ČERVCI FOTO je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Puklice patří k savému hmyzu, který jde likvidovat poměrně obtížně. Napadené rostliny však zachránit lze. Plochý hnědý škůdce se na rostlinu přisaje tak, že vypadá jako její součást. Vysává z ní však rostlinné šťávy, a to i z kořenů v květináči. V místech výskytu puklic je povrch lepkavý. Zbavit se jich jednou provždy bývá těžké, jsou totiž chráněné voskovým štítem, který nedovolí proniknout postřiku.
Puklice
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Nejčastěji se můžeme setkat se mšicemi a molicemi (bílé voskové mušky na spodní straně listů). Dnes se však zaměříme na velmi odolné škůdce, jako jsou vlnatí červci a puklice. Červci jsou savý hmyz, který tvoří na svém těle voskový obal. Ten je výborně chrání proti proniknutí vody, tedy i případného postřiku. Červci se často vyskytují na bázi stonku, v úžlabí listů a na dalších těžko přístupných místech. Na skoro všech druzích pokojových rostlin se může také vyskytnout další velmi odolný škůdce a tím je puklice. Puklice jsou kryté tvrdou schránkou, a proto jsou velmi odolné. Ochranu je třeba provádět včas, tzn. při objevení prvních červců či puklic. Pokud je rostlina již vysloveně „obalená“, jsou naše šance na úspěch mizivé. Puklice a ostatní červce můžeme odstraňovat mechanicky třeba houbičkou namočenou v lihu. Protože mechanicky se nám nepodaří odstranit 100 % škůdců, je vhodné provést jeden postřik doporučenými insekticidy. Pokud máme více rostlin a mechanické odstraňování je příliš náročné, je možné použít opakovaný postřik insekticidy, tzn. tři postřiky po sobě v intervalu 7–10 dní, je vhodné střídat přípravky a do každé postřikové kapaliny přidávejte smáčedlo, které zajistí lepší pokryvnost a prostupnost přes ochrannou voskovou vrstvu. Ke vhodným insekticidům řadíme Piklustop, Mospilan, Chess, Decis Mega. Koupíte-li nějakou novou pokojovou rostlinu, pořádně ji prohlédněte i ze spodní strany listů a v úžlabí listů, zda není napadená. Proveďte jeden preventivní postřik zmíněnými insekticidy a nechte rostlinu 14 dní v „karanténě“, tedy oddělenou od ostatních rostlin. Zabráníte tak zavlečení škůdců i na ostatní vaše doposud zdravé rostliny.
Svilušky jsou 0,3–0,6 mm velké, zelenožlutavě nebo červenavě zbarvené, velmi rychle se rozmnožují a přelézají z jedné rostliny na další. Larvy i dospělci jsou mimořádně žraví a nejsou vybíraví. Jejich šíření a rozmnožování podporují vysoké teploty, nízká vzdušná vlhkost vzduchu a přehnojení. Svilušky žijí na spodní straně listů, většinou blízko listových nervů, napichují listové buňky a vysávají z nich šťávu.
Mšice se rozmnožují neobyčejně rychle a prospívá jim suchý vzduch. Dávají přednost zesláblým rostlinám a mladým vrcholovým částem, jejichž měkká buněčná pletiva snadno propíchnou svým sacím ústrojím. Mšice způsobují trojí poškození: propichují listy až k vodivým drahám a vysávají šťávu. Přitom přechází sosákem do rostliny jed. Kromě toho mšice vylučují lepivou sladkou tekutinu (medovici), na které žijí plísně ze skupiny černí.
Červci jsou nepříjemnými škůdci zvláště proto, že napadení objevíme až tehdy, když jsou již larvy v bezpečí pod svými štítky. Mladé, velmi pohyblivé a citlivé larvy nejsou pouhým okem viditelné. V suchém a teplém prostředí, například při zimním vytápění, se cítí červci zvlášť dobře a rychle se rozmnožují. Jako většina škůdců dávají i červci přednost zesláblým rostlinám. Z voskovité hmoty, kterou sami produkují, vytvářejí štítky, pod nimiž kladou vajíčka. Štítek je bělavý až nahnědlý, spíše plochý a není spojen s larvou pod ním. Hnědavé polokulovité pancíře puklic jsou ztvrdlou pokožkou zadní části těla. Červci stejně jako mšice škodí trojím způsobem. Napichují a vysávají listy nebo stonky, slinami otravují rostlinu a vylučují medovici.
