ČERNÝ BEZ BOBULE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Amelanchier lamarckii, česky muchovník Lamarckův, je v poslední době čím dál populárnější rostlina, a to zejména pro své zdravé letní ovoce. Jedná se o opadavý větší keř či nízký strom. V našem článku se podíváme jak si vypěstovat chutné plody muchovníku a také jak je zpracovat a zavařit.
Foto: Maxime Laterreur
Uskladnění a konzervace muchovníku
Amelanchier recepty
Jak čistit ovoce před skladováním
Rozložte čistý, suchý froté ručník na šikmý povrch, například na prkénko na krájení, s jedním koncem podepřeným několik centimetrů nad druhým. Jemně srolujte bobule po ručníku; většina nečistot a listů se při kutálení bobulí uchytí na ručníku. Čerstvé bobule by měly být skladovány zakryté v chladničce, kde vydrží až jeden týden.
Jak zmrazit muchovník
Chcete-li bobule muchovníku zmrazit, naskládejte suché, čerstvé bobule v jedné vrstvě na plech na pečení a vložte do mrazničky. Po zmrazení přendejte bobule do mrazicích sáčků nebo nádob. Zmrazené plody muchovníku skladované ve vzduchotěsných nádobách při teplotě pod -18 °C vydrží až dva roky.
Jak usušit muchovník
K sušení muchovníku vyberte pevné, suché bobule. Ponořte je na několik sekund do vroucí vody, aby jejich slupka popraskala. Na plochý plech překrytý plátýnkem nebo lehkou mušelínovou tkaninou ovařené bobule rozložte a umístěte plech na slunce. Sušte na slunci dva dny, jednou nebo dvakrát otočte, poté tác umístěte do stínu na teplé a suché místo a nechte bobule odstát, dokud nebudou na dotek kožovité. Chcete-li bobule sušit v sušičce, rozložte je na otevřené síto a sušte stejně jako ostatní bobule podle pokynů k sušičce. Sušení v troubě je také možné, ale musí se použít velmi nízká teplota (60 °C) a dvířka trouby musí zůstat mírně pootevřená, aby mohla unikat vlhkost. Usušený muchovník skladujte na chladném a suchém místě. Používejte jako rozinky.
Jak extrahovat šťávu
Smíchejte 11 hrnků bobulí a 1 hrnkem vody. Bobule rozmačkejte. Přiveďte k varu a vařte 10 minut na mírném ohni. Sceďte přes několik vrstev gázy v cedníku. Nechte šťávu okapat do misky. Aby šťáva z muchovníku zůstala čirá, gázu neotáčejte ani nestlačujte. Pro dlouhodobé skladování by šťáva měla být zmrazena nebo konzervována.
Zavařování šťávy z muchovníku
Jak zavařit muchovník? Nejdříve sterilizujte zavařovací sklenice. Šťávu za občasného míchání zahřívejte, dokud nezačne vřít. Nalijte ji do horkých sterilních sklenic a ponechte 6 mm volného prostoru nad šťávou. Otřete okraje sklenic. Upevněte víčka a zpracujte v zavařovacím hrnci s vroucí vodou. Půllitrové nebo litrové sklenice nechte zavářet 5 minut.
Jak připravit pyré z muchovníku
Vložte 4 hrnky bobulí do mixéru a mixujte, dokud nezískáte konzistenci hustého pyré. Pro dlouhodobé skladování by mělo být pyré hned zmrazeno. Zavařování není bezpečnou metodou pro uchovávání pyré z muchovníku.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada Šedá.
víno pěstuji ve skleníku a letos se scvrkávají bobule jsem z toho nešťastná a nevím co s tím asi už bude pozdě prosím o radu. Děkuji
Zralé bobule rakytníku řešetlákového jsou obvykle jasně oranžové a objevují se v hustých shlucích podél větví keře. Kdy sklízet? Rakytník je zralý a připraven ke sklizni od pozdního léta do podzimu, přičemž některé odrůdy dozrávají dříve než jiné. I když se dá sklízet, když jsou plody žluté, je nejlepší je nechat, dokud nezískají sytější oranžovou barvu.
