Velmi půvabná rostlina, která se jako hrnková pěstuje teprve krátký čas. Můžeme ji sehnat spíš jako letničku či trvalku, a to pod českým názvem jícnovka nebo čínská růže. Není to však rostlina odolná vůči mrazu. Můžeme ji umístit na terasu, nebo dvorek, květy musíme chránit před prudkým deštěm.
Pěstování
Eustoma potřebuje k růstu chladné prostředí, není však odolná vůči mrazu. Nejvhodnější teplota je 4–7 °C. Vyhovuje jí světlé stanoviště, ale ne přímé slunce. Zajistit dostatek světla a zároveň nízkou teplotu však nebývá v běžné domácnosti snadné. Během vegetace potřebuje hodně vody. U mladých rostlin dáme pozor na přelití. Mezi zálivkami necháme rostlinu na povrchu vyschnout, nesmí stát ve vodě. Voda se nesmí dostat ani do květů.
Eustoma nesnáší vlhkost a vzduch s přítomností páry. Dobře se jí tedy daří v suchých bytech s ústředním topením. Potřebuje dobře propustnou zeminu. Je odolná, přiměřeně rostoucí, vyžaduje snadnou péči. V našich podmínkách je Eustoma schopna vydržet pouze jednu sezonu. Je citlivá jak na převlhčení, tak i na vysušení. Kořenový bal je však potřeba udržovat stále vlhký.
Pěstuje se jako jednoletá rostlina určená především k řezu. Eustoma má poměrně masivní šedozelené lístky, které silně voní po hrachových luscích. Jícnovka vytváří nádherné, křehce působící květy v různých barevných odstínech. Květní stvol nese vždy několik květů v různém stadiu vývoje. Poupata i rozvinuté květy na jednom stvolu tak umocňují celkový dojem z každé kytice, kde je tato rostlina použita.
Přihnojujeme každé dva týdny běžným hnojivem pro pokojové rostliny. Pokud rostlinu zakoupíme v období jejího květu, bude zemina obsahovat pomalu se rozpouštějící hnojivo, takže přihnojovat nějakou dobu nemusíme. Nedostatek hnojiva se projeví blednutím listů a vytáhlým růstem.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Eustoma patří k čeledi hořcovitých. Rostliny z této čeledi se vyznačují většími křehkými květy s vroubkovanými okraji okvětních plátků. Jícnovka pochází z Texasu.
Rostliny vyšlechtili do podoby květin k řezu Japonci a později Holanďané. Do Evropy se dostala v roce 1835, do povědomí lidí pak až hlavně po výstavě v Utrechtu. Právě tam ji totiž představili jako květinu, která může mít dokonce neuvěřitelných 150 květů současně na jedné rostlině a každý květ přitom kvete zhruba tři týdny.
Kdysi byla známá pouze v barvě tmavě modré, v současné době se paleta barev květů rozšířila, a tak se můžeme setkat i s bílými a růžovými variantami. Díky šlechtitelům existují i odrůdy s barvou květů zelenou či vínově červenou, oblíbené jsou i dvoubarevné květy. Právě barevné spektrum umožňuje aranžovat jícnovku jednotlivě nebo ve více barvách, kombinovat ji s alstromeriemi či liliemi, dobře je pak doplní i zelený listnatec ostnitý.
Rostlina dosahuje výšky 45 cm a šířky 30 cm. Její vzrůst je převážně vzpřímený. Květy vydrží dlouho na rostlině i ve váze. Mají růžovou, bílou nebo modrou barvu, nebo mohou být i dvoubarevné. Listy jsou slabě sukulentní vejčitého tvaru se špičatým koncem.
Jícnovka může být plnokvětá, poloplnokvětá i s květem jednoduchým. Květy velké či malé jsou v nejrůznějších barevných odstínech – tmavomodrá, růžová a fialově růžová, meruňková, červená i vínově červená, nádherné jsou bílé a zelené, a dokonce i dvoubarevné. Podle doby květu pak rozlišujeme jícnovky pozdní, polopozdní či rané. Podle typu květů na jednoduché a poloplnokvěté a podle velikosti květů na rostlinky s velkými a malými květy.
U nás se tyto květiny objevují na pultech prodejen obvykle dodávané z Holandska. Z barevných kultivarů se k nám odtud dováží fialová Eustoma „DarkBlue Fuji“ nebo bílá „Pure White Fuji“ a také růžová „Rose Fuji“. Možná jste se setkali i se zakrslými kultivary, které jsou vhodné pro pěstování v květináčích. Díky látkám omezujícím vzrůst se podařilo vypěstovat právě tyto odrůdy.
