Doba se neustále vyvíjí a postřiky na chemickou ochranu rostlin každý rok přicházejí o další a další zástupce, které již nelze koupit. Jednou je to kvůli špatným vlivům na životní prostředí podruhé zas kvůli škodlivosti pro člověka. Co se používalo před lety dnes již není k dispozici. Zde uvádíme seznam nejpoužívanějších postřiků, které se již nedají koupit a vybíráme vhodné přípravky, kterými je lze nahradit.
Náhrada za zrušené postřiky na plíseň
Podívejte se čím je možné nahradit již nedostupné postřiky proti plísni na rostlinách:
Ortiva – Kontaktní měďnatý širokospektrální fungicid ve formě suspenzního koncentrátu určený na ochranu proti plísni révové v révě vinné a plísni chmelové ve chmelu. Ale také k ochraně bramboru a rajčete proti plísni bramborové, okurky proti plísni okurkové a cibule proti plísni cibulové.
Discus – je vysoce účinný fungicid s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů. Účinkuje tak, že zabrání přenosu elektronů v dýchacím procesu hub, čímž zabrání tvorbě a klíčení spór.
Kumulus WG – sirný kontaktní fungicid na ochranu proti padlí v sadech, vinicích a dalších kulturách. Má rychlý a ochranný účinek s reziduálním působením proti houbovým patogenům ze skupiny pravých padlí.
AgroBio Opava Belanty – systémové působící fungicidní přípravek proti moniliové spále a hnilobě broskvoní, meruněk, třešní, višní a slivoní a proti padlí révy a dalším chorobám jabloní, hrušní nebo brambor.
Magnicur Energy – systémový kombinovaný fungicid ve formě kapalného koncentrátu pro ředění vodou s preventivním i léčebným účinkem, určený k hubení půdních a listových chorob v zelenině, zároveň i proti padání klíčních rostlin, nekróze kořenů, nemoci stonků a nadzemních částí rostlin.
Magnicur Core – fungicidní přípravek proti houbovým chorobám určený k ochraně u okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzí, padlí, u jabloní proti strupovitosti a padlí, u révy vinné proti padlí, peronospoře, šedé hnilobě. Je odolný vůči dešti a poskytuje ochranu jednak na povrchu, že chrání rostlinná pletiva proti infekcím a zároveň je rostlina trvale chráněna i uvnitř.
Magnicur Quick – kontaktní fungicidní přípravek k ochraně okrasných rostlin, peckovin, révy, maliníku a jahodníku proti plísni šedé, moniliové hnilobě a spále. Má krátkou ochrannou lhůtu a dlouhodobou účinnost.
Sercadis – kontaktní fungicidní přípravek proti strupovitosti a padlí na jádrovinách a proti padlí révovému na révě vinné. Má preventivní i kurativní účinek.
Revus Top – systémový fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu určený k ochraně brambor proti plísni bramborové a hnědé skvrnitosti listů brambor.
Saprol – systémový fungicidní přípravek proti houbovým chorobám růží, proti padlí, černé skvrnitosti a rzi na růžích. Působí především preventivně a při použití v raném stádiu napadení i léčivě.
Champion 50 WG – kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek. Slouží k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně meruněk proti mrazu.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy.
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
U chorob ryngle je video užitečné hlavně tam, kde se rozhoduje podle vzhledu stromu, termínu zásahu nebo práce s korunou. Vybral jsem videa, která se vizuálně dotýkají ochrany peckovin, slivoní, řezu, moniliózy, klejotoku a červivosti plodů. U stopáží berte popis jako praktickou navigaci, které části videa si při sledování všímat nejvíc.
Jak ošetřovat peckoviny v průběhu roku
Toto video se hodí jako celoroční rámec pro ochranu peckovin. Všímejte si hlavně pasáží od začátku do zhruba 6:00, kde se řeší termíny zásahů, rašení a první jarní ošetření. Přibližně kolem 6:00 až 12:00 je pro článek důležité pochopení, že choroby peckovin se neřeší až při sklizni, ale podle fáze stromu. Pro ryngli je to cenné, protože stejné chyby se opakují u švestek, slivoní i renklód.
