Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
FAQ – často kladené otázky
Proč ostružiny nedozrávají?
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.
Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
Nejčastější chyby při pěstování ostružin
Jak zabránit chorobám ostružin
Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
omezení chorob
odstranění napadených výhonů
podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
Kdy řezat ostružiny
Prevence chorob ostružin
Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovník ostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
Proč ostružiny nedozrávají
Vlnovník ostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob. Naopak such
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, ale přesto existuje několik chorob a škůdců, které se v zahradách objevují pravidelně. Tyto problémy mohou výrazně snížit úrodu nebo zhoršit kvalitu plodů.
Mezi nejčastější patří:
vlnovník ostružiníkový
roztočík malinový
bejlomorka ostružiníková
rzivost ostružiníku
rez ostružinová
Tyto problémy mají společnou jednu věc – většinou se rozvíjejí pomalu a první příznaky jsou nenápadné. Právě proto je důležité keře pravidelně kontrolovat.
Ukázka typického napadení ostružin chorobami a škůdci.
Co o chorobách ostružin říkají zahradnické studie
Podle zahradnických výzkumů patří mezi nejčastější problémy ostružin především houbové choroby listů a napadení roztoči. Tyto problémy se objevují zejména v hustých porostech, kde je omezené proudění vzduchu.
Odborníci také upozorňují, že velkou roli hraje správná prevence. Pravidelný řez, dostatek světla a odstranění napadených částí rostlin může výrazně snížit výskyt chorob ostružiníku.
Odborné zdroje a doporučení
Informace o chorobách ostružin vycházejí z praktických zkušeností pěstitelů i z odborných zahradnických zdrojů.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Fotografie zasychajících ostružin na keři, část plodů seschlá a deformovaná.
Moje zkušenost se zasycháním ostružin
Jedno léto jsem si všiml, že velká část plodů na keři začala zasychat ještě před dozráním. Nejprve jsem měl podezření na chorobu, protože listy byly mírně skvrnité.
Po několika týdnech jsem ale zjistil, že hlavní příčinou bylo dlouhodobé sucho. Po zavedení pravidelné zálivky se během další sezóny problém výrazně zlepšil a plody dozrávaly normálně.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Nejčastější chyby při pěstování ostružin, které způsobují choroby
Mnoho pěstitelů se domnívá, že choroby ostružin jsou způsobeny pouze škůdci nebo houbami. Ve skutečnosti ale velká část problémů vzniká kvůli chybám při pěstování. Rostlina oslabená špatnou péčí je mnohem náchylnější k napadení chorobami i škůdci.
Právě proto se vyplatí zaměřit nejen na ochranu proti chorobám, ale také na správnou péči o keře.
Příliš hustý porost
Jednou z nejčastějších chyb je příliš hustý porost ostružiníku. Pokud je keř přerostlý a neprořezaný, proudění vzduchu mezi výhony je omezené.
V takovém prostředí se velmi snadno šíří houbové choroby, zejména rzivost ostružiníku nebo různé skvrnitosti listů.
Ostružiny mají během tvorby plodů poměrně vysokou potřebu vody. Pokud je léto suché a rostlina nemá dostatek vláhy, plody mohou začít zasychat nebo nedozrávat.
Mnoho pěstitelů začne problém řešit až ve chvíli, kdy je napadena většina keře. Přitom například rzivost ostružiníku lze poměrně snadno zastavit, pokud se zasáhne včas.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.
Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing.Josef Mikulec.
Na stvolech beztrnných ostružin se začaly objevovat tmavé fleky hned od země někdy až do výše jednoho metru. Jak se dají odstranit.
Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.
Ostružinová marmeláda
Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové
Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.
Džem z ostružin
Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal
Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.
V naší poradně s názvem CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Horálková.
Dobrý den, neví prosím někdo, co způsobuje nedozrání ostružin?. Plodů bylo hodně, ale nedozrávaly. Poškození nebo napadení jsem žádné neviděla. Fotku nemám. Děkuji za odpověď. Horálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.
Jako ochranu je možné použít přípravek Agro NATURA Rock Effect. Cena: https://www.zbozi.cz/hledej…
Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.
Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.
Dobrý den
máme krásné, silné rostliny ostružin. Během krátké doby jim zmavly stonky jak vidíme na obrázku. Velmi pomalu a málo raší nové listy. Prosím o radu. děkuji
Černání rajčat na špičce (pupku) rajčete obvykle neznamená žádnou chorobu, ale jde o důsledek nedostatečné výživy, konkrétně o nedostatek vápníku. Tato porucha pak postihuje plody, které se deformují, a na jejich špičce se objevuje černá skvrna. Méně náchylná jsou rajčata třešňová.
