Rychlá odpověď:
Zelená skalice (síran železnatý) se používá především k hubení mechu v trávníku a k doplnění železa rostlinám. Běžná dávka je přibližně 4–5 g na 1 m² trávníku, tedy asi 40–50 g na 10 m². Po aplikaci mech během několika hodin tmavne a během několika dní odumírá. Je nutné dávat pozor na beton a dlažbu, protože skalice může zanechat rezavé skvrny.
Mech v trávníku patří mezi nejčastější problémy starších zahrad. Objevuje se hlavně tam, kde je půda kyselá, utužená nebo kde trávník trpí nedostatkem světla. Pokud se mech nechá bez zásahu, dokáže během několika sezón vytlačit velkou část trávy.
Jedním z nejrychlejších způsobů, jak růst mechu zastavit, je použití zelené skalice. Tento jednoduchý přípravek používají zahradníci už desítky let. Aby ale fungoval správně a trávník nepoškodil, je důležité znát správné dávkování, způsob aplikace a také nejčastější chyby.
FAQ – často kladené otázky
Kolik zelené skalice na 10 m² trávníku?
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
Černání plodů ořešáku se může projevovat různými způsoby. U některých stromů zčerná pouze zelené oplodí, u jiných postupně tmavne celý plod a v krajním případě se znehodnotí i samotné jádro.
Nejčastěji si všimnete, že:
plody mají tmavé skvrny už během léta,
zelené oplodí měkne, slizovatí nebo zapáchá,
ořechy černají až po spadnutí na zem,
plody zčernají při sušení nebo skladování.
Pro lepší představu, jak jednotlivé projevy vypadají v praxi, si můžete prohlédnout fotografie:
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešákuhttps://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Bobkovišeň je hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvích nese velké vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Rostlina listy na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými hroznovitými květy bílé barvy.
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře. U nás se aklimatizovala dobře, ale dorůstá nanejvýš do výšky dvou metrů. Tento keř každého okouzlí svými až 15 cm dlouhými tmavozelenými oválnými kožovitými listy.
Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení nastupují lákavé plody – bobule, které jsou pochoutkou pro ptactvo, zpočátku mají červenou barvu, později černají. Pro člověka jsou nejedlé a konzumace semen z nezralých plodů může způsobit zažívací obtíže. Starší informace o jedovatosti zralých plodů nebyly správné.
Druhy
Etna je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, a tak zůstává sytě zelený. Pokud se objeví složená květenství, jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení se tvoří lesklé černé plody (nejedlé), avšak tato odrůda kvete málo.
Caucasica má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Větve rostou vzpřímeně, zatímco listy se horizontálně sklánějí. Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy bílé, vonící po šeříku, často se objevují i na podzim. Černé plody vypadají lákavě, jsou však nejedlé a pochoutkou jsou jedině pro ptactvo. V našich podmínkách se pokládá za jednu z nejvzrůstnějších a nejvhodnějších rostlin pro živé ploty, neboť dorůstá až 4 m.
Otto Luyken je jeden z nejotužilejších a nejoblíbenějších keřů. Jako snad jediný zatím přežil -29 °C bez jediného spáleného listu. Lesklé listy jsou podlouhlé, špičaté a kožovité, mají tmavě zelenou barvu. Větve i listy rostou vzpřímeně, přestože se keř rozrůstá hlavně do šířky. Je tak ideální k použití jako půdopokryvný do stinných míst nebo jako podrost pod stromy.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Grézlová.
V zahradě máme krásný,zdravý, vzrostlý strom ořešáku.Má asi 55 let a po celou dobu rodil zdravé kvalitní ořechy. V letošním roce opět zdravě vypadající strom, plný krásně zelených ořechů. Těsně před dozráváním začaly obaly ořechů černat a padat dolů - všechny černé a nepoužitelné.Listy jsou přitom zdravě zelené. Pokud ořech přes tuto čerň pracně rozlouskneme nalezneme relativně zdravé jádro. Postupně však i jádra černají. Pro jeho mohutný vzrůst nebude možné provádět jakékoliv postřiky a proto máme strach o jeho budoucnost.Prosíme o radu, jak lze tuto chorobu pozastavit.
Moc děkujeme za jakoukoliv radu.
Z úctou Grézlovi, jižní Morava.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Ořechy po dozrání zůstanou na stromě a spadnou až v průběhu zimy. Dužinatý obal zčerná a změkne a z ořechu je obtížné obal odstranit. Jádro ořechu pod obalem shnije.Listy jsou zdravé. Tento stav se opakuje poslední dva roky. 50 m od tohoto ořešáku je druhý ořešák, stáří 75 let,je zdravý a dobře rodí.
