Proč zavařovat hotové jídlo do sklenic, je jasné. Minimálně vám to v budoucnu ušetří čas, který potom můžete věnovat své rodině, koníčkům a podobně. Takto připravené pokrmy vám vydrží opravdu dlouho, proto pokud jezdíte na dovolenou a berete si s sebou jídlo, tak budou zavařené hotové pokrmy pro vás to pravé. Nemusíte kupovat drahé konzervy, které se s domácí stravou nedají srovnat.
Jaká jídla zavařit na dovolenou
Zavařte si s sebou na dovolenou cokoliv, na co myslíte, že budete mít chuť. Jde zavařit takřka všechno. U masa si dejte jen trochu pozor, abyste ho neuvařili úplně doměkka. Při zavařování vám totiž změkne ještě víc. Někdo doporučuje omáčky před zavařením nezahušťovat a nedávat smetanu. Já osobně zavařuji omáčky již hotové a stalo se mi pouze jednou, že se jídlo ve sklenici zkazilo. Pravděpodobně chytlo špatně víčko. Měla jsem už zavařenou svíčkovou, segedínský guláš, klasický guláš, mleté maso s omáčkou na špagety, řezanku se zeleninou, prostě cokoli. Můžete zavařit i pečené vepřové maso či pečené kuře, které pak před podáváním jen ohřejete v hrnci s vodou takto ve sklenici a podáváte s bramborem, případně ho poté můžete obrat do rizota, čínských nudlí a podobně. Prostě dle své fantazie. Nebojte se toho.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřová plec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Zavařování uzeného je velice dobrá věc. Maso je vynikající, lze je využít na cesty, dovolenou či velmi rychlou přípravu jídla. Co se samotného zavařování týče, můžete zavařovat do klasických sklenic s narážecím víčkem anebo do šroubovacích sklenic. Víčka si kupte vždy nová! A ať mají červenou gumičku. Právě ty jsou určené na maso. Sklenice důkladně vymyjte, aby byly bez jakýchkoli nečistot. Suché být nemusí, ale čistota je opravdu nutná. Uzené maso, které chcete zavařovat, neuďte do finální podoby. Zavařuje se vždy maso polosyrové. Doporučuje se při teplotě udírny 60-80 stupňů udit maximálně 3 hodiny, při teplotě 80-100 stupňů do dvou hodin. Více ne. Maso naskládejte do sklenic, aby bylo zhruba 2-2,5 cm pod hrdlo sklenice. Hlavně nepřeplňovat. Dejte si pozor, aby mezi masem bylo co nejméně mezer. Když máte sklenici plnou, dolijte do masa vodu. Čistou, studenou, aby dosahovala cca do 1/2 až 2/3 výšky sklenice. Hrdlo sklenice otřete suchým hadrem a poté ještě dosedací plochu vlhkým hadříkem namočeným v Alpě nebo slivovici. Tím plochu odmastíte a dokonale očistíte. A můžete zavařovat.
Možností je mnoho, někdo zavařuje v mikrovlnné troubě, někdo v myčce. Nejčastější je ale zavařování v hrnci, klasické nebo horkovzdušné troubě. U trouby je nutné, aby měla přesnou regulaci teploty, což dnešní moderní jistě mají. Sklenice normálně vyrovnáte na rošt. Není nutné do trouby dávat plech s vodou a podobně. Troubu zapněte cca na 180 stupňů. Až začne voda ve sklenicích vřít (je to vidět), snižte teplotu na 120 stupňů a pak postupně snižujte až na 95 stupňů. Zavařuje se přibližně 1,5 až 2 hodiny od počátku varu ve sklenicích. Někdo pak kvůli strachu z klostridií opakuje zavařování druhý den znova, ale není to nutné. Po zavaření sklenice vytáhněte z trouby a nechte přirozeně vychladit. Prostě jen sklenice vyrovnejte na linku a nechte chladnout. Nehtem ukazováčku můžete poklepat víčka a podle zvuku poznáte, která "chytla" a která ne. Dutý, hluboký tón značí, že nechytla, a vysoký tón, že chytla. Tuto zkoušku provádějte až po zchladnutí sklenic, jinak nic nepoznáte. Zavařování v hrnci je podobné, jen musíte na dno dát vodu. Sklenice můžete vrstvit na sebe, dolní sklenice zaplavíte cca do poloviny, horní jsou na sucho, v páře. Vařte na mírném varu zhruba stejný čas jako v troubě.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVANÍ UZENEHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krutska anna.
mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Určitě nic nezkazíte, když libové uzené maso zalijete vyškvsřeným sádlem a pak vše zavaříte. Experimentovat se dá i se slaninou nebo špekem buď vcelku a nebo umletý špek přidat k uzenému a pak zavařit.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Zavařené jídlo (zavařit jídlo, zavařená jídla) se hodí na dovolenou, na cesty do kamionu, nebo i v případě, že máte na přípravu oběda či večeře málo času. Zavařená domácí jídla jsou chutná a výhodou je jejich rychlá příprava.
Doporučení:
Zjistit, o jaké konzervy bude na dovolené opravdový zájem.
Poohlédnout se v knihovničce (pra)rodičů po starší literatuře s tematikou domácího konzervování (změnil se tvar sklenic, ale zásady zůstaly stejné).
Nastudovat příznaky botulismu a první pomoci při podezření.
Naprosto čisté zavařovací sklenice.
Ideálně úplně nová, nepoužitá, ale propařená víčka.
Dvojí sterilizace varem (po dva dny za sebou jdoucími).
Maso nejdřív takzvaně „předdělat“.
Do polotovaru nepřidávat mléko ani mouku.
Pokud charakter konzervy dovolí, po otevření převařit.
Bezpečnostní opatření raději předimenzovat než podcenit.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Jedete na dovolenou a chcete si s sebou zavařit guláš? Nebo to chcete prostě jen zkusit? Pak vězte, že je to velice jednoduché. Připravte si sklenice, nejlépe se šroubovacím víčkem, a pořádně je umyjte. Ještě teplý uvařený guláš nalejte do připravených sklenic – naplňte zhruba do ¾ výšky sklenice. Důkladně zavíčkujte a můžete začít zavařovat. Je pak již jen na vás, pro jaké zavařování se rozhodnete. Existuje více způsobů, můžete to zkusit v elektrické troubě, mikrovlnné troubě nebo také v myčce. Nejčastější je ale zavařování klasicky v hrnci s vodou. Sklenice vyskládáme do hrnce s vodou a dáme vařit na plotnu. Zavařujeme zhruba hodinu a půl při teplotě 100 stupňů.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNE REVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Lojda.
Vážení přátelé,
S očekáváním vždy otevírám mailové stránky, stránky publikací,abych se dozvěděl vždy to samé.Fundovaně napsané články,hemžící se odborným výrazivem snad proto
aby fundovaná, odborná obec neměla důvod povytáhnou obočí.Pro nás normální pěstitele či začátečníky to však valnou cenu nemá.Co takhle se snížit k náčrtkům
a psát trochu srozumitelně?Ty fundovaní již ty řezy dávno znají, ale co my?
Stejný případ byste mohli najít v ordinaci lékaře,který Vám na otázku co Vám je,
začne vše obšírně vysvětlovat latinským výrazivem.Co si o něm pomyslíte?Možná odborník, ale de faco ty jeho rady jsou mi na h.... .
Zdraví Vás Jiří Lojda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivet.
Souhlasím, přesně si říkám to samé. Čtu už třetí článek a nejsem o nic moudřejší.
V létě dominují témata jako cestování, hubnutí, zahrada, údržba auta či letní aktivity. Vyhledávání je obecně praktičtější, zaměřené na volný čas, počasí a sezónní jídla.
1. Cestování a dovolené
dovolená Chorvatsko
jak sbalit na dovolenou
kam na výlet v ČR
levné letenky
aktuální podmínky vstupu (v posledních letech)
Letní měsíce červenec–srpen jsou vrcholem turistické sezóny a tomu odpovídá i online poptávka.
