Pomněnkovec velkolistý je u nás poměrně málo známá rostlina, která si nenárokuje zvláštní péči. Své příznivce si může získat modrými jemnými kvítky, velmi podobnými pomněnce, a také výraznými listy.
Pomněnkovec velkolistý
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
Ve svém příspěvku POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
kdy začít vylamovat postranní výhony,do jaké výšky a jestli ponechat výhon a nebo ho zastřihnout za kolikátým listem, letos stříkám každý týden proti šedému povlaku před loni nádherné hrozny a vše šlo v niveč povlak to zničil,tak jsem zvědavá letos do teĎ jsme ani na ovoce nepoužívali postřiky jen na kadeřavost broskví,ale prý se nic bez postřiku nevypěstuje díky Vorobjevová
Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloš Slezák.
Take jsem začátečník pěstování vína na pergole. Dříve jsem pěstoval asi 10 let jednu rostlinu vinné révy ve skleníku a dařilo se jí velmi dobře, dozrávala o měsíc dříve než na Moravě i když jsem 555 m nad mořem. Chtělo to jen vystříhat většinu chudších hroznů z cca 200 na max 40, které byly velké a stačila je rostlina vyživit. Teď jsem zasadil čtyři sazenice ke stěně skleníku aby byly kořeny venku a byly zalévány deštěm a vyhnal jsem je na síť pod strop skleníku za pomoci zavěšeného spirálového drátu na rajčata. Na svislém kmínku révy vylamuji vše a na ležatém ženu nejsilnější letorost pod stropem ven ze skleníku na síť zavěšenou pod pergolou. Ve skleníku nechám na cca deseti vodorovných letorostech pár hroznů, vždy jen jeden na letorostu a dva listy za hroznem letorost zastříhnu. Zbytečně neženu živiny do dalších listů a prodloužení letorostů. Na venkovní sítí pod pergolou vedu dál hlavní vodorovný kmínek. Na jaře vyberu jedn ze tří konečných nejsilnějších letorostů na pokračování rostliny a ostatní za jedním hroznem a druhým listem za ním zastřihnu. Snažím se formovat rostlinu citem.
Postup: Čočku přebereme, propláchneme a namočíme na 2─4 hodiny do vody. Nasáklou čočku slijeme, zalijeme ji novou vodou a uvaříme doměkka společně s bobkovýmlistem. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a na tuku ji osmahneme dozlatova. Přisypeme část uvařené čočky (i s částí vývaru) a vyjmeme bobkový list. Druhou část čočky rozmixujeme, přidáme k celé uvařené čočce a promícháme. Dochutíme solí, pepřem, tymiánem a citronem. Čočku na kyselo bez mouky podáváme s jemně tekutým volským okem a kyselou okurkou.
Ingredience: cca 700 g hovězí kližky, 8 cibulí, 1 dcl oleje, mletý kmín, 1 lžička česneku se solí (nebo rozetřený česnek se solí), 1 lžíce protlaku nebo kečupu, 1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžička feferonkového krému nebo chilli pasty, 1 lžička majoránky, 1 lžíce sladké papriky, 1 lžička uzené papriky, pepř, sůl, kůra z půlky citronu, bobkový list, nové koření, celý pepř, tenčí krajíc staršího chleba
Postup: Maso pokrájíme na velké kostky. Odkrojky z masa dáme vařit do osolené vody spolu s pokrájenou kůrou citronu a kořením: bobkovýmlistem, novým kořením a celým pepřem. Na oleji v hrnci s nepřilnavým dnem osmažíme cibuli do tmavě zlatavé barvy. V poslední fázi smažení cibule přidáme česnek a kmín. Po chvilce míchání přidáme i osolené a opepřené maso a zprudka je osmažíme tak, aby kousky na všech stranách zesvětlaly. Ztlumíme tepelný zdroj na minimum, vmícháme hořčici, feferonkový krém a protlak, nasypeme na maso papriky a majoránku, hrnec přikryjeme dobře přiléhající pokličkou a necháme pomalinku na mírném ohni dusit. V této fázi nepodléváme, maso samo pustí šťávu, občas promícháme. To trvá i hodinu. Teprve až se na dně začne oddělovat tuk a maso je víceméně měkké, podlijeme přes cedník vývarem z kastrůlku (ten se celou dobu pomalu vařil), rozdrobíme na kousky chleba a guláš zahustíme a pomalu dusíme dál do úplného změknutí masa. Podáváme s knedlíkem, těstovinami nebo s tmavým chlebem.
Kližce s kostí se říká osso bucco (čteno jako osobuko) a patří k největším pochoutkám. Tradičně jde ale o telecí zadní nožičku. Osso bucco je milánská specialita z plátků telecí kližky přeseknutých přes morkovou kost a dušených se zeleninou, bílým vínem a vývarem. Často bývá doplněno omáčkou zvanou gremolata a podává se tradičně s rizotem po milánsku. Existují dva typy osso bucca: moderní verze, v níž jsou rajčata, a původní verze, která je neobsahuje. Starší verze osso bucca je ochucena skořicí, bobkovýmlistem a gremolatou. Moderní a mnohem populárnější kuchařský recept zahrnuje rajčata, mrkev, celer a cibuli. Gremolata je volitelným doplňkem. Recepty na přípravu kližky s kostí najdete zde:
Maso očistěte a omyjte. Připravte si větší hrnec, máte-li tlakový, budete mít rychleji hotovo, pokud se vám maso do hrnce nevejde, rozdělte ho na dva díly. Maso vložte do vody, přidejte celé stroužky česneku a pepř s bobkovýmlistem asi po 5 kusech. V tlakovém hrnci vařte cca 30 minut, v obyčejném asi 1 a půl hodiny. Povařený bůček vyjměte a nechte vychladnout.
Marináda:
10 stroužků česneku
pepř
paprika sladká
grilovací koření
worcesterskou omáčku
sůl
Postup:
Česnek prolisujte a smíchejte s kořením, budete-li dávat více grilovacího koření, není už sůl potřeba. Studený bůček potřete připravenou marinádou po celém obvodu, zabalte do alobalu a nechte v lednici 7 až 10 dní rozležet. Krájejte na slabé plátky a konzumujte za studena.
Uvařte půlku dýně dle návodu uvedeného výše. Zvlášť do hrnce dejte vařit asi litr a půl vody s nakrájenou zeleninou, bujónem a kořením. Po změknutí zeleniny, vyjměte koření a vše rozmixujte ponorným mixérem. Nechte nadále na mírném plameni. Z uvařené dýně opatrně odlupujte vlákna (špagetky) a vložte do polévky. Na talíři pak dozdobte lžící zakysané smetany.
Další variantou je, že z uvařené dýně vyberete i kompaktní dužinu, která je po okraji dýně. Nakrájejte ji na menší kousky a přidejte do polévky k ostatní uvařené zelenině. Pak společně umixujte. Nakonec přidejte špagetky. Polévka bude hustší a jemnější.
Zapečená špagetová dýně
½ špagetové dýně, 4 větší brambory, 10 dkg nivy, 10 dkg eidamu, 1 střední cibule, 1 větší rajče, 1 vejce, olivový olej, koření dle chuti (oregano, libeček, petrželka, rozmarýn...), sůl, pepř
Špagetovou dýní rozkrojíme, oloupeme a zbavíme semínek. Pak nakrájíme na tenké půlměsíčky. Oloupané brambory nakrájíme na slabé plátky. Zapékací mísu důkladně vymažeme olivovým olejem. Jako spodní vrstvu klademe do mísy brambory. Osolíme je a okořeníme. Další vrstvou budou rajčata s na kolečka nakrájenou cibulí. Na ně pak dejte nakrájenou dýni, kterou opět poklaďte cibulí a nastrouhanou nivou. Znovu okořeňte. Dejte do trouby, kterou jste předehřáli na 220 stupňů a pečte cca ¾ hodiny. Poté zalijte rozšlehaným vejcem a posypte nastrouhaným eidamem. Nechte zapéct ještě asi 10 minut. Hotový pokrm podávejte buď samostatně, nebo jako přílohu k masu.
Špagetová dýně s rajčatovo-smetanovou omáčkou
1 špagetová dýně, 500 ml rajčatového pyré, 1 malá cibule, 750 ml vývaru ze zeleninového bujónu, 100 ml smetany, 1,5 lžíce kukuřičné mouky, 2 bobkové listy, sůl, pepř
Špagetovou dýni rozkrojíme a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Pečeme doměkka (čas záleží na velikosti a stáří dýně, cca 20 – 40 min). Z upečené dýně oddělujeme vidličkou „špagety“. Zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli a zalijeme připraveným vývarem. Dáme do něho rajčatové pyré s bobkovýmlistem, osolíme a opepříme. Povaříme asi 10 minut. Poté vyndáme bobkový list a zahustíme kukuřičnou moukou. Krátce ještě povaříme. Nakonec vlijeme smetanu, která omáčku zjemní. Podle chuti můžeme ještě dosolit, případně přidat i cukr. Takto připravenou omáčku nalijeme na dýňové špagety. Můžeme posypat zelenými bylinkami dle chuti.
Ingredience: 1,5 kg hovězích líček, 250 g libovější slaniny, 750 ml červeného vína Beaujolais, burgundské), 500 ml hovězího vývaru, 250 g malých žampionů, 1 mrkev, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 1 větší rajský protlak (2–3 lžíce), 20 šalotek, hladká mouka, čerstvý tymián (4 větvičky), 2 bobkové listy, máslo, olivový olej, pepř, sůl
Technologický postup: Troubu rozehřejeme na 230 °C. Maso nakrájíme na kostky o hraně asi 4 cm a dobře osušíme. Slaninu nakrájíme na kousky cca 3 x 2 cm, vložíme do vroucí vody a 10 minut blanšírujeme. Slaninu osušíme a orestujeme na jedné lžíci oleje. Vyjmeme ji a na výpeku orestujeme kostky masa dohněda. Orestované maso přendáme do kastrolu, ve kterém ho budeme péct v troubě, k tuku přidáme plátek másla a ještě orestujeme nakrájenou cibuli a mrkev. Zeleninu přidáme k masu, vše osolíme a opepříme, poprášíme dvěma lžícemi mouky a nakonec kastrolem zatřeseme, aby se maso moukou obalilo. Vložíme na 4 minuty do trouby. Poté vyndáme a teplotu v troubě snížíme na 150 °C. Kastrol dáme na plotýnku a přilijeme vývar a červené víno tak, aby bylo maso ponořené. Přidáme rajčatový protlak, prolisovaný česnek a tymián svázaný s bobkovýmlistem. Přikryjeme pokličkou a vložíme do trouby. Pečeme 3 hodiny, po každé hodině promícháme. Mezitím orestujeme na másle celé oloupané šalotky a poté žampiony. Hotové maso přecedíme, vyjmeme bobkový list s tymiánem a šťávu doladíme – buď povolíme vývarem, nebo redukujeme mírným varem do požadované hustoty. Vše promícháme, dosolíme a dopepříme.
