ČESKÝ ČÍSKEJK bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Cheesecake (čti čískejk) je dezert sestávající z měkkého, čerstvého sýrového základu, často smíchaného s vejci a cukrem, který se obvykle podává na těstě vyrobeném ze sušenek, grahamových krekrů nebo těsta. Je známý svou krémovou texturou a často se podává chlazený. I když je často považován za dort, technicky se jedná o druh pečeného nebo nepečeného koláče.
Cheesecake charakteristika
Dříve byl čískejk pouze pečený dort, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají s ovocem nebo s čokoládou.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První čískejk byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl čískejk považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze čískejku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat čískejk za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů čískejků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Ingredience na korpus: 90 g rozpuštěného másla, 200 g digestivních sušenek (lze nahradit Club sušenkami), 1 lžíce cukru krupice
Ingredience na náplň: 900 g Philadelphie (nebo jiného krémového sýru), 200 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového cukru nebo vanilkové esence, 1 lžička kůry z citronu, 3 vejce a jeden žloutek, pokud chcete cheesecake vyšší, přidejte zakysanou smetanu, cca 250 ml
Technologický postup: Připravíme si formu na dort, dno vyložíme pečicím papírem a stěny vymažeme máslem asi do výše 2 cm. Poté rozemeleme sušenky ve food procesoru, nebo rozdrtíme válečkem v sáčku pod utěrkou. Rozdrcené sušenky smícháme s rozpuštěným máslem a pokryjeme jimi dno, případně si vytvoříme zvýšený okraj. Dáme péct do trouby na 10 minut při 160 °C. Poté vyndáme a necháme vychladnout. Než nám základ vychladne, připravíme si krém. Vyšleháme krémový sýr do hladké konzistence, na to stačí asi 2 minuty, a pak při pomalém šlehání přidáváme smíchaný cukr a citronovou kůru. Pomalu vmícháme vejce se žloutkem. Nakonec všlehejte i zakysanou smetanu (pokud ji chcete přidat). Krém by měl být hladký, lehký a provzdušněný. Nyní znovu pomažte stěny formy máslem a pomalu vlijte krém na sušenkový základ. Krém uhlaďte stěrkou či nožem, povrch by měl být co nejrovnější. Čískejk by se měl správně péct ve vodní lázni, pomáhá to držet všude stejnou teplotu a dezert je potom i méně vysušený a nepraská. Nebo těsně pod mřížku, na které je forma s budoucím čískejkem, postavte pekáček s vodou, funguje to stejně. Trouba by měla být předem zahřátá na 180 °C. Pečeme cca 15 minut, pak stáhneme na 12O °C a pečeme dalších 30 až 45 minut. Doba pečení závisí na troubě a na výšce náplně. Trouba by se během pečení neměla otevírat, udělejte to tedy, až ke konci pečení, kdy budete chtít dort zkontrolovat. Čískejk je hotový, když je náplň na okraji pevná, ale uprostřed se ještě trochu třese. Pokud je tomu tak, vypněte troubu, dort nechte uvnitř a pootevřete dvířka, po 20 minutách dort vyndejte a nechte úplně vychladnout. Nakonec ho dejte do lednice, a to minimálně 2 hodiny před podáváním.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Český certifikovaný arborista
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření. Zájemce o tento typ certifikace musí mít celkový přehled o metodikách používaných v oboru, musí znát důležité
Ve svém příspěvku PRAVIDLA PRO CHOV VČEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lindovska Lenka.
Dobrý večer,mám dotaz když mám pouze 2 včelstva musím být registrovaný ,?Pouze pro vlastní potřebu.Děkuji za odpověd´
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den, registraci v Českomoravské společnosti chovatelů ( Hradištko) musíte mít. V organizaci Český včelařský svaz je registrace již dobrovolná. Dále do konce února musíte nahlásit umístění včelstev na obecní úřad.