Jak správně a kdy ošetřit slivoně
Video je tematicky nejbližší ryngli, protože pracuje přímo se slivoněmi. Sledujte hlavně úvodní část zhruba do 5:00, kde se vysvětluje načasování ochrany, a střed videa přibližně kolem 5:00 až 14:00, kde se propojuje postřik, stav stromu a praktická péče. Pro čtenáře je důležité vidět, že slivoň se musí hodnotit jako celek: pupeny, listy, plody i kondice koruny.
Monilióza zničí úrodu peckovin a části stromů
Toto video je vhodné pro pochopení moniliózy, protože ukazuje, proč nejde jen o shnilé ovoce. Všímejte si zejména prvních minut, kde se vysvětluje dopad moniliózy na peckoviny, a části kolem praktického odstraňování napadených míst. U ryngle je zásadní pasáž, která připomíná, že napadené plody a větvičky nemají zůstávat na stromě jako zdroj další infekce.
Klejotok, infekce a praskliny u peckovin
Video se sice zaměřuje na meruňky a další peckoviny, ale pro ryngli je velmi užitečné, protože klejotok funguje jako varovný signál napříč peckovinami. Sledujte úvodní část, kde je vidět klejotok a praskliny, a pasáže přibližně kolem 4:00 až 10:00, kde se řeší příčiny a práce s poškozeným stromem. Přesně to pomáhá odlišit malou ranku od vážného problému kůry a dřeva.
Zastavte červivost švestek a třešní bez chemie
Toto video se hodí k části o obaleči, pilatkách a červivosti plodů. Všímejte si zejména úvodu, kde se řeší praktický problém červivého ovoce, a dalších pasáží věnovaných netoxickým metodám, lepovým deskám, hygieně a práci se stromem. Pro domácí zahradu je cenné hlavně to, že ochrana proti červivosti není jen jeden postřik, ale kombinace sledování, mechanických opatření a včasného zásahu.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
Ve svém příspěvku ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Zacpalová.
Prosím o radu čím je možné postříkat stromu ořechu proti černání slupek ořechů a v jakém termínu. Dekuji za odpověd Zacpalová
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Ingredience na ozdobu: 5 g čokoládového sypání, 3 dkg vlašských ořechů
Ingredience na potření: 1 smetana ke šlehání, 2 ztužovačce do šlehačky, 1 pařížská šlehačka
Ingredience na těsto: 1 prášek do pečiva, 10 dkg mletých vlašských ořechů, 20 dkg cukru moučka, 4 vejce, 20 dkg hladké mouky, 10 lžic horké vody
Postup: Žloutky utřeme s cukrem a horkou vodou do pěny, přidáme ořechy, mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec ušlehaný sníh z bílků. Těsto natřeme na menší plech vyložený pečicím papírem a upečeme. Po upečení necháme vychladnout. Mezitím ušleháme šlehačky se ztužovačem, placku potřeme pařížskou šlehačkou, na to bílou šlehačkou a posypeme čokoládovým sypáním. Ozdobíme kousky vlašských ořechů. Ořechové řezy se šlehačkou nakrájíme a podáváme.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Grézlová.
V zahradě máme krásný,zdravý, vzrostlý strom ořešáku.Má asi 55 let a po celou dobu rodil zdravé kvalitní ořechy. V letošním roce opět zdravě vypadající strom, plný krásně zelených ořechů. Těsně před dozráváním začaly obaly ořechů černat a padat dolů - všechny černé a nepoužitelné.Listy jsou přitom zdravě zelené. Pokud ořech přes tuto čerň pracně rozlouskneme nalezneme relativně zdravé jádro. Postupně však i jádra černají. Pro jeho mohutný vzrůst nebude možné provádět jakékoliv postřiky a proto máme strach o jeho budoucnost.Prosíme o radu, jak lze tuto chorobu pozastavit.
Moc děkujeme za jakoukoliv radu.
