Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s krupicovým cukrem na tuhý sníh. Sníh nechte zchladnout a pak do něj lehce přimíchejte moučkový cukr se strouhaným kokosem. Z takto připraveného těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Hotové pak dejte do trouby předem vyhřáté na 120 °C a pečte 15 minut, poté snižte teplotu asi na 100 °C a pečte dalších asi 10 až 15 minut.
Ořechové laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g moučkového cukru
100 g mletých vlašských ořechů
1 lžíce solamylu
1 lžíce octa
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s cukrem na tuhý sníh. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Pečte asi 45 minut v troubě předem vyhřáté na 100 °C.
Mini laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g krupicového cukru
20 g moučkového cukru
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s polovinou krupicového cukru na tuhý sníh. Pak už bez vodní lázně zašlehejte zbylý krupicový cukr a na závěr moučkový. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Předehřejte si troubu asi na 100 °C a pečte cca 45 minut.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Actara https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích 70 dní. Po 70ti dnech postřik opakujte. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Stejně jako laskonky, tak i krém může být připraven nejen různými způsoby, ale i s různými příchutěmi, takže si zvolte ten, který vás bude lákat nejvíce.
Kokosový krém
Ingredience:
250 ml mléka
1 sáček vanilkového pudinku
100 g másla
100 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
strouhaný kokos
40 ml rumu
Postup:
Nejprve si z mléka a pudinkového prášku uvařte pudink, který nechte úplně zchladnout, a buď s ním pravidelně míchejte, aby se neutvořil škraloup, nebo s ním nemíchejte vůbec a škraloup po vystydnutí sloupněte, aby vám neudělal hrudky v krému. Nechte změknout máslo na pokojovou teplotu a poté ho vyšlehejte společně s moučkovým a vanilkovým cukrem. Přidejte uvařený, vystydlý pudink, rum a strouhaný kokos, při nákupu vybírejte kokos, který bude strouhaný najemno. Vyšlehaný krém dejte ještě alespoň na chvíli ztuhnout do lednice a pak pomocí zdobicího sáčku můžete plnit laskonky a slepovat.
Čokoládový krém
Ingredience:
250 ml mléka
1 sáček čokoládového pudinku
100 g másla
50 g moučkového cukru
100 g čokolády na vaření
Postup:
Uvařte hustý pudink a nechte jej úplně vychladnout. Máslo nechte zahřát na pokojovou teplotu, čokoládu rozehřejte ve vodní lázni, aby v ní nebyly kousky, a nechte zchladnout, ale ne aby znovu ztuhla. Až bude jen vlažná, tak ji vyšlehejte společně s máslem a moučkovým cukrem. Poté přidejte vychladlý pudink a vyšlehejte vše do hladkého krému. Dejte ještě alespoň na hodinu do lednice a pak pomoci zdobicího sáčku nanášejte na jeden kus laskonky a druhým kusem přiklopte.
Kávový krém
Ingredience:
250 ml mléka
1 sáček vanilkového pudinku
200 g másla
150 g moučkového cukru
2 lžíce mleté kávy
100 ml vody
40 ml rumu
Postup:
Uvařte hustý pudink, poté vařící vodou spařte mletou kávu. Pudink i kávu nechte úplně vychladnout. Máslo zahřejte na pokojovou teplotu a vyšlehejte ho s cukrem, poté přidejte vychladlý pudink a připravenou kávu (dle chuti). Na závěr přimíchejte rum, důkladně vyšlehejte a dejte ještě asi na 1 až 2 hodiny ztuhnout do lednice. Pak přendejte do zdobicího sáčku a plňte laskonky.
Ořechový krém
Ingredience:
100 g másla
50 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
100 g mletých ořechů
2 bílky
40 ml rumu
Postup:
Připravte vodní lázeň, ve které vyšlehejte do husté pěny bílky s moučkovým a vanilkovým cukrem, nechte vychladnout. Máslo zahřejte na pokojovou teplotu a vyšlehejte společně s mletými ořechy. Na závěr do másla zašlehejte vychladlé tuhé bílky a můžete plnit laskonky.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Nemáte-li doma šablonu na laskonky, a přesto je chcete vyzkoušet, pak máte dvě možnosti, možná vás napadnou i nějaké další, ale nechcete-li vymýšlet něco nového, tak použijte lžičku a na plech vyložený pečicím papírem dělejte malé hromádky, které poté rozetřete do požadovaného tvaru (kolečka či oválky). Snažte se dávat vždy stejné množství a při roztírání se pokuste alespoň o podobné tvary, stejné se vám asi nepovedou. Můžete si pomoci tím, že si na papír nakreslíte stejná kolečka, vlastně takovou šablonu, a tu vložíte pod pečicí papír – bude vám prosvítat a budete to mít jednodušší. Druhou a asi trochu jednodušší a rychlejší variantou je zdobicí sáček. Naplňte jím hmotu na laskonky a na připravený plech tvořte stejné tvary, opět můžete použít alespoň rukou předkreslenou nebo na počítači připravenou podložku. Čím více pečliví při tvoření na plechu budete, tím se vám budou laskonky lépe slepovat a budou dobře vypadat, nikdy se ale nebudou podobat těm, které jsou dělané přes šablonu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Jestli chcete mít jednu laskonku jako druhou, stejně jako byste je pořídili v obchodě, pak je lepší, pořídíte-li si šablonu na laskonky. Tato šablona vám usnadní práci a zaručí jednotnost všech kusů. Můžete si ji koupit buď v domácích potřebách, nebo v internetovém obchodě. Na trhu je hned několik různých druhů šablon, liší se jednak tvarem, který může být buď oválný, nebo kulatý, jednak je lze pořídit v několika velikostech.
A jak vlastně taková šablona na laskonky vypadá a jak se s ní pracuje? Je to plastový rámeček s vyříznutými otvory a vy jej jednoduše položíte na plech na pečení předem vyložený pečicím papírem. Poté naplníte připraveným těstem a pomocí stěrky setřete přebytečné množství, šablona tak zůstane naplněna jen do své výšky. Nakonec šablonu opatrně odstraňte a můžete dát péci. Šablona bývá obvykle menšího formátu, než je pečicí plech, proto ji budete muset na jednu várku použít víckrát, nebo si rovnou těch šablon pořiďte více a můžete připravit celý plech najednou. Některé firmy dokonce prodávají již šablony po více kusech. Práce s těmito šablonami je opravdu rychlá a jednoduchá.
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Chcete si zkusit upéct laskonky podle videa a ujistit se, že opravdu vše děláte správně? Máte tu možnost, nemusíte nic hledat, udělala jsem to za vás a přikládám videorecept.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna .
.. Dobrý den moje orchidej měla 10 květů dostala jsem ji na den matek a květy opadly zbyl jen 1květ kořeny jsou suché zalévám ji tak po dvou dnech tím způsobem že ji proleji a nechám okapat můžete mi prosím poradit čím to je a zdali mě dude na dále kvést děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Potenciál k dalšímu kvetení nejde takhle odhadnout. Opadání květů může nasvědčovat na nějakou nemoc nebo šok ze změny okolních podmínek. Vypadá to, že se o rostlinu staráte správně, tak se nechte od ní překvapit, když se to povede a ona znovu vykvete.
V dnešní době spousta lidí ladí svou svatbu do nějaké barvy a stylu. Výjimkou pak není ani dort či zákusky. Co se týče svatebních koláčků, tak ty se dělají jak tradičně, tak i v moderním pojetí.
Svatební cukroví lze rozdělit na dorty, cukroví (zákusky) a koláčky.
Svatební dorty
Svatební dort je dekorací stolu, ale také se k němu vážou tradice a pověry. Za zmínku určitě stojí krájení svatebního dortu, které patří k tradičním činnostem při svatebním veselí a bývá vyvrcholením svatební hostiny. Podle svatebních tradic a zvyklostí mají novomanželé rozkrojit svatební dort společně. Kdo první uchopí nůž, bude prý v manželství vůdčí osobností. Z dortu by měl ochutnat každý ze svatebních hostů, v opačném případě budou mít smůlu novomanželé i ten, kdo svatební dort neochutnal.
Svatební dorty jsou velmi různorodé. Mohou mít bezpočet tvarů – kulaté, hranaté, oválné. Často se vyrábějí dorty ve tvaru srdce, podkovy, panenky a panáčka, stále oblíbenější je dort v podobě svatebního altánu, ve kterém stojí ženich s nevěstou. Mohou být bílé nebo barevné, zdobené perličkami, marcipánem nebo čokoládou. Také velikosti dortu jsou různé. Můžete vybrat jedno velké srdce nebo podkovu zdobenou pouze jahodami nebo čtyřpatrový dort s marcipánovými kvítky a čokoládou a dalšími doplňky. U nás jsou oblíbené klasické piškotové, ořechové a v poslední době marcipánové dorty, v Americe spíše smetanové dorty. Ve Francii se setkáte zase s dorty postavenými z různých kousků.