Ingredience: 200 g máslových sušenek, 100 g rozpuštěného másla, 500 g ricotty nebo měkkého tvarohu, 50 g cukru krupice, 3 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce jemné krupičky, 3 žloutky z velkých vajec, nastrouhaná kůra ze 2 velkých citronů, citronová šťáva z 1 citronu
Technologický postup: Nalámané sušenky rozmixujeme v robotu, přidáme rozpuštěné máslo a prošleháme. Dortovou formu s rozevíracím okrajem o průměru 20–25 cm vyložíme pečicím papírem, vložíme do ní sušenkovou směs a rovnoměrně ji obrácenou lžící rozetřeme. Nádobu robota vytřeme, dáme do ní měkký tvaroh nebo ricottu, najemno nastrouhanou citronovou kůru, citronovou šťávu, žloutky, krupicový cukr, krupičku a asi 2 minuty prošleháváme, dokud se vše dobře nespojí. Hmotu vlijeme do formy, vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C (horkovzdušné na 160 °C) a pečeme asi 40 minut, až bude náplň na dotek pevná a bude se lehce odtahovat od stěn. Pak troubu vypneme, dvířka pootevřeme a necháme čískejk 1 hodinu chladnout v troubě. Po vyjmutí z trouby necháme ještě 2 hodiny v lednici uležet. Dezert uvolníme od stěn nožem, sundáme formu, nakrájíme na porce, přesuneme na dezertní talíře a podáváme.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
EU stanoví pro každý včelařský rok částku v eurech, kterou smí členský stát na včelařská opatření vydat. ČR se spolupodílí na financování dotace 50 % vynaložených prostředků. Příspěvek EU pro ČR na včelařské dotace ve výši 50 % v roce 2019 činí 1 250 509 eur.
Částku v Kč určenou na dotace v příslušném včelařském roce zveřejňuje Fond vždy v lednu – www.vcelarstvi.cz v záložce Dotace, případně na www.szif.cz, v záložce SZIF poskytuje > Společná organizace trhů > Živočišná výroba > Včelařství > Eurodotace podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. > Zpravodajství.
Pro včelařský rok 2019 je pro chovatele včel určena částka v celkové výši 64 336 187 Kč. Český svaz včelařů, z.s., je zprostředkovatelem mezi chovateli včel a Fondem a aktivně se podílí na administraci včelařských dotací. V souladu s nařízením vlády je jediným žadatelem o dotace na všechna opatření za všechny chovatele včel bez ohledu na jejich členství v ČSV. ČSV shromažďuje požadavky jednotlivých chovatelů včel. U doručených požadavků provádí evidenci a základní administraci, v případě neúplných požadavků vyzývá chovatele k doplnění povinných údajů, zpracovává přehledy dle pokynů Fondu a provádí další nezbytné úkony související s administrací „eurodotací“.
ČSV jako uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské plní nezastupitelnou úlohu při vypracování seznamu šlechtitelských chovů včelích matek z uznaného šlechtitelského programu, na které lze poskytnout dotaci podle § 8 nařízení vlády. ČSV zajišťuje předání dílčích dotací jednotlivým chovatelům včel, kteří splnili dotační podmínky. K zajištění řádné administrace „eurodotací“ vydává ČSV každoročně Organizační pokyny ČSV. Tyto pokyny jsou zveřejněny v časopisu Včelařství č. 1/2019 a na www.vcelarstvi.cz. Součástí organizačních pokynů jsou i lhůty pro doručení požadavků a všech dokumentů na ČSV. Tyto lhůty je nutno vzhledem k administrativní náročnosti zpracování dotace dodržet!
Fond na základě požadavků předaných od ČSV provádí jejich administrativní kontrolu a výpočet dotace pro chovatele, kteří splnili podmínky pro její získání. Pokud soubor všech oprávněných nároků přesáhne pro příslušný včelařský rok finanční částku určenou na dotace pro chovatele včel, upravuje u vybraných opatření v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády výši oprávněných nároků koeficientem krácení. Fond každoročně do 15. října poukazuje celou částku dotace na ČSV, který bezprostředně po přijetí finančních prostředků provádí jejich rozesílání jednotlivým chovatelům včel.
