Chilli con carne patří mezi jídla, která se doma vaří často, ale málokdy opravdu dobře. Výsledek bývá vodový, kyselý nebo připomíná spíš guláš s fazolemi než výrazné masové jídlo. Přitom základní suroviny má většina lidí doma a postup není složitý.
Zdeněk Pohlreich vaří chilli con carne úplně jinak, než jak je běžné v domácnostech. Nestaví ho na omáčce ani na dlouhém dušení, ale na správně opečeném mase, krátkém rozvonění koření a přesném pořadí kroků, které rozhodují o chuti.
FAQ – Často kladené otázky
Proč je tak důležité mleté maso nejdřív opéct a nedusit?
Opečení masa je základ chuti chilli con carne podle Pohlreicha.
Pokud se maso hned zalije tekutinou, začne se dusit a zůstane šedé a nevýrazné. Při správném opečení vzniknou malé hnědé kousky, které dodají jídlu masovou hloubku a výraznou chuť. Tento krok už později nelze nijak nahradit ani dochutit.
Dá se chilli con carne připravit bez čokolády?
Ano, chilli con carne lze uvařit i bez čokolády.
Čokoláda ale v malém množství nefunguje jako sladidlo, nýbrž jako zvýrazňovač chuti. Pomáhá zakulatit kyselost rajčat a propojit chutě masa a koření. Bez ní bude jídlo dobré, ale méně komplexní.
Jak moc pálivé má být chilli con carne podle Pohlreicha?
Pohlreichovo chilli con carne nemá být extrémně pálivé.
Pálivost má podporovat chuť masa, ne ji přebíjet. Základní verze je spíše jemně pikantní. Pokud někdo chce ostřejší variantu, je lepší přidat pálivost až na talíři, aby základní chuť zůstala vyvážená.
Mohu použít jiné maso než mleté hovězí?
Recept je postavený na mletém hovězím mase.
Směsi s vepřovým masem nebo jinými druhy masa změní charakter jídla. Pokud chcete zůstat co nejblíže originálu, použijte čisté hovězí. Jiná masa mohou fungovat, ale chuť už nebude stejná.
Kdy přesně přidat fazole, aby nebyly rozvařené?
Fazole patří do chilli con carne až úplně na závěr.
Přidávají se až po dovaření základní masové směsi, jen aby se prohřály. Pokud by se vařily od začátku, rozpadnou se a zahustí jídlo nežádoucím způsobem. Fazole mají zůstat pevné a čitelné.
Dá se chilli con carne zamrazit?
Ano, chilli con carne je vhodné ke zmrazení.
Po rozmrazení si zachovává chuť i strukturu, často je dokonce ještě lepší než čerstvé. Při ohřívání je ale potřeba postupovat pomalu a případně přidat malé množství vody nebo vývaru, aby se nepřipálilo.
Proč chilli con carne chutná lépe druhý den?
Chutě se během odležení propojí a zakulatí.
Koření, maso a rajčata potřebují čas, aby se spojily do jednoho celku. Druhý den je chilli con carne méně ostré, ale chuťově hlubší. Právě proto je toto jídlo ideální na přípravu dopředu.
Jak chilli con carne zahustit bez mouky?
Mouka se do tohoto receptu nepoužívá.
Zahuštění vzniká přirozeně redukcí tekutiny a strukturou masa. Pokud je jídlo příliš řídké, stačí ho krátce povařit bez pokličky. Přidání mouky by změnilo chuť i charakter pokrmu a udělalo z něj omáčku místo chilli.
Je chilli con carne podle Pohlreicha autentické?
Nejde o striktně autentickou mexickou verzi.
Jedná se o poctivou kuchařskou interpretaci, která respektuje základní principy chilli con carne, ale přizpůsobuje je evropské kuchyni.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreichvelmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve chvíli, kdy se Zdeněk Pohlreich označuje za nejlepšího kuchaře, dává smysl ho porovnat s dalšími výraznými tvářemi české gastronomie. Ne proto, aby se vyhlásil vítěz, ale aby bylo jasné, pro koho je který přístup vhodný.
Pohlreich versus Kluci v akci
Kluci v akci mluví jazykem domácnosti. Vysvětlují, zpomalují, přizpůsobují se běžnému provozu. Pohlreich naopak tlačí na výsledek a neomlouvá se za nároky. Technicky má Pohlreich navrch, prakticky jsou Kluci v akci čitelnější pro většinu lidí.
Pohlreich versus Roman Paulus
Roman Paulus je systematický a klidný. Učí techniku bez tlaku a emocí. Pohlreich učí skrze konfrontaci. Výsledky mohou být podobné, ale cesta je jiná. Paulus je učitel, Pohlreich trenér.
Pohlreich versus domácí kuchařský mainstream
Běžné domácí vaření je postavené na kompromisu. Chuť, cena, čas, nálada rodiny. Pohlreich kompromisy odmítá. To je jeho síla i slabina. Ne každá domácnost chce vařit jako restaurace.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Tento postup vychází z praxe a respektuje logiku, kterou Zdeněk Pohlreich dlouhodobě prosazuje. Nejde o rychlé „naházení surovin do hrnce“, ale o práci s chutí v jednotlivých krocích. Každý z nich má svůj smysl a pokud se vynechá nebo uspěchá, výsledek se tomu okamžitě přizpůsobí.
Základ – cibule, česnek a paprika
Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej a nechte na něm pomalu zesklovatět najemno nakrájené šalotky. Nemají hnědnout, jen změknout a zesládnout. Tento krok vytváří základ chuti. Jakmile jsou šalotky měkké, přidejte utřený česnek a na kostičky nakrájenou červenou papriku. Krátce promíchejte a nechte jen lehce rozvonět. Častou chybou je příliš vysoká teplota, při které česnek zhořkne ještě dřív, než se přidá maso.
Rozvonění koření
Ke směsi přisypte sladkou papriku, mleté chilli a kmín. Koření musí přijít až ve chvíli, kdy je v hrnci tuk a cibulový základ. Na středním plameni koření krátce opečte, jen několik desítek vteřin. Cílem není smažení, ale uvolnění aroma. Pokud by se koření pálilo příliš dlouho, zhořkne a zničí celý pokrm.
Opečení mletého masa – klíčový krok
Přidejte mleté hovězí maso a okamžitě ho začněte vařečkou rozdělovat na co nejmenší kousky. Maso musí přijít do kontaktu s horkým dnem hrnce. Nezalévejte ho žádnou tekutinou. Maso se musí opékat, ne dusit. Správně opečené maso vytváří malé hnědé hrudky a výrazně voní. Tento krok rozhoduje o tom, zda bude chilli con carne chutnat masově, nebo vodově. Jakmile je maso opečené, teprve nyní ho důkladně osolte a opepřete.
Tekutiny, rajčata a čokoláda
Do opečené směsi přilijte zeleninový vývar, přidejte konzervovaná rajčata, rajčatový protlak, tymián, dva čtverečky čokolády a malou špetku cukru. Přiveďte k varu, stáhněte plamen a nechte zhruba 20 minut velmi jemně probublávat. Hrnec zakryjte pokličkou, ale občas promíchejte. Pokud se směs příliš vysušuje, přilijte maximálně pár lžic vody. Cílem není omáčka, ale šťavnaté maso obalené chutí.
Fazole, odležení a finální dochucení
Až úplně na závěr vmíchejte okapané červené fazole. Přiveďte krátce k varu a ihned stáhněte z ohně. Dochutťe solí a pepřem, případně dolaďte sladkost nebo pálivost. Hotové chilli con carne nechte alespoň 10 minut odpočinout. Během této doby se chutě spojí a jídlo se výrazně zlepší. Teprve poté podávejte.
Vlastní zkušenost: proč mi chilli con carne dlouho nechutnalo
Moje první chilli con carne vypadala na pohled dobře, ale chuťově byla plochá. Maso bylo šedé, šťavnaté, ale bez výrazné chuti. Omáčka byla řídká a fazole dominovaly celému jídlu. Tehdy jsem si myslel, že problém je v koření nebo v rajčatech.
Ve skutečnosti byla chyba úplně jinde. Maso jsem hned zalil tekutinou a nechal ho dusit. Chuť se tak nikdy nemohla vytvořit. Až když jsem pochopil, proč Pohlreich trvá na opečení masa do hnědých hrudek, celý recept mi začal dávat smysl.
Proč chilli con carne podle Pohlreicha není guláš s fazolemi
Největší rozdíl mezi běžným domácím chilli a verzí podle Pohlreicha je v přístupu k masu. Chilli con carne nemá být omáčka. Tekutiny je jen tolik, aby se chutě propojily, ne aby maso plavalo.
Gulášový efekt vzniká ve chvíli, kdy se maso dusí v tekutině od začátku. Pohlreich naopak maso nejprve opeče nasucho, aby se vytvořily malé hnědé kousky plné chuti. Fazole pak nejsou základ, ale jen doplněk, který se přidává až na závěr.
Chilli con carne je kořeněné dušené pálivé jídlo. Hlavními přísadami jsou maso a chilli papričky. Přidávají se rajčata, cibule, fazole a další. Chilli con carne se proslavilo v Texasu v dobách zlaté horečky v Americe, kdy tamější hledači pokladů vařili tento pokrm přímo v kotlíku na otevřeném ohni. Původ má ovšem tento recept v Mexiku.
Ingredience: 500 g mletého hovězího masa, 400 g konzervovaných rajčat, 400 g sterilovaných červených fazolí, 300 ml hovězího vývaru, 2 lžičky rajčatového protlaku, 1 lžíce římského kmínu, 2 čtverečky čokolády, 1 lžíce mleté sladké papriky, 1 lžíce pálivého chilli (raději trochu méně, záleží na stupni pálivosti), 2 stroužky česneku, 1 červená paprika, 1 velká cibule, 1 lžíce oleje, ½ lžíce majoránky, cukr, sůl, pepř mletý
Technologický postup: Nejprve si připravte zeleninu. Nakrájejte cibuli na kostičky zhruba o půlcentimetrové hraně. U cibule to půjde nejlíp, když ji přepůlíte od kořínků směrem ke stonku, oloupete a směrem od stonku krájíte na tenké plátky. Nedokrajujte je až do konce – u kořínku by měla cibule držet pohromadě. Poté ji otočte a pokrájejte na kostičky. Papriku rozpulte, zbavte jádřince, opláchněte a nasekejte přibližně na centimetrové kostky. Nakonec oloupejte a nakrájejte česnek. Nyní se již můžete pustit do vaření. Postavte pánev na střední plamen. Nalijte do ní olej a nechte ho minutku nebo dvě rozpálit (na elektrickém sporáku to trvá o trochu déle). Do rozžhaveného oleje vhoďte cibuli a za pravidelného míchání ji asi pět minut smažte. Měla by změknout a zesklovatět. Pak přisypte česnek, kostičky papriky, chilli, sladkou papriku a kmín. Za stálého míchání smažte ještě pět minut, dokud se všechny vůně pěkně nepromísí. Teď osmahněte maso. Trochu ztlumte plamen, přidejte do pánve mleté maso a vařečkou se ho snažte rozdělit na co nejmenší kousky. Počítejte s tím, že olej s cibulí a kořením bude trochu prskat. Asi pět minut rychle míchejte tak, aby se maso rozdělilo do hrudek a bylo stejnoměrně opečené. Udržujte střední plamen – maso by mělo být dokřupava usmažené, nikoli dušené. Pokud byste ho ale smažili příliš zprudka, hrozí, že česnek zhořkne a přichytí se ke koření. Na řadě je omáčka. Přilijte do pánve vývar. Totéž proveďte s konzervovanými rajčaty. Potom přisypte majoránku, čokoládu, cukr, sůl a pepř. Na závěr přidejte rajčatový protlak a všechno ještě jednou důkladně promíchejte. Poduste maso s omáčkou. Přiveďte směs k varu, zamíchejte a přiklopte pokličkou. Co nejvíc stáhněte plamen a nechte všechno dvacet minut probublávat. Občas zamíchejte a zkontrolujte, jestli se omáčka nepřichytává, nebo zda se příliš neodpařila. Pokud ano, přidejte dvě lžíce vody a podívejte se, jestli jste opravdu ztlumili plamen na minimum. Správně podušené chilli con carne by mělo být husté a šťavnaté. Nakonec přidejte fazole. S pomocí cedníku je slijte a nasypte do pánve. Znovu pokrm přiveďte k varu a ještě deset minut ho povařte. Jestli se vám zdá omáčka příliš hustá, přilijte trochu vody. Ochutnejte a podle potřeby dokořeňte; je pravděpodobné, že jídlo bude potřebovat víc soli a pepře, než jste čekali. Potom už jenom odklopte pokličku a nechejte chilli con carne alespoň deset minut odstát. Je to opravdu důležité, aby se chutě rozložily a maso nasáklo všechny vůně.
Rozdíl není v exotických surovinách, ale v detailech. Koření se krátce rozvoní na tuku, rajčata nepřebíjejí chuť masa a čokoláda se používá jen jako dochucovadlo. Díky tomu má jídlo hloubku, ale není těžké ani přeslazené.
Důležité je také krátké vaření a následné odležení. Chilli con carne podle Pohlreicha se nevaří hodinu. Stačí krátké probublávání, po kterém se chutě ještě samy dotvoří.
Bezprostředně po dovaření je chuť ostřejší a jednotlivé složky jsou výraznější. Po deseti minutách odležení se propojí a jídlo se zakulatí. Druhý den bývá chilli con carne ještě lepší, protože chutě mají čas se plně rozvinout.
Jak pálivé má být chilli con carne podle Pohlreicha
Cílem není extrémní pálivost. Chilli con carne má být pikantní, ale chuťově vyvážené. Pálivost má podporovat maso a koření, ne je přehlušit. Proto se chilli dávkuje opatrně už při vaření.
Pokud chce někdo ostřejší verzi, je lepší přidat pálivost až na talíři. Tím se zachová základní chuť jídla a každý si může upravit intenzitu podle sebe.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
Technologický postup: Namočíme fazole, nejlépe přes noc. V hrnci se lžící oleje dozlatova osmahneme nasekanou cibuli. Přidáme mletou papriku, chilli papričky a mícháme jen malou chviličku, aby paprika nezhořkla. Poté přidáme fazole i s vodou, ve které byly namáčeny, hřebíček a dusíme, dokud fazole nezměknou. Fazole by měly být těsně pod vodou. Při vaření doplňujeme vodu podle toho, jak se vyvařuje. Když jsou fazole měkké, přidáme loupaná rajčata z plechovky, pórek nakrájený na kolečka, plátky česneku, sójový granulát (suchý, nenamočený). Podle chuti přidáme sůl a cukr (je fajn, když je slaná chuť se sladkou vyrovnaná) a oregano. Vegetariánské chilli con carne dusíme ještě alespoň pět minut. Podáváme s rýží, brambory nebo jen s čerstvým pečivem.
Pohlreich uvádí, že ve většině případů to bývá tak, že v profesionálních kuchyních převládají ortodoxní názory. Každý, kdo chce steak well done (tedy hodně propečený), by zasloužil snad přinejmenším ukamenovat. Pohlreich radí hlavně se hovězího nebát. Strava má být vyvážená a chuť na pořádný kus hovězího je normální. Vždyť je to kvalitní bílkovina, kterou tělo čas od času potřebuje. A jak na to? Zde je recept:
Recept
Pohlreich radí vyjmout maso z lednice alespoň půl hodiny před tím, než začnete vařit, aby pak na pánvi nebo grilu nedostalo takový teplotní šok. Pohlreich maso předem jen opepří, solí až po tepelné úpravě. Hlavně radí nepanikařit a nesnažit se maso obracet příliš brzy. Je lepší chvilku počkat, až se maso zatáhne a takzvaně odskočí z grilu (případě tálu).
Paralelně na desce griluje i papriky a v mezičase připraví ve woku trošku čerstvého špenátu se lžičkou wasabi, což je japonský křen. To kvůli další chuti v pokrmu. A když jsou papriky hotové, využije toho, že je deska rozpálená, a lehce opeče rozpůlené žampiony.
