Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

ČÍM ROZPUSTIT VOSK


Čištění včelího vosku

Máte tedy vosk, ale jsou v něm pořád drobné nečistoty, které už žádné síto nezachytí. Ty se dostanou pryč usazováním. Není nutné to dělat, záleží na nás, k čemu chcete vosk používat a jakou čistotu na to potřebujete.

Postup: Dáme vosk do hrnce s čistou vodou a přivedeme k varu. K přečištění vosku převařením se používá 0,5 l vody na 1 kg vosku. Vosk se vloží do příslušného množství vody, na tepelném zdroji se uvede do mírného varu a vaří se tak dlouho, až se vosk beze zbytku rozpustí. Při převařováni dbáme na to, aby pěnící se vosk z nádoby nepřekypěl, protože by se při přímém styku s rozpáleným topným tělesem vznítil. Vosk necháme vařit alespoň 30 minut. Převařený vosk ihned i s vodou nalijeme do nádoby (čistý plastový kbelík, který je shora rozšířený). Nádobu s převařeným voskem necháme bez pohybu pomalu chladnout v teplé místnosti. Potřebujeme, aby se nečistoty usadily na dně voskové vrstvy, proto to musíme celé nechat v klidu a ani náznakem nemíchat, ani aktivně chladit. Jakmile je vosk vychladlý, vyndáme ho. Pokud je dostatečně čistý, měl by se sám odlepit od stěn. Na spodní straně voskového koláče bude vrstva nečistot. Ty nejnižší snadno seškrábneme, ty výše jsou už trochu promíchané s voskem, takže se musí oškrabovat například špachtlí. Oškrabujeme, dokud není vosk i zespodu dokonale čistý. Oškrábané nečistoty promíchané s voskem si schováme, při příštím tavení je znovu vytavíme. Voskový koláč je už po oškrábání většinou čistý dostatečně. Pokud není, pustíme se do čištění znovu. Pozor, tímto postupem z vosku odstraníme jen mechanické nečistoty.

I ideálně vyčištěný vosk má žlutou barvu. To není na škodu, ale pro různé účely je vyžadován vosk co nejbělejší. Bělejšího vosku lze dosáhnout tím, že použijeme jen vosk z čistých panenských plástů, ale ani to není dokonalé. Vysloveně bílého vosku lze dosáhnout jen bělením. Dnes se bělení provádí tavením vosku různými chemikáliemi, například kyselinou, nebo přírodní cestou, tedy bělení sluncem.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Příběh

Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuse kaderova.

jak odstranit vosk ze zakoupenych sazenic,nebo to neni treba,dekuji za odpoved

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.

Dobrý den,pokud vím tak v žádném případě se vosk neodstrańuje..sluncem změkne a výhonky vyrostou..P.V.

Zdroj: příběh Vinná réva a její pěstování na pergole

Včelí vosk

Jedná se o produkt živočišného původu, který vzniká jako sekret voskotvorných (voskových) žlázek po přestavbě medu a pylu v trávicím ústrojí včely a poté je vylučován na povrch včelího těla voskotvornými (voskovými) zrcátky. Voskotvorné žlázky a vosková zrcátka jsou na těle včely umístěny na 3.–6. článku zadečku. Včelí matka a trubci tyto žlázky ani zrcátka nemají. Vosková zrcátka jsou proděravěna množstvím velmi drobných otvůrků, jimiž se na povrch včelího těla dostává vosk, který následně tuhne v malé šupinky. Tyto šupinky včela sbírá kartáčky třetího páru nohou, posunuje je ke kusadlům, kde je rozmělní na bílou hmotu, kterou mísí se sekrety zažívacího ústrojí. Vosk se stává vláčným a plastickým a včely jej používají na stavbu včelího díla (plásty). Uvádí se, že na 1 kg vosku včela spotřebuje 3,5 kg medu a 50 g pylu. Med slouží jako energie pro tvorbu vosku a pyl je důležitý pro správnou funkci voskotvorných žlázek. Zbarvení vosku je velmi rozmanité, čerstvý vosk, označovaný jako panenský vosk, ve kterém zatím nebyl odchován plod a nebyly v něm uloženy zásoby, je bílý až slabě nažloutlý, avšak postupně tmavne, což je způsobeno plodováním, svlékáním larev včelího plodu, ukládáním medných a pylových zásob.

