ČIŠTĚNÍ FILTRU U PRAČKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Filtry na pitnou vodu patří mezi jednu z nejznámějších a v dnešní době nejoblíbenějších domácích technologií. Domácí vodní filtry fungují nejčastěji na základě uhlíkových destiček. Používány jsou již několik desetiletí po celém světě, a to často v kombinaci s jinými filtry z důvodu zvýšení účinnosti filtrace.
Typy filtrací
Na našem trhu jsou k dostání různé druhy vodních filtrů, ze kterých si můžete při pořizování domácího vodního filtru vybírat. Výrobci těchto typů přístrojů používají k filtraci různé technologie, s velkou oblibou je vzájemně kombinují a střídají tak, aby bylo dosaženo co nejoptimálnějšího efektu při odstraňování jakýchkoli nečistot z pitné vody.
V tomto článku se podíváme na nejrozšířenější a neznámější typy filtrů. Podle statistik jsou těmi nejprodávanější typy domácích vodních filtrů ty, které jsou postaveny na schopnosti filtrovat vodu díky vlastnostem lisovaných uhlíkových bloků. Dalo by se říci, že se jedná o novou technologii, protože se používá maximálně 25 let. Je zajímavá právě lisovanými uhlíkovými bloky, které mají schopnost odstraňovat z vody široké spektrum různých nečistot, zejména mechanické nečistoty jako rez, prach, písek. Další výhodou tohoto typu je, že dokáže z vody odstranit potencionálně se vyskytující chemikálie, ať už z kategorie organických, či anorganických sloučenin, dokonce odstraňují různé druhy mikroorganismů do určité velikosti. Velkou výhodou lisovaných uhlíkových bloků je schopnost propouštět zdraví prospěšné minerály. Tyto bloky neovlivňují tvrdost vody.
Lisované uhlíkové bloky se vyrábějí z organického materiálu. Nejčastěji se používají skořápky kokosu spálené na prach, který se při relativně vysoké teplotě lisuje do desek. Při těchto fyzikálních jevech dochází k porušení struktury hmoty a vzniká poměrně zajímavý, složitý a spletitý systém různých puklin, prasklin a mikropórů, přes které pak pod určitým tlakem dochází k filtraci vody. Filtr má tendenci zachytávat mechanické nečistoty nebo různé formy částic do určité velikosti. V tuto chvíli dochází k rozdílům kvality různých typů domácích vodních filtrů, které používají technologii lisovaného uhlíkového bloku.
Pokud si tedy chcete koupit takovýto filtr, je vhodné se zeptat výrobce nebo prodejce, jak velká je prostupnost bloků, protože různé druhy přístrojů mají tendenci se výrazně lišit. Takovým standardem v rámci schopnosti filtrovat částice o určité velikosti bývá parametr jednoho mikrometru. Kvalitnější bloky mají samozřejmě schopnost vyšší.
Dalo by se říci, že žádný typ vodních filtrů nedokáže odstranit veškeré nečistoty z vody. Výrobci vodních filtrů s velkou oblibou kombinují lisované uhlíkové bloky s jinými druhy filtrů. Nejčastěji se jedná o mechanické předřazené filtry. Tyto filtry odstraňují největší nečistoty z vody, a pak teprve dochází k další filtraci přes lisovaná uhlíková vlákna, která by měla odstranit zbylé nečistoty ve vodě.
Další účinnou domácí filtrací vody jsou ultrafialové lampy. Ty za jistých podmínek vyzařují určité spektrum ultrafialového záření. Toto světlo má tendenci likvidovat téměř jakékoli spektrum mikroorganismů, ať už jsou to viry, bakterie, prvoci. Toto záření nelikviduje tyto mikroorganismy, ale jen je inaktivuje, neboli likviduje jejich genetický materiál. Tyto mikroorganismy pak ztrácí schopnost vlastního rozmnožování, díky čemuž uživateli, tedy člověku, neublíží.
Pokud si pořídíte kvalitní tyčový vysavač, mějte na zřeteli, že není bezúdržbový. Pravidelná péče o vysavač výrazně přispívá k udržení jeho účinnosti, ale také prodlužuje životnost a šetří vaši kapsu. Šetřit na údržbě, tedy především na výměně filtrů, se nevyplatí.
