ČÍM ZALEPIT FOLII V JEZÍRKU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Současným trendem je vytvořit si na svém pozemku takovou oázu klidu a k takovému účelu může sloužit i okrasné jezírko.
Typy jezírek
Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)
a) Koupací jezírka
Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m2 (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.
b) Jezírka určená k chovu ryb
Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.
c) KOI jezírka
Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m2 s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno. Filtrace u tohoto typu jezírka by měla mít mechanický předfiltr (odlučuje nečistoty z vody, zachycuje výka
Ve svém příspěvku POKLÁDÁNÍ JEZÍRKOVÉ FÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Dobrý den,
možná se ptám ještě moc brzo, ale počasí už je jak na jaře, tak mě to táhne do zahrady. Pro letošek jsme si dali za cíl vybudovat menší okrasné jezírko. Na internetu jsem našla spoustu rad a návodů, ale momentálně váhám nad fólií. Někdo říká, že stačí úplně obyčejná třeba z Hornbach nebo jiného hobby marketu, známý zahradník mi doporučoval spíše kvalitnější, takovou, která něco vydrží - třeba EPDM https://www.toro-zavlahy.cz… . Jaké s tím máte zkušenosti?
Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rybičky v jezírku jsou krásná věc, ale je potřeba si je pořádně promyslet, nejde je jen tak nasadit do rybníčku, je potřeba zvážit, jaké ryby v něm budou, kolik jich bude atd.
Pro výběr vhodných ryb je potřeba mít na mysli i to, do jaké velikosti mohou ryby dorůst. Až poté si vybíráme vhodné druhy ryb. V zahradních jezírcích se často objevují karasi, jeseni, líni.
Jak již bylo zmíněno, k chovu ryb je potřeba minimální hloubka 80 cm, jezírko by mělo být také alespoň částečně zastíněno. Stín poskytne rybičkám úkryt před sluncem a zamezí i vysokému ohřevu vody. Výkyvy teplot totiž způsobují v jezírku řadu problémů jako kyslíkové deficity, množení řas a další, které mohou rybám pobyt v jezírku značně zkomplikovat. Nikdy se nesmí zapomínat na to, že je potřeba rybám v jezírku zajistit dostatek kyslíku. Důležitá je i dobrá filtrace a nasazení správných rostlin (a samozřejmě i ryb).
U rybiček je dobré hned od začátku řešit způsob jejich přezimování. Pokud je jezírko dostatečně hluboké a dostatečně velké, mohou ryby přezimovat přímo v rybníčku. Je potřeba jim jenom zajistit výměnu vzduchu (část hladiny by neměla zamrznout, vhodné jsou k tomu různá topítka, ty mohou být dokonce s termostatem. Prodávají se i polystyrenové plováky, u nich ale hrozí, že je z jezírka odfoukne vítr. Ani aerátory nejsou nejvhodnější, protože promíchávájí vodu ode dna, stává se, že tak vytlačují škodlivé plynu od dna jezírka ven a zároveň se tak ochlazuje voda, což může ryby ohrozit na životě.). Nedoporučuje se vysekávat díru do ledu, jezírka jsou malá a ryby to ruší, nemohou se nikam před hlukem schovat (na rozdíl od velkých jezer v přírodě), zmateně pak plavou a vydávají energii, která jim pak zjara může chybět.
Ryby vhodné do okrasných jezírek je možné koupit v různých zahradnických centrech nebo specializovaných prodejnách. Jakmile je koupíme, nesmíme váhat a hned se s nimi vydat domů, je potřeba, aby se ryby dostaly do jezírka co nejrychleji. To, jak budou ryby transport zvládat, ovlivňuje řada faktorů jako teplota vody, teplota vzduchu, nakrmenou ryb. Při vysokých teplotách (třeba v létě) je doba potřebná k transportu výrazně kratší než třeba na jaře. V zimě se logicky ryby do jezírek nedávají. Převážet by se neměly také na přímém slunci, protože by se mohly v převážné vodě přehřát (transportní pytle mívají totiž malý objem vody a ten se velmi rychle zahřeje). Důležité je i kam pytel s rybami v autě umístíme, musíme dát dobrý pozor, abychom pytel nijak nepoškodili (o hrany, nebo třeba při zabrzdění). I proto je lepší transportní pytel umístit ještě do nějaké bedýnky, aby se pytel nepohnul a nemo
Ve svém příspěvku KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Způsoby jak zazimovat jezírko se liší podle jeho osídlení. Choulostivější rostliny, například některé tropické druhy leknínů, vodní hyacinty, pistie, ale i živočichy, jako jsou běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy přemístíme z jezírka na vhodné místo dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod kritickou hranici. Vyloženě teplomilné druhy rostlin i živočichů lze zimovat i při pokojové teplotě.