Pokud rostlinu pravidelně přihnojujete, neměli byste se s tímto problémem setkat. Pokud se ale černání rajčat objeví, můžete rostliny ošetřit přípravky pro výživu vápníkem. Nezapomínejte rostliny pravidelně zalévat. Také používáním dvousložkového Kristalonu Zdravé rajče a paprika podobnému projevu na plodech lze předejít. Plody, které jsou již poškozeny, jsou bohužel na vyhození, nedají se ošetřit. Přesto neváhejte s použitím uvedeného Kristalonu, ochráníte tak plody, které teprve začnou vznikat. S hnojením Kristalonem je třeba začít již při zakládání prvních květenství a zálivku pravidelně opakovat v týdenních intervalech. Jeden týden jedna složka, druhý týden druhá. Hnojit můžete celou sezonu. Používání tohoto přípravku je velmi snadné, jde o vodorozpustné hnojivo, takže se dle návodu sype přímo do konve s vodou a roztok je velmi rychle připravený. Součástí balení jsou dva sáčky a odměrka. Jestliže se už u vás černání plodů objevilo, aplikuje toto hnojivo přímo na list. Ale při pravidelném používání v podobě zálivky by se tento problém objevit neměl.
Zde se můžete podívat, jak se vypadá takový problém s černáním plodů rajčat: černání rajčat foto.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Nedozrávání ostružin může mít několik různých příčin. Nejčastěji jde o kombinaci škůdců, nedostatku vody nebo nevhodných pěstitelských podmínek.
Následující tabulka pomáhá rychle určit pravděpodobnou příčinu problému.
Příčina
Jak ji poznat
Řešení
vlnovník ostružiníkový
část plodu zůstává červená
jarní postřik proti roztočům
nedostatek vody
plody jsou malé a tvrdé
pravidelná zálivka
pěstování ve stínu
pomalé dozrávání plodů
více slunečního světla
nedostatek živin
slabý růst keře
hnojení
Moje zkušenost s nedozráváním ostružin
Na vlastní zahradě jsem si tohoto problému poprvé všiml před několika lety. Plody začaly dozrávat jen částečně a část ostružiny zůstávala červená. Nejprve jsem si myslel, že jde o nedostatek vody.
Po bližším prozkoumání jsem ale zjistil, že většina plodů má typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po jarním postřiku proti roztočům se problém během další sezóny výrazně zlepšil.
Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.
K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.
Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
Jak na to: ochrana ostružin před chorobami a škůdci
Ochrana ostružin před chorobami a škůdci není složitá, pokud se dodržuje několik základních pravidel. Důležité je především včas rozpoznat první příznaky problémů a reagovat ještě před tím, než se choroba rozšíří na celý keř.
Pravidelně kontrolujte keře. Nejlepší prevence je včasné odhalení problému. Během vegetace se vyplatí alespoň jednou za dva týdny zkontrolovat listy, plody i výhony. Pokud se objeví skvrny na listech nebo deformované plody, je dobré začít řešit příčinu co nejdříve.
Provádějte pravidelný řez ostružin. Staré výhony je potřeba každoročně odstranit. Prořezání keře zlepšuje proudění vzduchu a výrazně snižuje riziko houbových chorob.
Zajistěte dostatek vody. Nedostatek vláhy je častou příčinou zasychání plodů. Během suchých období je vhodné ostružiny pravidelně zalévat, zejména v době tvorby plodů.
Používejte postřiky v pravý čas. Některé škůdce je možné účinně potlačit pouze v určitém období roku. Například roztoče je nejlepší ošetřit na jaře, zatímco houbové choroby je potřeba řešit při prvních příznacích.
Odstraňujte napadené části rostlin. Pokud se objeví listy se skvrnami nebo poškozené plody, je dobré je co nejdříve odstranit. Tím se výrazně sníží množství infekce v porostu.
Tento postup je vhodný pro většinu zahrad. Pokud se dodržuje pravidelně, většina chorob ostružin se objeví jen výjimečně.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.
V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.
Vizuální diagnostický klíč chorob ostružin podle části rostliny
Velmi často pomůže jednoduché pravidlo – podívat se, která část rostliny je poškozená. Podle listů, plodů nebo výhonů lze poměrně přesně odhadnout příčinu problému.
Problémy na listech ostružin
Pokud se na listech objeví skvrny nebo barevné změny, jde většinou o houbovou chorobu. Typickým příkladem je rzivost ostružiníku, která se pozná podle oranžových skvrn.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď, ale postřik Sumithion super, který uvádíte jako vhodný na roztočíka malinového již nevyrábějí.
V dnešní době je mnoho postřiků, ale jaký je ten pravý.
Děkuji Vám a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Mospilan a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.
Černání plodů ořešáku se může projevovat různými způsoby. U některých stromů zčerná pouze zelené oplodí, u jiných postupně tmavne celý plod a v krajním případě se znehodnotí i samotné jádro.
Nejčastěji si všimnete, že:
plody mají tmavé skvrny už během léta,
zelené oplodí měkne, slizovatí nebo zapáchá,
ořechy černají až po spadnutí na zem,
plody zčernají při sušení nebo skladování.
Pro lepší představu, jak jednotlivé projevy vypadají v praxi, si můžete prohlédnout fotografie:
Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.
Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.