Nezapomeňte, že hlavním filtrem každého vysavače je prachový sáček, respektive prachová nádoba. Rychlost naplnění pochopitelně závisí na tom, co vysáváte. I když při běžném provozu výkon vysavače při postupném plnění sáčku či prachové nádoby příliš neklesá (až na výjimky), vysávání některých materiálů, zejména jemné a drobné stavební sutě, nedělá vysavačům pro domácnost příliš dobře. Pokud se chystáte například vrtat do zdi, je nejlepší použít pro vysávání prachu a drobnější suti již částečně naplněný prachový sáček a ten ihned poté vyhodit.
Plný vysavač donutí k výměně sáčku či vysypání prachové nádoby dříve či později každého. Mnoho uživatelů ovšem podceňuje údržbu a výměnu dalších filtrů. Filtry jsou přitom klíčové pro správný výkon a účinnost filtrace. Jenže sáčky nejsou nejlevnější a filtry teprve ne. Doporučujeme před nákupem vysavače srovnat si ceny (a dostupnost) náhradních sáčků i motorových a výfukových filtrů. Nákup levného vysavače, do kterého za půl roku neseženete sáčky, o filtrech nemluvě, jsou vyhozené peníze. Ceny filtrů je nutné posuzovat s ohledem na doporučenou dobu jejich používání a také na to, zda jsou či nejsou omyvatelné. Dražší HEPA filtry zpravidla omyvatelné jsou, ovšem je třeba je před opětovným používáním nechat důkladně vyschnout. Mytí pod vodou lze bez výrazného vlivu na účinnost filtru doporučit pouze jednou či dvakrát, i tak se jedná o výraznou úsporu; ceny HEPA filtrů se běžně pohybují okolo pěti set korun za kus bez ohledu na omyvatelnost.
Úsporným vysavačem lze ušetřit pár haléřů v peněžence, ale především snížit zbytečnou spotřebu elektrické energie, a tak přispívat k ochraně životního prostředí. Na to, aby vysavač dobře vysával, nemusí mít příkon 2 000 W, bohatě stačí polovina.
Prakticky ke každému vysavači dnes dostanete speciální hubici na vysávání tvrdých podlah. Tu můžete rovnou s klidem odložit do skříně, zpravidla s ní nepořídíte lépe než s univerzální hubicí po přepnutí na režim vysávání tvrdých podlah. V mnoha případech vysává speciální parketová hubice dokonce hůře. S univerzální hubicí v příslušném režimu běžnou podlahu nepoškrábete.
Pokud máte domácí zvířata, je pro vás důležité, aby právě v této zkoušce vysavač obstál. Výrobci nabízejí modely odkazující na zvláštní určení pro domácnosti se zvířaty, to ale neznamená, že si s chlupy neporadí i běžný vysavač.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.
Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.
Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.
Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.
Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.
Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištěnífiltru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
Spousta lidí používá k čištění pračky – a nejen pračky – také ocet. Stačí místo pracího prášku nalít do pračky hrnek octa, do bubnu vložit starý hadr a spustit program vyvářky. Stejným způsobem můžete použít kyselinu citronovou nebo prací sodu. Ocet je velmi účinný i na vodní kámen, jen ho používejte s rozmyslem, protože velké množství octa poškozuje gumové části pračky a místo čisté pračky byste mohli mít stroj nenávratně poškozený. Budete-li kombinovat kyselinu citronovou a ocet, budete mít pračku bez vodního kamene i bez plísně.
Zde najdete základní tipy, jak se starat o pračku:
Důvodem zápachu pračky jsou často bakterie a plísně, pro něž představuje vlhko ideální prostředí. Místnost, kde je umístěna pračka, pravidelně větrejte.
Stejně tak přistupujte i k filtru a prostoru za ním. Je nutné zbavit se všech usazenin a nečistot.
Dávkujte prášek podle návodu, druhu tkaniny a tvrdosti vody.
Po vyprání nechte otevřený zásobník i dvířka pračky.
Čas od času, nejlépe 2x za měsíc, nastavte pračku na 60 nebo 90 stupňů. Ložnímu prádlu, ručníkům a utěrkám to jen prospěje.
Ekologickým pradlenkám se doporučuje nastavit pračku na 90 stupňů a do bubnu místo prádla nalít litr octa.
