte a spalte.

Detail odstavce: Pěstování česneku ze sadby
Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky
Zveřejněno: 24.7.2015

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Kdy a jak

Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.

Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.

Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.

Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.

Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.

Jiná možnost výsadby spočívá v tom, že při výsadbě rozložíte kořenovou soustavu stromků do jámy, prosypete ji sypkou zeminou a mírně stromkem potřepáváte, aby se zemina dostala mezi kořeny. Když máte jámu asi ze 3/4 zasypanou, půdu přišlápněte, aby ke kořenům pevně přilnula. Než přihrnete zbývající zeminu, stromek zalijte. Nakonec zbývající kyprou zeminou jámu doplňte a již ji nepřišlapujte. Nakypřená vrstva (hrůbek) chrání kořeny před přílišnou ztrátou vody a proti mrazům. Jakmile koncem zimy pomine nebezpečí silnějších mrazů, hrůbek odhrňte.

Kmeny první rok ničím nenatírejte. Alespoň první rok je nutné okolí stromků udržovat v bezplevelném, nezatravněném stavu. Pro dobré prospívání a růst je vhodné toto dodržovat i v následujících letech. Platí to obzvláště pro drobné ovoce. V trávníku rostou a rodí podstatně méně.

Přímo do jámy nedávejte umělá hnojiva nebo vápno. Nedávejte ani hnůj nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě. Toto by byla vážná chyba vedoucí k úhynu stromku. V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne. Umělými hnojivy (NPK, Cererit) přihnojujte až začátkem června. Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve, třeba v polovině května.

Detail odstavce: Kdy a jak
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017