Při výběru dortu záleží čistě na vaší představě, chuti a finančních možnostech. Zásadní věcí při výběru svatebního dortu je samozřejmě počet svatebních hostů i celkový styl svatby. Na malou rodinnou svatbu se nehodí několikapatrový dort, byl by vyhozenými penězi a plýtváním. Určitě postačí jen menší dort zajímavého tvaru či zdobení. Velikost svatby tedy určuje velikost dortu, styl svatby pak určuje jeho vzhled. Máte-li romantickou svatbu, bude hezky vypadat dort s něžným zdobením srdíček, perliček nebo marcipánových či živých květin. Také místo, kde máte hostinu, by mělo ovlivnit výběr dortu. Jiný zvolíte při svatební hostině na zámku a jiný při zahradní hostině s grilováním.
Vybrat si správný svatební dort je velice důležité. Svatební dort je dominantním prvkem celé hostiny. Aby byl váš velký den tím nejkrásnějším dnem, na který budete celý život vzpomínat, promyslete důkladně, i jaký svatební dort vyberete.
Svatební dorty prošly v nedávné historii poměrně výraznými změnami, a proto dnes v nabídce cukráren naleznete jak tradiční svatební dorty, u nichž je pro zdobení použito krémů, květů z marcipánového nebo mandlového těsta a jejichž tvar je nejčastěji k
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA HROZNOVÉM VÍNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dolínek.
Dobrý den,
mám druhý rok ve skleníku sazeničku bílého a modrého skleníkového hrozna.
Dnes jsem kontroloval skleník a zaléval zbývající saláty a objevil jsem na větvích hroz.vína nějakou bílou plíseň.
Prosím o radu čím postříkat.Skleník i v tomto ročním počasí dost větráme,je z akrylátu.
V loňském roce jsme nic podobného nepozorovali.
Děkuji za odpověď.
Jiří Dolínek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otop
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
Česnek můžete skladovat na suchém a chladném místě několik měsíců. Můžete ho skladovat v keramické dóze určené pro skladování česneku nebo například ponechat na česneku suché listy a ty splést do copu, který bude plnit jak užitkovou, tak dekorativní úlohu. Takový upletený cop může viset ve vaší spíži nebo v kuchyni. Česnek můžete skladovat i v oleji nebo octě, ale musí být uložený v lednici, aby se předešlo tvorbě bakterií. Tento způsob není určen k dlouhému skladování, česnek je třeba rychle spotřebovat. Také mrazák bývá oblíbený skladovací způsob jak uchovat česnek. Očištěné stroužky česneku se dají do čisté skleničky s uzávěrem a uloží se do mrazáku. Pak se česnek postupně po stroužcích odebírá, nechá se rozmrznout a je tak vždy po dlouhou dobu jako čerstvý. Nezapomeňte si také schovat pěkné paličky česneku k sadbě na příští rok, abyste je nemuseli kupovat v obchodě.
Plody zbavené semen lze plnit masitou nádivkou podobně jako plněné papriky. Ačokča se také používá k přípravě leča, smaženice, můžeme ji nakládat do skladkokyselého nálevu jako okurky či kapie, lze ji používat jako zeleninu do polévky či rizota. Syrové plody se dají použít do různých druhů salátů.
Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.
Proces kompostování urychlí zetlení odklízené travní hmoty, respektive vytvoří materiál, který může sehrát důležitou roli při péči o půdu a vylepšování půdních, zejména fyzikálních vlastností tak, aby půda byla schopna plnit své potřebné ekologické funkce. Vyzrálý kompost přispívá k tvorbě půdního humusu, který je základem půdní úrodnosti, přičemž živiny vázané na humusové částice se nevyplavují vodou, tak jak je tomu u průmyslově vyrobených hnojiv, a jsou rostlinám k dispozici podle jejich potřeby.
Při kompostování probíhá přeměna organických látek stejným způsobem jako v půdě, ale lze ji technologicky ovládat. Proto lze kompostování definovat jako řízený proces, který zabezpečuje optimální podmínky potřebné pro rozvoj žádoucích mikroorganismů a pomáhá získat humusové látky rychleji a produktivněji.