Alespoň jednou za čtvrt roku vyčistěte filtr a po každém praní zkontrolujte za pomoci suchého hadříku těsnicí gumu umístěnou u dvířek pračky.
Doporučuje se také pozorně číst návody, zejména pokud se rozhodujete prát třeba vlnu. Ne vždy je na ni pračka vhodná a může dojít i k jejímu zanesení.
Občas zkontrolujte i hadici přívodu a odvodu vody. Popraskané přívodní hadice vyměňte, než vytopíte sousedy. Stejně tak odpadní hadice.
Někteří výrobci již u svých praček vyvinuli samočisticí programy nebo programy na čištění parou, ale lze se bez nich obejít. Někdy ani sebelepší rady nepomohou a je nutné se obrátit na profesionály. Pračka může trpět konstrukční vadou, například bubnu, čerpadla nebo motoru, a pak je třeba pračku rozebrat a opravit.
Pračka není jen prostředek s tlačítky a s výstupem čistého prádla. Prádlo nemůže být čisté a voňavé, jestliže nebude čistá pračka. A pračka, to není jen buben z vnitřní strany a bílá bedna zvenčí. Je to celá nádrž na vodu, ve které se buben točí. Jsou to hadice rozvádějící prášek, aviváž a hlavně těsnění s všemožnými záhyby. Právě místa, která nevidíme, jsou často až neuvěřitelně znečištěná zaschlým práškem, aviváží, neodpařenou vodou a špínou z oblečení. Pokud byste viděli vnitřek pračky, tak už v ní prát snad ani raději nebudete.
Nezapomínejte na čištění bubnu pračky a celé její vany. K té se bohužel bez kompletního rozebrání nedostanete. Ale můžete prostor kvalitně vyčistit tak, že místo pracího prášku nasypete do zásobníku sáček kyseliny citronové. S tímto „práškem“ pak vyperte jednu prázdnou pračku na nejvyšší teplotu. Díky tomu se vyčistí vnitřek bubnu a zčásti i těsnění a trubky pro vedení aviváže a prášku. Kyselina citronová je účinná rovněž na vyčištění bubnu. Při tomto způsobu čištění nezapomeňte do bubnu pračky vložit starý hadr nebo plenu, která nečistoty během praní pohltí. Zbavíte se tak usazeného vodního kamene a prodloužíte životnost pračky. Doporučuje se takto čistit pračku alespoň 1x za 3 měsíce. Pokud perete denně, pak raději buben vyčistěte každý měsíc.
Filtr hrubých nečistot pračky byste měli čistit hned několikrát ročně, neboť zanesený filtr může dokonce ucpat odtokovou hadici. Návod, jak filtr vyčistit, a zejména jak se k němu dostat, najdete v manuálu k vašemu přístroji. Obecně jde jen o to, dostat se k filtru, vyjmout jej, a mechanicky jednoduše odejmout usazené nasbírané nečistoty.
V hadicích se také usazuje značné množství nečistot, proto je potřeba vše důkladně čistit.
Spoustu nečistot najdete zejména v prostoru určeném k dávkování prášku či aviváže a také na těsnicí gumě bubnu, kde se s oblibou špína usazuje. Její odstranění je jednoduché a zvládnete jej třeba jen s pomocí hadříku či houbičky a trochy čisticího prostředku.
Nejproblematičtější je čištění bubnu pračky, který bývá zanesený z vnější strany, k níž nemáme volný přístup. Na mechanické čištění s hadříkem proto můžeme zapomenout. K čištění bubnu od usazenin nebo vodního kamene pomohou speciální přípravky nebo i domácí suroviny. Předem byste si ale měli dobře prostudovat například jak vyčistit pračku octem. Nadměrné množství octa totiž poškozuje gumové části pračky, a mohli byste si tak spíše uškodit. Tři šálky octa a běžný prací program třikrát do roka postačí. Alternativou je například využití sody. Chcete-li vyčistit pračku sodou, stačí ji nasypat do přihrádky namísto prášku a opět spustit praní. Pomůže vám od usazenin i vodního kamene. Pokud ale potřebujete vyčistit pračku od plísně, často doprovázené i nepříjemným zápachem, vsaďte raději na specializované přípravky volně dostupné v drogeriích. A pro příště raději nechávejte pračku pootevřenou, a občas zvolte i vyšší teplotu praní. Jinak vás zápach a nečistoty pravděpodobně i po čištění znovu brzy navštíví.
Nečistoty, které zůstávají v pračce, následně způsobují plísně a zápach.
Tekutý přípravek pro čištění pračky Savo čistič pračky 2x 250 ml odstraňuje usazené nečistoty, vodní kámen i zápach. Odstraňuje zbytky pracího prášku či jiné usazeniny a pračku příjemně provoní. Pravidelným používáním docílíte optimálního fungování pračky a zároveň prodloužíte její životnost.
Použití: Smíchejte v nádobě 1 uzávěr s 3 litry teplé vody. Do této lázně ponořte zásobník na prací přípravky a nechte působit minimálně 30 minut. Zásobník poté omyjte a vložte zpět. Pomocí hadříku vymyjte tímto roztokem také vnitřní prostor pro zásobník pracích přípravků a vnitřní část dvířek. Pečlivě omyjte gumové těsnění okolo dvířek včetně všech jeho záhybů. Zbylý obsah přípravku vlijte do zásobníku na prací přípravek a spusťte prací program bez předpírky (minimální teplota 60 °C). Používejte podle potřeby asi 1x měsíčně.
Upozornění: Výrobek dráždí kůži a způsobuje vážné podráždění očí. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte produkt mimo dosah dětí. Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. Po manipulaci důkladně omyjte kůži vodou. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít.
Při zasažení očí: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. Okamžitě volejte toxikologické informační středisko či lékaře.
Odstraňte obsah v souladu s legislativou, umístěte prázdný obal do komunálního odpadu.
Na čištění budete potřebovat 3 litry octa a 2 balíčky kyseliny citronové. Obojí smíchejte a nalijte do pračky. Pusťte cyklus na 90 °C. Program nechte běžet, ale nenechte ho dokončit, aby nedošlo k vypouštění roztoku. Horký roztok nechte v pračce působit nejlépe přes noc. Poté opět zapněte a postup s vypnutím pračky před vypouštěním ještě jednou zopakujte. Znovu nechte několik hodin působit, pak program nechte dokončit.
Smíchejte čisticí přípravek ze Sava a teplé vody v poměru 50 : 50. Nasaďte si rukavice a do Sava namočte ručník. Nasáklým ručníkem otřete nejprve gumové těsnění. Nezapomeňte těsnění i odhrnout, právě pod ním se skrývají ty největší nečistoty a případná plíseň.
Jestliže špína nejde z těsnění dolů, nechte v něm nasáklý ručník třicet minut odležet. Poté ručník odstraňte a těsnění vydrhněte starým kartáčkem na zuby. Poté těsnění vytřete suchým hadrem. Když jste s těsněním hotovi, vložte do pračky hadr i ručník a zapněte program s nejvyšší teplotou. Po vyprání spusťte stejný program ještě jednou, ale tentokrát do pračky navíc přidejte dva hrnky octa. Pozor, nezkoušejte si čistění pračky urychlit tím, že dáte ocet už do prvního cyklu. Ocet a Savo se nesmí míchat! Čistění si zaslouží i přihrádky na prací prášek. Vyčistěte je směsí octa a vody opět v poměru 50 : 50. Přihrádky celé vysuňte a vyčistěte i vnitřek pračky.
Motorové sekačky jsou ideální volbou pro údržbu středně velkých trávníků, třeba i s členitějším terénem. Umožňují efektivně sekat i vyšší a hustší travní porosty. Benzínová sekačka je výborným pomocníkem tam, kde není v dosahu přívod elektrické energie anebo tam, kde se při práci nechcete omezovat přívodním elektrickým kabelem. Moderní čtyřtaktní motory se vyznačují dlouhou životností a snadnou obslužností. Jsou šetrné k životnímu prostředí a splňují náročné hlukové normy stanovené Evropskou unií.
Motorová sekačka bez problémů zvládne posekat i vyšší a hustší travní porost a posekanou trávu posbírá do koše. Pokud nebudete chtít trávu sbírat a někde na zahradě skladovat, můžete mulčovat – dovnitř sekačky je totiž možné vsunout mulčovací vložku. Kombinovaně lze střídat mulčovaní a sběr do koše nebo výhoz dozadu.