Díky za radu
Uvařené brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky, ostatní zeleninu nakrájejte na drobné kostičky. Vše osolte, opepřete, přidejte olivový olej, bílý jogurt a pokrájená vejce. Salát opatrně promíchejte a nechejte v chladu rozležet.
... bez jogurtu
Suroviny
450 g brambor
70 g sterilovaných okurek
50 g červené cibule
50 g bílé cibule
2 polévkové lžíce sterilované kapie
sůl, pepř, zelený pepř
40 g olivového oleje
troška octa
2 lžíce dobré hořčice
šťáva z půlky citronu
150 g vývaru z kořenové zeleniny
Postup
Nejprve si připravte vývar z kořenové zeleniny, tedy silnější vývar z mrkve, petržele a celeru. Pak dejte vařit brambory ve slupce. Uvařené brambory slijte, nechte trochu vychladnout, pak je oloupejte a nakrájejte na takzvané „půlplátky“. Takto připravené brambory vložte do mísy a zalijte ještě teplým zeleninovým vývarem. Velmi jemně promíchejte, abyste brambory nerozbili. Poté přidejte okurku nakrájenou na podélné obdélníčky, sterilovanou kapii, červenou a bílou cibuli, nakrájené na jemné proužky. Přidejte olivový olej, hořčici, krapet octa (jen dle chuti) a šťávu z jednoho citronu. Salát osolte a dochuťte čerstvě mletým černým pepřem. Vše opět velmi jemně promíchejte a nakonec posypte zeleným pepřem. Hotový bramborový salát uložte do chladu a nechte uležet.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Filety osolíme a obalíme v mouce smíchané s paprikou, kořením na ryby a čerstvě mletým pepřem. Na pánvi z obou stran upečeme do křupava. Studené brambory vařené ve slupce oloupeme, nakrájíme na plátky a na polovině množství másla opečeme. Oloupanou cibuli nakrájíme na kolečka a opečeme ji dorůžova na druhé polovině másla. Pak ji smísíme s opečenými bramborami. Nakonec vmícháme sekanou petrželku a dosolíme, případně dopepříme. Na talíři se ryba bohatě posype petrželkou.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dýně hokaido je oblíbená především díky své jedlé slupce, výrazné chuti a univerzálnímu využití. Na rozdíl od jiných druhů dýní se nemusí loupat, což výrazně zjednodušuje práci v kuchyni.
Z nutričního hlediska obsahuje hokaido cenné vitamíny, zejména beta-karoten, a má relativně nízké kalorie. Právě proto se hodí do lehkých jídel, jako je polévka, ale i do sladkých receptů, například jako buchta z dýně hokaido nebo marmeláda z hokaida.
vhodná na polévky, pečení, zapékání i sladké dezerty
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Brambory uvařte ve slupce doměkka (ale nerozvařte!). Ještě teplé brambory zbavte slupek a nakrájejte na kostky. Kostičky brambor pak přesypte opatrně do mísy a nalijte na ně ocet. Nechte takto asi čtvrt hodiny marinovat. Poté ocet z brambor slijte, přidejte zakysanou smetanu, pažitku a dochuťte solí a pepřem dle vlastní chuti. Tento lehký bramborový salát podle receptu Zdeňka Pohlreicha je vhodný například ke pstruhovi. Dobrou chuť!
Ingredience: 3 sterilované okurky, 3 vejce, 300 g uzeného masa, 1 kg brambor vařených ve slupce, 200 g cibule, 1 lžíce plnotučné hořčice, pepř, sůl, olej.
Postup: Nejdříve uvaříme brambory ve slupce (mohou být i lehce nedovařené). Scedíme je, oloupeme a nakrájíme na kolečka nebo na kostičky. Cibuli nakrájíme rovněž na kostičky nebo tenká kolečka a na oleji ji necháme zesklovatět. Okurku nakrájíme na tenká kolečka a uzené maso na kostičky. Vše smícháme dohromady i s bramborami, osolíme, opepříme a přidáme plnotučnou hořčici. Směs dáme do pekáče, zalijeme rozšlehanými vejci a vložíme do trouby vyhřáté na 180−200 °C. Francouzské brambory pečeme tak dlouho, dokud nejsou vajíčka dostatečně propečená a brambory pěkně zlatavé.
