ČÍM NAHRADIT OCTAN HLINITÝ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Octan hlinitý se používá především k léčbě drobných podráždění pokožky. Může být ale použit i pro jiné účely nesouvisející s léčbou. Například jako mořidlo před barvením látek z přírodních vláken. Myslíte, že se dá octan hlinitý použít i na hortenzie ke změně jejich barvy? Čtěte dále a dozvíte se více.
Dá se použít octanhlinitý na hortenzie?
Je pravda, že hliník ovlivňuje barvu květu hortenzií. Bylo prokázáno, že pH půdy ovlivňuje barvu květů právě ovlivněním dostupnosti hliníku v půdě. Když je půda kyselá, pH 5,5 nebo nižší, je hliník obecně pro kořeny dostupnější. Když je půda neutrální nebo zásaditá, pH 7,0 nebo vyšší, hladiny hliníku jsou sníženy.
Chcete-li postupně změnit barvu květu z růžové na modrou, nasypte půl hrnku smáčitelné síry pod korunou rostliny, zalijte a nechte vsáknout do půdy. Naopak aby byly květy růžové, rozprostřete 1 hrnek dolomitického vápna pod korunou hortenzie a zalijte jej do půdy. Granulované produkty lze aplikovat kdykoliv v průběhu roku. Změna barev květů hortenzie však vyžaduje trpělivost, protože může trvat rok, než uvidíte znatelnou změnu.
Rychlejší způsob, jak změnit barvu květů, je pomocí tekuté kůry aplikované v březnu, dubnu a květnu. Aby květy zmodraly, rozpusťte 1 polévkovou lžíci síranu hlinitého ve 3 litrech vody. Aby květy zrůžověly, rozpusťte 1 lžíci hydroxidu vápenatého ve 3 litrech vody. Roztokem pak zalijte půdu kolem rostliny. Zabraňte tomu, aby se roztok dostal na listy.
Z uvedeného textu je patrné, že pro změnu barvy hortenzií se používá síran hlinitý a nikoliv octanhlinitý. Octanhlinitý ovšem vychází ve své podstatě z kyseliny octové, která je pro rostliny dobře známá a není pro ně toxická. Roztoky octanu je možné obecně likvidovat vylitím do půdy, protože jsou pro přírodu neškodné. Nic tedy nebrání tomu vyzkoušet pro změnu barvy hortenzií i octanhlinitý ve stejné koncentraci – 1 polévková lžíce na 3 litry vody.
Není těžké změnit barvu květu hortenzie; prostě se rozhodněte, která metoda vám nejlépe vyhovuje. Se správnou péčí a materiály můžete mít hortenzie dle vlastního výběru barvy.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Čím nahradit octanhlinitý? Octanhlinitý lze vyrobit z octanu sodného a síranu hlinitodraselného. V závislosti na dostupnosti těchto materiálů ve vaší lokalitě to může být i nákladově efektivní. Chcete-li získat dostatek octanu hlinitého na moření 1 kilogramu látky, odměřte 3 litry horké vody z vodovodu a přidejte 150 g octanu sodného nebo octanu vápenatého.
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Používá se jako mořidlo při přírodním barvení, které tkaninám umožňuje dokonalejší přilnutí rostlinných pigmentů s vlákny.
Octanhlinitý se používá jako jednokrokové mořidlo na rostlinná vlákna, jako je bavlna, len a stojí za to experimentovat s vlákny z umělého hedvábí (včetně Tencelu), bambusu, ramie, konopí a dalších. Jedná se o dražší, ale rychlejší způsob, jak dosáhnout přilnavosti přírodních barviv bez tradičnější metody máčení v kamenci / kyselině tříslové.
Doporučuje se používat 5 g octanu na 100 g hmotnosti suché vlákniny.
Octan se rozpustí v dostatečném množství vody, vloží se tkanina nebo příze a zahřeje se na teplotu 94 °C po dobu 1 hodiny. Pak se to nechá přes noc vychladnout a dobře se to vymáchá. Barvit se může hned a nebo nechat uschnout a barvit později.
Použitý roztok mořidla lze bezpečně zlikvidovat do kanalizace (kromě septikových systémů). Může být také zředěn a nalit na volnou zem, například na štěrkovou příjezdovou cestu.
