CO NA KNEDLÍK V KRKU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Třebaže knedlíky nemají historicky český původ, v současnosti jsou přílohou charakterizující českou kuchyni. Mnozí z nás si tradiční české omáčky, jako je rajská, svíčková či koprová, nedovedou bez knedlíků vůbec představit. Ani „vepřo-knedlo-zelo“ nebo guláš by nebyly bez nich kompletní. Základními surovinami na knedlíky jsou mouka, vejce, sůl, mléko, krájená houska, na kypření pak droždí či pečivový prášek, nebo tuhý bílkový sníh. Kvalita knedlíků je závislá na vypracování těsta, jeho tuhosti a na správném vaření. Připravit si můžete klasické houskové knedlíky nebo knedlíky kynuté, bramborové, chlupaté, špekové, plněné ovocem a další. Nechte se inspirovat našimi recepty.
Historie knedlíků
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 7 dkg másla, sůl, 6 vaječných žloutků, ½ l mléka, 56 dkg mouky, 20 dkg housky, 2 dkg másla, ze 6 bílků tuhý sníh, 2 dkg másla na ubrousek a 3 dkg másla na polití
Postup: Housku nakrájíme na kostičky a usmažíme na másle. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Máslo utřeme se solí do pěny a vmícháme jeden vaječný žloutek po druhém, po lžících přiléváme do směsi mléko a přisypáváme mouku. Poté přidáme nakrájené a usmažené housky a sníh z bílků a ze všech surovin v míse vypracujeme těsto. Ve staročeské kuchyni se karlovarský knedlík často dělával v utěrce. Proč to nezkusit i dnes a nezachovat dobový postup? Látkový ubrousek potřeme máslem a dáme do něj těsto. Zavážeme jako knedlík a vaříme asi 1 hodinu ve slané vodě v hrnci. Hotový karlovarský knedlík krájíme za pomoci nitě a podáváme politý rozpuštěným máslem.
Přílohová porce knedlíků, ať už houskových nebo bramborových, se obvykle pohybuje v rozmezí 160 – 200 gramů. Konkrétní hmotnost se může lišit podle velikosti porce a typu knedlíku. Například houskový knedlík může mít porci kolem 160 g, zatímco bramborový knedlík se může blížit spíše 200 g.
Příklady hmotností přílohové porce knedlíků:
Houskový knedlík: 160-200 g (5 plátků);
Bramborový knedlík: 200 g (5 plátků);
Chlupatý knedlík: 200 g;
Je dobré se při objednávání knedlíků informovat o konkrétní hmotnosti porce u daného podniku, protože se to může lišit. Některé podniky uvádějí i počet knedlíků v porci.
Ingredience: 250 g starších žemlí, asi 250 ml mléka, 2 žloutky, sůl, muškátový oříšek, 20 g másla, 40 g hrubé mouky, 2 bílky (sníh)
Postup: Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků a těsto vytvarované do šišky vložíme do navlhčeného, vyždímaného ubrousku. Ubrousek ovineme kolem knedlíku, na obou koncích ho zavážeme provázkem nebo nití, potom ještě o 1 cm dále, vložíme do osolené vody a vaříme mírným varem. Po 5 minutách varu nitě těsně u těsta rozstřihneme, knedlík obrátíme a vaříme ještě asi 20 minut. Uvařený knedlík vybalíme z ubrousku, ostrým tenkým nožem nebo kráječem na knedlíky nakrájíme na kolečka a podáváme.
Ingredience: 10 rohlíků, svazek hladkolisté petrželky, sůl a pepř, 3 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla
Postup: Rohlíky očistěte od máku a nakrájejte je na kostičky o straně přibližně 1 centimetr. Kostičky pak rozprostřete na plech a nechte ideálně přes noc „okorat“ a trochu ztvrdnout. Druhý den rohlíky přesypte do velké mísy, přidejte k nim sůl, pepř, mléko, rozpuštěné máslo a také žloutky. Dodejte nasekanou hladkolistou petrželku (nebojte se toho množství, jen ať je knedlík pěkně barevný!), z bílků vyšlehaný sníh a rukama vypracujte hmotu, která alespoň trochu drží při sobě. Pracovní plochu pokryjte potravinovou fólií. Polovinu rohlíkového základu položte doprostřed a vytvarujte podélnou šišku. Tu poté zabalte do připravené fólie, strany pořádně zafixujte a celý knedlík ještě jednou pro jistotu obalte ve fólii. Stejně postupujte i v případě druhé poloviny těsta. Oba knedlíky ve fólii vložte do parního hrnce nebo do páry na podložku v hrnci a vařte 30 minut. Když je hotovo, položte knedlíky na prkénko a propíchejte je vidlicí, aby unikla pára. Poté už jen potravinovou fólii zcela odstraňte, knedlíky nakrájejte (postačí ostrý nůž) a servírujte.
Ingredience: 250 g starší housky, 2 vejce, 100 g hrubé mouky, 2 dl mléka, petržel, sůl, muškátový květ, bílý pepř
Postup: Starší housky nakrájíme na kostičky, které lehce opražíme v troubě. Smícháme je se žloutky, nasekanou petrželkou, moukou a mlékem, osolíme, přidáme špetku muškátového květu a bílého pepře a necháme asi 10 minut odležet. Poté zlehka vmícháme sníh z bílků a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Vytvarujeme ho do úhledné šišky. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, zabalíme ho do olejem vymazaného alobalu, ve kterém ho budeme asi 20 minut vařit.
Ingredience: 5 rohlíků, sůl a pepř, 3 vejce, 1,5 dcl mléka, 50 g másla, 30 g hrubé mouky, hladkolistá petržel
Alespoň den staré bílé pečivo bez posypu (300 g), pokrájíme na „kostičky“ a necháme pár hodin oschnout, aby si při kontaktu s tekutinou zachovaly svůj tvar (nesmí být ale tvrdé příliš, takže nesušit). Ideálně použijeme nadýchanější, tzv. královský rohlík (cca 5 ks), který pokrájíme na 1–1,5cm kolečka a ty rozdělíme na čtvrtiny (zlatavá kůrka na každém kousku nám zajistí výslednou hezkou mozaiku). Ze 3 vajec si oddělíme žloutky od bílků a do žloutků postupně vmícháme 50 ml rozpuštěného vlažného! másla (nechceme vyrobit vaječinu) a poté i 1,5 dcl vlažného plnotučného mléka a špetku soli. Vzniklou směsí rovnoměrně polijeme oschlé kostky pečiva. Lehce promícháme a necháme pár minut odležet. Směs poprášíme 30 g hrubé mouky, přihodíme hrst pokrájených lístků hladkolisté petržele a opět zlehka promícháme. Nakonec zapracujeme vyšlehaný tuhý sníh ze 3 bílků. Cca 5 minut necháme odpočinout a na rovnou plochu si natáhneme fresh fólii. Polovinu vzniklé hmoty poklademe na fólii do tvaru knedlíku, zlehka upěchujeme, fólií přetáhneme a uchopením za její okraje a postupným rolováním utahujeme jako bonbon. Tím knedlík zároveň vytvarujeme a obal uzavřeme (pokud si nevěříme, můžeme navíc okraje zajistit provázkem). Totéž provedeme i s druhou polovinou hmoty. Knedlíky vkládáme do vroucí vody a na mírném až středním plamenu vaříme cca 20 minut (v průběhu varu je několikrát vařečkou otočíme). Vytažené knedlíky ihned propícháme ze všech stran vidličkou a necháme ve fólii 5–10 minut odpočinout. Pokud je ihned nespotřebujeme, můžeme si je takto bez vybalení uchovat v lednici.
Ingredience: 70 g másla, sůl, 6 žloutků, ½ l mléka, 560 g polohrubé mouky, 200 g housky, 20 g másla na osmažení housky, 6 bílků na sníh, 20 g másla na ubrousek
Postup: Máslo utřeme se solí do pěny. Přidáme žloutky, jeden po druhém, po lžicích mléko a mouku. Do umíchaného těsta přidáme na másle usmažené, na kostky nakrájené housky a z bílků tuhý sníh.
Těsto vlijeme do čistého, namočeného a vyždímaného, máslem potřeného ubrousku (nejlépe se připraví, když dáme ubrousek do cedníku), zavážeme dvakrát nití (jednou těsně nad těstem a jednou volně nad těstem) a vaříme jej ve slané vodě 1/4 hodiny. Pak rozvážeme první zavázání a vaříme dál 3/4 hodiny. Celkem tedy 1 hodinu. Uvařený knedlík vyjmeme z ubrousku a nakrájíme nití.