Včelí vosk se skládá z uhlovodíků, esterů vyšších mastných kyselin, vyšších alkoholů, volných mastných kyselin, sterolů, vody, barviv a aromatických látek.

Účinky včelího vosku lze zmínit jeho mírně antioxidační, protizánětlivé a antivirové. Vyživuje pleť, zvláčňuje pokožku, můžeme jej použít jako náplast. Nejvíce se vosk využívá ve farmacii, kde najde své uplatnění při potahování léků nebo tablet, čímž prodlužuje dobu, po kterou se uvolňuje účinná látka, v kosmetice pak při výrobě emulzí, mastí, krémů, rtěnek, deodorantů, gelů, řasenek, vlasových přípravků a dalších výrobků se včelím voskem. Také v potravinářství nalezne své uplatnění, ačkoliv ne v takové míře jako dříve. Jako potravinový doplněk jej nalezneme pod číslem E901 a může sloužit jako leštidlo čokoládových figurek, bonbónů, na vymazání forem a podobně. V kuchyni lze využít vosk také na vymazání plechu při pečení. Velmi vhodné je žvýkání voskových víček z medných plástů, což je směs medu, vosku, pylu a propolisu, která působí proti onemocněním horních cest dýchacích, zánětu čelistních dutin, senné rýmě a mechanicky čistí zuby od zubního kamene. Mimo farmacii, kosmetiku a potravinářství se vosku využívá v průmyslových oblastech při zpracování kovů, v elektronice, při impregnaci a leštění dřeva nebo výrobě svíček.

Nákup včelího vosku se dá provést prostřednictvím internetových obchodů, pro inspiraci se můžete podívat zde. Včelí vosk se dá koupit i u některých včelařů, vždy je třeba si dopředu rozmyslet, o jaký vosk budete mít zájem.

Zdroj: článek Včelí produkty

Olej nebo vosk na dřevo

V současné době se pro povrchovou úpravu dřeva stále více používají oleje a vosky. Dřevo, respektive jeho povrch je napuštěn tekutým, případně pastovitým voskem, nebo přírodním (ale někdy i syntetickým) olejem s vhodnými vlastnostmi, který se vsákne do jeho struktury, a tak ho chrání proti vnějším vlivům.

Vosk časem trochu ztmavne, to není vůbec na závadu. A když se povrch trošku ušpiní, stačí jej oživit teplou mýdlovou vodou. Na více znečištěné povrchy použijte ocelovou vlnu namočenou v terpentýnu. Po tomto zásahu ale musíte nanést další vrstvu vosku.

Vosk nanášejte měkkým hadříkem, složeným do několika vrstev. Naberte vosk na hadřík a jemně ho kruhovými pohyby vetřete mezi vlákna. Podélnými pohyby pak povrch vyhlaďte. Ujistěte se, že vrstva vosku je na celém povrchu rovnoměrná.

Nechte povrch 15 minut zaschnout a pak nanášejte další vrstvy vosku pomocí jemné ocelové vlny. Pracujte po směru vláken. Na práci nespěchejte a každou vrstvu nechte přes noc zaschnout. Čtyři až pět vrstev by mělo stačit.

Chcete-li povrch s větším leskem, vyleštěte navoskovanou plochu měkkým hadříkem. Příliš netlačte, protože byste mohli porušit jednolitou vrstvu vosku.

Po navoskování se rozvine přirozená krása dřeva. Vosky na dřevo jsou k dispozici v tekuté či krémové podobě.