Sekačka se dá nastartovat buď pomocí navíjecího startéru, který je připevněn k horní části sekačky (startuje se zatažením za lano). Nebo jsou některé sekačky vybaveny elektrickým startováním, které funguje tak, že jednoduše zmáčknete tlačítko start.
Nastavení výšky sečení se ovládá pomocí páčky, která pohybuje výškou nastavení koleček od země. Rozmezí je různé od 2 cm do 9 cm výšky, záleží na výrobci. Šíře sečení je závislá na modelu a šíři žacího nože.
Motorová sekačka funguje na benzínový motor, do kterého se doplňuje benzín Natural 95 a do motoru olej určený pro zahradní techniku, například Garden 4T 10W-30. Pravidelně kontrolujte stav oleje. Na víčku s měrkou je vyznačena maximální a minimální hladina oleje (platí při zašroubovaném víčku). Sekačka musí být při zjišťování hladiny oleje na vodorovné ploše a minimálně 30 minut po provozu.
Spouštění žacího nože se provádí pomocí vrchní páky, která se přitiskne k rukojeti.
Některé sekačky mají vlastní pohon, který se ovládá pákou před držadlem zepředu. Některé modely jsou vybaveny ještě rychlostí pohonu – zpravidla mají dvě rychlosti (pomalá a rychlá).
Sběrný koš je součástí každé sekačky a liší se pouze objemem. Sběrný koš se vyprázdní tak, že uchopíte sběrný koš za rukojeť a zvednete jej přímo nahoru. Zadní kryt se otočí kolem tyče zadního krytu mimo sběrný koš a sejmete sběrný koš z adaptéru na koš na sekačce. Zatímco budete držet rukojeť, zvednete nahoru zadní část sběrného koše a vysunete koš směrem dozadu. Při nasazování sběrného koše na sekačku zpět, se ujistěte, zda horní část sběrného koše dosedá na opěrnou tyč mezi rukojeťmi.
V motoru je nutné kontrolovat předepsané množství motorového oleje dle návodu. Pečlivě si přečtěte a dodržujte uvedené pokyny. V normálních podmínkách provádějte údržbu vzduchov
Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.
Rybičky v jezírku jsou krásná věc, ale je potřeba si je pořádně promyslet, nejde je jen tak nasadit do rybníčku, je potřeba zvážit, jaké ryby v něm budou, kolik jich bude atd.
Pro výběr vhodných ryb je potřeba mít na mysli i to, do jaké velikosti mohou ryby dorůst. Až poté si vybíráme vhodné druhy ryb. V zahradních jezírcích se často objevují karasi, jeseni, líni.
Jak již bylo zmíněno, k chovu ryb je potřeba minimální hloubka 80 cm, jezírko by mělo být také alespoň částečně zastíněno. Stín poskytne rybičkám úkryt před sluncem a zamezí i vysokému ohřevu vody. Výkyvy teplot totiž způsobují v jezírku řadu problémů jako kyslíkové deficity, množení řas a další, které mohou rybám pobyt v jezírku značně zkomplikovat. Nikdy se nesmí zapomínat na to, že je potřeba rybám v jezírku zajistit dostatek kyslíku. Důležitá je i dobrá filtrace a nasazení správných rostlin (a samozřejmě i ryb).
U rybiček je dobré hned od začátku řešit způsob jejich přezimování. Pokud je jezírko dostatečně hluboké a dostatečně velké, mohou ryby přezimovat přímo v rybníčku. Je potřeba jim jenom zajistit výměnu vzduchu (část hladiny by neměla zamrznout, vhodné jsou k tomu různá topítka, ty mohou být dokonce s termostatem. Prodávají se i polystyrenové plováky, u nich ale hrozí, že je z jezírka odfoukne vítr. Ani aerátory nejsou nejvhodnější, protože promíchávájí vodu ode dna, stává se, že tak vytlačují škodlivé plynu od dna jezírka ven a zároveň se tak ochlazuje voda, což může ryby ohrozit na životě.). Nedoporučuje se vysekávat díru do ledu, jezírka jsou malá a ryby to ruší, nemohou se nikam před hlukem schovat (na rozdíl od velkých jezer v přírodě), zmateně pak plavou a vydávají energii, která jim pak zjara může chybět.