Nejvhodnější v provozních podmínkách je jednorázově založený kompost, jehož proces zrání probíhá buď takzvanou horkou cestou (rychlokompost zrající několik týdnů), nebo pomalým zráním (3–4 roky). Zejména při rychlokompostování je nutné zaměřit se na správné sestavení surovinové skladby (C : N), na úpravu vlhkosti a zrnitosti, sledování a regulování teploty a pH a na patřičnou aeraci kompostovaného materiálu.
Pro zabezpečení všech těchto požadavků je využívána řada technologií a nejrůznějších technických prostředků. Následující řádky by pro Vás mohly být návodem, jak správně postupovat při jejich vhodném výběru.
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) je dřevokazná houba, nejnebezpečnější škůdce na zabudovaném dřevě, která k nám byla pravděpodobně zavlečena lodním nákladem dřeva z Asie. Žije především v přízemích a sklepích, na záklopech a trámových prvcích. Napadá zejména starší dřevo jehličnanů. Vhodnými podmínkami pro její vznik a rozvoj je přítomnost dřeva vystaveného delší dobu vlhkosti už na hranici asi 20 % (běžná přirozená vlhkost dřeva by měla být v rozmezí max. 14–18 %), kde je současně přítmí, malý nebo žádný pohyb vzduchu, teplota nepřesahující 30°C. Jako jediná dřevokazná houba přežívá dřevomorka i za nižší vlhkosti dřeva, ostatní houby při poklesu vlhkosti dřeva na méně než asi 20 % hynou. Nebezpečnost dřevomorky však spočívá především v její schopnosti prorůstat i přilehlé zdivo speciálními provazci, tzv. rizomorfami. Těmi si tato odolná houba přivádí ke dřevu potřebnou vlhkost i ze vzdálenosti mnoha metrů. Rizomorfy prorůstají podél izolací, elektrického vedení, ale také poruchami zdiva, řídkým betonem, pod omítkami i zdmi a také podložím. Takto dřevomorka využívá v okolí například poškozených odpadů, míst zavlhčených zatékáním – obecně nejrozmanitějších zdrojů vlhkosti. Dřevomorka v místech, kde je přítmí a malý pohyb vzduchu bez větších výkyvů teplot, vytváří povrchové vatovité povlaky (mycelium) šedobílé barvy, při vhodných podmínkách vystavuje nepravidelné rozlité plodnice okrové až červenohnědé barvy s bílými okraji. Tyto plodnice chrlí do vzduchu velké množství výtrusů – sporů. Okolní prostředí je tak silně exponováno potenciální nákazou veškerého dřeva novými ložisky dřevomorky. Dosud nezasažené dřevo je napadáno rovněž postupným prorůstáním rizomorfů okolím původního ložiska nákazy. Najdeme-li dřevomorku ve stadiu plodnic, lze předpokládat, že její výskyt není omezen jen na samotné dřevo a nejblíže přilehlá místa, ale s vysokou pravděpodobností jde o rozsáhlé prorůstání okolním prostředím a dřevomorka má v této fázi už propojení na zdroje vlhkosti, což znamená, že samotná vlhkost dřeva už nezávisí na vlhkosti okolí a dřevomorka je schopna žít vlastním životem i po odeznění původních příčin jejího vzniku. Napadené dřevo podléhá zkáze v několika postupných etapách. První fází rozeznatelnou zběžným ohledáním je charakteristické čokoládově hnědé zbarvení dřeva. Ačkoli již před touto fázi je dřevo aktivně napadeno, nelze bez laboratorních zkoušek běžně rozeznat probíhající proces až do jeho zabarvení, pouze podle vyšší vlhkosti dřeva lze usuzovat na vznikající potíže. Před fází zabarvení se nachází okamžik, kdy dřevo přes počínající proces prorůstání škůdcem má stále svou mechanickou pevnost a její hodnoty nejsou sníženy pod hranici funkční pevnosti. Při probíhajícím zbarvení dřev
Keře na živý plot mohou být listnaté nebo jehličnaté, opadavé nebo neopadavé, kvetoucí nebo nekvetoucí. Vždy musíte mít představu o tom, jak by měl živý plot vypadat a jakou by měl plnit funkci (estetickou, hlukovou, ...).
Plot je méně náročný na místo, při dobré údržbě (pravidelném střihu) ho udržíte v šířce do jednoho metru. Živý plot si nikdy nenechte příliš přerůst přes hlavu. Stačí do sto sedmdesáti centimetrů, pak už budete potřebovat žebřík na to, abyste sestřihli vršek do roviny.