2. Hubnutí a zdravý životní styl
jak rychle zhubnout do plavek
nejlepší jídelníček na hubnutí
cvičení doma
detox jídelníček
Sezóna plavek a lehkého oblečení motivuje mnoho lidí přejít na zdravější režim.
3. Počasí a horka
vlny veder ČR
jak se ochladit v bytě
klimatizace bez vrtání
nejlepší ventilátor
V horkých dnech skokově stoupají vyhledávání spojená s ochlazením a komfortem v domácnosti.
4. Zahrada a kutilství
jak pěstovat rajčata
jak se zbavit mravenců
jak provzdušnit trávník
kompostování doma
Léto přeje zahradním aktivitám, sklizni i domácím opravám.
5. Auto a cestování v horku
jak ochladit auto
spotřeba klimatizace
tlak v pneumatikách v létě
cestování se psem v autě
Teplotní výkyvy a dovolené ovlivňují i chování řidičů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matyáš.
Dobrý den, děkuji za odkaz na díl. Podíval(a) jsem se na to podrobněji — nejprve se pokusím shrnout, co ukazují dostupné informace, a pak uvedu praktické kroky pro každého, kdo řeší vlhkost nebo zvažuje tuto technologii.
Krátké shrnutí z dostupných zdrojů: Firma OsmoDry sama popisuje svou metodu jako neinvazivní osmo technologii a zveřejňuje množství referencí zákazníků, kteří hlásí postupné zlepšení. Současně se ve veřejných diskusích i na odborných fórech objevují nespokojené zkušenosti a odborné komentáře, které upozorňují na to, že bezdrátová elektroosmóza (resp. podobné technologie) má sporné vědecké pozadí a výsledky jsou velmi variabilní v závislosti na příčině vlhkosti a provedení.
Co z toho logicky plyne: nelze paušálně tvrdit, že jde o podvod — ani že jde o univerzálně fungující zázrak. Data ukazují mix výsledků: někteří majitelé hlásí výrazné zlepšení během měsíců, jiní nepozorují změnu a někteří řešili reklamaci až s odborným posudkem. To znamená, že klíčová je správná diagnostika příčiny vlhkosti a fotografická dokumentace před instalací.
Doporučení pro toho, kdo uvažuje o OsmoDry:
1. Požadujte nezávislé měření vlhkosti a fotodokumentaci před instalací (ručkové měřiče, sondy, záznamy).
2. Zjistěte jasně, co je příčinou vlhkosti (vzlínání, kapilární vzlínání, netěsnosti, kondenzace) — některé příčiny Osmoadry nedokáže vyřešit.
3. Domluvte se na jasné garanci/kontraktu: co se stane, když nezaznamenáte zlepšení (termín, kritéria měření, možnost vrácení peněz).
4. Vyžádejte si reference od zákazníků s podobným typem zdiva a obdobím problému.
5. V případě pochybností konzultujte nezávislého stavebního odborníka nebo znalce a nenechte se unést reklamními sliby.
Závěr: Viděl jsem v praxi mnoho případů, kdy rychlé „zázračné“ sliby vedou k frustraci — ale taky případů, kdy cílené, dobře dokumentované řešení skutečně pomohlo. Proto místo černobílých soudů („podvodníci“ vs. „zázrak“) doporučuji spíše požadovat důkazy, měření a jasné smluvní podmínky. Pokud někdo z diskuse má konkrétní dokumentaci nebo zkušenost (měření před/po), rád si ji přečtu a pomůžu s jejím vyhodnocením.
Kurz vs. samostudium: kde je skutečný rozdíl v nákladech
Na první pohled vypadá samostudium jako nejlevnější varianta. Zaplatíte jen zkoušku a materiály si nastudujete sami. Ve skutečnosti ale nesete celé riziko neúspěchu.
Pokud u zkoušky neuspějete, platíte znovu. Připočtěte další čas na přípravu, stres a často i dovolenou navíc. U kurzu je cena vyšší, ale riziko rozložené – lektor vás cíleně připravuje na to, co se skutečně zkouší.