Oleje a vosky se jednoduše aplikují a jejich následná údržba je velmi snadná. Nátěry nepraskají, neodlupují se a neodprýskávají a uchovávají si přírodní elasticitu. Dřevo může dýchat, zmenšují se jeho tvarové změny vznikající vlivem vlhkosti. Vytváří se odolný povrch s výbornými vlastnostmi pro užívání. Již upravené povrchy lze znovu snadno naimpregnovat, případně přeleštit. Poškozené plochy je možné jednoduše opravit a vzniklé chyby zamaskovat. Velkou předností olejů a vosků je, že s trochou pečlivosti dosáhne skvělých výsledků a kvalitní povrchové úpravy i laik a domácí kutil.

Oleje a vosky se dnes používají pro povrchovou úpravu nábytku z masivního dřeva, podlah a obkladů, hraček, částí hudebních nástrojů, zahradního nábytku a i celých dřevostaveb. Jsou šetrné k životnímu prostředí při výrobě, použití i při likvidaci. Převážná většina surovin se získává z přírody – lněný olej, včelí vosk, carnauba – vosk, candelila – vosk, slunečnicový olej, sójový olej, olej z bodláku, případně terpentýn. U některých výrobků se pro zlepšení vlastností přidávají v malém množství i syntetické materiály.

Impregnace

Impregnace olejem je jedním z nejstarších způsobů povrchové úpravy a ochrany dřeva. Původně se používala pouze lněná fermež, získaná lisováním lněných semen, která za působení kyslíku vysychala. Dnes se olejové impregnace opět vrac

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vosk na dřevo

Příběh

Ve svém příspěvku VOSK NA DŘEVO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Příkaský.

Dobrý den,
prosím o radu, jakou povrchovou úpravu mám použít na dřevěné nádobí.
Konkrétně na likérovou soupravu, tj. flašku + pohárky (všechno dřevěné, proto nepíši skleničky).
S pozdravem
Příkaský

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Vosk na dřevo

Lak včelí vosk

Včelí vosk na dřevo je bezbarvý nátěr na interiérové dřevo, který v jednom výrobku jedinečným způsobem spojuje výhody přírodního oleje a včelího vosku. Jednoduchým postupem lze dosáhnout profesionálního, hedvábně lesklého povrchu dřeva. Nátěr zvýrazňuje strukturu dřeva, má dobrou odolnost vůči vodě. Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu, je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, nátěr neodprýskává, nepraská a neodlupuje se. Jednoduchým přetřením se může znovu renovovat.

Lehká emulze je určena pro ošetření dřevěného lakovaného, matného i lesklého nábytku, starožitností, dřevěných obkladů, dveří, podlah a dalších výrobků z masivu i dýhovaného dřeva a také proutěného nábytku a korku. Lze ji aplikovat jako lak. Vytváří pololesklý voskový film, který chrání povrch dřeva vůči otěru a mechanickému poškození. Vrstva vosku je paropropustná.

Skvělých výsledků dosahuje i při lakování dětského nábytku, dřevěných hraček a ložnic. Vyniká vysokou vydatností preparátu, cca 40 m2/kg, a naprostou nezávadností pro alergiky. Plochy ošetřené voskem ionizují vzduch, což příznivě působí na člověka a vnitřní mikroklima místnosti.

Vosk eliminuje působení geopatogenních zón. S úspěchem jej využívají renomované restaurátorské dílny hradů, zámků i muzeí, včetně památek chráněných UNESCO (Wawel, Ermitáž, Łańcut).

Je ideální pro nátěr veškerých dřevěných výrobků v interiéru z měkkého i tvrdého dřeva, z OSB desek a korku. Velmi vhodný je i pro nátěry nábytku, dveří, schodišť a ostatních dřevěných konstrukcí v interiéru: obkladů, podhledů, konstrukčních prvků krovů. Hodí se také pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku. Je výborný jako leštěnka na nábytek, a to jak lakovaný, tak i nelakovaný. Snáší se s jakoukoliv původní povrchovou úpravou (lakem) ošetřovaného nábytku.

K mytí zašpiněných míst používejte mýdlový roztok. Případná silně zašpiněná místa můžete přebrousit jemným brusným papírem a opětovně natřít včelím voskem. Kraje přebroušeného místa rozleštíte hadříkem tak, že nebude vidět rozdíl mezi povrchem opravené plochy a původním nátěrem.