Dotace jsou určeny pro chovatele včel. Chovatelem včel je fyzická nebo právnická osoba, která chová včelstva na&n
Ingredience: 60 g slaných sušenek, 100 g čokolády (70%), 500 g krémového sýru (Philadelphia), 3 dl smetany ke šlehání (31–33%), 135 g cukru, vanilkový lusk, ovoce (jahody, borůvky, maliny, ostružiny, třešně...).
Technologický postup: Dortovou formu vyložte pečicím papírem a na stranách vymažte máslem. Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu, do rozpuštěné čokolády nasypte na kousky nalámané slané tyčinky a promíchejte. Přesuňte na tác nebo do mísy a dejte chladit do ledničky. Mezitím si připravte náplň. V míse mixérem vyšlehejte šlehačku, až úplně dotuha. V jiné míse pomocí mixéru smíchejte krémové sýry s cukrem a případně semínky z vanilkového lusku. Potom už ručně a opatrně přimíchejte šlehačku do sýrové směsi. Vychlazené kousky tyčinek v čokoládě přesuňte do formy a rovnoměrně rozprostřete. Potom na ně přesuňte sýrovou směs. Poklaďte kousky ovoce a dejte na několik hodin chladit do ledničky.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Žák.
Dobrý den.Jelikož se nemůžu dovolat na Hradišťko,tak jsem zvolil tuto formu.Nevčelařil jsem tři roky a tak mi nebyla doručena obálka na počet včelstev,které letos mám.Do 15.9 se májí hlásit počty včelstev.Mé registrační číslo chovatele je 140554.A mám 4 včelstva,registrační číslo stanoviště je 89839412,kód území 775657,parcelní číslo je782/2.S pozdravem Zdeněk Žák.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Admin.
Pane Žáku, naše webové stránky jen informují o existenci Českého svazu včelařů. Nejsme s nimi nijak propojeni a nemůžeme ani přijímat žádná podání určená tomuto svazu. S vaší registrací se budete muset obrátit přímo na Český svaz včelařů.
Ingredience: 125 g másla, 300 g sušenek, 750 g měkkého tvarohu, 380 ml mléka, 60 g cukru moučka, 400 g bílé čokolády, 1 ks vanilkového lusku, 100 g tmavé čokolády
Technologický postup: Sušenky nadrtíme. Bílou čokoládu nasekáme najemno a moučkový cukr prosejeme. Z vanilkového lusku oddělíme dřeň, kterou budeme potřebovat na přípravu náplně. Troubu předehřejeme na 180 °C. V rendlíku rozpustíme máslo a vmícháme drcené sušenky. Vtlačíme je na dno připravené koláčové formy a pečeme cca 12 minut. Poté dáme stranou vychladnout. Na náplň si dáme nad nádobu s mírně se vařící vodou ohnivzdornou mísu s kousky čokolády a mlékem. Když se čokoláda rozpustí, ručním šlehačem ji jemně promícháme, aby se do ní nedostal vzduch. Necháme zchladnout a občas promícháme, aby se na povrchu netvořil škraloup. Mezitím si utřeme tvaroh, vanilku a moučkový cukr na krém. Vmícháme polovinu čokoládové směsi a poté jemně vmícháme zbytek. Vlijeme do formy a uhladíme povrch. Necháme alespoň 6 hodin v chladničce. Poté ostrým nožem opatrně uvolníme odnímatelný prstenec a odstraníme ho. Newyorský tvarohový dort položíme na servírovací talíř a ozdobíme čokoládou nebo čokoládovými hoblinkami.
Ingredience: 125 g dietních sušenek, 60 g másla, 1,5 lžičky kakaa holandského typu, 175 g čokolády na vaření, 500 g čerstvého krémového sýru (třeba Philadelphia), 150 g krupicového cukru, 1 lžička kukuřičného škrobu, 3 vejce + 3 žloutky navíc, 150 ml zakysané smetany, 75 g hořké čokolády, 125 ml 30% smetany, 1 lžička zlatého sirupu (nebo medu)
Technologický postup: Rozdrťte suchary a spojte je s máslem a lžičkou kakaa na kompaktní hmotu. Pokryjte směsí dno 23cm formy na dort a vložte do mrazáku. Troubu zapněte na 180 °C. Ve vodní lázni či v mikrovlnné troubě rozpusťte čokoládu. Smíchejte sýr, cukr, kukuřičný škrob, vejce, žloutky a zakysanou smetanu. Nakonec přidejte ½ lžičky kakaa rozmíchaného ve lžíci vody a rozpuštěnou čokoládu. Formu vyndejte z mrazáku a dno a boky obalte hliníkovou fólií tak, aby se do ní nedostala voda. Vlijte náplň a postavte formu do pekáčku. Do něj nalijte vařící vodu tak, aby sahala do poloviny výšky formy na dort. Pečte 45–60 minut. Dort poté nechte vychladnout, nejlépe přes noc v lednici. Čokoládu, smetanu a zlatý sirup prohřívejte tak dlouho, dokud se všechny přísady nespojí. Nechte trochu vychladnout a vzniklou polevou přelévejte dort.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim Šnek.
Pěkný den,
Chtěl bych se nově registrovat u ČSV, z. s. a získat registrační číslo nového včelaře. Přebral jsem včely (11 včelstev) letos v červnu (2021)po smrti svého otce. Požádal bych Vás o tiskopis pro registraci nového včelaře a další postupy, včetně přihlášky, hlášení počtů včelstev, apod.
Děkuji a zůstávám s pozdravem
Radim Šnek
Selská 148
747 41 Branka u Opavy
Mob.: 723746997
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 400 g oříškovo-medových sušenek (BeBe), 200 g másla (rozpuštěného), 140 ml smetany na vaření, 2–3 plátky želatiny, 300 g smetanového sýru, 100 g krupicového cukru, 1 citron, 500 g jahod, 140 ml smetany ke šlehání (co nejtučnější)
Technologický postup: Do mísy rozdrobte sušenky, přelijte je máslem, promněte, aby se máslo dostalo do každého kousku, a spojte do kompaktní hmoty, Hmotu namačkejte do dortové formy o průměru 24 cm tak, aby se rozprostřela po dně i stěnách. Dejte na půl hodiny do ledničky. Plátky želatiny namočte na pět minut do studené vody. Smetanu na vaření přiveďte k varu a sejměte z ohně. Želatinu vyndejte z vody a rozpusťte ji ve smetaně. Nechte zchladnout. Smetanový sýr rozmíchejte s cukrem, jemně nastrouhanou kůrou z citronu a třemi lžícemi citrónové šťávy zcela dohladka. Poté vmíchejte smetanu se želatinou a 300 g jahod nakrájených na malé kousky. V robotu vyšlehejte smetanu ke šlehání, vmíchejte ji ke směsi a pak ji nalijte na sušenkový základ. Uhlaďte plochým nožem a chlaďte minimálně tři hodiny. Podávejte ozdobené 200 g přepůlených jahod.
Tato zkratka patří pod Český svaz včelařů a jedná se o centrální informační systém. Do tohoto systému se můžete přihlásit až po řádné registraci a přidělení přihlašovacích údajů. Jedná se o centralizaci všech organizací v rámci Českého svazu včelařů, obsahuje evidenci členů, předávání informací, zpracování agend, zpracování statistiky, komunikační kanál, dotační tituly, podklady pro léčiva. V systému je pamatováno i na zákon o ochraně osobních údajů.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
Brambory oloupejte, omyjte a osušte. Na jemném struhadle je nastrouhejte a ihned vmíchejte mouku, vejce a oloupaný, prolisovaný česnek. Těsto na bramboráky okořeňte pepřem, solí a majoránkou. Podle chuti můžete do těsta přisypat i slaninu nakrájenou na kostičky. Těsto pak v malých dávkách nalívejte na pánvičku či lívanečník. Tradiční bramboráky se pečou na rozehřátém oleji po obou stranách dozlatova. Upečené bramboráky položte nejprve na ubrousek, aby se odsál přebytečný tuk. Tradiční český bramborák můžete podávat samotný nebo jako přílohu k masu či masové směsi. Bramborák je skvělý studený i teplý.
