Bordeauxská směs (také nazývaná bordóská jícha) je směs síranu měďnatého (CuSO4) alias modré skalice a nehašeného vápna (CaO) používaná jako fungicid. Používá se ve vinicích, ovocných farmách a zahradách k prevenci napadení peronosporou, padlím a dalším houbám. Forma aplikace jako preventivní ošetření je postřik na rostliny. Je praktické vědět, že působení tohoto prostředku se stane neúčinné poté, co se houba na rostlině usadí. Bordeauxská směs byla vynalezena v regionu Bordeaux ve Francii na konci 19. století. Pokud se používá ve velkém množství po mnoho let, měď ze směsi se nakonec stane znečišťující látkou. Prodej a používání Bordeauxské směsi je jako takové nezákonné ve Velké Británii a ve většině zemí Evropské unie, včetně Česka. Navzdory tomu bývá propagován jako organický pesticid.
Hlavní použití
Kromě použití proti plísňovým infekcím na vinné révě je Bordeauxská směs také široce používána pro potlačení plísně bramborové, kadeřavosti listů broskvoně a strupovitosti jablek. Ačkoli může být Bordeauxskájícha špatná pro životní prostředí, někteří zastánci ekologického zemědělství umožňují její použití, takže postřik modrou skalicí je stále často používán ekologickými zahradníky v některých částech světa.
Vzhledem k tomu, že ionty mědi z modré skalice se hromadí v půdě, neustálé používání způsobí znečištění těžkými kovy. Měď se také bioakumuluje v organismech. Ve většině zemí Evropské unie je proto nezákonné ji používat s výjimkou Belgie, Kypru, Francie, Řecka, Maďarska, Itálie, Malty, Portugalska, Rumunska a Slovinska [1].
Bordeauxskájícha se používá nebo se používala na ovocné stromy (broskve, jabloně, meruňky, švestky) před květem a po sklizni. Bordeauxská směs se také používá na brambory, rajčata, vinnou révu, jahody a mnoho dalších rostlin:
původně k ochraně vinné révy před plísní, na základě pozorování vinařů, kteří své révy ošetřovali „jedovatým vitriolem“, aby odradili zloděje hroznů;
k léčbě nebo omezení množení některých houbových chorob (kadeřavost listů broskvoně, padlí, strupovitost, rakovina atd.);
k léčbě některých bakteriálních onemocnění (bakterióza atd.).
Bordeauxská směs může být také použita v chemických toaletách jako výhodná náhrada tradičně používaných produktů.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Bordeauxská směs dosahuje svého účinku pomocí iontů mědi (Cu 2+). Tyto ionty obsažené v modré skalici ovlivňují enzymy ve sporách plísní takovým způsobem, že brání klíčení. To znamená, že směs Bordeaux se musí používat preventivně, ještě před tím, než udeří houbové onemocnění.
pH Bordeauxské směsi je 7 nebo mírně nad 7.
Nutné je, aby byly postřikem z modré skalice důkladně pokryty celé rostliny. Bordeauxskájícha dobře přilne k rostlině a vydrží na ní i během dešťů, i když z dlouhodobého hlediska je deštěm smývána. V praxi se aplikuje jednou ročně, v zimním období. [2] Nebo od poloviny jara postupně v několika opakováních.
Ve svém příspěvku CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Pro ošetření více chorob můžete smíchat různé přípravky do jednoho postřiku. Smícháním vznikne takzvaná jícha, která se pak aplikuje na rostliny. O tom, jaké postřiky na co použít, se dodočtete v kalendáři pro vinaře, kde je pro každý měsíc popsáno jak postupovat. Zde najdete kalendář pro vinaře: https://www.ceskenapady.cz/…
Modrá skalice se používá proti plísni u vína ve směsi s názvem Bordeauxskájícha, v počeštěné verzi je to bordóská jícha. Vyrábí se tak, že se do suspenze hašeného vápna přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Bordeauxskájícha by tedy měla mít své pH v hodnotách 7 nebo mírně nad 7.
Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. Nějaký jiný vhodný sud naplníme 50 litry vody a rozpustíme v ní 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Bordeauxská směs se připraví tak, že se CuSO4 a vápno rozpustí odděleně ve vodě a poté se smíchají. Oxid vápenatý (pálené vápno) a hydroxid vápenatý (hašené vápno) poskytují stejný konečný výsledek, protože se při přípravě používá přebytek vody.
Obvyklým způsobem popisu složení směsi je udávat hmotnost CuS04, hmotnost hydratovaného vápna a objem vody v tomto pořadí.
Procento hmotnosti CuS04 k hmotnosti použité vody určuje koncentraci směsi. Typická 1% Bordeauxská směs by tedy měla vzorec 1:1:100, přičemž první „1“ představuje 1 kg CuSO4 (pentahydratovaná modrá skalice), druhá „1“ představuje 1 kg hydratovaného vápna a „100“ představuje 100 litrů (100 kg) vody. Protože CuSO4 obsahuje 25 % mědi, obsah mědi v 1 % směsi Bordeaux by byl 0,25 %. Množství použitého vápna může být nižší než množství CuS04. Jeden kg CuSO4 ve skutečnosti vyžaduje pouze 0,225 kg chemicky čistého hydratovaného vápna k vysrážení veškeré mědi. Dobré značky hydratovaného vápna jsou nyní volně dostupné, ale protože i ty se skladováním zhoršují (absorpcí oxidu uhličitého ze vzduchu), zřídka se používá poměr menší než 2:1, což odpovídá 1:0,5:100 směsi s méně vápna.
Pro zajištění lepšího smáčecího účinku se přidává povrchově aktivní látka. Lze použít smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice) nebo přírodní černé mýdlo, ale to má insekticidní vlastnosti, které mohou být škodlivé pro životní prostředí. Černé mýdlo hubí bez rozdílu vše živé, jak škodlivé blechy, mšice, molice atd., tak i prospěšné berušky a pestřenky, atd.
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Bylo zjištěno, že směs Bordeaux je škodlivá pro ryby a pro hospodářská zvířata, a kvůli potenciálnímu hromadění mědi v půdě, i pro žížaly.
Bordeauxskájícha byla používána jako prevence plísní na bramborách v tak zvané bramborové zemi severní Severní Ameriky Maine od roku 1921. Začala ji také používat United Fruit Company v celé Latinské Americe kolem roku 1922. Směs tam byla přezdívána perico nebo „papouch“, protože dělníci po její aplikaci na rostliny úplně zmodrali. Mnoho těchto pracovníků později onemocnělo nebo zemřelo na otravu kvůli toxické chemikálii.
Měď je pro všechny savce nezbytným stopovým prvkem, ale jen ve velmi nízkých dávkách. Pro člověka se stává toxickou s akutními účinky nad 0,3 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, nejtoxičtější je síran měďnatý neboli modrá skalice. Nejbolestivější a velmi častý účinek se týká očí a jde o zánět spojivek, který představuje 24 % zjištěných příznaků. Další pak jsou postižené sliznice a kůže (dermatitida nebo ekzém představují až 80 % hlášených případů), až po respiračními problémy a podráždění nosu.
Plicní syndrom zvaný Vineyard Sprayers' Lung byl popsán u portugalských vinařů manipulujících se směsí Bordeaux. Intersticiální plicní onemocnění (někdy fibrotizující), charakterizované výskytem histiocytárních granulomů a fibrohyalinních uzlů obsahujících měď. U těchto pacientů byl hlášen vysoký výskyt adenokarcinomu (zejména karcinomu alveolárních buněk) a v některých případech také poškození jater (fibróza, mikronodulární cirhóza, angiosarkom) a portální hypertenze. Měď byla také nalezena v makrofázích odebraných ze sputa pracovníků pověřených postřikem bordeauxské směsi na vinice.
Ze všech těchto důvodů je tento produkt označen „Xi“: produkt dráždící oči a kůži.
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Brambory, rajčata, vinnou révu a jahody je vhodné ošetřit v polovině jara a pak opakovat v případě potřeby maximálně každých 15 dní (podle klimatu). Je třeba dávat pozor, aby se neošetřovalo samotné ovoce, aby nedošlo k pachuti a riziku otravy.
Ošetření jsou pouze preventivní - neléčí, a proto je nutné je provádět před deštěm, při nebo po kterém hrozí vznik houbového onemocnění. Postřik bude částečně smýván deštěm a je nutné s kúrou začít znovu, jakmile dojde k jejímu vymytí.
Na růže, ovocné stromy, keře s opadavým olistěním se preventivní ošetření aplikuje někdy na podzim (ideálně těsně po opadu listů) nebo na samém začátku jara, těsně před objevením prvních poupat. Pokud je rok nebo období vlhké, v obou případech je často vhodné operaci opakovat 2 až 3krát (v 15denních intervalech). Toto ošetření omezí tvorbu škodlivých plísní na jaře. Použití na růže je třeba zvážit, i když se používá po desetiletí, tak pro tuto plodinu je k ošetření povolena pouze síra.
Bordeauxskájícha chrání pouze to, co zakrývá. Zlepšením přilnavosti produktu přidáním jednoho litru odstředěného mléka na 10 litrů jíchy vidíme lepší odolnost proti dešti, ale tyto bílkoviny mohou také živit plísně nebo bakterie. Preferuje se proto černé mýdlo nebo efektivněji smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice), která zvyšují retenci, přilnavost a odolnost vůči smytí.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ája.
použijte Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům.
Před použitím pozavírejte všechna okna a naopak potvírejte všechny skříně, zásuvky, zvedněte matrace v postelích a polštáře a deky rozvěste po bytě tak, aby k nim měl přístup plyn. Spusťte difuzér a opustě byt alespoň na 4 hodiny. Po té důkladně vyvětrejte a máte po starostech. Je potřeba 1 difuzér na cca 50 - 80 m2 podlahové plochy bytu.
Spolehlivě to zahubí veškerý hmyz, který se v bytě může vyskytovat. Nemusíte se ani bát nějakého zápachu - voní to asi jako stromečky do auta a dobře se to vyvětrá. Nezanechává žádný povlak ani na nábytku ani na čalounění.
Funguje spolehlivě na všechna vývojová stadia blech.
Nároky na přípravu postřikové jíchy se zpřísňují, což je dáno především vyspělejší aplikační technikou, která umožňuje snižovat dávku postřikové jíchy, a snahou o vyšší využívání nízkosti úletových trysek a kapalných hnojiv. Jakákoliv chyba při přípravě postřikové jíchy se pak výrazně projeví v kvalitě ošetření. Před otevřením obalu, v němž je přípravek uložen, je proto vhodné seznámit se s údaji uvedenými na etiketě přípravku, především těmi, které se týkají přípravy postřikové jíchy a možností mísení s jinými přípravky. Jakákoliv manipulace s přípravky na ochranu rostlin by měla být provedena pouze podle zásad bezpečnosti práce s těmito látkami a vždy v ochranných pracovních pomůckách.
Postup při přípravě postřikové jíchy
Nádrž postřikovače se nejprve naplní asi z 1/3 vodou (DAMem). Přípravky na ochranu rostlin je obvykle nutné před použitím rozpustit v menším množství vody, což je důležité především u pevných formulací (SP, WG, DF, SX). Kapalné přípravky je nutné před použitím důkladně protřepat. Olejové adjuvanty je lepší lít přímo do nádrže postřikovače, protože pokud se vlijí do menšího množství vody, vytvoří se bílá kaše, kterou je třeba rozředit vodou.
Připravená koncentrovaná jícha se následně vlije (přečerpá) do nádrže, ve které se krátce předtím spustí míchání. Moderní postřikovače jsou vybaveny předmíchávací nádrží, která obsluze výrazně usnadňuje přípravu postřikové jíchy. Následně se doplní potřebné množství vody (DAMu). Doporučuje se plnit nádrž postřikovače pouze z 90 % její kapacity, aby nedošlo k vylití postřikové jíchy během transportu.
S aplikací je třeba vyčkat, až se jícha v nádrži postřikovače dokonale promíchá. Připravenou hotovou jíchu je třeba bezodkladně spotřebovat. Přípravě a manipulaci s postřikovou jíchou je třeba věnovat velkou pozornost také proto, že ke kontaminaci prostředí přípravky na ochranu rostlin dochází nejčastěji vylitím postřikové jíchy z postřikovače.