V hloubce od 40 cm (lépe však 50 až 70 cm) můžeme bez problémů zimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Nádrž nemusí být takto hluboká ve všech částech, stačí například větší prohlubeň ve středu jezírka, kam na zimu přemístíme rostliny z mělčích okrajových částí.
V jezírkách hlubokých alespoň 1 m, lépe však 1,5 m, přezimují bezpečně i ryby a některé vodní želvy, pocházející z klimatu podobného našemu (například želva nádherná). Teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem +4 °C. Při delším poklesu teplot pod 7 °C přestávají rybky přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části jezírka a upadají do stavu letargie.
Pokud v jezírku zimujeme ryby, případně i vodní želvy, je důležité jej na podzim vyčistit od organických zbytků, jako jsou zbytky rostlin, spadané listí nebo mrtví živočichové. Vylovíme je síťkou nebo jezírko aspoň zčásti vypustíme, vyčistíme a vodu znovu doplníme. Ze zbytků rozkládajících se rostlin se uvolňují toxické plynné látky, které mohou v omezeném prostoru jezírka dosáhnout nebezpečně vysoké hladiny a obyvatele otrávit. Většinou se nepodaří vylovit všechny zbytky, navíc k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu, takže se nebezpečné plyny sice mírně, ale přece stále vytvářejí. Omezené množství však nevadí, pokud plyny unikají volně do vzduchu. I proto je důležité zabránit zamrznutí vodní hladiny.
Zamrzlá vodní hladina je nebezpečná především pro ryby a želvy. Ale při déletrvajících velkých mrazech se může vytvořit tak silná vrstva ledu, že dosáhne až k rostlinám a poškodí je. Hrozí-li takové mrazy, je dobré i led na jezírku, kde pěstujeme pouze rostliny, rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček. Voda nezamrzne nebo se zde vytvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.
Pokud v jezírku rostou rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a plyny mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který také umožní difuzi plynů. Otvor uvnitř svazku kaž
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Máme připravené plány, víme, jak má naše jezírko vypadat, můžeme tedy začít s jeho budováním. Než vezmete do ruky krumpáč a lopatu, je dobré si samotné jezírko vytyčit. Dobře vám k tomu poslouží jakýkoliv sypký materiál, například písek, nemáte-li nic takového po ruce, zvolte dřevěné kolíky, vyznačte si nejen obvod samotného jezírka dle připraveného nákresu, ale také jednotlivé změny hloubky jezírka. Bude se vám pak lépe pracovat.
Výkopové práce pro zahradní jezírko
Nyní máte před sebou tu nejnáročnější fyzickou práci. Jestliže si na ni netroufáte nebo jste zvolili koupací jezírko větších rozměrů, doporučuji buď techniku, která těžkou práci udělá za vás, nebo pomocnou sílu, záleží na vaší kondici. S výkopovými pracemi postupujte dle svého nákresu. Je lepší dodržovat jednotlivé výšky dna pomocí kaskádovitých schodů, aby pak nedocházelo k sesouvání podkladu či rostlin.
Příprava před položením fólie
Máte-li jezírko vykopané a jste s jeho tvarem, hloubkou i jednotlivými vrstvami spokojeni, můžete pokračovat dále. Celý povrch vykopaného jezírka by měl být bez ostrých předmětů, aby nedocházelo k protrhávání fólie. Dno i jednotlivé úrovně jezírka důkladně vysypte pískem ve vrstvě vysoké tři až pět centimetrů, i to bude bránit protržení fólie. Chcete-li dát jezírku maximální péči a máte-li představu, že jezírko bude zdobit vaši zahradu desítky let, aniž byste museli provádět složité opravy, použijte pod fólii geotextilii. Tu rozprostřete po celé ploše jezírka. Geotextilie nemusí být z jednoho kusu, může se skládat z několika kusů, ale měla by zakrývat celou plochu jezírka.
Nákup jezírkové fólie
Fólie pro zahradní jezírka je vyráběna v různých tloušťkách, u menších zahradních jezírek do pár metrů čtverečních můžete volit fólii o tloušťce 1 mm, u větší jezírek je doporučována fólie silná 1,5 mm. To, zda si vyberete český výrobek nebo zvolíte zahraniční značku, je čistě na vás, nezapomeňte však na to, že fólie by měla být odolná vůči UV záření, mrazuvzdorná a neměla by obsahovat škodlivé látky.
Při nákupu jezírkové fólie myslete na to, že plocha fólie se zvětší o hloubku jezírka a jednotlivá tvarování, abyste až na zahradě nezjistili, že je fólie krátká. Fólie se dají lepit k sobě speciálními lepidly a zároveň je možné opravovat protržená místa, a to i pod vodou.
Pokládání jezírkové fólie
Jezírko máte připravené k pomalému finišování. Vezměte jezírkovou fólii a opatrně ji rozprostřete na geotextilii. Nejlépe se vám s fólií bude pracovat v teplém počasí, bude poddajná a lépe tvarovatelná. Vytvarujte jednotlivé tvary a výškové úrovně jezírka. Fólii nikdy extrémně ne
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
U fóliových jezírek se může stát, že zničehonic začne mizet voda. Dochází k tomu proto, že fólie pravděpodobně přestala někde těsnit (například se někde protrhla). V některých případech se dá fólie opravit bez toho, aby se celé jezírko muselo předělávat. Základem ale je zjistit, kde přesně fólie netěsní. Při bezvětří (hladina musí být zcela klidná) stačí do středu rybníčka nalít hrneček se smetanou do kávy (nebo třeba s moukou), tak aby vznikl „ostrůvek“, pak je potřeba sledovat kam se tento „ostrůvek“ vydá, sací efekt jezírka ho totiž postupně bude hnát k netěsnícímu místu. Tento pohyb ale nemusí být hned zřetelný. Může to trvat i hodinu. Jakmile ve fólii objevíme díru, musíme ji zalepit lepící sadou určenou právě na fólie (předtím je třeba netěsnící místo pořádně vyčistit), tyto lepidla totiž mohou být použitá i pod vodou.
Při tvorbě jezírka se někdy musí fólie různě spojovat a právě tyto spoje bývají náchylnější k roztržení, nebo povolení. Opravit se to dá tak, že se buď fólie opět slepí, anebo se k ní přilepí ještě jedna vrstva. Musí se ale jednat o stejný typ izolace. Problém může být s PVC fóliemi, které po nějaké době vystavění slunečnímu záření. Začínají se lámat, a tak je velmi těžké spojit je s novou fólií.
V některých případech ale může ke ztrátě vody docházet kvůli rostlinám rostoucím u jezírka. jestliže jejich kořeny totiž zasahují do jezírka, tak z něj sají vodu. V takovém případě je velmi rychlá pomoc, stačí dané kořeny odstranit (pokud by se to opakovalo, nezbude nic jiného než rostliny přesadit dál od jezírka).
Protékat může i betonové jezírko, v takovém případě se doporučuje cementový poměr s vodním sklem. Daná směs ale velmi rychle tuhne, a tak se za chvíli nedá dál zpracovávat, je potřeba pracovat velmi rychle.
V létě běžně k úbytku vody dochází ohřevem a vypařováním vody, není dobré ale tuto situaci řešit tak, že se do rybníčka bude svádět přímo dešťová voda spláchnutá ze střechy, ta totiž obsahuje řadu nečistot, které napomáhají růstu řas a zároveň znečišťují jezírko.
V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Dcera si nechala nainstalovat termofolii do oken rodinného domku s tím, že brání úniku tepla, ale prý i nebude vidět dovnitř a nebudou se muset tolik zatahovat rolety. Ve dne je vidět přes folii ven, ale z venku dovnitř vidět není, ale když se setmí a v bytě se rozsvítí, je pohled zevnitř do oken, jako když se dívám do zrcadla a je to hodně nepříjemné, ale když jde někdo kolem, vidí z chodníku dovnitř všechny detaily. Nemělo by to být obráceně, aby ti cizí z chodníků viděli v okně jen zrcadlo a já zevnitř viděl dobře je? Není ta folie nainstalována obráceně?
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Je to normální fyzika. Vždy je vidět z tmavšího prostoru do toho více osvětleného.
