ČOČKA NA KYSELO je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Čočka představuje z hlediska potravinářského využití nejžádanější luskovinu (luštěninu). Čočka jedlá je jednoletá rostlina, která se seje na jaře do půdy lehčí, písčitohlinité či hlinitopísčité a dobře propustné. Velké plochy, kde se čočka pěstuje, se nacházejí v okolí Středozemního moře (zejména ve Španělsku, Maroku, Alžírsku), dále v Indii, Pákistánu, Chile a Etiopii. Drobnozrnná čočka pochází z jihozápadní Asie, velkozrnné formy z okolí Středozemního moře. Z těchto oblastí se čočka postupně rozšířila i do Evropy.
Postup: Čočku přebereme, propláchneme a namočíme na 2─4 hodiny do vody. Nasáklou čočku slijeme, zalijeme ji novou vodou a uvaříme doměkka společně s bobkovým listem. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a na tuku ji osmahneme dozlatova. Přisypeme část uvařené čočky (i s částí vývaru) a vyjmeme bobkový list. Druhou část čočky rozmixujeme, přidáme k celé uvařené čočce a promícháme. Dochutíme solí, pepřem, tymiánem a citronem. Čočku na kyselo bez mouky podáváme s jemně tekutým volským okem a kyselou okurkou.
Čočka na kyselo s česnekem
Ingredience: 300 g zelené nebo hnědé čočky, 1 menší cibule, 1 bobkový list, 2 lžíce oleje, vinný ocet nebo šťáva z citronu, 1 mrkev, 3 stroužky česneku, sůl, čerstvě namletý pepř, majoránka.
Postup: Syrovou mrkev oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Čočku přebereme, propláchneme, dáme do tlakového hrnce i s mrkví, zalijeme studenou vodou (dva až tři prsty nad čočku) a dáme vařit. Díky tlakovému hrnci se doba přípravy výrazně zkrátí ─ podle stáří a druhu bude čočka uvařená zhruba za 10─15 minut. Poté máte na výběr z několika variant přípravy:
Jestliže budete chtít čočku zahustit, neslévejte všechnu vodu. Na oleji si osmažíme cibulku, zasypeme ji přibližně jednou lžící mouky nebo bezlepkovou rýžovou mouku a připravíme klasickou jíšku. Přidáme bobkový list, zalijeme trochou studené vody a necháme krátce povařit. Bobkový list pak vyjmeme, přidáme uvařenou čočku, rozmačkaný česnek, osolíme, opepříme a dochutíme octem nebo šťávou z citronu a majoránkou dle chuti.
Nezahuštěná čočka se připravuje stejným způsobem, pouze se slije všechna voda. Čočku přidáme k osmažené cibulce a bobkovému listu, který po chvilce prohřátí vyjmeme. Dochutíme česnekem a majoránkou a podáváme. K čočce si můžeme dát sázené či ztracené vejce nebo vejce natvrdo, nakládanou okurku, v zimě je pak skvělé kysané zelí nebo zkvašená zelenina (pickles).
Výborný typ:
Nezahuštěnou čočku stačí ochutit citronovou šťávou v kombinaci s česnekem, jemně nasekanou zelenou petrželkou a římským kmínem a vznikne báječná příloha například k rybě. Nebo uvařenou čočku v létě promíchejte s najemno nasekanou cibulkou a česnekem, pokrájenými cherry rajčátky, koriandrem, citronovou šťávou a olivovým olejem a připravíte tak báječný salát, který lze dochutit i kozím sýrem.
Červená čočkana kyselo
Ingredience: 350 g červené čočky, 1 střední cibule, 1 lžíce octa, máslo nebo olej na&nbs
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny se výrazně omezují. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika konzumaci masa striktně nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si ho pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy například čerstvou zeleninou. Makrobiotika nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát, spíše radí, kterými potravinami lze negativní účinky snížit. Makrobiotika, to je především rovnováha.
Mnoho lidí má luštěniny spojené s představou jídla, jež není chutné, člověka po něm bolí břicho a trpí nadýmáním. Za určitých podmínek je však opak pravdou. Luštěninové jídlo může byt chutné i dobře stravitelné. Stravitelnost luštěnin se výrazně zvýší, pokud je před vařením namočíme (nejlépe přes noc) a poté vylijeme vodu, v níž byly luštěniny namočené. Lepší stravitelnosti dosáhneme také, když luštěniny povaříme s vybranými druhy koření (například s bobkový listem, MAHÁ kořením, tymiánem, oreganem, se saturejkou či bazalkou). Rovněž důležité je podávat luštěninová jídla se zeleninou (ta napomáhá dobré stravitelnosti), nikoli s vejci nebo uzeninou (tím se totiž luštěninová jídla stávají hůře stravitelnými), jak bývalo zvykem ve snaze doplnit bílkovinu luštěnin, která se považovala za neplnohodnotnou. Přitom luštěninová bílkovina má v kombinaci s obilovinami parametry ideální bílkoviny. Konzumace luštěnin a celozrnných obilovin je proto klíčem k dobrému stavu zažívacího traktu, zvláště tlustého střeva a konečníku.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Ingredience: 80 g celeru, 100 g mrkve, 40 g másla, 1 lžíce oleje, 1 lžička hladké mouky, 2 stroužky česneku, 0,5 l bujónu, 250 g brambor na kostičky, 150 g vařeného uzeného masa, 500 g čočky, sůl, ocet, majoránka
Technologický postup: Na másle s olejem orestujeme nastrouhanou mrkev s celerem, kterou pak zaprášíme moukou, přidáme česnek a pokrájené maso nebo uzeninu, pokrájené brambory, promícháme, zalijeme vývarem (cca 0,5 litru) a vaříme do změknutí brambor. Když jsou brambory měkké, přidáme do polévky zbylou čočku, kterou máme už z minulého dne ochucenou a zahuštěnou jíškou. Vše promícháme, přidáme majoránku nebo celerovou nať dle chuti, krátce provaříme, ochutnáme, a je-li třeba, dochutíme solí, pepřem, octem dle chuti.
Vejce uvařená natvrdo mohou být používána jako příloha hlavních jídel. Mnoho kuchařů je například servíruje s koprovou omáčkou, vejce rozkrojené na půlky podáváme k čočce na kyselo. Také se vkládají do masových a sýrových rolád.
Samozřejmostí jsou takto upravená vejce jako ozdoba chlebíčků a studených obložených mís.
Připravíme hrnec odpovídající velikosti, aby nebyl zbytečně velký. Nalijeme přiměřené množství vody, aby pak vejce byla jen lehce potopená. Vejce na širším konci propíchneme tenkou jehlou, aby nepopraskala. Vodu v hrnci osolíme a přivedeme k varu. Do vroucí vody opatrně vložíme vejce a vaříme podle velikosti od 8 do 10 minut. Poté vejce vyjmeme a ochladíme. Pouze v případě, že je podáváme ke snídani, je neochlazujeme a servírujeme teplé. Vychladlá vejce důkladně oloupeme a můžeme podávat, případně využít do dalších receptů.
Nejlépe se v kuchyni pracuje s vejci staršími 5 dní. Pokud máte doma slepice a stane se vám, že tu a tam je skořápka jaksi znečištěná, otřete ji suchým hadříkem, nikdy ji nemyjte. Vejce by se do dvou dnů zkazila!
Aby vajíčko při vaření neprasklo, udělejte do něj nožem miniaturní dírku. Pomůže i ocet, který nalijete do vody. Ten totiž lehce skořápku zvláční. Vejce vkládejte do vroucí vody (pokud je dáte do studené, musíte sledovat vodu a vysledovat přesný okamžik, kdy se začíná vařit).
Vajíčko natvrdo jako jediné můžete začít vařit ve studené vodě. Jakmile voda začne vřít, stáhněte hrnec z plotýnky a nechte vejce 10 minut dojít v horké vodě. Vajíčko se uvaří natvrdo i tak, jen se nestihne vysušit zevnitř. Až zazvoní minutka, opět vajíčko zchlaďte jednu nebo dvě minuty ve studené lázni.
Dejte si také pozor, aby vejce nebyla studená z lednice – pak by stejně praskla. Po uvaření vejce namáčejte do ledové vody, aby šla pak dobře loupat.
Kuřátka žlutá patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150 mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou jednotlivě a nepříliš hojně. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která však mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.
Jde o jedlý druh vhodný do směsí a polévek, žluté větvičky se skvěle vyjímají v houbách zavařených na kyselo.
Čočku asi na hodinu namočte a pak uvařte, ale dejte pozor, abyste ji nerozvařili (v případě červené neloupané čočky je doba máčení a vaření kratší). Na rozpáleném oleji osmahněte cibulku. Až zesklovatí, přidejte papriku nakrájenou na drobné kostičky a opět chvilku opékejte. Až papriky změknou a pustí šťávu, přidejte k nim předem spařený a na drobné kousky nakrájený špenát, vše osolte a podlijte trochou vývaru z čočky. Poté do čočky vmíchejte koření (kurkumu, koriandr a římský kmín – od každého vždy asi necelou polovinu lžičky) rozmíchané v trošce zahřátého oleje. Do čočky přidejte i zeleninový základ a vše společně krátce poduste. Nakonec vmíchejte do pokrmu bílý jogurt. Arabská čočka se tradičně podává s rýží nebo rýžovými plackami.