Při manipulaci s práškem octanu používejte masku. Při manipulaci s práškem nebo roztoky používejte rukavice, zejména při máchání nebo manipulaci s mokrou přízí. Vše vykonávejte venku nebo s velmi dobrým větráním.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Juky nejsou příliš náročné na péči. Vyžadují však dostatek světla, jinak jim postupně žloutnou spodní listy. V létě můžete i doma pěstovanou juku přestěhovat na prosluněnou terasu nebo balkon. Zvolte pro ně ale chráněné místo, kde je neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani prudký déšť.
Juku zalévejte vydatně od dubna do října, v této době také jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech nezapomeňte rosit listy. Při zálivce dávejte pozor, protože juka je citlivá na přemokření. Nechte tedy substrát před dalším přísunem vody proschnout. Dlouhodobé nadměrné zalévání má totiž za následek zahnívání kořenů a uvadání listů. V létě juce pěstované doma vyhovuje normální pokojová teplota nebo pobyt venku. V zimě má ráda nižší teploty, které by však neměly klesnout pod 10 °C. Jako nejvhodnější umístění se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Ve svých přirozených podmínkách přežívají juky dlouhé období sucha, proto jim v době od listopadu do března omezte zálivku na minimum. Stačí zalévat pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V době vegetačního klidu také nehnojte.
Juku přesazujte na jaře přibližně jednou za dva roky, a to do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Starším rostlinám stačí vyměnit pouze svrchní vrstvu hlíny v květináči. Na přesazování používejte běžný hlinitý substrát nebo si kupte speciální substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte nejlépe keramzit, který poslouží jako drenáž.
Když už je juka hodně velká nebo se vám nelíbí její tvar, můžete z ní na jaře odejmout kmínkové řízky. Rostlinu vyjměte z květináče a na pevném podkladu rozřežte kmen pilkou na části dlouhé cca 10 cm. Každá z nich musí mít alespoň jedno očko. Místa řezu je vhodné posypat stimulátorem, poté řízky vsaďte kolmo do substrátu z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Řízky nejlépe zakoření na stinném, vlhkém místě, při teplotě 24–27 °C. V domácích podmínkách si můžete vypomoct fólií, jíž zakryjete květináč. Jakmile řízky zakoření a objeví se nové výhonky, můžete mladé rostlinky přesadit do samostatných nádob nebo k sobě zasadit do skupiny několik exemplářů různé výšky.
Jde o postřikový insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou primárně určený k ochraně řepky olejky, jabloní, třešní, višní, slivoní a brambor proti žravým a savým škůdcům. Využití ale najde všude tam, kde potřebujete na dlouhou dobu rostliny ochránit před těmito predátory. 30 dní je ochranná doba, kdy se nesmí konzumovat žádné části z ošetřených rostlin. Což například při ošetřování okrasných rostlin není podstatné.
Calypso přichází do boje nejen proti puklicím s účinnou látkou thiacloprid, což je insekticid ze třídy neonikotinoidů. Jeho mechanismus účinku zahrnuje narušení nervového systému hmyzu stimulací nikotinových acetylcholinových receptorů. Thiacloprid byl vyvinut společností Bayer CropScience pro použití na zemědělských plodinách k hubení různého savého a žravého hmyzu, především mšic a molic.
Doufejme, že jako náhradu za zakázanou Actaru, budeme moci Calypso používat ještě dlouho, protože už se v Evropě objevují tendence na zakázání většiny neonikotinoidů. Například ve Francii je již zákaz platný od roku 2018.
Čím nahradit Calypso
Tak netrvalo dlouho a přípravek Calypso je již také zakázaný. Ze stejných důvodů, jako Actara.
Zbývá tedy vyřešit čím tyto účinné zbraně v boji proti sviluškám a puklicím nahradit. Musíme si vystačit s dostupným systémovým insekticidem acetamiprid, který obsahuje přípravek Mospilan 20 SP.