Z úctou Grézlovi, jižní Morava.
zhruba 350 g jader vlašských ořechů na 1 klasickou velkou sklenici (cca 0,7 l)
Postup:
Jak uchovat vyloupané vlašské ořechy? Nejprve je vyloupeme a důkladně vysušíme. To je opravdu nutné. Podobný postup provedeme i se sklenicemi, ve kterých se bude provádět sterilizace ořechů. Důkladně je omyjeme a hlavně vysušíme. Stejně si připravte také víčka. Používáme raději nová. Vyloupané vlašské ořechy nasypeme do připravených sklenic, párkrát sklenicí zatřepeme, ořechy poklesnou a pak se nám jich tam vejde více. Takto připravené a uzavřené sklenice naskládáme do zavařovacího hrnce. Zalijeme vodou zhruba do výše poloviny sklenic. Počkáme, než začne voda vařit, a poté sterilizujeme zhruba 10 minut. Stejně budeme provádět zavařování lískových ořechů. Takto nám vydrží zavařené ořechy zhruba dva roky. Nebo také ne, protože je spotřebujeme dříve. Skladujeme v chladu a temnu. Pokud sklenici s ořechy otevřete, nechte ji v lednici.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Ořechy po dozrání zůstanou na stromě a spadnou až v průběhu zimy. Dužinatý obal zčerná a změkne a z ořechu je obtížné obal odstranit. Jádro ořechu pod obalem shnije.Listy jsou zdravé. Tento stav se opakuje poslední dva roky. 50 m od tohoto ořešáku je druhý ořešák, stáří 75 let,je zdravý a dobře rodí.
Díky za radu
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 180 g smetany, 120 g másla, 180 g cukru krupice, 35 g moučkového cukru, 10 g droždí, 220 g mandlí (případně vlašských nebo lískových ořechů), kardamom, špetka soli, 1 lžíce koňaku, 1 vejce.
Technologický postup: Z mouky, másla, smetany, moučkového cukru, droždí a špetky soli vytvoříme těsto a to necháme kynout. Mezitím si připravíme nádivku z oloupaných mandlí, které nadrobno nameleme a smícháme s krupicovým cukrem, mletým kardamomem a lžící koňaku. Poté lžící oddělujeme z těsta porce o hmotnosti asi 40 g, lehce je vyválíme, naplníme připravenou nádivkou a zavineme do tvaru rohlíku. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C a potíráme rozšlehaným vejcem. Nádivku můžeme vytvořit také smícháním nadrobno namletých vlašských nebo lískových ořechů se skořicí a lžící koňaku. (kardamon)
Ingredience těsto: 250 g hladké mouky, půl balíčku prášku do pečiva, špetka soli, 1 balíček vanilkového cukru, 125 g moučkového cukru, 75 g másla nebo Hery, kůra z 1 citronu, 1 vejce, 1 lžíce mléka nebo smetany
Ingredience ostatní: rozpuštěné vychladlé máslo na vymazání koláčové formy, mouka na vál, půlky vlašských ořechů na ozdobení, trocha smetany na potření před pečením a moučkový cukr na posypání upečeného koláče
Postup: Koláčovou formu vymažeme máslem a uložíme ji do chladničky. Rozinky vypereme, nasekáme na drobné kousky, vložíme do hrnku nebo misky, zalijeme dvěma lžícemi rumu a necháme alespoň dvě hodiny rozležet. Na vál prosejeme mouku s práškem do pečiva a moučkový cukr. Přidáme na kousky nakrájený tuk a ostatní suroviny a vypracujeme měkké těsto, nejdříve nožem a potom rychle rukama. Těsto zabalíme do fólie a uložíme je na hodinu do chladničky. Mezitím si připravíme nádivku. Tvaroh rozšleháme se žloutky a vanilkovým i moučkovým cukrem. Přidáme pudink rozmíchaný v trošce smetany a nakonec vmícháme rozinky i s rumem. Vychlazené těsto rozdělíme na dva díly. Z většího dílu vyválíme kulatou placku, zarovnáme ji rádlem na potřebnou velikost a přeneseme ji (za pomoci plastové podložky nebo válečku) do koláčové formy. Po celé ploše rozetřeme nádivku. Zbytek těsta opět vyválíme dokulata, zarovnáme rádlem, plackou přikryjeme nádivku a opatrně vytlačíme rukama vzduch. Z odkrojků těsta můžeme vyválet tenký váleček a položit jej na spoj. Celý povrch těsta pak potřeme smetanou a propícháme vidličkou, aby mohl při pečení unikat vzduch. Po obvodu koláče rozmístíme půlky vlašských ořechů, které rovněž potřeme smetanou. Koláč pečeme v horkovzdušné troubě vyhřáté na 160 °C po dobu asi 35 minut do červena. Upečený koláč necháme zchladnout, pocukrujeme jej a nakrájíme na dílky.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience na těsto: 100 g moučkového cukru, 200 g pomletých vlašských ořechů, 6 bílků, špetka soli
Ingredience na krém: 6 žloutků, 100 ml smetany na šlehání, 150 g moučkového cukru, 150 g másla, 300 ml mléka, 1 vanilkový pudink
Ingredience na posypání: 100 g hrubě nasekaných vlašských ořechů
Postup: Z bílků a špetky soli ušleháme pevný sníh, přidáme mletý cukr a do vyšlehaného základu opatrně stěrkou vmícháme jemně namleté vlašské ořechy. Vlijeme na plech o velikosti cca 20 x 30 cm, vyložený pečicím papírem, a v troubě vyhřáté na 150 °C upečeme dorůžova. Korpus necháme vychladnout a poté ho rozkrojíme na dvě poloviny, jestli příčně nebo podélně, záleží jen na vás.
