Nutriční hodnoty
Cizrna je výbornou potravinou pro osoby, které nemohou konzumovat potraviny s lepkem. Cizrna je samozřejmě bezlepková, její výživová hodnota je velmi vysoká a může tak nahradit klasické obiloviny. Cizrna obsahuje vysoké množství sacharidů (nejvíce jich je obsaženo ve formě škrobu), 15–30 % bílkovin, vlákninu a tuky. Cizrna je bohatým zdrojem vápníku, železa a dále také fosforu, hořčíku a zinku. Z vitamínů jsou nejvíce zastoupeny vitamíny B15, B2, B6, E, C a provitamín A. Tuky jsou tvořeny mastnými kyselinami (kyselina linolová a další). Cizrna pomáhá zlepšovat činnost trávicího traktu a v lidském těle také pozitivně ovlivňuje imunitní systém, nervovou soustavu, stav chrupavek či cholesterol. Mimochodem, vitamín B15 je vynikajícím antioxidantem a mastné kyseliny nás chrání před onemocněním srdce a cév.
Zdroj: Cizrna
Poradna
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Puriny a cizrna
Pěstování cizrny
Cizrna se vyznačuje výškou okolo 40 centimetrů a malými lusky, ve kterých bývá většinou jedno až tři semínka. Největšími pěstiteli cizrny jsou Indové, Turci, Australané a Mexičané, následovaní Kanaďany, Syřany a Američany. Roční produkce se pohybuje kolem 900 tisíc tun. Zajímavé ovšem je, že i do takové pěstitelské velmoci, jako je Indie, se ještě velká část cizrny dováží. Pěstovaných kultivarů cizrny je celá řada. Nejvíce se vysazuje druh Desi, se kterým se setkáme v oblasti Indie, a druh Kabuli, který je pěstován v severní Africe a jižní Evropě.
Zdroj: Cizrna
Maliny a vitamíny
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
Zdroj: Pěstování malin
Poradna
V naší poradně s názvem ÚBYTEK KREVNÍCH DESTIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
jestli existuje něco čím zvýšit růst krevních destiček
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšit množství krevních destiček jde těmito způsoby:
- léčba základní příčiny nedostatku krevních destiček;
- transfúze krve a nebo přímo krevních destiček;
- chirurgické odstranění sleziny.
Sama si můžete pomoci tím, že se vyvarujete krvácivým zraněním a nebudete pít alkohol. V jídle se vyvarujte všemu co obsahuje chinin, nepijte brusinkovou šťávu a kravské mléko. Buďte opatrná při užívání léků bez předpisu. Léky proti bolesti, jako je aspirin a ibuprofen, mohou ovlivnit funkci krevních destiček.
Prostředky na zvýšení počtu krevních destiček:
Vitamíny B
Železo
Vitamín C
Extrakt z listů papaya
Kolostrum
Chlorofyl
Melatonin
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Červená řepa a trombocyty
Vitamíny
Doporučuje se pravidelná konzumace čerstvé ovocné šťávy s obsahem vitamínu C (pomeranče, citrony a grapefruity), který pomáhá obnovit přirozenou odolnost organismu. Osvědčilo se tento druh výživy oživit potravinovými doplňky, jako jsou melasa (třtinový sirup), pšeničné klíčky, kvasnice, mořské řasy a jiné potraviny na této bázi.
Zdroj: Neurovegetativní dystonie
Poradna
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Zdroj: diskuze Gekončík turecký