Samostudium dává smysl lidem s dlouhou praxí, kteří si jen obnovují oprávnění a vědí přesně, co je čeká. Pro začátečníky nebo ty, kdo si nejsou jistí legislativou, se často prodraží.
Ingredience: 1 kg hodně libového bůčku s kůží (nebo bůček napůl s pleckem), 1,9 dkg rychlosoli (Praganda)
Postup: Maso nakrájíme na kousky velké asi 1,5 x 1,5 cm, přimícháme sůl, kterou si přesně navážíme. Dobře rukama propracujeme a naplníme do skleniček. Otřeme okraj, dobře zavřeme a dáme vařit do vody (úplně potopené). První den vaříme od doby varu 2 hodiny. Do druhého dne necháme skleničky v hrnci.
Druhý den vaříme maso od doby varu 1 hodinu. Po mírném zchladnutí vody skleničky vyndáme a uložíme je do sklepa nebo do spíže. Když konzervu nebudete připravovat jenom z libového masa, tak se vytvoří dobrý rosol. Také si můžete v troubě na dovolenou připravit zavařené pečené maso.
Ze 4 kg masa získáte asi 7 zavařovacích sklenic o obsahu 720 ml. Co je důležité, nezapomeňte dát správný poměr soli k masu, aby nedošlo k přesolení a znehodnocení, takto byste mohli sterilované vepřové maso vyhodit.
Zavařené maso je dobré s chlebem, můžete z něj připravit rizoto, směs na těstoviny nebo si ho dát k bramborám.
Jak uchovat tibetskou houbu, když jedu na dovolenou?
Záleží především na délce dovolené a na tom, zda se jedná o dny nebo týdny.
Při krátké dovolené do jednoho týdne je nejbezpečnější uložit tibetskou houbu do lednice v malém množství mléka. Nízká teplota zpomalí fermentaci a kultura zůstane aktivní. Při delší dovolené je vhodnější hibernace v mléce nebo dlouhodobé metody, aby se houba zbytečně nevyčerpala.
Jak dlouho vydrží tibetská houba bez mléka?
Tibetská houba bez mléka vydrží jen velmi krátkou dobu a není to vhodný způsob uchování.
Bez přístupu k živinám houba rychle slábne. Při pokojové teplotě může být vážně poškozena už během jednoho dne. Pokud potřebujete houbu uchovat, vždy musí být buď v mléce, usušená, nebo zmražená. Dlouhodobé skladování bez mléka houbu zničí.
Je rozdíl mezi tibetskou houbou a kefírovou houbou?
Ne, tibetská houba a kefírová houba jsou totéž, liší se pouze názvem.
Oba názvy označují stejnou symbiotickou kulturu bakterií a kvasinek, známou také jako kefírová zrna. Rozdílné pojmenování vychází z tradice a regionu, nikoli z biologických rozdílů. Z hlediska uchování, péče i výroby kefíru se s nimi zachází naprosto stejně.
Jak poznám, že je tibetská houba ještě v pořádku?
Zdravá tibetská houba má pevnou strukturu, světlou barvu a jemně kyselou vůni.
Houba by měla připomínat květák, být bělavá až krémová a neměla by zapáchat. Varovným signálem je hnilobný zápach, slizký povrch nebo změna barvy. Pokud se tyto příznaky objeví, je potřeba zhodnotit, zda má ještě smysl kulturu zachraňovat.
Proč tibetská houba zapáchá?
Zápach je nejčastějším signálem, že s houbou není něco v pořádku.
Mírně kyselá kefírová vůně je normální. Ostrý, zatuchlý nebo hnilobný zápach ale značí špatné podmínky, přehřátí nebo dlouhé hladovění. V takovém případě je nutné houbu opláchnout, dát do čerstvého mléka a sledovat, zda se stav zlepší.
Lze tibetskou houbu usušit a znovu oživit?
Ano, sušení je osvědčený způsob dlouhodobého uchování tibetské houby.