Postup na krém: Zahřejeme ve vodní lázni šlehačku a postupně zašleháme všech 6 žloutků a mletý cukr. Do vychladlé hmoty zašleháme změklé máslo. Mezitím uvaříme pudink z mléka a pudinkového prášku (nesladíme). Přikryjeme fólií, aby se nám neudělal na pudinku škraloup, a necháme vychladit. Poté opatrně postupně všleháme žloutkovou pěnu do vychlazeného uvařeného pudinku.
Jeden díl piškotu natřeme krémem, urovnáme, posypeme hrubě sekanými ořechy, přikryjeme druhou polovinou korpusu a postup opakujeme. Krémem zatřeme i hrany a znovu posypeme ořechy. Vychlazené krájíme na řezy. Je to opravdu sladká bomba, proto krájejte jen malé porce.
Vypracované těsto vyválíme a vykrajujeme kolečka, která pečeme ve středně vyhřáté troubě. Upečená vychladlá kolečka slepujeme čokoládovým nebo máslovým krémem. Takto připravené dortíčky poléváme čokoládovou polevou a zdobíme ořechy.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
FAQ – pilatka švestková, postřik, Calypso a bílé lepové desky
Je Calypso stále vhodný postřik na pilatku švestkovou?
Calypso dnes neberte jako běžné řešení pro pilatku švestkovou, protože účinná látka thiacloprid má změněnou legislativní realitu.
Starší návody Calypso často uvádějí, protože historicky šlo o účinný insekticid. Pro dnešní zahradu je ale důležité ověřit aktuální registraci, českou etiketu a povolené použití. Nekupujte staré nebo zahraniční přípravky jen proto, že je doporučila diskuse. U jedlého ovoce rozhoduje legální a bezpečné použití, ne jen účinnost proti škůdci.
Kdy stříkat proti pilatce švestkové?
Postřik proti pilatce švestkové má smysl hlavně po odkvětu, při opadu korunních plátků, pokud je silný výskyt škůdce.
Do plného květu se chemický zásah obecně nehodí kvůli opylovačům. Když už plůdky hromadně padají, bývá často pozdě, protože larvy už poškodily plody zevnitř. Sledujte bílé lepové desky, konec kvetení a etiketu aktuálně povoleného přípravku. Největší chyba je stříkat podle kalendáře, ne podle fáze stromu.
Pomohou bílé lepové desky na pilatku švestkovou?
Bílé lepové desky pomáhají hlavně s monitoringem a částečným snížením náletu pilatky švestkové před a během květu.
Nečekejte, že desky samy zlikvidují všechen hmyz. Jejich největší přínos je v tom, že včas ukážou začátek náletu. Vyvěste je před květem, ne až po opadu plodů. V malé zahradě jsou velmi praktické, levné a bezpečné. Když je spojíte se sběrem napadených plůdků a přesným sledováním stromu, často výrazně snížíte škody.
Proč švestky opadávají krátce po odkvětu?
Opad malých švestek krátce po odkvětu může způsobit pilatka, zvlášť když jsou plůdky uvnitř vyžrané a tmavé.