Včelí vosk jemně zesvětluje přírodní barevný odstín dřeva. Časem natřená plocha dřeva patinuje do krásného medově zlatého odstínu. U korkových povrchů, které mají zvlášť vysokou savost, je třeba pečlivě setřít případné přebytky a je nutné počítat s delší dobou schnutí (cca 24 hodin). Velmi dobře se osvědčilo ošetření starého lakovaného nábytku. Včelí vosk zaretušuje praskliny a odstínové odlišnosti.

Na nanášení vosku potřebujete jemnou ocelovou vlnu (k sehnání téměř všude). Vosk nejprve trochu nahřejete (stačí na pár minut položit na ústřední topení), a když získá vazkou strukturu, můžete jej nanášet.

Vosk brání přílišnému broušení dřeva vlnou a přitom se krásně dostává mezi vlákna. V zásadě platí, že čím více tlačíte, tím hlouběji se vosk dostane, takže zde není na škodu přidat trochu síly.

Ještě před zatuhnutím vyleštěte flanelovou utěrkou či prachovkou. Opět se nebojte trochu přitlačit. Po zatvrdnutí (asi za hodinku nebo dvě) můžete nanést další vrstvy. Ideální jsou aspoň tři vrstvy.

Zdroj: článek Vosk na dřevo

Příběh

Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.

Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?

Děkuji za radu

Zdraví ladislav

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Postřik z česneku

Získávání vosku

Všechny formy včelího díla i různé odřezky jsou surovinou pro získání včelího vosku. Vosk vložený do úlu ve formě mezistěny a vyprodukovaný včelami přichází ve včelstvu do styku s medem, pylem, propolisem a kokony včelího plodu (košilkami). To vše na něj do určité míry působí, ovlivňuje jeho barvu nebo jeho výtěžnost ze suroviny. Vosk, který nepřišel do styku se žádnou z uvedených látek, je vosk panenský (čistý) a má bílou barvu. Včelař snadno rozpozná barevné odstíny vosku a pozná dílo takzvaně čistě panenské od díla včelami již dříve využitého. Veškerý ostatní vosk je zabarvený a čím vícekrát se v plástech vylíhl plod nebo souše/voští znečistily jiné látky (zplesnivěly, byly silně pokálené včelami a podobně), tím tmavší vosk získáme.

Pokud používáme klasické drátované rámky, musíme vyřešit otázku, jak z nich plást dostat. Je celkem jednoduché obříznout dřevěnou část rámku nožem, ale kolem drátků to jde hodně špatně. Plásty vyndané z rámků (a obecně každý dosud neroztavený plást) se nazývají voští.

Vosk by neměl přijít do styku se železem (tedy jiným, než je nerez). Pozor na oprýskané hrnce a neošetřené povrchy pařáků. Vosk pod vlivem železa šedne a ztrácí na kvalitě.

Odstranění vosku z plástů:

  • Plást z rámku vyřízneme nožem a tenké drátky prostě přeštípneme, nebo nám pod nožem samy povolí. Získáme tedy vosk i s drátky, které ale v dalším zpracování bez problému odstraníme. Horší je, že potom budeme muset všechny rámky znovu drátkovat.
  • Vložíme rámky do hrnce s vařící vodou. Stačí několik sekund, vosk povolí a z hrnce vytáhneme úplně čistý nadrátovaný rámek. Je to jednoduché a účinné, ale vyžaduje to dostatečně velký hrnec. Pokud ho máme, není důvod tento způsob nevyužít.
  • Vložíme rámky do slunečního tavidla.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Poradna

V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.

Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Jak na stříhání oleandru když ještě teď začátkem listopadu má nasazeno na květy?

Včelí vosk

Druhým nejvýznamnějším produktem včely medonosné je včelí vosk. Vosk tvoří estery kyselin, volné kyseliny a uhlovodíky. Bod tání nastává při ± 65 °C a vosk tuhne přibližně při 63 °C. 25 až 30 °C stačí na jeho tvárnost (letní teplota v úlu je 35 °C). Kolem 0 °C je vosk nejen křehký, ale jeho povrch je navíc pokryt šedým povlakem, který po ohřátí zmizí (nejedná se o plíseň, ale o změnu struktury).

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na voskových zrcátkách na spodní straně zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Ten na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Včelí vosk dobře izoluje teplo, elektřinu a odpuzuje vodu. Při síle 4 mm jej lze ohnout přes hranu stolu, aniž by se zlomil (oproti parafínové náhražce).

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.

Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.

Zdroj: příběh Orchideje a odnože

Vosk na dřevo Antik

Vosk na ochranu, ošetření a restaurování starožitného nábytku, dřevořezeb, rámů obrazů a podobně. Je určený k nátěrům již ošetřeného, ale i neošetřeného dřeva v interiéru, jako je nábytek, obklady, police, balkóny, dřevěné stropy, zábradlí, skulptury, korek. Je také vhodný k ošetření mořeného dřeva.

Dřevo ošetřuje přirozeným způsobem a dodává mu přirozenou krásu. Je antistatický, má dobré difúzní schopnosti a ochraňuje dřevo před vlhkostí. Zabraňuje škodlivému působení okolního prostředí, především v topné sezóně.

Antik vosk se nanáší nepouštějícím hadříkem nebo měkkým kartáčem stejnoměrně po celé ploše. Po dokonalém zaschnutí je možné povrch přeleštit utěrkou nebo měkkým kartáčem po směru vláken. U silně nasákavých ploch je možné provést i druhý nátěr.

Antik vosk v odstínu borovice zvýrazňuje přírodní barvu dřeva, především toho louhovaného. Antik vosk je možno rozpustit ve vodní lázni, čímž se zvýší jeho napouštěcí efekt.

Pro představu o ceně se můžete podívat zde.

Zdroj: článek Vosk na dřevo

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.

Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.

Zdroj: příběh Pěstování keříčkových rajčat

Vápenný vosk

Konečná úprava vápenným voskem může vypadat velice atraktivně, především na dřevech s výraznou kresbou. Bílá pasta se totiž dostane mezi vlákna a krásně je zvýrazní.

Opět můžete nanést vrstvu napouštěcí látky (politura, mořidlo), ale nemusíte. Bílou pastu vápenného vosku naneste opět krouživými pohyby, a opět platí, čím více tlačíte, tím více se vosk dostane mezi vlákna. Poté pevnými tahy měkkým hadříkem vytřete přebytečný vosk. Postupujte napříč vlákny (nikdy ne podél). Vosk nechejte asi 4 hodiny zatvrdnout a vyleštěte do hladka.

Vápenný vosk se musí konzervovat. Nejlépe bezbarvým lakem, nebo můžete vytvořit hedvábný lesk další vrstvou, tentokrát bezbarvého vosku.

Zdroj: článek Vosk na dřevo

Tavení včelího vosku

Jakmile máme voští oddělené od rámků (anebo jsme ho v rámcích nikdy neměli), můžeme se pustit do zpracování. Některé metody oddělení plástů od rámku už vlastně prvním stupněm zpracování byly. V prvním stupni jde vždy o to tavením oddělit vosk od hrubých nečistot. To lze udělat několika způsoby. Teoreticky si člověk dovede představit, že by voští roztavil a pak ho přecedil přes síto nebo látku. Problém je v tom, že vosk celkem rychle tuhne a látku i síto ucpávají i nečistoty. Vosk brzy přestane protékat proudem, jenže my ho skrz síto potřebujeme dostat co nejrychleji, jinak ztuhne a už to nepůjde. Všechny metody tedy řeší otázku, jak prohnat vosk sítem a přitom ho udržet na vysoké teplotě.

S tímto problémem vám pomůže sluneční tavidlo, což je bedna s proskleným víkem. Do bedny se dá voští (nebo rámky s plásty), zavře se a dá se na sluníčko. Pod přímým sluncem teplota uvnitř bedny snadno přesáhne 60 °C, což je hranice tání vosku. Vosk na šikmém dnu tavidla stéká do připraveného korýtka, zatímco všechny nečistoty zůstávají ležet na dně. Sluneční tavidlo je skvělé v tom, že bez nákladů na energie a s minimem práce pěkně čistě oddělí vosk od nečistot. Nevýhody jsou závislost na počasí a menší výtěžnost, trocha vosku na nečistotách pořád zbyde a tavidlo ho neodstraní.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Bělení včelího vosku

Jestliže jsme někde udělali chybu a vosk má nevzhlednou barvu (je špinavě hnědý, tmavě šedý a podobně), popřípadě nemá ani typicky voskovou vůni, vosk jsme do určité míry znehodnotili. Takový vosk je neprodejný a nebude použit ani k výměně za mezistěny. I takový vosk jde ještě trochu upravit, a to následujícím způsobem: Do smaltované nádoby (smalt nesmí být nikde odprýsknutý) se dá tolik vody, kolik se obvykle přidává k převařování vosku. Vosk se roztopí a k vroucí směsi se přidá 10 % kyseliny fosforečné, počítáno na množství vody. Vaří se za neustálého míchání po 10 minut. Je nutno hlídat, aby směs nepřekypěla. Poté se nechá ustát, zchladnout, kyselá voda se odstraní, nahradí čistou a znovu se převaří. Tento proces se opakuje ještě jednou, aby se z vosku odstranily zbytky kyseliny fosforečné.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Vařák na vosk

Nebo můžete zvolit vaření a přelití přes síto. Vosk se hodí přímo do hrnce s vodou a nechá se rozpustit, poté se vše (tedy vosk, voda i nečistoty) lije přes síto do nádoby. Síto musí být poměrně řídké, takže se v něm zachytí jen ty nejhrubší nečistoty, jako například mrtvé včely. Síto se poměrně rychle zaplní, je potřeba nalít vosku jen trochu, prohrábnutím ho nechat co nejvíc protéct, nečistoty vyhodit a nalít další trochu. Toto je jednoduchý způsob, nenáročný na vybavení, ale odstraní jen ty nejhorší nečistoty. Vosk je dále nutné čistit usazováním.

Nejúčinnější způsob získávání vosku představují odstředivky. Někteří včelaři proto používají pařáky s upraveným otočným košem jako parní odstředivky.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Včela medonosná

Včela medonosná (latinsky Apis mellifera) žije ve velkých společenstvech, která jsou tvořena mnoha tisíci jedinců. V hnízdě žijí vždy tři kasty, jimiž jsou plodná samička (matka), samečci (trubci) a dělnice. Životní cyklus včely medonosné začíná vždy, když královna naklade do každé buňky po jednom vajíčku. Z oplozených vajíček se pak vylíhnou dělnice a matky, z neoplozených trubci. Po třech dnech se z vajíček vylíhnou malé larvičky, které jsou po první čtyři dny krmeny výživnou mateří kašičkou, v pozdější době pylem a nektarem. Během následujícího týdne larvy rychle rostou, několikrát se svlékají, a když téměř vyplní celou buňku, včely ji zavíčkují voskem. Larva se zakuklí a později se přemění v dospělou včelu. Po vylíhnutí se činnost včely medonosné mění vždy po několika dnech. Nejdříve čistí hnízdo, pak krmí larvy. Po jedenáctém dnu začínají včele žlázy na zadečku vylučovat šupinky vosku, takže může stavět v hnízdě plásty. Od šestnáctého do dvacátého dne života včela přijímá od létajících včel nektar a pyl, který ukládá do zásob v podobě medu. Přibližně dvacátý den včela konečně opouští úl a zdržuje se nějaký čas před jeho vchodem, kde se učí orientovat a zároveň úl hlídá. Od jedenadvacátého dne života již létá po okolí, přináší pyl, nektar, vodu a předává je mladším včelám v hnízdě.

Včely medonosné vyhledávají pro svá hnízda dutiny ve stromech, vchody do jeskyň či místa pod skalními převisy. V současnosti většina včelstev sídlí v umělých úlech. V době květu na jaře a v létě vyletují včely za teplých dní z úlů a sbírají v okolí vodu, pyl, nektar, sladké šťávy z poraněných stromů nebo medovici.

Včela medonosná saje nektar sosákem dlouhým šest milimetrů a pak si jej ukládá do váčku (medný váček), který je od žaludku oddělen česlem, to znamená že nasátý nektar nepřijde do trávícího systému včely medonosné. Pyl včela stírá z květů svým ochmýřeným tělem a poté jej předníma nohama zkartáčuje do prohlubní na holeních zadního páru nohou.

Včely produkují mimo med i sladkou hmotu. Tu zpracovávají z nektaru nebo medovice tím, že ji obohacují látkami vlastního těla, uskladňují v plástech, zahušťují, přikrývají voskovými víčky a nechávají dozrát. Včely produkují ještě další látky, které lze využít především v medicíně a kosmetice. Jedná se především o včelí vosk, mateří kašičku a propolis. Vosk vzniká ve voskotvorných žlázách včel. Jedná se o přestavbu cukrů a pylu v trávicím a voskotvorném ústrojí. Vosk je stavební materiál pro výrobu včelích plástev se známými šestihrannými buňkami, ve kterých se vyvíjí nová generace včelstva nebo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Včela

Čokoládová poleva

Čokoládová poleva (čokopoleva) je asi nejoblíbenějším typem polevy. Kvalitní čokoládová poleva je lesklá, po ztuhnutí zůstává vláčná a při krájení se na řezu neláme. S polevou zvládnou pracovat i ti méně zdatní cukráři a cukrářky. Nejčastěji s ní stačí zákusek prostě polít. Připravuje se kombinací pravé čokolády a tuku, nebo z již hotové polevy, kterou stačí rozpustit. S chystáním polevy si tak můžete vyhrát, anebo ji prostě jen nechat rozehřát v mikrovlnce či na páře.

Klasická poleva

Postup: Domácí čokoládová poleva se připravuje zkombinováním dvou základních surovin, tedy čokolády a tuku (použít můžete rostlinný nebo máslo). Čokoládu pomalu rozpouštějte v nádobě nad hrncem s horkou vodou (voda by se neměla vařit). Jakmile je čokoláda rozpuštěná, přidejte do ní tuk v poměru 1 : 1. Míchejte, dokud se vše nerozpustí a nespojí v hladkou hmotu. Takto připravenou polevu můžete uchovávat v lednici i několik dní. Pokud použijete rostlinný tuk, vydrží o něco déle. Až ji budete chtít zase použít, stačí ji rozehřát třeba v mikrovlnce.

Tekutá poleva

Postup: Pokud chcete připravit polevu, která bude stále tekutá, třeba na zmrzlinový pohár nebo palačinky, budete potřebovat kromě čokolády a tuku také převařenou vodu - převařenou proto, aby poleva vydržela co nejdéle. Čokoládu rozpusťte v mikrovlnné troubě na střední výkon, trvá to jen chviličku, tak čokoládu dobře hlídejte a uprostřed rozpouštění ji promíchejte. Můžete ji samozřejmě rozpustit i ve vodní lázni. Do čokolády přidejte tuk a nakonec vodu. Zamíchejte vše do hladka.

Tip: Hotové polevy stačí odměřit do misky - dodávají se v praktických dropsech, tak si je můžete snadno odsypat - a rozpustit ve vodní lázni nebo mikrovlnce. Bílou čokoládovou polevu můžete po rozpuštění ještě barvit. Přidejte do ní kapku gelové potravinářské barvy nebo speciální barvu z kakaového másla.

Čokoládová poleva z Omegy

Ingredience: 250 g ztuženého tuku (Omega), 100 g čokolády na vaření, 70 g kakaa

Postup: Ve vodní lázni rozehřejeme tuk, přidáme nalámanou čokoládu a proseté kakao. Vše důkladně promícháme do rozpuštění čokolády - nevaříme. Poleva je hodně řídká, přendáme ji do misky vhodné do mikrovlnné trouby, chvíli necháme chladnout a hned zdobíme. Když začne poleva tuhnout a je moc hustá, dáme ji na pár vteřin mikrovlnné trouby. Do této polevy zásadně nedáváme cukr! Je výborná na drobné cukroví, které přímo do čokolády vrchem namáčíme. Poleva je krásně lesklá a je jí hodně. Dá se zmrazit a použít znovu.

Čokoládová poleva z oleje

Ingredience: 100 g čokolády na vaření, 100 g ztuženého tuku (Omega na polevy), 1&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Co se zbylou čokoládou

Ekologický chov včel

Ekologický chov včel je jakási obdoba ekologického zemědělce a lze tedy na tuto činnost čerpat dotace. Ekologický včelař se registruje stejným formulářem jako ekologický zemědělec, pokud o to usiluje. V ekologickém chovu jsou úly a materiály používané ve včelařství vyrobeny převážně z přírodních materiálů. Úly jsou umístěny v oblastech, které zajišťují zdroje nektaru a pylu tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí. Úly musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel. Vosk na mezistěny musí pocházet z ekologické produkce. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je přežití úlů ohroženo podnebnými podmínkami, a pouze v období mezi poslední snůškou medu a patnácti dny před začátkem dalšího období produkce nektaru nebo medovice. Jako umělá výživa jsou povoleny med, cukrový sirup nebo cukr z ekologické produkce. U prevence chorob je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se vyměňuje za vosk pocházející z ekologického včelařství. U varroázy je povoleno choroby léčit kyselinou mravenčí, mléčnou, octovou a šťavelovou a mentholem, thymolem, eukalyptolem nebo kafrem.

Zdroj: článek Chov včel

Jak vzniká včelí vosk

Včelí vosk je produktem trávicího procesu včely medonosné. Vzniká činností voskových žláz, které má včela dělnice vyvinuty párově na 3.–6. článku/kroužku břišní šupinky (eternitu) zadečku svého těla. Matka a trubci voskové žlázy nemají.

Břišní šupinky zadečkových kroužků se skládají ze dvou částí. Na zadním dílu každého kroužku jsou dvě uprostřed od sebe oddělená „vosková zrcadélka“ nepravidelného tvaru. Zadní díl šupinky je jednotný a zbarvený jako ostatní chitin.

Vosková zrcadélka mají větší počet velmi drobných mikroskopických otvůrků, jimiž proniká ven vylučovaný žlázový sekret, který na vzduchu ihned tuhne v bezbarvé voskové šupinky. Udává se, že jedna vosková šupinka váží 0,6–0,8 mg.

Nejvyšší aktivitu v produkci vosku včely vyvíjejí za příhodných podmínek ve 12.–18. dni svého života, tedy v období, kdy jsou označovány jako takzvané stavitelky. Jsou-li však k tomu donuceny, produkují vosk i v jiném období.

Podmínky, které včelstvo a jeho stavitelky potřebují pro produkci vosku, jsou: silné včelstvo, dostatek mladých včel, dostatečný přínos sladiny a pylu, teplota v úlu 35 °C, dostatečný prostor pro stavbu.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Tavení včelího vosku v pytli

Vosk lze získat i vařením v pytli. Voští se vloží do pytle z hrubé látky, pevně zaváže a takto se to celé vloží do vařící vody. Vosk taje a prochází pytlem ven, zatímco nečistoty zůstávají uvnitř. Jakmile je dost vytaveno, pytel vyjmeme a zbyde vosk. Jde o funkční a jednoduchou metodu, která ale není tak produktivní – v samotném pytli dost vosku uvázne, zvlášť když ho potom vytahujeme. Bylo by potřeba jej ještě v rukou vyždímat, jenže při té teplotě to není možné. Používají se na to i různé lisy, ale ty už bohužel nejsou běžně dostupným vybavením.

Zdroj: článek Vyvařování včelího vosku

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


čím rozpustit fermež
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
čím se dá nahradit
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.