Vytvořit jezírko není úplně jednoduché a doporučuje se ho svěřit odborníkům, pokud by to ale chtěl někdo i přesto zkusit, následující návod se mu může hodit (hodí se ale o tvorbě jezírek nastudovat co nejvíc). Nejprve je potřeba vyhloubit jámu dostatečně velkou a ve zvoleném tvaru. Uvnitř hloubené jámy při hloubení rovnou tvarujeme obrysy jednotlivých pater, každé z nich musí být zakončené lemem, ten by měl zabránit sjíždění zeminy i vybraných rostlin do nižších vrstev jezírka (postupně by se tak jezírko rozpadalo a ztrácelo zvolený tvar). Po vytvoření jednotlivých pater, se vrhneme na dno, to je potřeba nejprve zarovnat, vysypat pískem a pak zakrýt ochrannou textilií (na ní není vhodné šetřit, protože musí ochránit plastovou fólií před protržením). Pro jistotu ještě před položením ochranné textilie odstraníme všechny ostré kamínky, kořeny a další tvary, které by ji mohly protrhnout. Celou plochu vyhloubeného jezírka pak zakryjeme plastovou fólií (i ta musí být opravdu kvalitní, nesmí se na ní šetřit). Pro tvorbu jezírek není vhodná každá fólie, vždy by se měla používat ta určená přímo pro jezírka. Ta je tmavé barvy, navíc je mrazuvzdorná a odolná vůči UV zařízení. Kvalitní fólie do jezírek totiž dokáže zabránit prosakování vody do půdy (pokud je správně umístěná a neprotrhne se), navíc neobsahuje žádné škodlivé látky, které by mohly zabít chované ryby, vodní živočichy ale i nasazené vodní rostlinky. Sehnat tuto fólii není nic těžkého, je k dostání nejen ve specializovaných prodejnách, ale i v zahradnických centrech či na internetu. V nabídce prodejců jsou fólie s různou tloušťkou (min 0.5 mm) a z různých pevných materiálů. Pokud nebude mít jezírko klasický tvar, může se stát, že bude potřeba slepit různé díly plachty tak, aby tvar jezírka kopírovaly, v takovém případě je potřeba zvolit správný druh fólie (doporučuje se obrátit na odborníky, kteří poradí jakou fólii vybrat, aby se třeba neroztrhla).
Fólii je potřeba na březích jezírka pořádně zajistit, aby se nesesunula, až se do jezírka bude napouštět voda. K zajištění se používají nejrůznější kameny. Do jezírka pak napustíme vodu. Je dobré počkat pár dní a zjistit, jestli je plachta správně umístěná a voda nikudy neutíká. Jestliže se hladina vody nezmění, vše bylo dobře provedené a je možné přesahující okraje fólie na břehu zasypat půdou nebo kameny, aby fólie nevykukovala a nekazila dojem z jezírka. Pak už se můžeme vrhnout na samotnou úpravu jezírka, k ní nám může pomoci vysázet různé vodní rostlinky, anebo přidat různé vodní prvky (přepady, vodopády, potůčky, vodotrysky, atd.).
V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kadlec.
Četl jsem vaše pojednání o termofoliích na okna. Zaujala mně hlavně zmínka o KERAMICKÝCH foliích. Prosím o sdělení bližších informací a zda by šlo mi sdělit prodejce nebo firmu (firmy) které je dodávají i s montáží.
Za tyto informace předem moc děkuji.
S pozdravem Kadlec Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vlastnosti izolační fólie PerLite 70 interní (keramická fólie):
Je to keramická okenní fólie tepelně izolační
fólie PerLite 70 interní, která odfiltruje 99% UVA a UVB záření.
- keramická fólie bez napařených kovových částic
- odrazí 10% tepelné sluneční energie a 31% tepelné sluneční energie absorbuje, čímž přispívá k větší tepelné pohodě v interiéru
- celkem zadrží 35% záření z topných těles
- po instalaci fólie je zisk denního světla v interiéru pro oko prakticky stejný
- fólie propustí 66% denního světla, jedná se o velmi lehce tónovanou a decentní fólii
- fólie má nízkou externí reflexi 10% a je vhodná pro instalace, kdy je požadavkem zachovat průhled do interiéru (výlohy) a pro historické budovy.
Instalaci provádí firma Steinbauer a spol., s.r.o.
Adresa:
Sadská 12
198 00 Praha 9 – Hloubětín
E-mail: info@hanita.cz
Mobil: +420 777 195 501
Ing. Mgr. Jan Steinbauer
vedení společnosti, informace
E-mail: steinbauer@steinbauer.cz.
Otevřeno mají od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.
Ingredience: 5 rohlíků, sůl a pepř, 3 vejce, 1,5 dcl mléka, 50 g másla, 30 g hrubé mouky, hladkolistá petržel
Alespoň den staré bílé pečivo bez posypu (300 g), pokrájíme na „kostičky“ a necháme pár hodin oschnout, aby si při kontaktu s tekutinou zachovaly svůj tvar (nesmí být ale tvrdé příliš, takže nesušit). Ideálně použijeme nadýchanější, tzv. královský rohlík (cca 5 ks), který pokrájíme na 1–1,5cm kolečka a ty rozdělíme na čtvrtiny (zlatavá kůrka na každém kousku nám zajistí výslednou hezkou mozaiku). Ze 3 vajec si oddělíme žloutky od bílků a do žloutků postupně vmícháme 50 ml rozpuštěného vlažného! másla (nechceme vyrobit vaječinu) a poté i 1,5 dcl vlažného plnotučného mléka a špetku soli. Vzniklou směsí rovnoměrně polijeme oschlé kostky pečiva. Lehce promícháme a necháme pár minut odležet. Směs poprášíme 30 g hrubé mouky, přihodíme hrst pokrájených lístků hladkolisté petržele a opět zlehka promícháme. Nakonec zapracujeme vyšlehaný tuhý sníh ze 3 bílků. Cca 5 minut necháme odpočinout a na rovnou plochu si natáhneme fresh fólii. Polovinu vzniklé hmoty poklademe na fólii do tvaru knedlíku, zlehka upěchujeme, fólií přetáhneme a uchopením za její okraje a postupným rolováním utahujeme jako bonbon. Tím knedlík zároveň vytvarujeme a obal uzavřeme (pokud si nevěříme, můžeme navíc okraje zajistit provázkem). Totéž provedeme i s druhou polovinou hmoty. Knedlíky vkládáme do vroucí vody a na mírném až středním plamenu vaříme cca 20 minut (v průběhu varu je několikrát vařečkou otočíme). Vytažené knedlíky ihned propícháme ze všech stran vidličkou a necháme ve fólii 5–10 minut odpočinout. Pokud je ihned nespotřebujeme, můžeme si je takto bez vybalení uchovat v lednici.
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato jezírka mohou být různých velikostí, tvarů, materiálů a mohou sloužit i k různým účelům, od chovu ryb, po koupání.
Okrasná jezírka zahrádkáři milují, dávají jejich pozemku nový nádech a zahradu krásně oživí.
Při plánování umístění okrasného zahradního jezírka je potřeba mít na mysli několik věcí. Například to, že není vhodné mít jezírko v blízkosti stromů, protože jezírko by pak bylo často znečištěné padajícím listí. Zároveň se nedoporučuje, aby jezírko bylo na přímém slunci. Vhodné taky je, aby jezírko bylo v klidné části zahrady, aby vodní živočichové, kteří budou v jezírku žít, měli dostatek klidu.
Kromě místa je potřeba si na začátku také promyslet, jak jezírko bude vypadat a jakou bude mít hloubku. Doporučuje se, aby se při vymýšlení vhodného tvaru jezírka příliš neexperimentovalo. Jeho tvorba by pak byla složitější a výrazně náročnější na případnou opravu / úpravu. Je třeba mýt na paměti, že v jednoduchosti je krása a nic se jí nezkazí. (neznamená to, že každé jezírko musí mít čistě kulatý tvar). Pro stanovení vhodné hloubky jezírka je potřeba si dopředu stanovit, k čemu má vlastně jezírko sloužit, jestli pro chov ryb, pak by mělo mít nejméně 80 cm (ryby potřebují větší hloubku, aby ve vodě přežily v zimě a nemusely se na zimu přesouvat jinam). Pokud chovat ryby v jezírku neplánujeme, nemusí být jáma tak hluboká (pokud ale existuje možnost, že se k chovu ryb můžeme časem rozhodnout, je lepší rovnou vyhloubit hlubší jámu, protože pozdější změna hloubky by znamenala rekonstrukci celého jezírka). Platí totiž, že čím je jezírko hlubší, tím je snazší udržovat v něm celoročně teplotu vody. To, že se ale rozhodneme, že nebudeme chovat ryby, neznamená, že jezírko bude bez vodních živočichů. Ať chceme nebo ne, tato vodní plocha totiž láká všemožné druhy žabek.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Ingredience: 10 rohlíků, svazek hladkolisté petrželky, sůl a pepř, 3 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla
Postup: Rohlíky očistěte od máku a nakrájejte je na kostičky o straně přibližně 1 centimetr. Kostičky pak rozprostřete na plech a nechte ideálně přes noc „okorat“ a trochu ztvrdnout. Druhý den rohlíky přesypte do velké mísy, přidejte k nim sůl, pepř, mléko, rozpuštěné máslo a také žloutky. Dodejte nasekanou hladkolistou petrželku (nebojte se toho množství, jen ať je knedlík pěkně barevný!), z bílků vyšlehaný sníh a rukama vypracujte hmotu, která alespoň trochu drží při sobě. Pracovní plochu pokryjte potravinovou fólií. Polovinu rohlíkového základu položte doprostřed a vytvarujte podélnou šišku. Tu poté zabalte do připravené fólie, strany pořádně zafixujte a celý knedlík ještě jednou pro jistotu obalte ve fólii. Stejně postupujte i v případě druhé poloviny těsta. Oba knedlíky ve fólii vložte do parního hrnce nebo do páry na podložku v hrnci a vařte 30 minut. Když je hotovo, položte knedlíky na prkénko a propíchejte je vidlicí, aby unikla pára. Poté už jen potravinovou fólii zcela odstraňte, knedlíky nakrájejte (postačí ostrý nůž) a servírujte.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Obrovskou výhodou je, že na rozdíl od plastových jezírek, kde je vše pevně dané, můžeme zahradní jezírko tvarovat podle svých představ. Můžeme ho kdykoliv rozšiřovat či zvětšovat. Budování samotného jezírka můžeme přizpůsobit podkladu. Fólie má jednoduchou manipulovatelnost, vysokou odolnost, zdravotní nezávadnost a hlavně vysokou životnost.
Nevýhodou fóliového zahradního jezírka je snad jen to, že může dojít k jeho protržení, ale jak již bylo uvedeno, fólie jde zalepit i pod vodou, častěji spíše bývá problémem protržené místo najít.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Kromě jezírek vytvořených s plastovou fólií se na zahradách běžně objevují i plastová zahradní jezírka. Tento typ ale někteří „jezírkáři“ neuznávají. Plastová jezírka mají totiž řadu nevýhod, ale i tak stejně mají i výhody. Záleží tedy na každém z nás, jestli nám tento typ vyhovuje.
Mezi jejich výrazné nevýhody patří: malý objem vody (plastová jezírka nejsou nijak velká, obvykle se do nich vejde maximálně 1 000 l vody). Malý objem vody je příčinou i další nevýhody těchto jezírek a to, že se toto jezírko špatně udržuje v čistotě a zároveň je biologicky dost nestabilní. Další nevýhodou je, že plastové jezírko má předem daný tvar (vychází z lisové formy, tak se tvar a ani hloubka nedá změnit). V plastových jezírkách se navíc nedají chovat ryby určené do jezírka.
Mezi výhody tohoto jezírka pak patří to, že jeho montáž do zahrady je velmi jednoduchá. Navíc při jeho zasazování do zahrady nemusíme být tak opatrní, protože jezírko je vyrobené z tvrdého plastu, a tak odolá i hrubému zacházení. Plastová jezírka se na rozdíl od těch fóliových navíc nedají protrhnout. Jsou i mrazuvzdorná, odolají i největším mrazům, protože materiál, z něhož jsou vyrobené, je pružný. Plastová jezírka jsou navíc snadná k čištění, jejich stěna je pevná, a tak se jezírko dá čistit i třeba wapkou, koštětem (to ty fóliové nelze, protože by hrozilo jejich protrhnutí).
Plastová jezírka se dají koupit ve specializovaných prodejnách a i v řadě zahradnických center, nebo přes internet. Než si jezírko koupíme, musíme si vybrat tvar a velikost, také se musíme rozhodnout, kam jezírko na zahradu umístíme (mělo by na něj v létě zhruba 6 hodin svítit, zároveň by mělo být dále od stromů – kvůli listí i kořenům). Obrys jezírka a hloubkové zóny je potřeba vyznačit pomocí písku. Vyhloubená jáma by měla být širší i hlubší než plastové jezírko zhruba o 10 cm. Nejprve je potřeba hloubit hloubkovou zónu, pak je potřeba vykopat mělkou zónu (o deset centimetrů větší). Doporučuje se také vykopané drny trávníku rovnou nevyhazovat, ale uschovat si je pro přípravné spravení poškozeného trávníku. Než se jezírko začne zasazovat do jámy, je potřeba znovu překontrolovat rozměry vyhloubené jámy. Pokud jsou nutné úpravy, doporučuje se k nim využít hrábě. Správné měření nám ušetří neustálé zkoušení jezírka (to bývá náročné, často pak může poškodit terén a vykopávání jámy zkomplikovat). Poté je potřeba nasypat na dno všech zón jezírka asi 10 cm vrstvu jemného písku. Jezírko se pak zasadí do připravené jámy. Pomocí vodováhy je potřeba zajistit, aby okraje jezírka byly v rovině. Jezírko se pak naplní do třetiny vodou (voda zajistí, že jezírko již nesklouzne). I&
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Tepelné ztráty jsou u současných staveb z velké části tvořeny únikem tepla skleněnými plochami. Proč tedy nevyzkoušet termoizolační fólie na okna, které dokážou výrazně šetřit vaše finance. Vynikajících vlastností těchto fólií bylo dosaženo unikátní kombinací vzácných kovů a jejich oxidů, napařovaných v několika vrstvách na fólii. Instalace se provádí z vnitřní strany okna. UV filtr tak ochraňuje interiér a zadrží okolo 98 % UV záření. Fólie mají dvojitý tvrzený povrch proti poškrábání.
Pokud potřebujete snížit oslnění sluncem, ušetřit energii na klimatizování a zároveň snížit tepelné ztráty oken, sáhněte po termoizolačních fóliích, které mají i spoustu dalších výhod:
snižují radiační ztráty tepla – pokud využíváte sálavé zdroje tepla, jsou ideálním řešením;
jsou hitem současnosti, neboť dokážou snížit či zcela zastavit neustále rostoucí náklady na vytápění – tepelné ztráty jsou u současných staveb z 50 % tvořeny únikem tepla přes skleněné plochy;
snižují tepelné ztráty okny až o 25 %, a nadto snižují také rosení oken v zimních měsících;
dokážou odrážet tepelné záření zpět do interiéru a současně ho dovedou pohltit, zvyšují tak povrchovou teplotu skla a omezují kondenzaci vodní páry.
Termoizolační fólie rosení skel omezí, ale záleží na rosném bodu v dané místnosti a dalších okolnostech. U někoho tento jev zmizí úplně, u někoho částečně. Záleží na mnoha faktorech, například teplota v místnosti musí být nad 20 °C, důležité je pravidelné denní větrání a nemít úplně stažené žaluzie.
Fólie nevyžadují žádnou speciální údržbu. Omýváme je běžnými postupy, avšak nejdříve až po 30 dnech od instalace (tedy po úplném vyschnutí a vytvrdnutí lepu). Druhou, vnější stranu skla můžeme mýt okamžitě. Mytí provádíme běžným způsobem vodou a saponátovými přípravky, při použití měkkého čistého hadru, papírových ubrousků, houbiček a gumových stěrek.
Fólie se nesmí omývat ředidly, rozpouštědly, chemickými roztoky a agresivními látkami. Při mytí se nesmí používat škrabky, šroubováky, drátěnky a jiné podobné pomůcky, které mohou poškodit povrch fólie.
Vysoká propustnost světla, téměř neomezená životnost a jednoduchá údržba jsou jen některé z výhod, které kvalitní termoizolační fólie nabízejí. Proto se stále častěji používají na okna rodinných domů, kancelářských budov i historických objektů.
Vynikající tepelnou izolaci mají keramické fólie na sklo – zadrží až 77 % tepelného záření topných těles a současně dosahují vysoké propustnosti světelného záření (76 %). Keramické fólie tak v současné době nabízejí nejlepší poměr mezi světelnou propustností a izolací tepelného záření topných těles. Pro design budov je významnou předností nízká 7%reflexe ve viditelném spektru. Keramické fólie jsou vyrobeny zcela novou technologií: na polyesterovou podložku je deponován keramický polymer. Keramické fólie tedy nemohou nikdy ani v agresivním prostředí korodovat, protože neobsahují kovovou vrstvu.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna .
.. Dobrý den moje orchidej měla 10 květů dostala jsem ji na den matek a květy opadly zbyl jen 1květ kořeny jsou suché zalévám ji tak po dvou dnech tím způsobem že ji proleji a nechám okapat můžete mi prosím poradit čím to je a zdali mě dude na dále kvést děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Potenciál k dalšímu kvetení nejde takhle odhadnout. Opadání květů může nasvědčovat na nějakou nemoc nebo šok ze změny okolních podmínek. Vypadá to, že se o rostlinu staráte správně, tak se nechte od ní překvapit, když se to povede a ona znovu vykvete.
Betonová jezírka se dnes zas tak často v zahradě neobjevují, i proto že beton je oproti plastu a fólii dražší a jeho instalace i náročnější. Betonová jezírka by měl dělat hlavně někdo, kdo tomu rozumí. Výhodou tohoto jezírka je, že má dlouhou životnost a je pevné. Nevýhodou je, že bývá potřeba ho často opravovat. Pod betonové jezírko je potřeba udělat pořádný podklad, vše musí být zarovnané a pořádně vyčištěné, aby nedošlo k tomu, že se zeminy pod jezírkem pohne (hlavně v zimě), a tak může beton prasknout, a tím pádem jezírko pořádně netěsní. I proto se doporučuje položit pod jezírko geotextilií a jezírkovou fólii. Zároveň je potřeba betonové jezírko pravidelně ošetřovat penetrací a voděvzdornou barvou (nebo tekutou fólií). Určitým trendem bylo přestavit klasické betonové bazény v přírodní koupací jezírka. Ta vypadají výrazně lépe. Aby se u bývalých bazénů dosáhlo různých hloubkových zón, zasypou se části dna štěrkem.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA HROZNOVÉM VÍNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dolínek.
Dobrý den,
mám druhý rok ve skleníku sazeničku bílého a modrého skleníkového hrozna.