Barva rakytníku
Zralý rakytník má bobule zářivě oranžové, i když se mohou pohybovat od světle žluté až po tmavě oranžovou, v závislosti na odrůdě a stupni zralosti.
Tvar a velikost
Plody zralého rakytníku jsou malé, kulaté a často rostou v hustých shlucích, připomínajících kukuřičné klasy.
Textura
Zralé bobule jsou šťavnaté a křehké, takže při sběru náchylné k prasknutí.
Čas
Bobule rakytníku řešetlákového obvykle dozrávají od konce srpna do září, přičemž některé odrůdy dozrávají dříve nebo později.
Doba sklizně
Nejlepší je sklízet zralý rakytník, když jsou bobule tmavě oranžové a než přezrají a změknou. Toto období trvá asi tak týden.
Rozdíly ve zralosti
Různé odrůdy rakytníku mají různou dobu zralosti, některé dozrávají až o měsíc dříve nebo později než jiné.
Sklizeň rakytníku
Keře rakytníku mají ostré ostny, proto je při sklizni nezbytné nosit rukavice a ochranný oděv. To stěžuje sběr malinkatých plodů. Navíc zralé bobule jsou křehké a při sběru mohou snadno prasknout, proto zvažte použití zahradnických nůžek k odstřižení celých větví a jejich zmrazení pro snazší odstraňování bobulí.
Proč některý rakytník nemá plody
Rostliny rakytníku jsou dvoudomé, což znamená, že samčí a samičí květy jsou na oddělených rostlinách. Bobule produkují pouze samičí rostliny.
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete být v klidu. Vinná réva vytváří své plody z vody a slunce. Z půdy příliš živin nepotřebuje. Jesli chcete hnojit, tak teď na začátku vegetačního období zapravte do zeminy kolem roslin hnůj a nebo kompost z trusu domácích zvířat. Rostliny pak zalévejte pouze ke kořenům. Vše ostatní je již v rukou přírody a štěstí.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vrtěl Alois.
Vážený pane,prosím o radu.Mám již třetím rokem hlavu vinné révy odrůdu Padarok.Tato odrůda ma velké střapce a velké bobule.V loňském roce vzniklo na odrůdě padlí- oidum.Prováděl jsem postřik discusem v červenci a v srpnu,ale to již asi bylo pozdě.Některé bobule byly velmi malé,měly šedý povlak a začaly praskat.Bylo po nich.Kdyby jste mi mohli poradit kdy a kterým post4ikem mám révu stříkat.Postřiky na padlí jsou discus,kvadris zato,topas a letos mi v obchodě nabídli Dynali,že je proti padlí,hnilobě a červené spále,ale má se použ
8ít jen dvakrát do roka.Jeden známý mi radí,že mám provadět postřik častěji,když jsou vlhká rána.Odrůdu mám umístěnou na jihozápad.Děkuji Vám za radu.
Kdy se rozhodnout pro sklizeň už tedy víme. Řeknete nám něco ke sklizni samotné?
Mluvit o možných způsobech sklizně má význam především pro velké pěstitele. Malovinař to má mnohem jednodušší. Nicméně některé obecné zásady by měl znát také. Ještě se k nim vrátím. Nejprve tedy ke sklizni na zahrádkách. Tam mají pěstitelé několik keřů či několik desítek keřů. Do zahrádek většinou vybíráme stolní odrůdy, které budeme používat coby ovoce. V takovémto případě budeme sklízet probírkou, tedy sklidíme jen to, co v nejkratší době spotřebujeme. Když hrozny někomu nabídneme a některé bobule na nich ještě nebudou dostatečně vyzrálé, pokazíme si tím renomé vinařského pěstitele. Budeme tedy pečlivě vybírat hrozny nejvyzrálejší. Tím, že odebereme ty nejzralejší hrozny, dáváme šanci hroznům zbývajícím na keři, aby ještě nějakou dobu mohly dozrávat. Takže se stolními odrůdami asi nebude problém.