Ryby vhodné do okrasných jezírek je možné koupit v různých zahradnických centrech nebo specializovaných prodejnách. Jakmile je koupíme, nesmíme váhat a hned se s nimi vydat domů, je potřeba, aby se ryby dostaly do jezírka co nejrychleji. To, jak budou ryby transport zvládat, ovlivňuje řada faktorů jako teplota vody, teplota vzduchu, nakrmenou ryb. Při vysokých teplotách (třeba v létě) je doba potřebná k transportu výrazně kratší než třeba na jaře. V zimě se logicky ryby do jezírek nedávají. Převážet by se neměly také na přímém slunci, protože by se mohly v převážné vodě přehřát (transportní pytle mívají totiž malý objem vody a ten se velmi rychle zahřeje). Důležité je i kam pytel s rybami v autě umístíme, musíme dát dobrý pozor, abychom pytel nijak nepoškodili (o hrany, nebo třeba při zabrzdění). I proto je lepší transportní pytel umístit ještě do nějaké bedýnky, aby se pytel nepohnul a nemo
Klimatizace Samsung byla od základů navržena tak, aby byla výjimečně účinná. Její jedinečný trojúhelníkový design má širší přívod vzduchu, díky čemuž může klimatizace nasávat více vzduchu. Větší šířka a úhel jejího výstupu vzduchu, více lopatek ve tvaru písmene V a větší ventilátor zase zajišťují, že vzduch se ochlazuje a vyhání rychleji, dále a v širším prostoru. Čerstvý chladný vzduch se tak dostane do každého koutu místnosti.
Klimatizace Samsung je vybavena energeticky úsporným převodníkem, díky kterému dosahuje hodnocení energetické účinnosti 10,1. Požadovanou teplotu dokáže zachovat bez častého vypínání a zapínání, díky čemuž má nižší spotřebu energie. Digitální převodník vám pomáhá déle zůstat v příjemném prostředí a zároveň zajišťuje minimální spotřebu energie.
Klimatizace Samsung začíná vzduch rychle ochlazovat pomocí svého výkonného režimu Fast Cool, díky čemuž se místnost okamžitě naplní chladným vzduchem. Následně automaticky přepne na režim Comfort Cool, který udržuje požadovanou teplotu. Nebudete tak mít pocit chladu a nebudete muset ručně přepínat nastavení ani zapínat či vypínat klimatizaci.
Režim jednoho uživatele klimatizace Samsung využívá menší kapacitu kompresoru a snižuje spotřebu energie, zároveň však vytváří chladné a příjemné prostředí. Můžete ji tak používat, i když jste v místnosti jen vy – dokonce i během horkého dne – a bez obav o výšku faktury za elektřinu. Fungování této klimatizace je totiž založeno na akumulované spotřebě energie při používání normálního režimu v porovnání s režimem jednoho uživatele.
Systém Virus Doctor a filtr Easy Filter odstraňují prach, nebezpečné znečišťující látky a alergeny, stejně jako bakterie a viry (včetně chřipkového viru A a koronavirů), a to nejprve pomocí filtru a potom systémem Virus Doctor. Vzduch, který dýcháte, je tak stále čistý a zdravý. Účinné proti 4 virům včetně podtypu H1N1 a určitým baktériím. Údaje byly naměřeny ve specifických testovacích podmínkách a mohou se lišit v závislosti na vlastnostech prostředí.
Klimatizace Samsung vás nezklame ani v těch nejnáročnějších prostředích. Její technologie Triple Protector Plus, která nepoužívá samostatný stabilizátor napětí, zabraňuje přetížení kompresoru a řídicí jednotky v případě přepětí a kolísavého elektrického proudu. Klimatizace má také nerezovou povrchovou úpravu, která zabraňuje rezivění kondenzátoru a skříňky. Zvětšený kondenzátor a optimalizované proudění chladicího prostředku zase zabezpečí, že klimatizace zvládne i extrémně vysoké teploty (až do 58 °C).
Čistá povrchová úprava Crystal Gloss™ a jedinečný zaoblený design klimatizace Samsung přinášejí prémiový vzhled a výkon. Každý prvek jejího štíhl