Dnes jsem kontroloval skleník a zaléval zbývající saláty a objevil jsem na větvích hroz.vína nějakou bílou plíseň.
Prosím o radu čím postříkat.Skleník i v tomto ročním počasí dost větráme,je z akrylátu.
V loňském roce jsme nic podobného nepozorovali.
Děkuji za odpověď.
Jiří Dolínek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Ingredience: 500 g lososa, 150 g čerstvého špenátu, 200 g majonézy, 20 g želatiny (plátky), kopr, 100 g krabích tyčinek, 1 citron, 2 lžíce kysané smetany
Technologický postup: Formičku vyložíme přilnavou fólií a spařenými listy špenátu. Očištěného lososa (zbaveného kostí) pokapeme šťávou z jednoho citronu a posypeme nasekaným koprem. Takto připraveného lososa vložíme na pařák a asi 5 minut vaříme v páře, po vychladnutí nakrájíme na kostky a vložíme do mísy. Přidáme krabí tyčinky nakrájené na kostky, pokrájené zbylé listy špenátu, sůl a vše spojíme majonézou a zakysanou smetanou. Nakonec vmícháme rozpuštěnou želatinu a vlijeme do připravené formy. Dáme minimálně na 4 hodiny ztuhnout. Hotové vyklopíme, sundáme fólii a nakrájíme na plátky. K přípravě budete potřebovat srnčí hřbet a potravinářskou fólii.
Postup: Smetanu ušlehejte dotuha. Polovinu jahod omyjte, osušte, rozčtvrťte a v robotu je rozmixujte do hladkého jemného pyré. Tvarohy vyklepněte do mísy, vidličkou nebo ručním mixérem je našlehejte, přidejte zakysanou smetanu, oslaďte vanilkovými cukry, přilijte jahodové pyré, promíchejte a nakonec vmíchejte dotuha ušlehanou smetanu. Formu na terinu vyložte potravinářskou fólií, na dno vyskládejte kolečka z druhé poloviny jahod, opatrně navrstvěte jahodovou směs, znovu poklaďte zbylými jahodami a navrch přitlačte piškoty. Přetáhněte fólií a dejte přes noc chladit do lednice. Pak opatrně vyklopte, sejměte fólii a servírujte.
Tip: Dort za studena s tvarohem a kysanou smetanou je dobré a nutné před podáváním hodně vychladit.
Bylo zjištěno, že jeden litr kanadských borůvek obsahoval 616 plodů, lesních borůvek 1 833 plodů. Kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4–5). Malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Nejlepší je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35–40 cm. Boční stěny obalíme fólií, abychom zabránili kontaktu s okolní zásaditější půdou. Pokud je na našem pozemku lehká půda, osvědčilo se jámu vyložit fólií a vytvořit tak podzemní misku. Kanadské borůvky můžeme vysazovat do čisté rašeliny, jež má uvedenou hodnotu pH, nikoliv však do zahradnického substrátu neutrální půdní reakce. Je možné k rašelině přidat nevápněný kompost, listovku, křemičitý písek, drcenou kompostovanou kůru, smrkovou nebo borovou hrabanku, ale vždy jen v menším množství. Pro doplnění živin zamícháme plná hnojiva s kyselou reakcí (určená pro rododendrony a další vřesovištní rostliny). Pochopitelně můžeme použít přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíme v zahradnictví. Ideální místo je ve velmi lehkém polostínu. Čím více vody budou kanadské borůvky mít, tím více slunce snesou. Na více zastíněném místě keře rostou nerovnoměrně se stálou snahou orientovat se za sluncem; úroda je malá. Náročnost další péče závisí na tom, jak svědomitě jsme vysazovali. Zdravé borůvky musí mít velké přírůstky a sytě zelené listy. Je třeba vydatně je zalévat. Kvalitu plodů i nárůst ovlivňuje zálivka před sklizní, ale při velmi vysokých teplotách může slunce listy i plody popálit. Je tedy vhodné rostliny v těchto kritických situacích stínit (i popálená kanadská borůvka však další rok většinou opět obrazí). Dalším kritickým obdobím, kdy nesmíme šetřit vodou, je srpen. Hnojit je můžeme jen kyselými bezchlorovými hnojivy (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty), a to brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Dusíkem zásadně nehnojíme od července.
Kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neprovádíme, omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou. Od třetího roku po výsadbě některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme, mělo by zbýt vždy 6–8 silných výhonů. Čím rostliny řežeme silněji, tím budou bobule větší, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám. Kanadské borůvky u nás prakticky nemají choroby a škůdce. Jen když se k rostlinám dostanou zajíci, udělají sice řez za nás, ale bohužel často