Organizace spolupracuje se státní správou ČR (Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa, Státní zemědělský intervenční fond).
Kontakt na svaz: Český svaz včelařů, z. s., Křemencova 8, 115 24 Praha 1, tel. 224 934 082, e-mail info@vcelarstvi.cz, webové stránky www.vcelarstvi.cz.
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
Základní organizace Českého svazu včelařů (ZO ČSV)
Centrální informační systém (CIS) obsahuje data členů ČSV, chovatelů včelstev, informace o včelstvech a stanovištích. Data se shromažďují za účelem evidence členů, evidence organizačních jednotek, evidence včelstev, zpracování statistik, analýz, organizace akcí, archivnictví, administraci dotačních titulů.
CIS eviduje z osobních údajů tyto: jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého bydliště, telefonní spojení, e-mail, registrační číslo chovatele, registrační číslo stanoviště, počet jím ošetřovaných včelstev, datum vzniku členství a další údaje potřebné pro činnost ČSV.
K evidenci a zpracování osobních údajů a údajů o včelstvech dává včelař písemný souhlas již při vstupu do svazu (přihláška za člena), případně tím, že žádá o dotaci prostřednictvím ČSV.
CIS neeviduje citlivé údaje ve smyslu zákona 101/2000 Sb., § 4 písmeno b.
Správcem systému je Český svaz včelařů, z.s., který touto směrnicí stanoví práva a povinnosti osob, které mají přístup do systému CIS jako administrátoři nebo prohlížitelé. Hlavním administrátorem CIS je určený pracovník sekretariátu ČSV.
PRV určí pověřeného/pověřené zaměstnance sekretariátu zodpovědného/é za zapisování do CISu (administrátor PRV) a pracovníky ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel).
KKV určí pověřeného člena KKV zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor KKV) a členy KKV ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel KKV).
Předsednictvo výboru okresní organizace (OO) ČSV určí pověřeného člena OO zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor OO) a členy OO ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel OO).
Výbor základní organizace (ZO) ČSV určí pověřeného člena ZO zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor ZO) a členy s přístupem pro čtení (prohlížitel ZO). Uživatel CIS je povinen nesdělovat přístupové jméno a heslo druhé osobě. Uživatel s možností vytvářet přístup do CIS (administrátor) je povinen tento nově vytvořený přístup předat druhé osobě jen proti podpisu. Podepsaný dokument archivuje příslušná organizační jednotka nebo sekretariát.
Osoba oprávněná k zápisu do CIS (administrátor) je povinna vždy zapisovat a měnit jen údaje, které jí členové svazu předali.
Administrátor základní organizace
Vkládá údaje a může editovat vše za svou ZO, včetně stanovišť, statistiky, správy financí za členské příspěvky a dotace. V termínech stanovených PRV aktualizovat údaje významné pro zpracování statistiky. Pro ZO vytváří přístupy do CIS pro administrátora a pro prohlížitele.
Prohlížitel základní organizace
Uživatel může nahlížet na všechna data své základní organizace. Nemůže je editovat, může si generovat tiskové sestavy.
Tchýnin jazyk je lidový název pro rostliny z rodu Sansevieria. Jde o rod vytrvalých rostlin s různým stupněm listové sukulence (tedy dužnatosti). Tento rod patří do čeledi agávovitých. Starší český název je tenura. Některé druhy (asi 20) jsou pěstovány jako textilní rostliny pro kvalitní vlákno. Největší plantáže se vyskytují v Africe, Asii, ve střední Americe. Toto technické vlákno (obchodní terminologií „bowstring hemp“) je 0,5 až 1,5 m dlouhé, bílé až šedivé, pevné, téměř zdřevnatělé. Je velmi kvalitní, voděodolné, dokonce je ve vlhku pevnější. Dobře tak konkuruje jutě a sisalu. Používá se na výrobu rybářských sítí, lodních lan a hrubé, voděodolné textilie.