Actara 25 WG je širokospektrální insekticid pro listovou (foliární), ale i půdní (soliar) aplikaci. Actara 25 WG ovlivňuje nikotinový acetylcholin receptor v nervovém systému hmyzu a následně dochází k rychlému úhynu škůdců. Přípravek má rychlý kontaktní a požerový účinek, neboť se rychle a dobře vstřebává do těla hmyzu již při slabém kontaktu hmyzu s ošetřenou rostlinou. Přípravek se ihned dostává do nervového systému hmyzu a účinkuje okamžitě. Výhodou přípravku je jeho vynikající systémový účinek, díky kterému se rychle dostane i do těch částí rostliny, které nebyly přímo zasaženy postřikem. Proto působí nejen na listech a stéblech (stoncích), ale i v kořenech rostlin. Přípravek Actara 25 WG je vysoce účinný proti mandelince bramborové.
Actara 25 WG patří do nejnovější skupiny insekticidů – neonicotinoida. Způsobem aplikace (foliární, zálivkou, aplikace do půdy před výsadbou) jakož i systémovostí a silou účinku se přípravek Actara 25 WG řadí k nejlepším přípravkům z této skupiny. Úspěšně a především účinněji může nahradit přípravky ze skupiny organofosfátů, karbamátů nebo pyrethroidů, které jsou obvykle toxičtější a méně účinné.
Actara 25 WG je insekticid vhodný do integrované ochrany rostlin, je to přípravek bezpečný pro predátory svilušek.
Od roku 2021 již není možné Actaru běžně koupit a dostanou se k ní pouze pěstitelé chmele. Ukázalo se že může poškodit reprodukční schopnosti, konkrétně existuje podezření na poškození plodu v těle matky. Evropská agentura pro bezpečnost potravin zveřejněných v lednu 2019 zdůraznila obavy z toho, že účinná látka Actary je toxická pro člověka a je přítomna v příliš vysoké koncentraci v podzemní vodě.
Mimo to je Actara vysoce toxická pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.
Účinná látka
Thiamethoxam 250 g/kg
Čím nahradit ACTARU
Přípravek CALYPSO 480 SC obsahuje účinnou látku thiacloprid ze skupiny chloronicotinylů. Působí jako kontaktní a požerový jed, má vynikající systémové vlastnosti jako Actara - šíří se celou rostlinou a zůstane v ní účinný 30 dní.
Čmelín si můžete při troše zručnosti vyrobit sami, ale je možné si jej zakoupit. Na trhu jsou čmelíny keramické s designem starých úlů, dřevěné, čmelín s pohledovým okénkem a dřevocementový čmelín. Ten nejen výborně izoluje a má zajímavě vymyšlený vletový otvor, ale dá se i dobře vyčistit.
Při výrobě vlastního dřevěného čmelína je určitě dobré vědět, že by měl mít vnitřní rozměr v x š x d – 20–25 x 25–30 x 25–30 cm a prkna by měla mít šířku minimálně 2 cm. Prkna musí těsnit, jinak hrozí nebezpečí umrznutí plodu při jarních mrazících nebo snazší vniknutí parazitů. Pro lepší regulaci teploty ve čmelínu se také doporučuje z vnější strany připevnit ke stěnám a podlaze čmelína polystyren. Pro vchodový otvor (případně s ochrannou klapkou) a větrací otvor vyřízneme v polystyrenu příslušné otvory nebo potřebný souvislý kolmý pásek. Od vchodu se vede úlem při straně a pak v pravém úhlu při boční stěně asi 3–4 cm od konce zadní stěny tunýlek o světlosti cca 2,5 cm. Ten můžeme snadno nahradit elektrikářským „husím krkem“ o světlosti nejlépe 1,8 cm, který se ohne a připevní ke stěnám. Tunýlek není nutný, ale královna přijme útulek s delším a lomeným vchodem raději, neboť se v takovém čmelínu cítí bezpečněji. Z vnější strany čmelína se pod vletový otvor umístí česno (přistávací a vzletová ploška) tak, aby mělo plochu asi 5 x 3 cm. Pokud plánujete v budoucnu instalovat ochranou klapku, je účelné, aby česno mělo velmi podobné rozměry přistávací plochy. Střecha úlu by měla být dobře přiléhající dřevěná deska, dobré je pod ni vložit silnou látku, která odstraní netěsnosti a úlek lépe tepelně izoluje. Je velmi účelné ještě navíc přikrýt střechu něčím, co zabrání provlhnutí, nebo dokonce prosáknutí dřevěné střechy deštěm, například kusem linolea nebo silného igelitu.