Správně tvarovaný živý plot bude chloubou vaší zahrady. Opadavé dřeviny je dobré pravidelně stříhat dvakrát až třikrát ročně. První sestřih proveďte koncem února, druhý v červnu, podle potřeby pak ještě v srpnu.
Boční stěny opadavých plotů stříhejte šikmo, tak aby byl plot dole alespoň o deset centimetrů širší, jinak začnou spodní větve vyholovat. Jehličiny snesou sklon mírnější. Vždy se stříhají nejprve boční stěny.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.
Kvete bohatě před rašením listů. Květy jsou žluté a na keři se objevují od března do dubna. Vysazujeme solitérně nebo ve skupinách – volně rostoucí nebo stříhané živé ploty. Řez je nejlépe provádět po odkvětu.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Hlohyně je velmi oblíbený a často využívaný neopadavý keř. Kvete od jara bílými květy, na podzim je obsypán červenými plody. Roste velmi rychle a tvoří díky trnům neproniknutelné tvary. Je možno vytvářet stříhané i volně rostoucí živé ploty. Na metr stačí 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, lze vysazovat jako hlukovou bariéru k silnici.
Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty. Bobkovišně rostou dobře v mírně kyselé a vlhčí zemině. Jak na slunci, tak v polostínu až mírném stínu. Sází se do běžné zahradní zeminy, je nenáročná na údržbu. Na jeden metr postačí 2 až 3 rostliny.
Jedná se o keř, který obvykle dorůstá do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Vyhovuje mu přímé slunce.
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Dobře snáší stín, roste rychle, zvládá smog i sucho, je tedy vhodný do měst jako bariéra k silnici. Výborně se tvaruje, nevadí mu i radikálnější řez. Proto
Všechny suroviny si dáme na vál a vypracujeme z nich krásně vláčné těsto. Připravíme si formičky na pracny, vysypeme je hladkou sójovou moukou a můžeme začít plnit nachystané formičky. Pečeme do zlatova. Vyklápíme po vytažení z trouby.
V míse vyšlehejte mouku s vejcem. Poté pomalu přilévejte vodu. S vodou opatrně, řiďte se raději podle rozumu – těsto by mělo mít podobnou konzistenci jako těsto na palačinky. Těsto osolte a znovu vyšlehejte. Několik hodin nechte uležet a nakonec přidejte rozpuštěné sádlo nebo máslo a opět vyšlehejte. Pánev potřete máslem a usmažte tenoučké placky, které po obrácení můžete plnit různými přísadami, základní náplní je šunka, sýr a vejce, ale fantazii se meze nekladou, můžete zkusit třeba špenát se smetanou, hrušku s nivou, čokoládu s banánem, lososa, zeleninu, cibulku dušenou v medu a podobně. Poté galetky zabalte, respektive ohněte po stranách tak, aby vám vznikl obdélník s otvorem uprostřed. Nakonec dejte pod galetku kousek másla a nechte na pánvi všechny ingredience zapéct.
Členství ve svazu je dobrovolné (lze libovolně vstoupit a také vystoupit). Každý uchazeč, který žádá o členství, musí podat písemnou přihlášku, ta je vyhodnocena a uchazeč je přijímán za člena základní organizace. Evidenci členů vedou právě základní organizace. Za člena může být přijat každý občan od věku 10 let, který bydlí na území republiky a souhlasí se stanovami (musí zde být souhlas zákonného zástupce). Může být i členem kroužku, který vzniká třeba při základních školách. Každý člen obdrží členskou legitimaci.
Členství zaniká vystoupením člena, které musí být rovněž písemně podloženo. Dochází k němu například nezaplacením členského příspěvku na daný rok, vyloučením (závažným prohřeškem), úmrtím, zánikem kroužku.
Členové mají právo účastnit se členských schůzí a projednávat otázky činnosti organizace, volit členy, být voleni. Obracet se s dotazy, návrhy, připomínkami a stížnostmi. Odebírat časopis Včelařství, být účastníkem řízení.
Členové jsou povinni podílet se na svazové činnosti, vykonávat funkce, do kterých byli zvoleni nebo jimi byli pověřeni. Včas platit příspěvky, podporovat společenské vztahy, plnit usnesení a rozhodnutí orgánů. Dodržovat zásady svazové a chovatelské činnosti, ochrany a tvorby životního prostředí, opatření při zajišťování a tlumení nemocí. Spolupracovat s funkcionáři svazu a umožnit jim vstup na stanoviště včelstev, zvyšovat svou odbornou včelařskou úroveň.