Ingredience: 250 g starší housky, 100 g hrubé mouky, 2 vejce, 200 ml mléka, petrželová nať, sůl, muškátový oříšek
Postup: Napřed nakrájíme housku na kostičky. V misce smícháme mléko se žloutky, přidáme sůl, muškátový oříšek a pak hrubé mouky tolik, aby vzniklo trošku tužší těstíčko. Nakonec doplníme petrželovou nať a těstíčko nalijeme na nakrájenou housku. Promícháme a necháme chvíli odpočinout. Z bílků ušleháme tuhý sníh a ten pak vmícháme do těstíčka s houskou. Vytvarujeme válcové šišky a zabalíme je do potravinové fólie, kterou v krajích zavážeme. Fólii jemně propícháme a knedlík dáme zhruba na 25 minut vařit.
Ingredience: 20 kusů rohlíků, 3 vejce, 100 ml mléka, 1 svazek nasekané petrželky, špetka muškátového květu, špetka soli
Postup: Rohlíky nakrájíme na kostky, přidáme vejce rozkvedlané v mléku, muškátový květ a jemně nasekanou petrželku. Promícháme a tvarujeme větší kuličky. Vaříme v páře asi 20 minut, poté vyzkoušíme, zda je knedlík uvnitř hotový, ale neměl by se převařit.
Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?
Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.
Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.
Kluci v akci ve svém pořadu řešili otázku: Proč se říká těmto knedlíkům chlupatý knedlík? Protože chlupaté knedlíky, narozdíl od klasických bramborových knedlíků, obsahují dva druhy brambor - vařené a syrové. Vařené brambory se v těstu smísí s moukou a vytvoří pevný základ kdelíku. No a zbylé nevařené brambory, jak jsou nastrouhané, tak trčí z knedlíků jako chlupy. A tyto jejich chlupaté knedlíky jsou extra chlupaté, protože je v nich navíc ještě zelí.
1 kg brambor (varný typ vhodný na salát), uvařených ve slupce den předem
400 g dětské krupičky
1 vejce
1 lžíce solamylu
sůl do těsta (cca 2 lžičky)
sůl do vody na vaření knedlíků (cca 2 lžičky)
Postup:
Nejprve naplňte velký hrnec (minimálně o obsahu 5 l) do dvou třetin vodou. Hrnec postavte na plotýnku, vodu v něm osolte a začněte zahřívat k bodu varu. Mezitím si oloupejte brambory a nastrouhejte je z poloviny na hrubo, z poloviny na jemno. Přidejte k nim vejce, sůl, solamyl, polovinu krupičky a směs zpracujte rychle rukama na těsto. Pracujte opravdu rychle, bramborové těsto má tendenci řídnout. Postupně přisypávejte i zbytek krupice a rukama hněťte, dokud se vše nespojí do jednoho velkého a nepříliš lepivého bochánku. Ten poté rozdělte na čtyři stejně velké části a z každé utvořte váleček silný asi pět centimetrů.
Do osolené vařící vody ve velkém hrnci opatrně vkládejte vytvořené knedlíky. V žádném případě je nenechávejte „odpočívat“ na kuchyňské lince, těsto by vám povolilo, tedy zřídlo. Pak by se vám s ním nejen špatně manipulovalo, ale hrozilo by i větší riziko, že knedlík rozvaříte a že bude mít po uvaření hrubší strukturu. Jakmile voda začne po vložení knedlíků znovu vřít, odlepte je opatrně dřevěnou vařečkou ode dna a vařte je za občasného pošťouchnutí nebo pootočení přesně dvacet minut.
Po uplynutí této doby knedlíky vyndejte z vody, na okamžik je ponořte do mísy se studenou vodou a pak je hned nechte okapat. Ještě horké je na několika místech propíchněte vidličkou nebo ostrou špejlí, jinak by se vám po pár minutách znatelně srazily párou uzavřenou uvnitř. Před servírováním knedlíky nakrájejte buď „stylově“ silnou nití, nebo ostrým nožem.