Pokud si zakoupíme již hotový čmelín, tak je vše snadnější, přesto i tyto čmelíny se doporučují v případě velmi chladného anebo naopak extrémně teplého počasí více izolovat.
Musíme sami umělý čmelín čmelákům vyplnit do ¾ prostoru teplodržným materiálem tak, aby přístup k hnízdu byl od konce vchodové rourky volný. Protože královny zejména některých druhů a jejich první dělnice si tento materiál stmelí cca na ½ prostoru, není vůbec na škodu naplnit vnitřní prostor čmelína tímto materiálem ještě více, ale samozřejmě tak, aby se v něm čmeláci mohli volně pohybovat. Pozor také na ucpání vchodového otvoru. Obecně však platí, že je vždy prospěšnější vložit materiálu více než méně. Čmeláci jsou tak lépe chráněni před extrémy počasí. K vyplnění je možné zakoupit speciální výplň čmelínů nebo použít krejčovskou vatu (například dříve běžně používaná podšívka nebo vycpávky ramen kabá
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o&
Ingredience: 1 kysaná smetana 200 g, 1 smetana ke šlehání (31%, 33% nebo 40%), 1 ztužovač smetany Smeta-fix (můžete nahradit 1/2 sáčku Olé pudinku bez vaření), 3 vanilkové cukry (pokud se vám to bude zdát málo sladké, tak můžete přidat trošku cukr krupice nebo krystalu), 1 malé mandarinky v plechovce nebo můžete použít jakékoliv ovoce, 1 tvaroh
Postup: Krém lze šlehat ručním šlehačem nebo v robotu. Nejlepší je použít vyšší mísu, aby smetany nestříkaly mimo mísu. Do mísy dáme kysanou smetanu, vanilkový cukr, smetanu ke šlehání a pořádně ručně rozmícháme ztužovač smetany. Ztužovač smetany můžeme nahradit tak, že místo něj dáme přibližně půl balíčku Olé pudinku bez vaření. Zapneme šlehač nebo robot a smetany prošleháme do zhoustnutí. Do krému zamícháme postupně 1 tvaroh a na kousky nakrájené mandarinky. Krém se kysanou smetanou a šlehačkou se hodí k jakémukoliv nadýchanému dortovému korpusu. Toto množství je jen pro promazání dortu o velikosti formy 23 cm; dvakrát prokrojeno.
Ingredience: 1 000 g hovězích nebo telecích líček, 300 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer) nakrájené na kousky, 100 g nakrájené cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace (lze nahradit gelovým hovězím vývarem), 3 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 6 kuliček nového koření, 4 bobkové listy, snítku čerstvého rozmarýnu a tymiánu (lze nahradit i sušenými bylinkami, jsou ale méně aromatické), olej, sůl, pepř, máslo na případné zahuštění omáčky
Postup: Hovězí líčka bývají pokrytá tukem, který můžete odstranit, ale podle Pauluse vůbec nevadí, když se tuk ponechá. Obsahuje mimo jiné kolagen, který je velmi zdravý.
Jednotlivé porce masa osolíme a opepříme z obou stran a zprudka opečeme na rozpáleném oleji. Opečené maso vyjmeme z hrnce a ve výpeku orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. K zelenině přidáme tři lžíce rajčatového protlaku, bobkový list a nové koření a opět chvilku restujeme. Orestovanou zeleninu zalijeme červeným vínem, které necháme vyvařit. Přilijeme demi glace nebo vývar, přidáme bylinky a přivedeme k varu. Do vařící omáčky vrátíme maso, zakryjeme poklicí a velmi pomalu dusíme asi tři hodiny. Hovězí líčka jsou velmi tuhá (je to namáhaný žvýkací sval) a potřebují dlouhé dušení. Hotová by měla jít krájet lžící. Líčka je také možné pomalu dusit v troubě na 120 °C.
Jakmile jsou líčka měkká, vyjmeme je z omáčky a zeleninu propasírujeme. Pokud je omáčka příliš hustá, lze ji rozředit přilitím vývaru. Řídkou můžeme naopak zahustit přidáním másla a demi glace – a máme hotovo.
Doporučení: Líčka je vhodnější připravit den předem, aby se dobře proležela, druhý den jsou ještě lepší. Jako příloha se hodí jemná bramborová kaše.
Líbil se vám popsaný recept, nebo máte „vychytanější“? Pochlubte se!
