Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ČIŠTĚNÍ PRAČKY KYSELINOU CITRONOVOU

Čištění pračky kyselinou citronovou a octem

Spousta lidí používá k čištění pračky – a nejen pračky – také ocet. Stačí místo pracího prášku nalít do pračky hrnek octa, do bubnu vložit starý hadr a spustit program vyvářky. Stejným způsobem můžete použít kyselinu citronovou nebo prací sodu. Ocet je velmi účinný i na vodní kámen, jen ho používejte s rozmyslem, protože velké množství octa poškozuje gumové části pračky a místo čisté pračky byste mohli mít stroj nenávratně poškozený. Budete-li kombinovat kyselinu citronovou a ocet, budete mít pračku bez vodního kamene i bez plísně.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Diskuze: Čištění pračky kyselinou citrónovou

vyzkoušeno na základní praččce Indesit IWSC 61253 C ECO a skutečně to zabralo. DÍKY!

Zdroj: diskuze Čištění pračky kyselinou citrónovou
Počet odpovědí: 0

Kyselina citronová – využití při praní

Kyselina citronová pomáhá v odstranění vodního kamene. Jak na to? Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na vyšší teplotu a zapněte pračku.

Takto můžete jednoduše vyčistit buben pračky:

Postup: Do prázdného bubnu nasypeme 250 gramů kyseliny citronové a necháme pračku prát naprázdno při teplotě 50–60 °C.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Diskuze: dotaz

Po zaléčení včelstva kyselinou mravenčí,jsem našel na podložce větší množství křidélek,
neví někdo proč?Jsem začínající včelař,děkuji za odpovědi

Zdroj: diskuze Včely diskuze
Počet odpovědí: 1

Čištění kyselinou citronovou

Kyselina citronová vyčistí v pračce vodní kámen a zápach. Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na nejvyšší teplotu a zapněte pračku. Pračka se vám krásně vyčistí.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Diskuze: Ubrousky na pohlcování barev zkušenosti

Ahoj, máte někdo prosím zkušenosti s ubrousky na pohlcování barev do pračky? Slyšela jsem o nich, prý když se tento ubrousek přidá do pračky k prádlu, nasaje do sebe barvu, kterou některé oblečení pouští a tím se neobarví ostatní prádlo, je to pravda? Jsou tyto ubrousky jednorázové nebo se dají použít víckrát? Kde tyto ubrousky kupujete? Moc děkuju za rady. Martina

Zdroj: diskuze Ubrousky na pohlcování barev zkušenosti
Počet odpovědí: 2

Čištění pračky kyselinou citronovou a octem

Na čištění budete potřebovat 3 litry octa a 2 balíčky kyseliny citronové. Obojí smíchejte a nalijte do pračky. Pusťte cyklus na 90 °C. Program nechte běžet, ale nenechte ho dokončit, aby nedošlo k vypouštění roztoku. Horký roztok nechte v pračce působit nejlépe přes noc. Poté opět zapněte a postup s vypnutím pračky před vypouštěním ještě jednou zopakujte. Znovu nechte několik hodin působit, pak program nechte dokončit.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Diskuze: Voda v zahradním jezírku.

Do zahradního jezírka, kde mám zatím umístěné pouze lekníny jsem napustil dešťovou vodu z nádrží. Voda je však trochu "mléčná".Chtěl bych jí pročistit než tam dám rybičky. Neublíží rostlinám SAVO ORIGINÁL pro čištění studní a bazénů ? Poraďte. Děkuji.
Jarda

Zdroj: diskuze Voda v zahradním jezírku.
Počet odpovědí: 0

Čištění pračky kyselinou citronovou

Nezapomínejte na čištění bubnu pračky a celé její vany. K té se bohužel bez kompletního rozebrání nedostanete. Ale můžete prostor kvalitně vyčistit tak, že místo pracího prášku nasypete do zásobníku sáček kyseliny citronové. S tímto „práškem“ pak vyperte jednu prázdnou pračku na nejvyšší teplotu. Díky tomu se vyčistí vnitřek bubnu a zčásti i těsnění a trubky pro vedení aviváže a prášku. Kyselina citronová je účinná rovněž na vyčištění bubnu. Při tomto způsobu čištění nezapomeňte do bubnu pračky vložit starý hadr nebo plenu, která nečistoty během praní pohltí. Zbavíte se tak usazeného vodního kamene a prodloužíte životnost pračky. Doporučuje se takto čistit pračku alespoň 1x za 3 měsíce. Pokud perete denně, pak raději buben vyčistěte každý měsíc.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Počet odpovědí: 0

Kyselina citronová místo aviváže

Dříve se kyselina citronová používala při vyváření dětských plenek – změkčovala je tím, že z nich odstraňovala drobné částečky vápníku.

