Téma: 

choroba vadnutí okurek


Facebook Twitter Pinterest email tisk

NEMOCI OKUREK

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Detail odstavce: Příčiny vadnutí okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: plíseň na orchideích z okurek

Dobrý den, chtěli bychom se zeptat,zda má někdo zkušenosti s plísní na orchideích,které byly v blízkosti napadených okurek,eventuelně co se dá s tímto ještě dělat,zda jdou orchideje nějak zachránit. Děkujeme Karel a Ivona

Zdroj: diskuze Plíseň na orchidejích
Odesláno: 9.8.2017 uživatelem Karel a Ivona
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Detail odstavce: Zasychání okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Sterilizace okurek

V klasickém zavařovacím hrnci se sklenice o obsahu 0,5 litru sterilují při teplotě 85 °C cca 15 minut, větší o 5 minut déle. Zavařené okurky nechte pomalu vychladnout otočené dnem nahoru. Pokud doporučený čas třeba kvůli nějaké jiné činnosti překročíte, ochlaďte sklenice ve vodě, která má minimálně 40 °C – ve studenější by sklenice mohly popraskat. Tímto jednoduchým způsobem se ve většině případů podaří zabránit převaření okurek.

Detail odstavce: Sterilizace okurek
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: dotaz

DOBRÝ DEN CHCI SE ZEPTAT ZDA TEDY AFRIKÁN ODPUZUJE HRYZCE OD OKUREK DĚKUJI ZA ODPOVĚD

Zdroj: diskuze Afrikány proti hryzcům
Odesláno: 28.3.2019 uživatelem Věra Plodíková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Fusariové vadnutí

Jde o houbovou chorobu rostlin způsobenou houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledi rážovkovité (Nectriaceae). Zřejmě nejčastějším patogenem bývá srpovnička špičatovýtrusá (Fusarium oxysporum). Srpovnička může na jednom hostiteli způsobovat poškození společně s dalšími patogeny, přičemž stejné příznaky, jako je napadení houbami tohoto rodu, mohou způsobovat i jiné houby nebo další živé organismy.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá fusariové vadnutí.

Opatření pro záchranu sazenic: Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná. Je tedy důležitá prevence, a to dezinfekce půdy v nádobách na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu odolnější nebo nehostitelské plodiny. Nepřehnojovat a nepřelévat rostliny. Důležité je odstraňování napadených rostlin i s kořeny a likvidace (spálením). Nekompostovat a nezarývat nebo nezaorávat. Zamořené vlhké půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.

Detail odstavce: Fusariové vadnutí
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KDY STŘÍHAT PIVOŇKY

Čas na stříhání

Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.

U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.

Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.

Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.

Detail odstavce: Čas na stříhání
Zdroj: Kdy stříhat pivoňky
Zveřejněno: 8.1.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kroucení okurek salátovek

Okurka má krásné zelené listy,hodně plodů,všechny plody se kroutí do kruhu.Máte nějakou zkušenost,napište.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Kroucení okurek salátovek
Odesláno: 13.7.2019 uživatelem Ladislav Vyňuchal
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: choroba perenospora vína

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Odesláno: 17.7.2015 uživatelem Jiřina Nejezchlebová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Zavařování okurek v myčce

Pokud máte myčku nádobí, můžete okurky zavařit i v ní. Ano opravdu. V tomto případě se okurky ve sklenicích zalijí studeným nálevem, sklenice se důkladně uzavřou a naskládají do myčky dnem vzhůru. Myčku zapnete na nejdelší program a nejvyšší teplotu. Po ukončení mycího – v tomto případě zavařovacího – programu sklenice necháte vychladnout opět postavené na víčku, tedy dnem vzhůru.

Detail odstavce: Zavařování okurek v myčce
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: orchidea má lepkavé listy ze spodu , prosím o radu jak mám

Orchidej měla moc vody a málo slunce a nejspíš ji postihla nějaká houbová choroba. Z té ji asi nevyléčíte a budete muset pořídit novou.

Zdroj: diskuze Pestovani orchidee phalaenopsis
Odesláno: 5.4.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Detail odstavce: Padlí na okurkách
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: thuje

Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 13.6.2017 uživatelem bretislav
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Zavařování okurek v mikrovlnné troubě

Zajímavou možností je zavařování v mikrovlnce. Používají se k tomu výhradně sklenice se šroubovacími víčky. Naplněné okurkami a nálevem se uzavřené vloží do mikrovlnky, doba sterilování je u sklenic s obsahem 0,5 litru 5 minut při výkonu 700 Watů. Čas ale platí jen pro 1 sklenici, pokud jich tedy zavařujete například 5, je doba 25 minut. Sklenice se poté vyndají a nechají zchladnout otočené dnem vzhůru.

Detail odstavce: Zavařování okurek v mikrovlnné troubě
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: choroba perenospora vína

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Odesláno: 17.7.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Zavařování okurek v horkovzdušné troubě

Zavařování v horkovzdušné troubě je dnes také velmi často používaný způsob. Sklenice se v tomto případě rozloží na plech s vyšší okrajem tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Na plech se nalijí přibližně 3 centimetry vody a vloží se do trouby předehřáté na 150 °Celsia na 15 minut při zapnutém spodním i horním ohřevu. Teplota se potom sníží na 100 °Celsia, nechá se zapnutý jen spodní ohřev a steriluje se ještě 20 minut. Nakonec se sklenice nechají obrácené dnem vzhůru vychladnout.

Detail odstavce: Zavařování okurek v horkovzdušné troubě
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Zavařování okurek po jedné sklenici

Pokud se vám urodilo málo okurek, anebo si jen chcete vyzkoušet, jak se vlastně okurky zavařují, tak zde máte návod, jak na to:

Ingredience: 6 kuliček pepře, 4 kuličky nového koření, 1 kávová lžička soli, 1–2 polévkové lžíce cukru, 1 dl octa, kopr, cibule, mrkev, hořčičné semínko, okurky

Postup: Do sklenice vložíme kousek kopru, pár koleček mrkve a cibule, možno i česnek nebo feferonku (dle chuti), omyté nakladačky, dáme pepř, nové koření, hořčičné semínko, lžičku soli, 1–2 lžíce cukru (dle chuti), 1 dcl octa a dolejeme vodu, aby byly okurky ponořené. Zavíčkujeme a sterilujeme asi 20 minut. Je to rozpis na sklenice 600–700 g. Do menších dáme poloviční dávku. Zavařujeme buď v mikrovlnné troubě, nebo na plotýnce v hrnci, který je do 2/3 naplněný vodou, a to cca 20 minut. Okurky budou opravdu chutné a nikde vám nezbyde nálev.

Detail odstavce: Zavařování okurek po jedné sklenici
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017

BRAMBOROVÝ SALÁT

Bramborový salát s majonézou

Suroviny:

  • 600 g brambor
  • 3 lžíce majonézy
  • 3 vejce
  • 2 lžíce plnotučné hořčice
  • 4 sterilované okurky
  • 1 mrkev
  • 1 petržel
  • 1/4 celeru
  • 1 střední cibule
  • sůl, pepř, dle potřeby lák z okurek

Postup:

Kořenovou zeleninu a brambory ve slupce uvařte doměkka v osolené vodě, vejce uvařte natvrdo. Po uvaření brambory nechte trochu vychladnout a následně je oloupejte. Potom je stejně jako kořenovou zeleninu a vejce nakrájejte na kostičky (můžete použít také speciální sítko na brambory) a vložte do velké salátové mísy. Přidejte nadrobno nakrájenou cibuli, sterilované okurky, hořčici a majonézu. Vše dobře, ale opatrně promíchejte. Bramborový salát pak už jen dochuťte solí a pepřem, případně i lákem z okurek. Nechte jej do druhého dne odležet v lednici.

Detail odstavce: Bramborový salát s majonézou
Zdroj: Bramborový salát
Zveřejněno: 8.9.2014

POSTUP A RECEPTY NA DOMÁCÍ TATARKU

Tatarka z jogurtu II.

Suroviny:

  • 150 g bílého jogurtu
  • sůl, pepř
  • hořčice dle chuti
  • trochu hnědého cukru
  • 2 nakládané okurky
  • lák z okurek (dle chuti)

Postup:

Kyselé okurky nastrouhejte na jemném struhadle a vmíchejte do jogurtu. Poté přidejte všechny ostatní ingredience a dobře promíchejte.

Detail odstavce: Tatarka z jogurtu II.
Zdroj: Postup a recepty na domácí tatarku
Zveřejněno: 26.1.2015

NEMOCI OKUREK

Choroby okurek ve skleníku

Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...

Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.

Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.

Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.

Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.

Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete insekticidem.

Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.

Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.

Plíseň: Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.

Ochrana před plísní okurek: V převážné většině případů se potřebná komplexní ochrana proti plísni okurkové neobejde bez ochrany chemické. První ošetření se provádí v souladu s vyhlašovanou signalizací, další pak podle průběhu počasí. Vhodnost přípravků je třeba volit z hlediska jejich biologické účinnosti a z hlediska délky ochranných lhůt. Před začátkem sklizňového období je vhodné použít preventivně působící přípravky Bravo 500, Dithane DG, Champion 50 WP nebo kombinované přípravky s delší ochrannou lhůtou – Acrobat MZ, Mikal M nebo kombinaci Previcur 607 SL + Dithane DG.

Černá hniloba: Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají, a pletivo vypadává. První skvrny se objevují na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přilehlé listy a plody žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur.

Ochrana před černou hnilobou okurek: Za vegetace je při prvních příznacích napadení možné provést postřik přípravkem Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření je možné po 10 až 20 dnech zopakovat. Není-li osivo namořené vhodným fungicidem, je vhodné jej dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak i přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. V případě použití přípravku Previcur 607 SL je třeba výsev provést do 7 dnů po namoření.

Vadnutí: U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo mladých rostlin s typickým zúžením kořenového krčku. U větších rostlin dochází k typickému vadnutí rostlin, které je ze začátku vratné (projevuje se jen při náhlém zvýšení teploty nebo po oslunění), později nevratné, končící úhynem rostlin. Vadnutí a úhyn rostlin jsou doprovázeny rozpadem (měknutím) a hnilobou kořenových krčků nebo postupným hnědnutím a odumíráním kořenů. Při napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum se vodnaté skvrny, a to většinou s bohatým nárůstem bílého vatovitého podhoubí, vyskytují především na bázích rostlin (ale i na stoncích), a rostliny pak odumírají až nad těmito místy.

Ochrana před vadnutím okurek: Ochrana se doporučuje u rychlených okurek preventivně, a to před výsadbou, při výsadbě nebo do jednoho týdne po výsadbě. K ochraně je nejvhodnější zálivka půdy nebo rostlin kombinací přípravků Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL.

Bílá hniloba: Okurky mohou být infikovány zejména od počátku zaměkání. Napadené plody se zbarvují mléčně až světle hnědě, hnijí a obvykle rychle usychají. Typická je octová vůně napadených plodů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. K napadení dochází především za teplého (optimum 25–30 °C) a vlhkého počasí.

Padání klíčících rostlin: Proti padání klíčících rostlin lze preventivně provést zálivku přípravkem POLYVERSUM. Jakmile semena vzejdou a rostlinky vytvoří první normální list, je nutné je v hnízdě vyjednotit a ponechat jen nejsilnější rostliny.

Choroby a škůdci okurek:

  • alternáriová skvrnitost
  • šedá hniloba
  • antraknóza
  • nekróza listů a stonků
  • černá hniloba
  • gumovitost
  • mšice
  • třásněnky
  • kořenová háďátka cystotvorná

Detail odstavce: Choroby okurek ve skleníku
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V HORKOVZDUŠNÉ TROUBĚ

Jednoduchý postup

Připravíme si dostatečné množství zavařovacích sklenic, nejlépe stejně velkých a důkladně vymytých. Stejně tak pořádně umyjeme okurky a zeleninu, kterou k nim budeme přidávat, tedy mrkev, cibuli, kořenovou petržel, kopr a třeba i křen, záleží na chuti každého z nás. Do každé sklenice vložíme 5 koleček mrkve, 3 kolečka petržele, kousek cibule, kousek kopru. Do takto nachystaných sklenic vyskládáme okurky a  zalijeme je připraveným nálevem.

Detail odstavce: Jednoduchý postup
Zdroj: Zavařování okurek v horkovzdušné troubě
Zveřejněno: 24.10.2018

POSTUP A RECEPTY NA DOMÁCÍ TATARKU

Tatarka z majonézy I.

Suroviny:

  • 150 ml majonézy
  • 1 malá cibule
  • 1 kyselá okurka
  • trochu láku z okurek
  • trochu mléka
  • sůl

Postup:

Úplně nadrobno nakrájejte malou cibulku. Přidejte strouhanou sterilovanou okurku a trošku láku (dle chuti). Dosolte a můžete zjemnit troškou mléka (1 až 2 lžíce dle požadované konzistence). Pokud chcete, můžete dochutit svými oblíbenými bylinkami.

Detail odstavce: Tatarka z majonézy I.
Zdroj: Postup a recepty na domácí tatarku
Zveřejněno: 26.1.2015

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V TROUBĚ

Zavařování okurek bez sterilizace

Ingredience: okurky nakládačky (5–7 cm), cibule, mrkev, snítky kopru

Ingredience na nálev: 2 l vody, 0,5 l octa, 1 Deko, 65–70 koleček sacharinu (toto množství vystačí na 5–6 sklenic o obsahu 720 ml)

Postup: Okurky pečlivě omyjeme a necháme trochu oschnout. Poté je naskládáme do čistě vymytých a vysušených sklenic, na jejichž dno jsme dali několik koleček mrkve a cibule a snítku kopru. Sklenice stavíme je na nějakou silnější podložku, například korkovou, nebo na froté ručník.

Nálev připravíme svařením vody a octa, přidáme Deko a nakonec vhodíme sacharin. Horkým lákem zaléváme okurky tak, aby byly ponořené, sklenice ihned zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pracujeme opatrně, vše je horké. Je dobré použít kuchyňskou chňapku. Když je obsah sklenic vlažný, obrátíme je a dáme do chladna. Okurky takto zůstanou krásně křehoučké a již po týdnu můžeme ochutnávat.

Detail odstavce: Zavařování okurek bez sterilizace
Zdroj: Zavařování okurek v troubě
Zveřejněno: 7.12.2017

JAK PĚSTOVAT BAZALKU

Pěstování bazalky venku

Bazalku můžeme pěstovat venku vysazenou přímo do záhonu. Vysazujeme ji během května, ale musíme dávat pozor na přízemní mrazíky, kterým bazalka bohužel neodolává. Musíme tedy zvolit vhodnou dobu výsadby. Při přesazování bazalky z květináče přímo do záhonu musíme dávat pozor, abychom nepoškodily kořínky. Pokud vysadíte bazalku vedle rajčat a okurek, chráníte je před padlím a jí zajistíte dostatečnou zálivku. Má ráda slunné prostředí.

Detail odstavce: Pěstování bazalky venku
Zdroj: Jak pěstovat bazalku
Zveřejněno: 9.11.2014

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Bakteriální tečkovitost

U vzcházejících rostlin dochází většinou k jejich úhynu. Na starších rostlinách se na listových čepelích, ale i na řapících, lodyhách, květech a plodech vytvářejí nepříliš veliké, většinou hranaté skvrny. Ty jsou zpočátku vodnaté (olejovité), postupně však žloutnou a zasychají. Na spodní straně listových skvrn a na povrchu ostatních skvrn se za deštivého počasí nebo za vysoké vzdušné vlhkosti objeví kapky mléčně zbarveného bakteriálního slizu (exudátu), které daly název odbornému názvu původce (Lachrymans = slzet). Za sucha se kapky přeměňují v bílý nebo stříbřitý povlak (šupinky, krusty). Počet skvrn a jejich velikost postupně narůstá, skvrny splývají a napadené pletivo na listových skvrnách vypadává. Silněji napadené listy jsou roztrhané a roztřepené. Nakonec napadené listy usychají. Na plodech jsou skvrny propadlé s následnými hnilobami druhotných mikroorganismů. Napadené plody jsou většinou deformované. Choroba je rozšířená především v porostech polních okurek. Hlavním zdrojem jsou povrchově infikovaná semena pocházející z napadených plodů. Dalším zdrojem jsou napadené posklizňové zbytky, ve kterých mohou bakterie zůstávat vitální 2 až 3 roky. Za vegetace se choroba rozšiřuje deštěm, hmyzem, rukama pracovníků (především při sklizni), ale i pouhou zvěří či lidmi procházející porosty. Do rostlin se bakterie dostávají průduchy, hydatodami, mechanickými poraněním (například při větrné erozi na písčitých půdách), ale i opylujícím hmyzem. Vodivými pletivy se choroba nešíří. Rozvoj choroby podporuje ovlhčení rostlin (deštivé počasí) a vyšší teploty přes den a chladné noci.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá bakteriální tečkovitost.

Opatření pro záchranu sazenic: Používání zdravého osiva, střídání plodin v osevním postupu (minimálně 3 roky mezi tykvovitými plodinami), rychle osychající polohy (slunné a větrné), vertikální vedení rostlin, dezinfekce nářadí, šetrná závlaha, omezení pohybu v kultivačních porostech, především v době ovlhčení rostlin (po dešti a za rosy), a odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Omezený účinek mají přípravky na bázi mědi, avšak některé odrůdy, mohou být za určitých podmínek vůči mědi citlivé.

Detail odstavce: Bakteriální tečkovitost
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018

RECEPT NA SUNOMONO

Co je to sunomono

Sunomono je japonský okurkový salát, který se připravuje z japonských okurek nakrájených na tenounké plátky. Japonské okurky samozřejmě v Čechách neseženete, ale jako náhražku můžete použít dlouhé salátové okurky (hadovky), které mají minimum zrníček.

Sunomono je velmi jednoduché jídlo, které se podává jako příloha k mnoha asijským pokrmům nebo jako samostatný osvěžující pokrm. V překladu sunomono (vyslovovat sú-nó-mó-nó) znamená rychle naloženou japonskou zeleninu (syrovou, nebo uvařenou) v octě.

Detail odstavce: Co je to sunomono
Zdroj: Recept na sunomono
Zveřejněno: 18.6.2016

POSTUP A RECEPTY NA DOMÁCÍ TATARKU

Domácí tatarka I.

Suroviny:

  • 1 vejce
  • 2 sterilované kyselé okurky
  • trochu nálevu z okurek
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • špetka soli
  • trochu pepře
  • olej
  • 1 lžička nakrájené cibule

Postup:

Ponorným mixérem vyšlehejte ve vyšší nádobě vejce, postupně vmíchejte také ostatní suroviny, kromě oleje. Ten přidávejte po větších kapkách do té doby, dokud nebude směs rozmixovaná a dokud vše nezhoustne tak, jak máte tatarku rádi. Nakonec můžete vmíchat i jemně nasekanou petrželku, pažitku, či rozmačkaný česnek.

Detail odstavce: Domácí tatarka I.
Zdroj: Postup a recepty na domácí tatarku
Zveřejněno: 26.1.2015