Molice vyžaduje teplotu 15–25 °C a vlhkost vzduchu kolem 80 %. Molice sedí většinou na spodní straně listů. Jen 0,1 mm velké larvy jsou pohyblivé pouze v nejmladším stadiu vývoje, potom se pevně přisají k rostlině a chrání se štítkem. Vedle škod způsobených sáním znečišťují molice rostliny medovicí.
Vlnatky jsou růžoví až světle hnědí, 2–3 mm dlouzí škůdci. Jsou trvale pohyblivé a nemají pevné štítky. Jejich voskovité výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod nimiž je živočich často zcela ukryt. Usazují se ve větších koloniích, zejména na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v paždí větví rostlin. Škodí stejně jako jejich opancéřovaní příbuzní a daří se jim také nejlépe v suchém a teplém vzduchu.
Třásněnka je malý hmyz, který se vyskytuje zejména v suchém a teplém pokojovém vzduchu. Jsou velkou pohromou pro rostliny a explozivně se množí. Povšimneme si jich většinou až tehdy, když 1–2 mm dlouzí úzcí okřídlení dospělci poletují kolem rostliny ve velkém počtu. Třásněnky přeletují z rostliny na rostlinu a mohou být také unášeny větrem. Dospělci kladou vajíčka na spodní stranu listů do pletiva rostlin. Po několika málo dnech se vylíhnou larvy, které často zůstávají pohromadě. Napichují listy a květy a vysávají šťávu.
Proti těmto škůdcům existují chemické postřiky, které jsou k dostání v zahradnictvích nebo e-shopech.
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.
Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:
Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.
Hmyz, jako jsou mšice, červci a vlnatky, se živí mízou rostliny a jejich odpadní produkt, medovice, je lepkavá, cukrová látka.
Medovice
Tento lepkavý zbytek je hlavním důvodem lepkavých listů na vašem bobkovém listu.
Černá plíseň
Medovice může také přitahovat houbu zvanou černá plíseň, která se projevuje jako černý, sazový povlak na listech.
Co s tím dělat
Identifikace škůdce
Pozorně si prohlédněte listy a stonky, zda nevykazují známky hmyzu, jako jsou mšice, červci nebo vlnatky.
Hubení škůdců
Insekticidní mýdlo: Postříkejte listy insekticidním mýdlem, abyste škůdce zlikvidovali. Pečlivě dodržujte pokyny na etiketě.
Neemový olej: Neemový olej je organický pesticid, který může být účinný proti mnoha škůdcům.
Líh: V případě menšího zamoření můžete listy jemně otřít vatovým tamponem namočeným v lihu, abyste zabili škůdce a očistili lepkavé zbytky medovice.
Vodní sprcha: Postřik prudkým proudem vody může pomoci uvolnit některý sající hmyz.
Odstranění silně napadených listů: Pokud je zamoření silné, může být nutné silně napadené listy odstranit a zlikvidovat.
Čištění listů
Pokud máte menší zamoření, můžete listy omýt vodou nebo insekticidním mýdlem, abyste odstranili medovici a saze.
V případě přetrvávajícího zamoření můžete zvážit systémové insekticidy, které rostlina absorbuje a po několik týdnů zabíjí všechen hmyz, který se jí živí.
Nikdy nepoužívejte saponát na nádobí k ošetření rostliny, protože může rostlinu poškodit.
Některý hmyz, jako jsou červci, může být obtížně zlikvidovatelný a může vyžadovat více ošetření.
Při používání insekticidů vždy dodržujte pokyny na etiketě.
Difenbachie jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří houbová skvrnitost listů, hniloba kořenů a bakteriální plíseň. Škůdci, kteří běžně postihují difenbachii, jsou svilušky, vlnatky, mšice a červci alias puklice.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění se projevuje skvrnami na listech, které se mohou zvětšit a změnit barvu, což může vést k jejich odumření.
Hniloba kořenů
Přelévání je častou příčinou hniloby kořenů difenbachie. Kořeny změknou a změní barvu, což vede ke žloutnutí a vadnutí listů.
Bakteriální plíseň
Bakteriální plíseň může způsobit tmavé skvrny na listech obklopené žlutým kruhem a v závažných případech se list může zhroutit.
Virus mozaiky
Tento virus může způsobit žloutnutí a mozaikové vzory na listech. Obvykle tuto nákazu přinesou škůdci.
Škůdci
Svilušky
Tito drobní škůdci mohou způsobit pavučinovou látku na spodní straně listů a vést k jejich žloutnutí a hnědnutí.
Vlnatky
Tento hmyz se může na rostlině objevit jako bílé, vatovité chomáčky a vysávat mízu z listů a stonků.
Mšice
Mšice jsou malí, hruškovití škůdci, které se mohou shlukovat na nových výhonech a sát rostlinné šťávy.
Červci
Červci (nebo také puklice) jsou malí, nepohybliví škůdci, kteří se přichytí k rostlině a živí se její mízou. Jejich likvidace může být obtížná, protože jsou kryti tuhým krunýřem, přes který nepronikne kontaktní insekticid. Musí se použít systémový přípravek, který si rostlina natáhne do sebe a pak prostřednictvím otrávené rostlinné šťávy zahubí tyto odolné škůdce.
Obecná doporučení
Správná zálivka
Vyhněte se přelévání, abyste zabránili hnilobě kořenů. Mezi zálivkami nechte horní vrstvu půdy vyschnout.
Dobrá drenáž
Zajistěte dostatečnou drenáž, aby se voda nehromadila na dně.
Pravidelná kontrola
Pravidelně kontrolujte svůj třtinový rákos, zda nevykazuje známky škůdců nebo chorob.
Izolujte postižené rostliny
Pokud si všimnete známek choroby nebo škůdců, izolujte postiženou rostlinu, abyste zabránili šíření na další rostliny.
Ošetření
Používejte vhodné ošetření, jako je insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiná doporučená řešení k likvidaci škůdců nebo chorob.
Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.
Houbová onemocnění
Padlí listové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.
Houbová skvrnitost listů
Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.
Plíseň listů
Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.
Škůdci
Merula vavřínová
Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.
Puklice
Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.
Housenky
Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.
Další škůdci
Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.
Další problémy
Phytophthora
Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.
Nedostatek nebo nadbytek minerálů
Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.
Poškození sluncem
Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.
Vadnutí špiček listů
Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.
Ošetření a prevence
Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
Dostatečné sluneční světlo: Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.
Maranta (Maranta)
Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.
Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.
Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.
Kalatea (Calathea)
Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.
Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.
Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.
Ktenante (Ctenanthe)
Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.
Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přes zimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
Vrba jíva (Salix caprea) je náchylná k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, housenky a červci, kteří mohou způsobit poškození listů, změnu barvy a zpomalený růst. Plísňová onemocnění, jako je rez, rakovina a padlí, mohou také ovlivnit zdraví rostliny a vést ke skvrnitosti listů, odumírání větví a možnému opadávání listů. Kromě toho mohou vrbám jívám způsobit škody tesařík asijský a bekyně velkohlavá.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit zpomalený růst, stočené listy a může přitahovat sazovité černé plísně v důsledku vylučování medovice.
Housenky
Různé larvy můr a pilatek se živí listy, což může vést k opadávání listů.
Červci
Tento hmyz se může přichytit na stonky a listy, vysát mízu a způsobit změnu barvy a zpomalený růst.
Mandelinka dvacetitečná
Larvy a dospělci se živí listy a mohou je okusovat.
Tesařík asijský
I když vrba jíva vykazuje určitou odolnost, může být stále hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto čínského brouka.
Bekyně velkohlavá
Housenky této můry mohou napadat listy vrby.
Pilatky
Larvy různých druhů pilatek mohou způsobovat škody na listech nebo způsobit jejich opadání.
Roztoči
Svilušky se také mohou živit listy a způsobovat žloutnutí a skvrnitost.
Nemoci vrby jívy
Rez: Plísňová rez, jako je Melampsora caprearum, může způsobit oranžové nebo prašné skvrny na listech, což ovlivňuje fotosyntézu a může vést k opadaní listů.
Rakovina a gummóza: Tato onemocnění mohou způsobit léze kůry, vytékání mízy a odumírání větví.
Strupovitost vrby: Patří mezi plísňové choroby a může způsobit poškození listů a větví, což může vést k odumírání listů.
Padlí: Plísňové onemocnění, které může způsobit bílý, práškový povlak na listech.
Skvrnitost listů: Plísňová onemocnění listů mohou způsobit skvrny a žloutnutí listů, což může vést k odumírání listů.
Hniloba kořenů: Nesprávná zálivka a půdní podmínky mohou vést k hnilobě kořenů, což ovlivňuje celkové zdraví stromu.
Vodní znaménko: Bakteriální onemocnění, které může způsobit odumírání větví a červené listy.
Péče
Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců a chorob. Odstraňujte postižené větve, abyste zabránili šíření chorob. Zajistěte správnou zálivku a dobře propustnou půdu, abyste zabránili hnilobě kořenů. K hubení škůdců používejte vhodné metody, jako je chemický postřik, insekticidní mýdlo nebo neemový olej. V případě houbových chorob zvažte použití vhodných fungicidů. V některých případech může být prospěšné pro výsadbu vybrat odrůdy vrb odolné vůči rzi. Dodržováním těchto preventivních opatření a prováděním vhodných ošetření v případě potřeby můžete pomoci udržet zdraví a vitalitu vaší vrby na hodně dlouho.
Ptačí zob a všechny jeho odrůdy mohou být náchylné k různým chorobám a napadení škůdci. Mezi běžné nemoci patří houbová onemocnění, jako je medová houba, padlí, rez a skvrnitost listů. Škody mohou způsobit i škůdci, jako jsou svilušky, červci a nosatci révoví. Kromě toho může být divoký ptačí zob napaden specifickými patogeny, jako jsou ty z rodů Ascochyta, Septoria, Colletotrichum a Phyllosticta, a také Cercospora ligustri.
Houbové choroby
Medová houba Projevuje se bílým myceliem (plynnými vlákny) na stonku nebo kořenech rostliny, což často vede k jejímu odumření.
Padlí Projevuje se jako bílé skvrny na listech a stoncích, které mohou způsobovat žloutnutí a vadnutí.
Rez a skvrnitost listů Tato houbová onemocnění způsobují skvrny na listech, přičemž rez je červenooranžová a skvrny listů jsou obvykle žluté nebo hnědé.
Škůdci
Roztoči Drobní škůdci, například svilušky, kteří sají mízu z listů a způsobují žluté skvrny na listech a bílé pavučiny.
Červci Drobní škůdci, kteří se živí rostlinnou mízou, což vede k poškození listů a stonků.
Nosatec révový Hmyzí škůdce, který může poškozovat kořeny a listy.
Další onemocnění
Hniloba kořenů Může se objevit, pokud je rostlina vysazena ve špatně propustné půdě, což způsobuje zpomalený růst a žloutnutí/opadávání listů.
Stres ze sucha Ptačí zob může být náchylný k suchu, zejména pokud je usazen v chudé půdě.
Přelévání Může vést k hnilobě kořenů a dalším problémům.
Nedostatek živin Může způsobit zpomalený růst a žloutnutí listů.
Řešení chorob ptačího zobu
Houbové choroby: K léčbě houbových infekcí lze použít fungicidy, ale správná diagnóza je zásadní.
Napadení škůdci: Lze použít insekticidy a další metody hubení škůdců, ale je důležité identifikovat konkrétního škůdce.
Pěstební postupy: Zlepšení odvodnění půdy, zajištění správné zálivky a hnojení a udržování dobré cirkulace vzduchu kolem rostlin může pomoci předcházet chorobám a škůdcům a zvládat je.
Odstranění a nahrazení: Pokud je ptačí zob silně napaden nebo je invazivní, může být nutné jej odstranit a nahradit vhodnější rostlinou.
Poraďte se s odborníky: Pokud si nejste jisti příčinou problému nebo nejlepším postupem, doporučuje se poradit se s místním zahradnickým odborníkem nebo zahradnickou poradnou.
Pro ošetření orchidejí proti červcům se zaměřte na fyzické odstranění a opakované aplikace alkoholu nebo insekticidního mýdla. V případě menšího zamoření hmyz ručně odstraňte vatovým tamponem namočeným v lihu a věnujte zvýšenou pozornost štěrbinám a spodní straně listů. V případě většího zamoření zvažte použití kombinace lihu a insekticidního mýdla nebo zahradnického oleje. K odstranění všech červců, včetně nově vylíhnutých, může být nutná opakovaná aplikace každých několik týdnů.
1. Identifikace a izolace
Nejprve identifikujte červce a izolujte postiženou orchidej, abyste zabránili šíření zamoření na další rostliny.
2. Fyzické odstranění
Alkohol: Namočte vatový tampon nebo malý kartáček do isopropylalkoholu a opatrně červce odstraňte.
Prst nebo měkký kartáč: U orchidejí s tvrdými listy můžete šupiny také jemně setřít prsty nebo měkkým zubním kartáčkem, s alkoholem nebo bez něj.
Zaměřte se na místa, kde se červotoči mohou skrývat: Důkladně prohlédněte a vyčistěte všechna místa, kde by se červci mohli skrývat, včetně středních žeber listů, žilek a štěrbin.
3. Insekticidní mýdlo nebo zahradnický olej
Insekticidní mýdlo: V případě silnějšího zamoření postříkejte orchidej roztokem insekticidního mýdla a zajistěte důkladné pokrytí všech částí rostliny, včetně spodní strany listů.
Zahradnický olej: Účinný může být i pongamový olej nebo jiné zahradnické oleje, jako je nimba, neemový olej, protože všechny červce udusí.
4. Opakované ošetření
Alkohol: Pokud používáte líh, opakujte ošetření každý jeden až dva týdny, abyste zasáhli nově vylíhlé škůdce.
Insekticidní mýdlo/zahradnický olej: Aplikaci insekticidního mýdla nebo zahradnického oleje opakujte podle pokynů na etiketě výrobku, obvykle každých několik týdnů.
5. Monitorování a prevence
Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte své orchideje, zda nevykazují známky červců, a to i po ošetření.
Karanténa: Nové rostliny před přidáním do své sbírky umístěte do karantény, abyste zabránili zavlečení škůdců.
Zdravé prostředí: Udržujte kolem orchidejí dobrou cirkulaci vzduchu, protože suché a dobře větrané prostředí červce odrazuje.
Prořezávání: Odstraňte všechny silně napadené části rostliny.
Důležité informace
Vyhněte se používání etanolu nebo metanolu: Nepoužívejte etanol ani methanol, protože mohou poškodit tkáně orchidejí.
Zkušební postřik: Při použití zahradních olejů nebo insekticidního mýdla nejprve otestujte malou, nenápadnou část rostliny, abyste se ujistili, že nezpůsobí poškození.
Ochlazení: Uvědomte si, že rychlé odpařování alkoholu může někdy způsobit ochlazení a potenciálně poškození tkání rostliny. V teplých dnech zvažte setření přebytečného alkoholu
Silné, zdravé včelstvo s kvalitní matkou je základem dobrých výnosů. K podmínce dobrých výnosů také patří dobré snůškové podmínky pro včely. Medy rozdělujeme do dvou základních skupin. Zaprvé to jsou medy květové, jejichž původ je v nektaru různých květin. Tyto medy můžeme dále rozdělovat na druhové medy, tedy medy řepkové, akátové a tak dále. Do druhé skupiny patří medy medovicové, nesprávně označované jako medy lesní. Medovici tvoří hmyz, nejvíce mšice a červci. Mšice a červci odsávají medovici za určitých příznivých podmínek zejména ze smrků, jedlí a listnatých stromů. Medovici tvoří převážně cukry sacharózy, glukózy, fruktózy a dalších složitých cukrů a látek. Tyto látky procházejí přes střeva producentů medovice a řitním otvorem jdou z těla ven. Včely tyto vyloučené látky odebírají a dále zpracovávají. Další, můžeme je nazvat meziskupinou, jsou takzvané medy smíšené. Tento název rovněž nemají v oblibě naši odběratelé medu v domnění, že včelař nějakým způsobem provádí míchání medu. Medy smíšené jsou však velice chutné. Jejich původ je v přesně nezjištěném množství medů květových a medovicových.
Včelstvu odebíráme plásty pouze se zralým medem, který obsahuje maximálně 19 % vody. K měření vody lze v obchodní síti zakoupit refraktometr. Neodebíráme medné plásty včelstvu v době silné, zejména květové snůšky. Teorie o zavíčkování jedné anebo dvou třetin plástu není vždy tou správnou. Když silně trhneme rámkem a vystříkne nám med, je to důkaz toho, že med je nevyzrálý, s velkým obsahem vody. Nevýhodou maloprostorových úlů je, že mnohdy včely víčkují při silné snůšce ještě nevyzrálý med, a navíc pokud úl není ještě dostatečně odvětrán, je to jako sušení mokrého prádla v uzavřené místností. Při zjištění, že je nástavek plný a med nevyzrálý, vložíme další prázdný nástavek na včelstvo pod stávající plný nástavek.
Venkovní Ibišek může být náchylný k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, molice, listokaz japonský a červci, zatímco choroby se mohou pohybovat od skvrnitosti listů a rakoviny až po houbové problémy, jako je plíseň šedá a padlí.
Škůdci
Mšice
Tento malý hmyz sající mízu může způsobit deformovaný růst a lepkavé zbytky. S jejich kontrolou může pomoci insekticidní mýdlo nebo neemový olej.
Smutnice
Tento drobný hmyz podobný můrám může způsobit žloutnutí listů a vadnutí. Podobně jako mšice může být účinné insekticidní mýdlo nebo neemový olej.
Listokaz japonský
Tito brouci mohou způsobit vážné škody tím, že listy kosterují. S jejich kontrolou může pomoci ruční sběr nebo použití přírodního insekticidu, jako je neemový olej.
Červci
Tento hmyz může způsobit lepkavé zbytky a žloutnutí listů.
Vlnatky
Tito škůdci se mohou objevit jako bílé, vatovité masy na stoncích a listech, které vysávají rostlinnou mízu a způsobují škody.
Nemoci
Skvrnitost listů
Tato houbová onemocnění mohou způsobovat skvrny, žloutnutí a opadávání listů. Dobrá cirkulace vzduchu a správná zálivka jim mohou pomoci předcházet.
Rakovina
Tato rakovina může postihnout starší keře a může být smrtelná.
Plíseň šedá (Botrytis Blight):
Toto houbové onemocnění může způsobit šedavě hnědé skvrny na listech a stoncích a může také postihnout květy, což způsobí jejich hnilobu.
Padlí
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech a květech. Zlepšení cirkulace vzduchu a vyhýbání se zálivce zhora může pomoci s jeho zvládáním.
Obecné tipy pro zdravý venkovní ibišek
Prořezávání
Každoroční prořezávání brzy na jaře může zlepšit proudění vzduchu a celkové zdraví rostliny, čímž ji činí méně náchylnou k škůdcům a chorobám.
Zalévání
Správné zalévání, včetně zamezení přemokření a přemokření půdy, může pomoci předcházet hnilobě kořenů a houbovým chorobám.
Monitorování
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob, abyste včas odhalili zamoření.
Přírodní prostředky
Neemový olej, insekticidní mýdlo a další přírodní metody hubení škůdců mohou být účinné při zvládání zamoření.
Fungicidy
V závažných případech houbových chorob mohou být nutné fungicidy.