Dávka postřikové jíchy
Pro běžné aplikace pesticidů se v polních podmínkách nejčastěji používá dávka postřikové jíchy v rozmezí 200–300 l/ha. Množstvím aplikované vody výrazně ovlivňujeme pokryvnost rostlin postřikem, což ve svém důsledku ovlivňuje účinnost ošetření. Aplikace malého množství postřikové jíchy (do 200 l/ha) je výhodnější z ekonomického hlediska (doprava vody, prostoje při tankování), vyžaduje však přesnou aplikační techniku a zkušenou obsluhu, neboť i relativně malá odchylka od požadovaného množství jíchy může způsobit významné posunutí dávky přípravku. Nižší dávka aplikační jíchy může být také pozitivní z pohledu správného načasování aplikace, neboť s rostoucí výkonností se snižuje riziko opožd
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
V 19. století došlo u révy Vitis vinifera v klasických evropských vinařských oblastech k několika ohniskům chorob révy. Tato ohniska byla způsobena škůdci, vůči nimž tyto vinné révy postrádaly odolnost. Nemoc se přenášela na vinné révě přivezené do Evropy jako botanické exempláře amerického původu. Mezi tyto škůdce patřila nejen velká francouzská plíseň způsobená mšicí Phylloxera vastatrix, ale také padlí a další choroby způsobené houbami.
Plíseň napadá orgány révy, zejména listy a hrozny. Poprvé byla pozorována na jihozápadě Francie v roce 1878, a trvalo dlouho než vědci našli lék. Jen náhodou jeden z vědců, Alexis Millardet, potvrdil svůj již pokročilý výzkum v objevování léku. Alexis Millardet, profesor botaniky na Přírodovědecké fakultě v Bordeaux, během cesty do Médocu v říjnu roku 1882 byl ohromen skvělým výkonem vinic podél silnice, v Château Ducru-Beaucaillou v Saint-Julien-Beychevelle (Médoc), u Nathaniela Johnstona.
O tomto postřehu se svěřil správci statku s výkonnými vinicemi Ernestu Davidovi (1845-1932), který mu řekl, že v Médocu bylo zvykem nanášet směs síranu měďnatého a vápna na vinice u cest, aby odradila nájezdníky, kteří kradli hrozny. A aby odradila kolemjdoucí od konzumace hroznů, protože tato úprava byla viditelná a hořká. Alexis Millardet zkoušel řešení proti plísni doma na několika vinicích, aby pozoroval její vývoj. Se svým přítelem Ulysse Gayonem, profesorem chemie na Přírodovědecké fakultě v Bordeaux, bylo v terénu aplikováno mnoho laboratorních experimentů. Byli oprávněni pracovat na vinicích Château Ducru-Beaucaillou v Saint-Julien a Château Dauzacv Labarde, oba patřící obchodníkovi Nathanielovi Johnstonovi. Tyto dvě nemovitosti spravoval stejný muž, Ernest David, který jim pomohl uvést do praxe ve dvou nemovitostech Nathaniela Johnstona řešení studovaná dvěma výzkumníky (A. Millardet a U. Gayon). Stejné experimenty se uskutečnily v Château Langoa u Monsieur Barton's v Saint-Julien, které řídil Monsieur Toy, bývalý student Národního agronomického institutu v Paříži.
Směs z modré skalice ("směs Bordeaux") obsahovala asi 3 kg síranu měďnatého a jeden kilogram nehašeného vápna rozmíchaných ve 100 litrech vody. Pokusy trvaly od roku 1883 do roku 1885 a byly průkazné, protože v roce 1886 bylo padlí potlačeno.
Ve Francii je proto použití směsi Bordeaux také známé jako Millardet-Davidova léčba.
Je zajímavé poznamenat, že tento objev učinili ve stejné době také Burgundové.
Následně se začaly používat roztoky oxychloridů mědi, hydroxidu měďnatého a oxidů měďných.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pročtěte si náš kalendář pro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: https://www.vinna-reva-pest…
Moření česneku fundazolem dnes není bezpečná a doporučená volba, protože účinná látka je legislativně problematická.
Benomyl je v EU výrazně omezen a použití starých zásob může znamenat právní nejistotu i možné reziduum v česneku. I když pěstujete jen pro sebe, jde o potravinu. Z praktického hlediska je dnes rozumnější zvolit alternativu, která je určena pro současné podmínky a nenese riziko pochybností.
Proč nepoužívat Fundazol, když historicky fungoval?
Fundazol jako mořidlo byl účinný, ale dnešní situace je jiná a účinnost už není jediným kritériem.
Dříve se méně řešily limity reziduí a dlouhodobá půdní zátěž. Dnes je klíčová bezpečnost potravin a minimalizace chemie. Zdravý česnek znamená nejen nízký výskyt plísní, ale i čistý produkt bez zbytečných zbytků účinných látek.
Mohu použít starý Fundazol, když ho mám doma?
Starý Fundazol nedoporučuji používat, i když je lákavé ho „nevyhodit“.
Neznáte stabilitu účinné látky ani její aktuální koncentraci. Navíc zde existuje legislativní riziko a možnost reziduí v česneku. Pěstování pro vlastní rodinu by mělo být bezpečné a bez pochybností, proto je vhodnější zvolit aktuálně dostupnou náhradu.
Co když už jsem Fundazol použil?
Jednorázové použití není důvod k panice, ale není vhodné v tom pokračovat.
Pokud jste již moření česneku fundazolem provedli, sledujte porost a další sezónu zvolte jiný postup. Důležité je neprovádět opakované aplikace a zaměřit se na drenáž a kvalitu půdy. Riziko spočívá hlavně v dlouhodobém používání.
Může někdo zjistit, že jsem Fundazol použil?
Laboratorní test by přítomnost reziduí mohl odhalit, i když v běžné zahradě kontrola neprobíhá.
Rezidua pesticidů jsou měřitelná analytickými metodami. Otázka ale není jen o kontrole, ale o principu. Pokud chcete mít zdravý česnek bez pochybností, je lepší zvolit metodu, která nenese potenciální problém už na začátku.
Je Zdravý česnek Plus skutečně fundazol náhrada?
Zdravý česnek Plus není chemická kopie, ale funkční alternativní řešení.
Na rozdíl od systémového fungicidu působí kombinací sirné složky a podpory mikroorganismů. Účinek je jiný, ale při správném načasování a drenáži poskytuje stabilní ochranu bez reziduálního rizika. Jde o změnu strategie, ne o hledání silnější chemie.
Vyplatí se mořit česnek každý rok?
V těžké půdě a při vlhkém podzimu se moření česneku většinou vyplatí jako rozumná prevence.
Pokud máte lehkou a dobře propustnou půdu, může být riziko menší. V jílovitých podmínkách je ale moření před výsadbou levnou pojistkou proti ztrátám, které mohou dosáhnout i třetiny úrody. Největší efekt má kombinace správného termínu, drenáže a rozumnéh
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Hnojení (zálivkou i postřikem): 0,5 g na 1 l vody na 1 m².
Předseťové máčení semen (při setí na půdách s nízkým obsahem Cu): roztok 0,02–0,05 %, tedy 0,2–0,5 g hnojiva na 1 litr vody.
Potlačení lišejníků, mechů a houbových chorob (zálivkou i postřikem): 10–20 g na 1 litr vody (nelze přesně určit na jakou plochu tato dávka vystačí, neboť to závisí na velikosti listové plochy či porostu).
Bordeauxskájícha:
Příprava 1% bordeauxské jíchy (prostředek k hubení škůdců rostlin – houby, plísně): 100 g modré skalice rozpusťte do 5 litrů vody v plastové nádobě. V další minimálně 5litrové nádobě rozpusťte v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlijte tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěných 50 gramů modré skalice v 5 litrech vody (nikdy ne obráceně). Aplikujte do 4 hodin od přípravy.
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na plastovém rámu okna zůstala vytvrdlá montážní pěna. Má ještě smysl ji odstraňovat?
Vytvrdlá montážní pěna na plastovém rámu už ve většině případů bezpečně odstranit nejde bez poškození povrchu.
Jakmile pěna vytvrdne a dostane se do mikropórů PVC, jakýkoli další zásah už nepracuje s pěnou, ale s plastem samotným. Chemie způsobí zmatnění, mechanický tlak poškrábání. Pokud rám nezačal měnit barvu, je nejlepší pěnu pouze seříznout v rovině a dál ji neřešit. Další pokusy obvykle skončí viditelnější škodou než původní stav.
Pomůže aceton nebo nitroředidlo na vytvrdlou montážní pěnu?
Aceton ani nitroředidlo vytvrdlou montážní pěnu nerozpustí, pouze poškodí povrch, na kterém se nachází.
Tyto látky mohou pěnu na povrchu změkčit nebo rozmazat, což vytváří falešný dojem účinnosti. Ve skutečnosti ale začnou okamžitě leptat plast, lak nebo povrchovou úpravu. Výsledkem bývá matná mapa nebo flek, který už nikdy nezmizí. Použití těchto rozpouštědel je jednou z nejčastějších chyb při snaze pěnu odstranit.
Jak poznám, že jsem se dostal za bod nevratu?
Bod nevratu nastává ve chvíli, kdy povrch začne reagovat dřív než pěna.
Typickými signály jsou matnění plastu, změna barvy, lepkavý film nebo zápach po chemii. Jakmile se objeví některý z těchto projevů, další pokračování už povrch jen zhorší. V tu chvíli má smysl okamžitě přestat a řešit pouze kosmetické zakrytí nebo opravu, nikoli samotné odstranění pěny.
Lze odstranit montážní pěnu z plastového parapetu bez poškození?
U plastového parapetu je bezpečné odstranění možné jen u čerstvé pěny, nikoli u vytvrdlé.
Jakmile pěna vytvrdne, reaguje plastový parapet velmi citlivě na jakoukoli chemii i mechanický tlak. Seškrábání často vede k viditelným škrábancům, rozpouštědla k matným mapám. Pokud je pěna starší, nejlepší postup je její opatrný ořez v rovině a ponechání zbytku bez dalšího zásahu.
Co dělat, když se montážní pěna dostala na žaluzie?
Montážní pěna na žaluziích bývá ve většině případů neopravitelný problém.
Plastové lamely se při pokusu o odstranění deformují, textilní žaluzie chemie nenávratně poškodí. I velmi opatrný mechanický zásah zanechá viditelné stopy. Z praxe vychází nejčastěji jako jediné rozumné řešení výměna poškozené části nebo celé žaluzie.
Má smysl zkoušet oleje, WD-40 nebo silikonové spreje?
Oleje a silikonové přípravky montážní pěnu neodstraňují, pouze ji zatlačí do struktury materiálu.
Tyto prostředky mohou pěnu dočasně změkčit, ale zároveň ji roznesou po povrchu nebo do pórů. Výsledkem je větší a hůře řešitelná skvrna. U plastů a porézních materiálů tímto postupem obvykle vznikne trvalé znečištění, které už nelze odstranit žádným dalším krokem.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pony.
víno rodí na letošním dřevu,takže zkrátit klidně i o 2/3,znova obroste
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
Originální nanopěna je multifunkční ochranný, čisticí a impregnační prostředek pro hladké a nesavé povrchy. Nanopěna zároveň se snadným vyčistěním dodá povrchu na několik měsíců i účinnou ochranu před znečištěním a vysoký lesk. Tento originální produkt vyvinutý specialisty na nanotechnologie je špičkovým představitelem nově se formující generace inteligentních úklidových prostředků, která snižuje nároky na pracnost úklidu o tři čtvrtiny.
Nanopěna aktivně spolupracuje při čistění tím, že probublává i těmi nejnepatrnějšími nerovnostmi ošetřované plochy. Na povrchu vyčištěném antibakteriální aktivní pěnou se během následujících několika desítek minut klidu samostatně vytvoří neviditelná ochranná nanovrstva, která propůjčí ošetřené ploše na několik měsíců zvýšenou odolnost, velmi snadné čištění a v prvních týdnech i vysoký lesk, hladkost.
Pro další čištění povrchu, který byl již ošetřen nanopěnou, není třeba žádná chemie, jen obyčejná voda. Pracnost úklidu se zmenší až na čtvrtinu doposud běžně potřebného času. Ošetřený povrch se díky nanoimpregnaci méně špiní, neumastí se a vypadá stále skvěle.
Nanopěna, na rozdíl od běžných prostředků, neobsahuje žádný škodlivý silikon, teflon, vosky ani oleje a ochrana je ekologicky odbouratelná. Využitím nanopěny v profesionálním úklidu lze dosáhnout výrazných úspor díky absenci výdajů za běžnou úklidovou chemii a především markantního snížení časových nároků na pracovní sílu. Nanopěna je také skvělým pomocníkem pro domácí úklid, neboť potřebu nekonečného uklízení lesklých ploch zredukuje na pouhé dva úklidy s použitím nanopěny během roku a mezi nimi pouze občasné velmi snadné přeleštění bez chemie a s nízkými nároky na vynaložený čas. Výsledky úklidu jsou i přes minimální časovou náročnost trvale brilantní.
Ochranný čistič NanoPěna představuje nejnovější prostředek v boji se špínou, otisky prstů, mastnotou, povlakem vodního kamene, nebo i špinavým autem. Aktivní pěna „uklízí povrch sama“ a s vysokým leskem získáte i několik měsíců ochrany, díky níž povrch snadno otřete jen obyčejnou vodou. Vlastně půl roku nepotřebujete žádnou úklidovou chemii.
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob. Naopak such
Lze použít kyselinu solnou na ucpaný odpad v bytě?
Kyselinu solnou na ucpaný odpad v bytě lze použít jen ve velmi omezených případech a rozhodně ne jako univerzální řešení.
V bytě bývá problémem hlavně kombinace plastových sifonů, tuků a organických zbytků. Kyselina solná tyto usazeniny nerozpustí a může je jen uvolnit a znovu zachytit jinde. Smysl má pouze tam, kde jde o minerální nánosy, například u WC nebo podlahových odtoků. Pokud se problém vrací, další použití kyseliny obvykle situaci zhorší a zvyšuje riziko poškození potrubí.
Pomůže kyselina solná na kuchyňský dřez?
Kyselina solná na kuchyňský dřez ve většině případů nepomůže a patří mezi nejčastější chyby při čištění odpadu.
Kuchyňské odpady jsou typicky zanesené tuky, zbytky jídla a saponáty, které kyselina solná nerozpouští. Naopak může uvolnit další usazeniny, které se zachytí v plastovém sifonu. Výsledkem je krátké zlepšení a následné zhoršení průtoku. V kuchyni bývají mnohem účinnější mechanické metody, případně odborný zásah, pokud se problém opakuje.
Je kyselina solná bezpečná pro plastové trubky?
Kyselina solná a plastové trubky nejsou ideální kombinací, zejména při opakovaném použití.
I když plast obvykle nereaguje okamžitě, kyselina může materiál postupně oslabovat a naleptávat. Riziko je vyšší u sifonů a kolen, kde se kyselina drží déle. Poškození nemusí být vidět hned, ale projeví se časem netěsností nebo prasknutím. Proto se opakované použití kyseliny v plastových odpadech obecně nedoporučuje.
Funguje kyselina solná lépe v rodinném domě než v bytě?
Kyselina solná v rodinném domě může někdy fungovat lépe než v bytě, ale stále má svá omezení.
Výhodou domu je často starší kovové nebo litinové potrubí a lepší přístup ke rozvodům. Kyselina zde může narušit minerální nánosy, ale zároveň může urychlit korozi starých trubek. Pokud se problém opakuje, je lepší využít mechanické čištění nebo odborný zásah. Kyselina by měla být spíš výjimečný krok než běžná praxe.
Proč se odpad po kyselině solné často zhorší?
Zhoršení odpadu po kyselině solné je časté a většinou souvisí se špatným odhadem typu ucpání.
Kyselina dokáže narušit minerální složku usazenin, ale tuky a organické zbytky zůstávají. Uvolněné části se pak znovu zachytí v užších místech potrubí. Výsledkem je stav, kdy odpad krátce funguje lépe, ale následně se ucpe víc než předtím. Tento scénář je typický signál, že chemické řešení není správná cesta.
Kdy má kyselina solná na čištění odpadu smysl?
Kyselina solná na čištění odpadu má smysl pouze tehdy, pokud jde o minerální usazeniny a jednorázový zásah.
Typickým příkladem je močový nebo vodní kámen ve WC nebo podla