V naší poradně s názvem EUSTOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den chci se zeptat, kde se dají sehnat semínka růžové a bílé eustomy. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivana Paťhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování eustomy ze semínek je velmi náročné. Její semínka klíčí pouze na slunci, přičemž s výsadbou se musí začít již v lednu, aby stačila vykvést. Počasí v lednu nedovoluje mít sadbu venku na slunci a je třeba mít slunný skleník. Nedostatečné osvětlení sluncem vyprodukuje rostliny, které nezdravě vypadají a divně kvetou. Eustomu je proto jednodušší koupit, připravenou od profesionálních zahradníků. Vyberte si rostlinu, která má již několik květů a mnoho vitálních poupat. Z takové Eustomy budete mít patřičnou radost.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ KYTKY JICNOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Eustoma preferuje teplé, mírně vlhké a slunečné prostředí. Optimální teplota pro růst je v rozpětí 15 až 28 °C a teplota v noci nesmí být nižší než 12 °C.
Požadavky na zálivku jsou přísné, stálá vlhkost substrátu, ale nadměrné množství vody škodí růstu kořenů. Pokud je půda na dotek suchá, je ideální čas na zalévání. Pokud je zásoba vody nedostatečná, stonky a listy slabě rostou a brzy a nezdravě kvetou. Eustoma nemá ráda stín, dlouhé denní ozáření sluncem napomáhá růstu stonků a listů a tvorbě poupat. Ale v případě letních veder, kdy teplota přesahuje 30 °C, je třeba rostlinu zastínit.
Tyto rostliny vyžadují půdu, která je vždy vlhká, takže byste je měli pravidelně zalévat. Ujistěte se, že je chráníte před deštěm, protože to způsobí skvrny na jejich okvětních lístcích. Milují výživnou půdu, takže byste je měli během vegetačního období přihnojovat hnojivem pro kvetoucí rostliny. Hnojivo by mělo obsahovat o 1,5 více dusíku než draslíku.
Z rostlinek vyrostou středně velké bylinné rostliny, které mohou dosáhnout na výšku až 1 metr a na šířku až 35 cm. Některé zakrslé odrůdy těchto rostlin lze pěstovat uvnitř slunného interiéru, jako je řada Balboa, řada Flamenco a řada Maurine.
Jejich hladké, tmavě zelené, šťavnaté listy a nálevkovité květy rostou na dlouhých rovných stoncích. Jícnovky mají atraktivní kvetení jak v poupatech, tak v plném květu. Každý stonek obvykle obsahuje několik květů v různých odstínech fialové, růžové, modré a bílé. Některé exempláře budou předvádět i dvoubarevné okvětní lístky.
Vzhledem k jejich neustálému bohatému kvetení mají rostliny tendenci se ohýbat, když je na stonku příliš mnoho květů. Ale to není alarmující znamení! Vždy můžete své rostlině pomoci krásnými dekorativními podpěrami, jako jsou kovové klece nebo téměř neviditelné mřížky a kroužky.
Jícnovky dobře reagují na prořezávání, tento proces je povzbudí k opětovnému kvetení na podzim. Po prvním jarním odkvětu můžete stonky seříznout až k první růžici listů. Pak své jícnovky rozmazlujte pravidelným zavlažováním, plením a hnojením bohatým na živiny. Do poloviny září byste měli mít nové květiny do svých podzimních kytic.
Co se týče škůdců, tak jícnovky jimi příliš často netrpí a jejich pozornost moc nepřitahují. Nejčastějšími škůdci jsou larvy komárů, kteří se rádi živí jejich kořeny. Tito parazité mohou rostliny nenávratně poškodit. Jícnovkám mohou vadit mšice, černé mušky, molice a třásněnky. Pokud zaznamenáte jakýkoli příznak napadení, můžete rostlinu ošetřit insekticidním mýdlem.
Jsou náchylné k houbovým chorobám, proto byste se měli vyvarovat jejich nadměrnému zalévání.
Jícnovky jsou ve světě pěstování v květináčích stále nové a jen málo zahradníků má zkušenosti s jejich rozmnožováním. Většina pěstitelů neudrží rostliny jícnovek z jedné sezóny do druhé.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Žák.
Dobrý den.Jelikož se nemůžu dovolat na Hradišťko,tak jsem zvolil tuto formu.Nevčelařil jsem tři roky a tak mi nebyla doručena obálka na počet včelstev,které letos mám.Do 15.9 se májí hlásit počty včelstev.Mé registrační číslo chovatele je 140554.A mám 4 včelstva,registrační číslo stanoviště je 89839412,kód území 775657,parcelní číslo je782/2.S pozdravem Zdeněk Žák.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Admin.
Pane Žáku, naše webové stránky jen informují o existenci Českého svazu včelařů. Nejsme s nimi nijak propojeni a nemůžeme ani přijímat žádná podání určená tomuto svazu. S vaší registrací se budete muset obrátit přímo na Český svaz včelařů.
I když není známo, že by jícnovka obsahovala toxiny škodlivé pro lidi nebo zvířata, jakákoliv rostlina představuje potenciální riziko, například když kousek rostliny uvízne v krku člověka nebo zvířete nebo pokud má člověk nebo zvíře na rostlinu alergii. Pokud máte podezření, že vaše dítě požilo část rostliny jícnovky, okamžitě kontaktujte svého dětského lékaře a požádejte o radu. Pokud máte podezření, že váš mazlíček snědl část rostliny, kontaktujte svého veterináře. Pokud některý z lékařů požádá o schůzku, vezměte si s sebou kousek rostliny, abyste lékaři pomohli stanovit diagnózu a v případě potřeby naplánovat léčbu.
Je eustoma jedovatá pro kočky?
Všechny části jícnovky jsou pro kočky bezpečné. Proto požití malého množství této rostliny nezpůsobí žádné problémy týkající se zdraví vaší kočky. Přesto by si majitelé koček měli být vědomi toho, že konzumace těchto květin ve velkém množství může u domácích zvířat vést k mírným žaludečním nevolnostem. Nezapomeňte tedy sledovat chování své kočky kolem těchto jinak netoxických květin.
Jak udržet moji kočku mimo vázy?
Je zajímavé, jak jsou kočky touto rostlinou fascinovány. Některé si z kytic cíleně vytahují právě jícnovky a pak se o ně otírají, dokud květy nejsou úplně placaté. Jiné je zase žvýkají, protože mají nasládlou chuť. Přestože je tato rostlina netoxická, je lepší, když si vaše kočka nezvykne žvýkat vaše květiny, aby neskončila s průjmem, zvracením nebo jinými problémy s trávicím systémem.
Jak tedy můžete zabránit tomu, aby vaše kočka žvýkala tyto neodolatelné květy?
Můžete své kytice umístit na vyšších policích nebo někde mimo dosah vaší kočky. Ale jak známe kočky, tak s jejich aktivitou se dostanou úplně všude i za cenu, že tu vázu shodí. Takže to nemusí být vždy dobré řešení.
Proto můžete místo toho zvážit použití chilli. Jednoduše nasypte trochu chilli na listy. Vaše malá kočičí kamarádka brzy udělá vše pro to, aby se vašim květinám obloukem vyhýbala.
Někteří lidé také doporučují pro tento účel používat citronovou nebo pomerančovou kůru, protože kočky nejsou fanoušky vůně citrusů. Rozložte tyto slupky do květináčů svých rostlin, aby se k nim vaše kočky nedostaly. Listy můžete také postříkat zředěnou citronovou šťávou nebo pomerančovým olejem.
Většina rostlin druhý rok už příliš neroste, takže je dobré si koncem zimy vypěstovat ze semínek nové rostliny. Mladé rostlinky musíme brzy přesadit, protože Eustoma přesazování nesnáší.
Rostlinky zastřihneme, aby se rozvětvily. Květy hybridních rostlin jsou sterilní – nemají semena. U původních druhů jícnovky můžeme zkusit semínka uschovat a nechat je naklíčit. Jejich pěstování je stejné jako u matečných rostlin.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Pokud si pořídíme řezanou jícnovku, vydrží ve váze 10–14 dní. Před vložením do vody je ale potřeba odstranit spodní listy, které by ve vodě mohly zahnívat. Kytici není vhodné stavět na přímé slunce a doporučuje se pravidelně vyměňovat vodu a přidávat výživu pro řezané květiny.
Barevné spektrum této rostliny umožňuje aranžovat buď samostatnou Eustomu v jedné či více barvách, nebo můžeme pro aranžmá využít například kombinaci s alstromeriemi či liliemi. Jako doplňková zeleň jsou vhodné listy aspidistry nebo ruskusu.
Na vypichovaná aranžmá se eustoma příliš nehodí, její stonky totiž nepatří k těm nejpevnějším. Jestliže již máte řezanou v kytici ve váze, vyměňujte jí vodu alespoň každý druhý den.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Jedná se o jícnovku velkokvětou, která dorůstá do výšky až 45 cm. Barva květu může být modrá, bílá nebo růžová. Vyhovuje jí plné slunce, ale vydrží i v polostínu. Zálivka stačí mírná. Množí se semeny.
Ve svém příspěvku PRAVIDLA PRO CHOV VČEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lindovska Lenka.
Dobrý večer,mám dotaz když mám pouze 2 včelstva musím být registrovaný ,?Pouze pro vlastní potřebu.Děkuji za odpověd´
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den, registraci v Českomoravské společnosti chovatelů ( Hradištko) musíte mít. V organizaci Český včelařský svaz je registrace již dobrovolná. Dále do konce února musíte nahlásit umístění včelstev na obecní úřad.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Stonky šikmo zastřihněte nůžkami a vložte je do čisté vázy s čerstvou vodou. Chraňte je před jasným slunečním světlem, protože nemají rádi vlhkost, která by se vypařovala z ohřáté vody ve váze. Ve váze naplněné vodou mohou přežít asi dva týdny.
Pokud použijete pár řezaných fialových jícnovek s bílými liliemi, získáte tím velmi decentní květinové aranžmá. Květy jícnovky lze v kyticích také kombinovat s anturií, šípky a ostružinami.
Jícnovky jsou jemnější než růže. Nemají žádnou vůni, bohužel. Ale pokud chcete připravit zajímavou kytici jako dárek, tak to udělejte jako zkušení květináři a zastrčte do kytice stonek frézie neboli tuberózy. Někdo, kdo obdrží kytici s jícnovkou, bude unesen nejen její krásou, ale i skrytou vůní.
Květy jícnovky byly v minulosti spojeny s romantickými city, nyní jsou považovány za symbol uznání, charisma a vděčnosti. Tato velmi významná symbolika je hlavním důvodem, proč lidé darují tyto nádherné květiny zvlášť významným lidem nebo svým blízkým.
Květy jícnovky jsou díky svým nevoňavým květům velmi oblíbené mezi alergiky.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj.
Nevýhodou jícnovky je, že její pěstování je poněkud složitější. Vyrůst ze semene jí trvá až pět měsíců. Dobré je vědět, že při pěstování ze semínka mají problémy i vyškolení pěstitelé, protože semena klíčí pouze na slunci. Pokud i přesto chcete eustomu vypěstovat ze semen, tak nejlepším řešením je začít s rostlinami už v zimě ve vytápěném interiéru s dostatkem slunečního svitu. Výsev semen by se měl uskutečnit alespoň tři měsíce před odhadovaným datem posledního mrazu. Pokud začnete se semeny již v lednu, sazenice by měly být připraveny k venkovní výsadbě v květnu. V Česku se udává začátek období bez mrazů na polovinu května.
Pro své sadbovače vyberte místo vystavené plnému slunci a naplňte je s dobře propustnou, neutrální nebo zásaditou půdou. Jícnovce nedělá dobře přemokření a nesnáší kyselou půdu. Mnoho zahradních substrátů je kyselých, proto je třeba dávat na tuto vlastnost zeminy pozor při jejím nákupu.
Optimální teplota pro klíčení je 22 až 25 °C. Semena vyklíčí za 12 až 15 dní po výsevu. Za dalšího půl měsíce z klíčků teprve vyrostou semenáčky, růst semenáčků je velmi pomalý a vyžaduje 120 až 140 dní od výsevu do prvních květů. K prvnímu řezu květin do vázy může dojít až po 150 až 180 dnech.
Na jaře se pak jícnovka vysazuje na plné slunce do neutrální nebo mírně zásadité hlinité humózní půdy, nikoliv písčité. Ideálním prostředím pro pěstování těchto rostlin je vyvýšený zahradní záhon. Můžete ji pěstovat i v květináči, do kterého ji připravte zeminu bohatou na organickou hmotu, jako je kompost a hnůj.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim Šnek.
Pěkný den,
Chtěl bych se nově registrovat u ČSV, z. s. a získat registrační číslo nového včelaře. Přebral jsem včely (11 včelstev) letos v červnu (2021)po smrti svého otce. Požádal bych Vás o tiskopis pro registraci nového včelaře a další postupy, včetně přihlášky, hlášení počtů včelstev, apod.
Děkuji a zůstávám s pozdravem
Radim Šnek
Selská 148
747 41 Branka u Opavy
Mob.: 723746997
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Český certifikovaný arborista
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy.