Část opadu může být přirozená probírka stromu, ale hromadné padání s vyžranými dutinami ukazuje na škůdce. Rozmáčkněte několik plůdků a hledejte larvu, trus nebo chodbičku. Pokud se nález opakuje, zapište si termín. Příští rok budete vědět, kdy dát bílé lepové desky a kdy hlídat konec kvetení.
Je Mospilan vhodný na pilatku švestkovou?
Mospilan se často zmiňuje jako dostupnější insekticid, ale použití na pilatku musíte ověřit podle aktuální etikety.
Nestačí vědět, že přípravek hubí hmyz. Rozhoduje konkrétní plodina, škůdce, dávka, ochranná lhůta a omezení. Pokud etiketa dané použití neumožňuje, nepoužívejte ho jen podle rady z diskuse. U pilatky je navíc zásadní termín po odkvětu. Špatně načasovaný postřik bývá slabý i s dobrým přípravkem.
Lze pilatku švestkovou řešit bez chemie?
Pilatku švestkovou bez chemie lze omezit hlavně bílými lepovými deskami, sběrem plůdků a prací s půdou.
Bez chemie nemusíte mít stoprocentní výsledek, ale v menší zahradě může být zlepšení výrazné.
Ve svém příspěvku JÁDRA VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bekycek.
Dobrý den, při vylupování jader jsem si všimla, že ve skořápce je u většiny plodů půlka jádra seschlá, skořápka poškozená není, jedná se o odrůdy Jupiter a Saiferdonský. Prosím o radu čím by to mohlo být. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na vále promíchejte mouku s moučkovým a vanilkovým cukrem, přidejte změklé máslo (lépe se vám bude zapracovávat, když ho pokrájíte na kousky), na závěr přisypte mleté ořechy a skořici. Vypracujte těsto, vložte do igelitového sáčku a nechte v chladu alespoň 1 hodinu odležet, když necháte do druhého dne, ničemu to nevadí, jen musí být v lednici.
Těsto rozválejte na asi 3 mm silný plát a vykrajujte stejná kolečka o průměru cca 3 cm. Připravená kolečka přendejte na plech vyložený pečicím papírem nebo alespoň vymazaný máslem a pečte v předem vyhřáté troubě na teplotu 180 °C asi 10 minut. Upečená kolečka nechte vychladnout.
Náplň
Ingredience:
300 g cukru krupice
500 g másla
6 vajec
200 ml rumu
Postup:
Vejce s cukrem vyšlehejte ve vodní lázni do husté pěny a nechte vychladnout. Změklé máslo vyšlehejte do pěny a postupně do něj zašlehávejte připravená vychladlá vejce s cukrem. Máte-li vymíchaný hladký krém a vychladlá kolečka upečeného cukroví, můžete začít lepit k sobě. Jedno kolečko natřete krémem, přiklopte druhým, to důkladně potřete nejprve rumem, až poté krémem a na závěr zaklopte 3 kolečkem. Před zdobením nechte cukroví důkladně ztuhnout například v lednici, ať se vám nerozpadá pod rukama.
Zdobení
Ingredience:
200 gramu mléčné polevy
něco na ozdobu dle vlastní fantazie, například sekané ořechy, mleté ořechy, polovina ořechu, zdobicí perličky, strouhaná čokoláda, ...
Postup:
Ve vodní lázni si rozehřejte čokoládovou polevu a jednotlivé kousky do polevy buď máčejte (stačí jen vrchní kolečko), nebo s pomocí štětečku každý kousek potřete. Rychlejší je ta první varianta, jen musí být cukroví ztuhlé. Pokud tomu tak nebude, bude se vám rozpadat a neustále ho budete z čokolády lovit (a asi z takové práce nebudete nadšení). Než čokoláda ztuhne, musíte stihnout jednotlivé kousky ozdobit, například několika kousky nasekaných ořechů, to už je jen na vaší fantazii. Poté nechte ztuhnout a nejlépe ještě alespoň 24 hodin rozležet. Toto výborné vánoční ořechové cukroví se vám bude úplně rozplývat na jazyku.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neumann.
Dobrý den.