Výsledky

Prádlo změkne, je měkké a vláčné. Doporučuje se především u alergiků.

Dávkování

Do 1 litru vlažné vody přisypte 80–100 gramů kyseliny citronové a pár kapek éterického oleje oblíbené vůně. Dobře promíchejte a dávkujte jako běžnou aviváž.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Čištění Savem

Savo odstraňuje z pračky plíseň. Pokud se vám tedy někde vytvořila plíseň, nalijte 300 ml Sava do pračky a zapněte program na vysokou teplotu. Savo by mělo plíseň z pračky odstranit.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Kyselina citronová na bělení prádla

Kyselina citronová je velmi účinná při bělení prádla, takže je i skvělým prostředkem na projasnění záclon.

Výsledky

Stačí prádlo namočit do umyvadla s vodou, ve které jsme rozpustili 2 lžíce kyseliny citronové. Prádlo nechte v citronové vodě asi jednu až dvě hodiny. Kyselina citronová musí dostat nějaký čas na reakci. Pokud je však prádlo již moc zažloutlé, pak budete muset přitvrdit. Vodu ohřejte v hrnci a teprve do horké vody vložte 2 lžíce kyseliny citronové a prádlo. Horká voda celý proces výrazně zintenzivní.

Dávkování

Napusťte do lavoru či vany horkou vodu, jestliže to tkanina snese, může to být dokonce i voda vroucí, a přidejte dvě lžíce kyseliny citronové, podle množství prádla a vody. Nechte působit několik hodin. Pak normálně vyperte.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Čištění pračky krystalickou sodou

Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Jak vyčistit gumu v pračce

Na gumu v pračce pomůže Savo proti plísni. Nastříkejte jej na gumu i pod ni (je třeba ji odhrnout) a nechte chvilku působit. Jako prevence se doporučuje po každém praní (hned po otevření pračky) otřít dvířka i gumu kolem bubnu do sucha.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Čištění octem

K důkladnému vyčištění je zapotřebí cca 1 litr běžného octa, který nalijete do bubnu pračky a pak už jen zapnete naprázdno program s nejvyšší teplotou. Pomáhá to také odstranit případný zápach vycházející z pračky a vodní kámen. Tento způsob nemůžete používat příliš často, protože ocet je velmi agresivní ke gumám a hadicím.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Bezová šťáva za studena

Ingredience: 60 květů, 4 litry převařené vody, 10 dkg kyseliny citronové, 10 citronů

Postup: Květy namočit na 24 hodin s kyselinou citronovou, potom scedit. K tomu rozpustit 4 kg cukru a vymačkat deset citronů. Tato bezinková šťáva bez vaření je jednoduchá a velmi chutná.

Zdroj: Bezinková šťáva

Čištění sodou

Zápach, mastnotu a usazeniny z pračky odstraní půl hrnečku sody přidané do krátkého pracího programu. Tento způsob je k pračce velmi šetrný.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Čištění pračky octem

Pokud se vám v pračce vodní kámen usadil, můžete si vystačit s běžně dostupnými prostředky. Nejčastějším řešením je obyčejný ocet. Nalijeme celou láhev octa do nádobky na aviváž a zapneme pračku. Použijeme prací program s vysokou teplotou a delší dobou praní. Ve chvíli, kdy se voda s octem dostatečně ohřeje a dostane se opravdu všude, vypneme asi na půl hodiny pračku a necháme ocet působit. Poté prací cyklus necháme dokončit. Stejným způsobem můžeme použít i kyselinu citronovou. Kyselé prostředky ale používáme opatrně, při dlouhodobém používání by mohly poškodit gumové hadice. Je proto dobré je střídat se sodou anebo se solí.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Čištení Savem a octem

Smíchejte čisticí přípravek ze Sava a teplé vody v poměru 50 : 50. Nasaďte si rukavice a do Sava namočte ručník. Nasáklým ručníkem otřete nejprve gumové těsnění. Nezapomeňte těsnění i odhrnout, právě pod ním se skrývají ty největší nečistoty a případná plíseň.