Pokud jsme si vysadili na zahrádce odrůdy moštové, problém při určení termínu sklizně nastat může. Například proto, že jsme zvolili příliš velké zatížení při řezu. (To znamená počet oček, které jsme nechali po řezu na keři, což určuje míru pravděpodobné budoucí sklizně.) Pokud tedy na keři ponecháme příliš mnoho hroznů, cukernatost neroste podle našich představ, a hlavně se nebudou přirozeně odbourávat kyseliny. Každému, kdo chce sázet révu, předem doporučuji, aby si rozmyslel, co s vypěstovanými hrozny moštových odrůd hodlá dělat, pokud z nich nechce vyrábět víno. Hrozny se samozřejmě dají prodat, avšak těmto obchodům se daří jen ve vinařských oblastech, kde sídlí také výrobci vín. Samozřejmě, že dobře vyzrálé hrozny moštových odrůd se také dají konzumovat. Ale takový hrozen už na stole tak dobře nevypadá. Také je možné dělat z hroznů kompoty, ale opět se zde lépe uplatní odrůdy stolní. Jednak takový kompot lépe vypadá, je-li vyroben z větších bobulí, a jednak stolní odrůdy mají dužninu chruplavější, mohli bychom říci „masitější“ (kdysi tento výraz používali pěstitelé třešní), a tak lépe snáší teploty při sterilizaci. Mimochodem, na pohled velmi dobře vypadají tzv. melanž kompoty – jsou z více odrůd či dokonce kombinované s jiným ovocem. Je však potřeba ohlídat, aby šlo o velmi šetrnou sterilizaci.
Na co hlavně by měli dbát ti, kteří pěstují hrozny výhradně pro výrobu vína?
Zásadně se nesklízí za deště. Není to pouze z ohleduplnosti vůči sběračům neboli česačům, ale především proto, aby dešťová voda nenatekla do sběrných nádob, protože by tak nařeďovala mošt a tím bychom si snižovali cukernatost. Při sklizni je dobré s hrozny zacházet asi jako při sklizni jablek – ta se také musí opatrně ukládat, jinak by se mohla pomačka
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Dobrý den, taky jsem na tom stejně, že už bych nejraději rakytník otrhala ,ale jak čtu tak je na něj brzo? .V minulém roce jsem ho nechala déle a pak byl problém ho otrhat,protože praskal a vytékala šťáva.Jinak marmoška byla luxusní :)větvičky stříhat nemůžu z důvodu,že plody mám hned u kmenu ,tak to bych o něj přišla...tak jdu hledat další reference jak na to ...
Ostružiny mohou vypadat suché nebo scvrklé z několika důvodů, včetně nedostatečného množství vody během vývoje plodů, houbových chorob, jako je antraknóza, nebo dokonce přirozených výkyvů v zrání. Problémy s opylováním nebo vysoké teploty během plodění mohou vést ke špatné tvorbě peckovic nebo bílým peckovic, což způsobuje, že bobule vypadají suché nebo nezralé.
Schnutí z nedostatku vody
Ostružiny vyžadují stálou vlhkost, zejména při vývoji plodů. Pokud rostliny nedostávají dostatek vody, bobule nemusí plně dozrát a mohou ztvrdnout a vyschnout.
Houbové choroby
Antraknóza, běžné houbové onemocnění ostružin, může způsobit hnědé, drobivé a scvrklé peckovice.
Problémy s opylováním
Špatné opylování může vést ke špatně vytvořeným peckovicím, které mohou vypadat suché nebo scvrklé.
Kolísání teploty
Vysoké teploty během kvetení nebo vývoje plodů mohou vést k poruchám, jako jsou bílé peckovice, nebo dokonce ovlivnit proces zrání, což způsobuje, že bobule vypadají suché.
Regrese červených kuliček
Regrese červených kuliček je stav po sklizni, ke kterému dochází, když ostružiny během skladování zčervenají. Může k tomu dojít, když se bobule sklízejí v horkém počasí a poté se prudce ochladí. Při této poruše nedochází ke ztrátě obsahu cukru ani kvality, ale změna barvy může ovlivnit prodej čerstvých plodů na trhu.
Řešení
Pro řešení suchých nebo nezralých ostružin zajistěte pravidelnou zálivku, zejména během vývoje plodů. Sledujte své rostliny, zda nevykazují známky houbových onemocnění, a neprodleně je řešte. Pokud máte podezření na problémy s opylováním, zvažte ruční opylování nebo zajištění lepších podmínek pro opylovače. A konečně, dbejte na kolísání teploty a snažte se minimalizovat extrémní tepelný stres rostlin během kritických fází růstu.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Bílé skvrny na plodech ostružin jsou nejčastěji neškodným kosmetickým problémem zvaným porucha bílých bobulì, která je způsobena intenzivním slunečním zářením, vysokými teplotami a nízkou vlhkostí, což ovlivňuje bobule. Zatímco některé odrůdy, jako například 'Apache', jsou náchylnější, mohou být postiženy téměř všechny ostružiny, zejména na začátku sezóny, kdy koruna rostliny nabízí méně stínu. Bobule jsou stále bezpečné ke konzumaci, i když mohou být méně atraktivní na pohled.
Příčiny
Sluneční světlo
Vysoce intenzivní UV-B světlo může poškodit citlivé peckovice, což způsobí, že zčernají nebo zbělají.
Teplo
Vysoké teploty, zejména v kombinaci se slunečním zářením, mohou plody v podstatě "uvařit", což vede k bílým nebo "bledým" příznakům.
Nízká vlhkost
Pokles vlhkosti koncentruje sluneční záření a zvyšuje potenciál poškození bobulí sluncem.
Vítr
Vítr může zhoršit účinky tepla a nízké vlhkosti vysušením koruny.
Co s tím dělat
Snězte je: Navzdory svému vzhledu jsou napadené bobule bezpečné ke konzumaci.
Zajistěte stín: U náchylných odrůd může pomoci předcházet onemocnění nasměrováním treláží pro zajištění většího stínu nebo zvýšením vlhkosti v koruně pomocí zavlažování shora.
Přijetí: Pro domácí zahradníky jsou strakaté ostružiny často jen drobnou nepříjemností.
Další možné příčiny
Škůdci: Svilušky a páchnoucí ploštice mohou někdy způsobovat bílé skvrny na bobulích.
Viry: Špatná tvorba bobulí může být také způsobena viry.
Plíseň: Pokud jsou bílé skvrny doprovázeny zašpinělostí nebo plísní, bobule je pravděpodobně zkažená a měla by být zlikvidována.
Ve svém příspěvku CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabriela.
Dobrý den,
na našem víně se již třetí rok touto dobou objevují tmavé fleky, jsou jak na bobulích, stoncích a listech na spodní straně.Stříkali jsme od jara proti plísni, ale asi to nebude ten správný postřik. Bobule postupně celé tmavnou a měknou.Můžete mi prosím poradit co na to použít.
Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.
Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka
Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:
Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť
Praskání bobulí hroznů je fyziologická porucha, při které se slupka hroznů rozpadá, často v důsledku faktorů prostředí a vlastností slupky. Toto praskání může vést k významným komerčním ztrátám snížením výnosu a kvality. Praskání se obvykle pozoruje během třetí fáze růstu bobulí, která se vyznačuje rychlým rozrůstáním a hromaděním cukru.
Příčiny praskání bobulí
Srážky a zavlažování: Silné srážky nebo zavlažování po období sucha mohou způsobit rychlé nasávání vody bobulemi, což vede ke zvýšenému vnitřnímu tlaku a praskání.
Teplota: Vysoké teploty bobulí mohou snížit pevnost a elasticitu slupky, a proto jsou náchylnější k praskání.
Vlhkost: Vysoká vlhkost, zejména v noci, může zvýšit turgor (vnitřní tlak v buňkách) uvnitř bobule a přispět k praskání.
Struktura slupky: Tloušťka, tvar a uspořádání buněk ve slupce bobule (kutikula, epidermis a subepidermis) ovlivňují její pevnost a náchylnost k praskání.
Odrůda: Některé odrůdy révy vinné jsou ze své podstaty náchylnější k praskání než jiné kvůli rozdílům ve struktuře slupky a mechanických vlastnostech.
Nedostatek živin: Nedostatek vápníku, draslíku, zinku, boru, mědi, manganu a molybdenu může oslabit slupku bobulí a učinit ji náchylnější k praskání.
Důsledky praskání bobulí
Náchylnost k chorobám
Popraskané bobule jsou náchylnější k houbovým chorobám, jako je Botrytis cinerea, která může způsobit hnilobu hroznů a ovlivnit kvalitu vína.
Snížený výnos a kvalita
Práskání může vést k významné ztrátě prodejného ovoce, což má dopad jak na výnos, tak na kvalitu.
Zvýšená ztráta vody
Popraskané bobule ztrácejí vlhkost rychleji, což ovlivňuje jejich celkovou kvalitu a skladovatelnost.
Jak ošetřit vinnou révu
Hospodaření s vodou
Pečlivé zavlažovací postupy, které zabraňují přemokření nebo stresu ze sucha, mohou pomoci minimalizovat praskání.
Údržba koruny vinné révy
Péče o korunu vinné révy s cílem snížit teplotu bobulí a poskytnout určitý stín může také pomoci snížit praskání.
Hospodaření s živinami
Zajištění dostatečného množství vápníku a dalších esenciálních živin může posílit slupku bobulí.
Výběr kultivaru
Výběr odrůd odolných vůči praskání může být účinnou strategií.
Aplikace fungicidů
V některých případech může být aplikace fungicidů nezbytná k potlačení rozvoje chorob u popraskaných bobulí.
Manipulace po sklizni
Správná manipulace a skladování po sklizni může minimalizovat další poškození a ztráty.
V naší poradně s názvem POSTUP PŘI POŽITÍ BOBULE MAHONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Jezdinská.
Potřebujeme radu, vnučka požila neznámé množství bobulí mahonu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba se příliš obávat. Plody Mahónie cesmínolisté sice jsou ve větším množství jedovaté, ale až při počtu více jak 20 bobulí. Ovšem sníst takové množství letních bobulí z Mahónie není jednoduché, protože jsou velmi nechutné. Snesitelnou chuť získávají až po prvním přemrznutí, kdy rovněž ztrácí i svou jedovatost. V případě požití více než 20 bobulí Mahónie cesmínolisté se podává medicinální (živočišné) uhlí v jednorázovém množství 1 gram.
Jednou z nich je odrůda Sevar, která je opět našeho původu. Vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Polešovicích u Uherského Hradiště. V tomto případě to měl šlechtitel snadné při výběru rodičů, jedním z nich je vícenásobný kříženec Seyve Villard 12.358, a druhým je u nás dlouho věrně pěstovaná odrůda Svatovavřinecké. Jde o odrůdu, kterou je možné pěstovat ve všech vinařských oblastech a dokonce i v místech, která leží mimo vinařské oblasti ve vhodných, dostatečně osluněných polohách. Nejlépe se mu daří v hlinitopísčitých či písčitohlinitých půdách. Středně velký rozvětvený a středně hustý hrozen tvoří malé kulaté bobule s modročernou barvou slupky. Červené barvivo do určité míry zbarvuje i dužninu, proto lze Sevar zařadit mezi barvířky. Tato odrůda dobře odolává peronospoře a padlí. Vzhledem k hustotě hroznu, kterou „podědil“ po odrůdě Svatovavřinecké, však může být občas napadána plísní šedou, tedy především bobule, poškozené například hmyzem. Mrazům odolává Sevar dobře. Sklon ke sprchávání je slabý, někdy střední, každopádně však menší než je tomu u Svatovavřineckého. Sklízí se brzy, rozhodně dříve nežli Svatovavřinecké, krátce po odrůdě Modrý Portugal. Víno se vyznačuje ovocnými vůněmi, a to i po drobném ovoci jako jsou maliny, ostružiny, jahody, rybíz či borůvky. A po odrůdě Svatovavřinecké si tento její kříženec zachoval také typický vyšší obsah kyselin, které se nevyskytují u červených vín jižní Evropy, ale pro kterou „fajnšmekři“ Svatovavřinecké milovali a milují. Tady je fotografie odrůdy Sevar:
Další modrou PIWI odrůdou našeho původu je odrůda Laurot. Vznikla křížením odrůdy Merlan, stejně jako odrůda Malverina, druhým rodičem je odrůda Fratava, o které jsme si povídali v říjnu. Odrůda Laurot je náročnější na stanoviště, vyžaduje jižní nebo jihozápadní svahy a půdy kamenité nebo štěrkovité. Z toho vyplývá, že má delší vegetační dobu a sklízí se obvykle v polovině října. Má středně velký rozvětvený hrozen, spíše řidší nežli hustý, bobule jsou malé, modročerné. Má zvýšenou odolnost ke všem houbovým chorobám, také poměrně odolává mrazům. Vína jsou plná, kvalitní, podle jednotlivých ročníků mohou obsahovat více kyselin, které se někdy ve vinařské technologii odbourávají. Aroma připomíná černý rybíz a čokoládu. Vína této odrůdy se hodí pro barikování. Tady je fotografie odrůdy Laurot:
V tomto francouzském receptu jalovcové bobule dodávají ginu jeho charakteristickou chuť. Bez nich (a některých dalších aromatických látek) by gin byl jen neutrální lihovinou, jako vodka. V tomto slaném ragú sušené jalovcové bobule změknou a po rozkousnutí uvolní nádherně sladkou chuť jehličí – chuť, která se dokonale hodí k bohatosti srnčího masa.
Ingredience
1/2 hrnku mouky;
1 kg srnčího na guláš, nakrájeného na kostky o velikosti 5 cm;
2 lžíce másla;
2 lžíce řepkového oleje;
1 velká červená cibule, nahrubo nakrájená;
3 mrkve, oloupané a podélně rozpůlené, poté nakrájené na 8 cm kousky;
3 stonky celeru, podélně rozpůlené, poté nakrájené na asi 8 cm kousky;
1/2 kg nových brambor, omytých a rozpůlených
1/2 kg malých žampionů, dobře očištěných a rozpůlených;
1/2 hrnku brusinek, trnek nebo borůvek čerstvých nebo mražených;
12 sušených jalovcových bobulí;
1 lžička mořské soli;
1/2 lžičky mletého černého pepře;
1 lžička sušeného tymiánu 5 ml;
1 lžička semen černuchy černé;
1 lžička semen anýzu;
1 bobkový list;
1 hrnek suchého bílého vína;
1/3 hrnku ginu Victoria;
2 hrnky kuřecího vývaru.
Postup
Nejdříve si připravte sáček s vonným kořením. Doprostřed čtverce plátýnka dejte: 1 vanilkový lusk, 1 skořicovou tyčinku dlouhou asi 2,5 cm, 1 lžičku rajských zrn (volitelně), 12 sušených jalovcových bobulí, 1 badyán, 2 zelená semínka kardamomu, 3 proužky pomerančové kůry dlouhé asi 8 cm, 4 hřebíčky a 4 snítky saturejky. Přeložte plátýnko přes bylinky a vytvořte váček, který zavažte kuchyňskou šňůrkou.
Vložte mouku a kostky zvěřiny do mrazicího sáčku nebo papírového sáčku. Sáček uzavřete a protřepejte s ním, aby se maso obalilo moukou. Vyhoďte veškerou mouku, která se k masu nepřichytila.