Mám jakousi blůmu (žluté koule,které se zráním červenají až do temné fialové(nějaká slivoň)
Roub jsem získal v pohraničí (po němcích). Strom je střední velikosti a každý rok cca 20let neuvěřitelně plodil. Jen byl nutný postřik při odkvétání proti červivosti. Jenže v loňském létě se mu začaly kroutit listy a strom začal chřadnout.
Listy jsem prohlížel,někde byly drobná dvě, tři mikrozrnka (trus?). Od počátku jsem dělal postřiky , ale postupně to ztrácelo smysl, když listy se srolovaly do utěsněné roličky (postřik proti mšicím - myslím Mospilan, nebo tak něco. Na podzim jsem si mayslel, že strom uschne. Na jaře jsem jej silněnji oriřezal, zatím se má k světu, mnoho výhonkú i ze staršího dřeva. Zdá se zachráněn ale svinuté trubičky nyní nachcházím na jabloni a růžích. ˇŽivočicha nevidím? Není to nějaká nemoc? Máte radu có s tím?O jediný exemplář stromu se bojím.
Děkuji
Začátkem července již bobule dorostly do velikosti hrášku a trsy visí na vinné révě. Kolem poloviny července začínají dlouhé výhony vrcholit. Provádí se osečkování, to znamená, že výhony, které vyrůstají za drátěnou mříží, se zkracují strojově nebo ručně. Zejména mezi červencem a srpnem vyrůstá silná zástěna z listů, která se udržuje v přiměřeném tvaru nejen zkracováním a vylamováním výhonů, ale také přichycováním révy.
Na citlivých odrůdách v lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy. V teplých letech se na různých pěstovaných plodinách mohou ve větší míře projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - abiotikóza, která se u révy vinné vyskytuje jako fyziologické ochrnutí stopek hroznů.
Postřik vinné révy v červenci
Proti nedostatku vápníku
Vhodná je aplikace přijatelného vápníku na listy a hrozny ve formě speciálního hnojiva, např.: Agroleaf, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Lamag Ca, Wuxal Kalcium. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se opakuje třikrát až pětkrát v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech výskyt slunečního úžehu. Nebezpečí poškození úžehem snižuje i optimální hustota listů.
Proti chloróze
Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Campofort Special Fe, Ferosol, Fytovit, Harmonie - Železo, Tenso Fe, případně i další. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.
Proti obalečům
Proti obalečům použijte přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Gazelle, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, SpinTor, Steward, Voliam Targo. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi viroidů: Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.
Metation E50 – insekticid používaný k postřiku proti škůdcům, zejména proti mšicím. Byl to silný a účinný přípravek.
Zolone 35 EC – hubil savé a žravé škůdce jako dotykový a požerový jed s výrazným hloubkovým účinkem.
Sumithion super – působil na hmyz kontaktně jako respirační a požerový jed s mimořádně rychlým působením.
Sumithion 50 EC je obchodní název pro insekticid na bázi fenitrothionu, který se používal k hubení hmyzu, zejména larev v lesních porostech a na vánočních stromcích. Je to kontaktní jed, který působí jako nervový jed.
Decis flow 2,5 – používal se proti volně žijícím broukům a motýlům a jejich larvám.
Calypso 480 SC – insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou k ochraně jabloní, třešní, višní, slivoní proti žravým škůdcům, jádrovin a peckovin proti mšicím, brambor proti mandelince bramborové a k ochraně okrasných rostlin proti housenkám, broukům a mšicím.
Reldan 22 EC – insekticidní přípravek k hubení savých a žravých škůdců na ovocných dřevinách a k hubení skladištních škůdců.
Basudin 10 G – širokospektrální insekticid používaný k ochraně plodin před škůdci. Byl vysoce účinný proti mšicím, broukům a housenkám.
Magus 200 SC a Omite 30W – Omite 570 EW a Omite 30 W byly postřikové přípravky k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům, kam patří svilušky, vlnovník rybízový, vlnovníci a hálčivci v révě vinné. Nahrazen přípravky Sviluška STOP, Nissorun 10 WP, Vertimec 1,8 EC.
Soldep – postřikový emulzní přípravek, který byl určený k hubení žravých škůdců na rostlinách a k potlačování nežádoucí nadprodukce vodních bezobratlých a k terapii některých parazitárních onemocnění ryb.