Správně usušená houba vydrží měsíce až roky. Při reaktivaci je nutné počítat s tím, že první kefíry budou slabé a aktivita se bude vracet postupně. Pokud se po několika dnech neobjeví žádné známky fermentace, kultura už nemusí být životaschopná.
Je mražení tibetské houby bezpečné?
Mražení je bezpečné, ale slouží spíše jako záloha než běžná metoda.
Zmražená tibetská houba se po rozmrazení probouzí pomalu a návrat do plné kondice může trvat týdny. Výhodou je dlouhá doba uchování. Nevýhodou je vyšší riziko, že se část mikroorganismů neobnoví. Proto se mražení hodí hlavně jako pojistka.
Nemáme-li dovolenou nebo volné odpoledne, aspoň využijme každé volné chvilky k tomu, abychom nohy polohovali, tedy abychom je dávali nahoru. Krev tak může lépe odtéci.
Libové vepřové nebo vykostěné kuřecí maso nakrájíme na kostky, 1/3 odebereme, zbytek rozmělníme mixérem nebo sekáčkem. Do fáše přimícháme celé kostky masa, sůl a trochu pepře. Rukama promísíme.
Touto směsí plníme skleničky. První den je sterilujeme hodinu, druhý den znovu 30 minut. Otočíme víčky dolů, necháme zchladnout a máme hotovo. Jen sklenice je třeba vybírat opravdu rovné, jinak se obsah nevyklopí v celku.
Polévku dáme do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1 hodinu, další den proces zavařování zopakujeme ještě 45 minut. Zde je jeden recept na zavařenou kuřecí polévku.
Postup: Kuřecí skelety vložíme do hrnce, přidáme 1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru, cibuli a koření, zalijeme studenou vodou a osolíme. Začneme vařit, potom zmírníme oheň a necháme vařit na mírném ohni zhruba 2 hodiny. Vývar přecedíme, obereme a nakrájíme maso, které vložíme zpět do čistého vývaru. Zbylou neuvařenou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru) nakrájíme na větší kousky a necháme provařit jen 5 minut ve vývaru (dovaří se při zavařování). Takto připravený vývar nalijeme do čistých sklenic do ¾ a zavíčkujeme. Zavařujeme při 100 °C zhruba 1 hodinu. Další den zavaříme ještě asi 45 minut. Nudle nebo jinou zavářku do polévky přidáme až před podáváním.
TIP
Jídlo na dovolenou uvařte obvyklým způsobem, dejte do zavařovacích sklenic a sterilujte 2 hodiny na 100 °C. I přes dvouhodinové vaření jídlo již dále neměkne (nerozvaří se) a zůstane stejné.
Důležité upozornění: do jídla nesmíte dávat mouku, protože by jídlo zkvasilo. Například guláš či roštěnou děláme klasickým způsobem, ale bez mouky. Tu přidáme na zahuštění jídla až na dovolené a chvíli povaříme. Pokud zavařujeme například pečené kuře, tak ho po upečení vykostíme, dáme do sklenic i se šťávou a zavaříme (ušetříme místo ve sklenici).
Voda v našich studních nebývá bez závad. Sice v ní samozřejmě není chlor, ale zato spousta manganu a železa, což jí na chuti zrovna nepřidává. Nádobové filtry zbavují vodu chloru, ale někdy i nežádoucích látek, umožňují účinně zlepšit kvalitu pitné vody z veřejného vodovodu nebo ze studny, zlepšují chuť a barvu vody, odstraňují zápach a zákal, s vysokou účinností odstraňují nežádoucí látky a zachovávají přitom minerální složení vody. Filtr je vhodný do každé domácnosti, na chatu, do kanceláře, na dovolenou... Vyznačuje se nízkou vstupní investicí i provozními náklady. Filtrační vložky jsou výměnné, jsou bakteriologicky stabilizovány a po celou dobu životnosti nezhoršují bakteriální vlastnosti vody. Upravenou vodu můžete bez obav skladovat v ledničce až tři dny, aniž by se změnily její bakteriální vlastnosti.