Rozehřejte máslo a olej ve velkém litinovém hrnci na středně vysokém plameni. Jakmile je olej a máslo horké, opečte zvěřinu po několika kostkách a protřepejte s nimi, abyste odstranili přebytečnou mouku. Kostky nepřeplňujte, jinak by nezhnědly. Jakmile jsou kostky opečené ze všech stran, vyjměte je z hrnce a dejte je stranou na talíř. Opakujte, dokud neopečete všechno srnčí maso.
Snižte plamen na střední nebo středně nízký. Přidejte cibuli, mrkev, celer, brambory, houby, brusinky a jalovcové bobule. Jemně, ale často míchejte (aby se ingredience nepřipálily) asi 5 minut nebo dokud cibule nezprůsvitní a mírně nezměkne.
Přidejte sůl, pepř, tymián, semínka černuchy, semínka anýzu a bob
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.
Kdy začít postřik proti plísní.Plísen se objevuje začátkem července,koncem srpna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Škvařil.
Dobrý den,
dle sdělení místních stříkám révu (na dvorku réva jen na jídlo) proti plísni - Kupricolem a proti "padlí" - Discussem, ale vždy mě nadějně vypadající hrozny i listy začnou v tuto dobu některé schnout a bobule před dozráváním tvrdnout a kyselat. Co to prosím je přesně za choroby a co s tím ? …..
Děkuji moc, Petr
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají. Déšť ale škodí v čase kve
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA.
Dobrý den,na chatě máme vysazené dvě vinné révy - Mladen a Vlasta.Vše vypadalo skvěle,rostlinám se dařilo,zaléváme je pravidelně 3x - 4x týdně(víkendové dny).Začaly se tvořit a pěkně růst bobule,ale najednou skoro všechny dostaly šedý povlak,jakoby prach.Jak se příští rok tady tomu bránit?Děkuji za Vaší radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Moc zaléváte. Vinná réva je suchomilná rostlina. Vodu získává přes listy ze vzdušné vlhkosti. Proto jsou listy révy tak velké. Když ji soustavně zaléváte, udržujete rostlinu i její okolí příliš vlhké a to nahrává plísním. Pak stačí krátké deštivé období a plíseň zachvátí plody i listy. Ptáte-li se jak se tomu bránit, tak určitě omezit zálivku. Rostlinu zalévat jen ke kořenům a ne na listy. Také pomůže, když umožníte lepší proudění vzduchu, prořízkou okolní vegetace. S chemickou ochranou vám pomůže kalendář pro pěstitele vinné révy, najdete ho tady: https://www.vinna-reva-pest…
„Většinou
v druhé polovině června a na začátku července. Velmi záleží na počasí,
především na teplotě.
Kvetení
se projevuje opadáváním čepiček, což jsou srostlé korunní plátky, vždy zelené
barvy. Po opadnutí čepiček (někdy současně s nimi) se uvolňují pylová zrna
z prašníků tyčinek a dopadají na bliznu. Tam se zachytí v sekretu,
který je na blizně udrží do doby, než pylová láčka začne prorůstat čnělkou do semeníku k vajíčkům. Po opylení se semeníky zvětšují a mění se na bobule.
Vinaři tomuto stádiu říkají nasazování bobulí. Délka doby kvetení je opět závislá na teplotě.“
Když kvetou růže, voní. A co réva?
„Květy révy také voní - krásně jemně.
A pak už se objevují bobulky...
„Bobule dorostly do velikosti semen hrachu, a v důsledku zvětšující se hmotnosti se ze vzpřímené polohy ohýbají dolů. Této fenofázi se proto říká velikost hrášku nebo také zavěšování hroznů.“
A hrozny se nalévají... a odborníci pro to jistě mají nějaký výraz?
„Poslední fenofází období růstu je uzavírání hroznů nebo také zapojování hroznů. Bobule dorostly do takové velikosti, že se navzájem dotýkají a hrozen se zaplňuje, děje se tak nejčastěji na konci července a v srpnu.
Následuje období vyzrávání. Především vyzrávají letorosty, které postupně dřevnatí, ztrácejí chlorofyl a pomalu začínají vypadat jako jednoleté dřevo.“
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i form