Jestliže špína nejde z těsnění dolů, nechte v něm nasáklý ručník třicet minut odležet. Poté ručník odstraňte a těsnění vydrhněte starým kartáčkem na zuby. Poté těsnění vytřete suchým hadrem. Když jste s těsněním hotovi, vložte do pračky hadr i ručník a zapněte program s nejvyšší teplotou. Po vyprání spusťte stejný program ještě jednou, ale tentokrát do pračky navíc přidejte dva hrnky octa. Pozor, nezkoušejte si čistění pračky urychlit tím, že dáte ocet už do prvního cyklu. Ocet a Savo se nesmí míchat! Čistění si zaslouží i přihrádky na prací prášek. Vyčistěte je směsí octa a vody opět v poměru 50 : 50. Přihrádky celé vysuňte a vyčistěte i vnitřek pračky.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Griotka z aronie

Ingredience: 1 kg aronie, 1/2 až 3/4 kg cukru, 7 dcl i více vínovice, 1/2 lžičky kyseliny citronové, 1 l převařené vody

Postup: Bobulky aronie v sítku omyjeme pod tekoucí vodou. Nachystáme si třílitrovou lahev. Do lahve dáme vždy vrstvu aronie, kterou prosypeme cukrem, a pokračujeme takto až do vypotřebování všech plodů. Lahev s aronií a cukrem zalijeme vínovicí a necháme louhovat cca 1 měsíc. Po měsíci převaříme 1 l vody s kyselinou citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme do sklenice s ovocem. Opět necháme měsíc louhovat. Hotový likér scedíme přes plátýnko do sklenic. Podáváme jako lék jednu štamprličku na lačno po ránu.

Zdroj: Domácí likér z aronie

Šťáva z aronie

Ingredience: 2 l plodů aronie, 80 g kyseliny citronové, 1 kg cukru

Postup: Plody aronie omyjeme pod tekoucí vodou a dáme do čtyřlitrové zavařovací sklenice. Smícháme s kyselinou citronovou, sklenici dolijeme vychladlou převařenou vodou a necháme dva dny stát. Poté bobule rozmačkáme a přes čisté plátno necháme šťávu vykapat. Na jeden litr vykapané šťávy přidáme 1 kg cukru a necháme za občasného promíchání rozpustit, pokud možno nevaříme. Hotový sirup z aronie plníme do vymytých a suchých lahví a skladujeme na chladném místě, nejlépe v lednici. Sirup vydrží několik měsíců a hodí se jak na přípravu šťávy, tak i jako sladidlo.

Zdroj: Domácí likér z aronie

Péče o pračku

Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.

Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.

Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.

Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.

Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.

Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Čištění pračky Savem

Tekutý přípravek pro čištění pračky Savo čistič pračky 2x 250 ml odstraňuje usazené nečistoty, vodní kámen i zápach. Odstraňuje zbytky pracího prášku či jiné usazeniny a pračku příjemně provoní. Pravidelným používáním docílíte optimálního fungování pračky a zároveň prodloužíte její životnost.

Použití: Smíchejte v nádobě 1 uzávěr s 3 litry teplé vody. Do této lázně ponořte zásobník na prací přípravky a nechte působit minimálně 30 minut. Zásobník poté omyjte a vložte zpět. Pomocí hadříku vymyjte tímto roztokem také vnitřní prostor pro zásobník pracích přípravků a vnitřní část dvířek. Pečlivě omyjte gumové těsnění okolo dvířek včetně všech jeho záhybů. Zbylý obsah přípravku vlijte do zásobníku na prací přípravek a spusťte prací program bez předpírky (minimální teplota 60 °C). Používejte podle potřeby asi 1x měsíčně.

Upozornění: Výrobek dráždí kůži a způsobuje vážné podráždění očí. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte produkt mimo dosah dětí. Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. Po manipulaci důkladně omyjte kůži vodou. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít.

Při zasažení očí: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. Okamžitě volejte toxikologické informační středisko či lékaře.

Odstraňte obsah v souladu s legislativou, umístěte prázdný obal do komunálního odpadu.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Návod na čištění pračky octem

Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.

Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.

Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Jak uchovat šťávu z plodů černého bezu

Šťávu z černého bezu nejlépe uchováte ve tmě a chladu. Tmavé prostředí sklepů je tak pro její uchování nejlepší. Můžete si zkusit vyrobit šťávu třeba podle tohoto receptu:

Suroviny:

  • 1 kg plodů z černého bezu
  • 2 l vody
  • 1 kg pískového cukru
  • 1 balíček kyseliny citronové (1 lžička)

Postup:

Natrhané bezinky omyjeme, otrháme od stopiček, zalijeme vodou a dáme vařit na plotnu. Bobule rozvaříme na kaši, kterou potom propasírujeme přes síto nebo plátno. Do takto propasírované šťávy přidáme cukr s kyselinou citronovou a necháme ještě chvilku provařit. Ještě horké nalijeme do sklenic, uzavřeme a otočíme dnem vzhůru, aby nám víčka dobře chytla. Necháme vystydnout a poté můžeme sklenice uklidit někam do chladu a tmy.

Zdroj: Bezinková šťáva z plodů

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU