Octomilek je mnoho druhů, které hodují na přezrálých až hnijících ovocných plodech. Jedná se o velmi otravný hmyz, rozšířený snad po celém světě. Octomilky mají velmi výrazné oči a přenášejí různé plísně na ovoce.
Životní cyklus octomilky
Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou tedy orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více. Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5–10 dnů, kukla 4–5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly 8 hodin až 3 dny, celková délkaživota dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně. Celková produkce samice 300 až 2 000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů.
Ve svém příspěvku BETONOVÁ SMĚS NA VENKOVNÍ POUŽITÍ POMĚR PÍSEK CEMENT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří hauer.
potřeboval jsem poradit jaký beton mám namíchat na část základu z tvárnic jako věnec.Tvárnice jsou staré se dvěma dutinami.Věnec bude jen na jedné ze čtyř stran v rozměrech 150 x 100 x 3500 šířka výška délka. Tvárnice jsou do výšky 1m a na betonový pás bude postavena zeď z porobetonu do výšky cca 2m. Vše bude čelit vlivúm počasí ze západu.Jsem ve věku 74 l a nevím zda vám dotaz dorazí. Pokud se to povede budu rád a předem děkuji. S pozdravem Hauer Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
K přípravě betonu použijte Portlandský cement CEM I 42,5 R, říční písek frakce 0,5 až 3 mm, kamenivo frakce 10 až 20 mm, plastifikátor od firmy Den Braven a provzdušňovač. Beton připravte smícháním dvou dílů kameniva, dvou dílů písku a jednoho a půl dílu cementu. Přidáním plastifikátoru se sníží množství potřebné vody, proto ji přidávejte pomalu a jen tak, aby směs byla vlhká. Když bude směs přemokřená, tak to bude mít negativní dopad na výslednou pevnost a životnost betonu. Když to přeženete s vodou, tak jednoduše přidejte všechny ostatní přísady v uvedeném poměru. Beton připravte v míchačce a nechte míchat alespoň 15 minut, aby se uplatnil provzdušňovač, který ochrání beton před mrazem. Takový beton pak vydrží být pevný i více než sto let.
Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.
Ve svém příspěvku VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.
Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vážený pane. Záleží na tom, jak chcete mít jednotlivý schod vysoký. Většinou se dělá od 13 do 17cm. Stavební výšku máte 138cm tzn. 138 děleno výškou schodu. V případě výšky schodu 15cm je počet 138 děleno 15 to je 9,2. 9,2 schodu je samozřejmě nesmysl, musí vyjít na celé číslo, v tomto případě 9. Z tohoto se zpětně spočítá výška. Tj. 138 děleno 9 a to je 15,33cm. Pochopitelně je možno si rozměry určit jinak,ale potom budou schody na chůzi nepříjemné.
S pozdravem Honza.
Octomilky se využívají jako laboratorní zvíře třeba ke zkoumání rakoviny. Dalším využitím je násada (potrava) pro jiné druhy živočichů. Ke krmení se využívají jak larvy, tak i dospělí jedinci.
Nejvíce frekventovanou místností je kuchyň. Vždy začněte nádobím, pokud vlastníte myčku, naskládejte ho do myčky, zbytek umyjte ručně. Nádobí myjte nejlépe ihned po jídle. Necháte-li jídlo zaschnout, bude vás to později stát mnohem více energie. Otřete desku sporáku a ostatní pracovní plochy, včetně jídelního stolu. Umyjte dřez. Je-li prázdný a čistý, bude vás průběžně motivovat k tomu, abyste nádobí neodkládali do něj, ale do myčky. Vysypte koš. Často bývá příčinou nepříjemného zápachu a octomilek. Zameťte nebo vysajte podlahu. Kuchyň je hotová.
Koupelna
Při každodenní péči odstraňujte kapky vody, drobný prach, vlasy, popřípadě chlupy od svého domácího mazlíčka. Postupujte od nejzašpiněnějšího místa, tedy toalety, k umyvadlům. Umyjte vnitřek záchodové mísy štětkou, také pod hladinou, a spláchněte. Otřete prkénko a okraj mísy. Na WC používejte vždy jinou utěrku než na zbytek domácnosti. Otřete umyvadlo a baterii. Na vlhkou utěrku nastříkejte trochu prostředku proti vodnímu kameni. Naposledy otřete zrcadlo.
Obývací pokoj
V obývacím pokoji začněte sedací soupravou, bez jejího uklizení nebude obývací pokoj vypadat nikdy uklizený. Odstraňte ze sedací soupravy předměty, které tam nepatří, a urovnejte polštáře. Posbírejte smetí: ideálně příručním bezdrátovým vysavačem vysajte drobky, nezapomeňte na sedačku. Otřete konferenční stůl. Srovnejte ovladače, urovnejte časopisy, knihy, CD do úhledných řad či komínků.
Ložnice
Pokud nejste zastánci bezchybného stlaní, nedělejte si s tím starosti, polštář stačí natřepat, peřinu přehodit přes pelest. Důležité je umožnit lůžkovinám přes den vyschnout, protože roztočům se ve vlhku, teple a přítmí výborně daří. Ustelte. Urovnejte rozházené oblečení, špinavé hoďte do prádla.
Dětský pokoj
Ukliďte poházené hračky, prádlo a srovnejte židli u pracovního stolu. Zameťte nebo vysajte podlahu.
Chodba
Zde je nejdůležitější prevence. Pořiďte si kvalitní a dostatečně velké čisticí zóny, a to před i za vstupními dveřmi. Předsíň by měla být pohodlným místem k oblékání a přezouvání. Často je však spíše úzkou, přeplněnou chodbičkou, kde po sobě ráno šlapeme. Boty dejte do botníku, ostatní urovnejte. Odneste tašky a další věci, které patří do jiných místností. Zbytečné ošacení ukliďte do skříní.
Jak často uklízet
Jak často uklízet je jen na vašem rozhodnutí. Je možné uklízet denně, týdně, měsíčně nebo provést 2x do roka velký úklid.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Jakmile se přestaneme bavit obecně a zaměříme se na konkrétní druhy, rozdíly v délce života pavouků jsou velmi výrazné. Zásadní roli hraje velikost druhu, prostředí a také pohlaví. Zatímco některé drobné druhy žijí jen několik měsíců, jiné dokážou přežívat i několik let.
V běžné domácnosti se nejčastěji setkáte s několika málo typy pavouků, jejichž délkaživota je poměrně dobře zdokumentovaná.
Pavouk v bytě se obvykle dožívá 1 až 3 let, výjimečně i déle u větších druhů, zejména samic. Délkaživota pavouka v bytě závisí na teplotě, dostupnosti potravy a klidném prostředí.
Byt poskytuje pavoukům stabilní podmínky bez mrazu a často i dostatek hmyzu, což jejich život výrazně prodlužuje oproti přírodě. Přesto nejde o jednoho pavouka „pořád dokola“, ale často o střídání několika generací na stejném místě.
Kolik let může pavouk maximálně žít?
V českých podmínkách se pavouci mohou maximálně dožít 3 až 4 let, a to pouze u několika větších druhů a téměř výhradně u samic. Většina pavouků žije výrazně kratší dobu.
Samečci obvykle hynou krátce po rozmnožení a jejich životnost se často pohybuje jen v řádu měsíců. Dlouhověkost pavouků je tedy spíše výjimkou než pravidlem.
Je pravda, že pavouk v koutě žije celé roky?
Ne, ve většině případů to není pravda. Pokud se pavouk objevuje dlouhodobě na stejném místě, nejde o stejného jedince, ale o ideální lokalitu pro více generací pavouků.
Lidé si často pletou místo výskytu s konkrétním pavoukem. Jakmile jeden pavouk uhyne, jeho místo velmi rychle obsadí jiný, což vytváří dojem dlouhověkosti.
Jak dlouho žije pavouk v přírodě?
Pavouk žijící v přírodě se obvykle dožívá několika měsíců až jednoho roku. Venkovní podmínky jsou výrazně náročnější než život v interiéru.
Většina venkovních pavouků nepřežije zimu v dospělém stadiu. Přezimují obvykle jen vajíčka nebo mladé nymfy, ze kterých se další rok vyvine nová generace.
Jak poznám, že pavouk umírá stářím?
Pavouk na konci života bývá méně aktivní, hůře se pohybuje a často opouští svůj úkryt. Může se objevit na zemi nebo na otevřeném místě.
Typickým znakem je také zanedbaná pavučina a nezájem o potravu. Tyto projevy jsou přirozenou součástí stáří, nikoli nemocí.
Jak dlouho vydrží pavouk bez potravy?
Dospělý pavouk dokáže bez potravy přežít několik týdnů až měsíců, v závislosti na druhu a teplotě prostředí. Pavouci mají velmi úsporný metabolismus.
V chladnějším prostředí a bez stresu mohou hladovět výrazně déle, než si lidé myslí. Nedostatek potravy ale postupně zkracuje jejich celkovou délku života.
Proč samice pavouků žijí déle než samci?
Samice pavouků žijí déle, protože jejich biologickou úlohou je přežít kladení vajíček a často i jejich ochranu. To vyžaduje delší život.
Samci mají jediný úkol – rozmnožení. Po dosažení dospělosti často hynou velmi rychle, někdy dokonce během nebo krátce po páření.
Může pavouk v bytě přežít zimu?
Ano, pavouk v bytě může zimu přežít bez problémů, protože není vystaven mrazu. To je hla
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ A SKLIZENÉM ČESNEKU, se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lali.ja.
Zdravím, máte asi dobrou sousedku jako mám já, stříká mi na keře, které jsou u mě, tedy na mém pozemku nějakým jedem, větvičky jsou na koncích černé, ohnuté a bez života, rostliny mi po dvou letech hynou. Nevím, co s ní. S babou zlou. Na to, abych postavila plný plot nemám peníze a s předchozími sousedy to bylo OK, nic se nemuselo řešit. Jednou ten česnek oželíte, ale co dál? Zákony jsou na takové lidi krátké.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vyčítal J..
1. Instalujte si fotopast nebo kameru.
2. Nahrávku (y) nebo fotku (y) jí ukažte s varováním, že pokud nepřestane, budete to řešit jinak.
3. Dobré je si sehnat alespoň zahradníka, který Vám je schopný škodu vyčíslit, nebo mít doklady o nákupech zakoupených rostlin.
4. Pokud nepřestane, dokumentovat její další "akce".
5. Pak už zbývá jen se s pořízenými důkazy o jejich naschválech ohlásit na PČR, kde si vyžádáte záznam o ohlášení poškozování cizí věci (majetku) kde uvedete také požadavek uhrazení způsobené škody.
Když s ní nehne ani policie, pak už zbývá jen občanskoprávní žaloba u soudu...
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Délkaživota pavouků se výrazně liší podle druhu, pohlaví a podmínek, ve kterých žijí. Většina běžných pavouků, se kterými se setkáte v domácnosti nebo na zahradě, se dožívá přibližně několika měsíců až jednoho roku. To je realita, která často odporuje lidskému dojmu, že pavouk „žije pořád“.
V praxi se velmi často setkávám s tím, že lidé tvrdí, že mají v koutě „toho samého pavouka už roky“. Ve skutečnosti se však téměř vždy jedná o postupné střídání několika generací, které využívají stejné vhodné místo.
Obecně platí:
Menší druhy pavouků žijí kratší dobu, často jen jednu sezónu.
Větší pavouci mají potenciál žít déle, někdy i několik let.
Samice se obvykle dožívají výrazně vyššího věku než samci.
Rozdíly jsou natolik výrazné, že bez znalosti konkrétního druhu nelze délku života pavouka určit přesně.
Délkaživota pavouka není náhoda ani „štěstí“. V praxi existuje několik konkrétních faktorů, které rozhodují o tom, zda pavouk přežije pár měsíců, nebo několik let. Tyto vlivy se často kombinují a jejich souhra určuje skutečný věk pavouka.
Mezi nejzásadnější faktory patří:
teplota prostředí – stabilní teplo prodlužuje život,
dostupnost potravy – hmyz v okolí je klíčový,
vlhkost vzduchu – příliš suché prostředí pavouky oslabuje,
bezpečí úkrytu – absence predátorů výrazně zvyšuje šanci přežití,
pohlaví pavouka – samice žijí déle než samci.
Bytové prostředí často splňuje většinu těchto podmínek lépe než příroda, což vysvětluje delší život pavouků v interiéru.
Pohodlné schodiště by mělo mít sklon 25–35°. Projektanti a architekti mají s touto činností bohatou zkušenost, schodiště je jedna ze základních věcí v dispozici domu a musí se spočítat velmi přesně. Dodatečné korekce jsou v případě schodiště velice komplikované.
Základní výpočet schodiště
Prostor pro schodiště – v případě návrhu nového domu je výhodou možná změna dispozice tak, aby schodiště bylo ideální i ve vztahu k ostatním místnostem. V rekonstrukcích se někdy dostáváme k hodnotám na hraně pohodlnosti či použitelnosti dle dostupného prostoru.
Určíme si konstrukční výšku – je to výška, kterou musí schodiště překonat od čisté podlahy nástupního podlaží k čisté podlaze výstupního podlaží (zkratka KV).
Prostým matematickým dělením zjistíme, kolik je nutno mít stupňů k překonání výšky (zkratka N) a jak tento stupeň bude vysoký (zkratka V). Všechny stupně na schodišti musí mít stejnou výšku.
Šířka stupně (zkratka Š) se dopočítá ze vztahu Š = 630 – 2 x V mm (možno snížit až na 600, odvozeno od délky lidského kroku) a spočítáme i sklon schodiště.
Délku ramene (zkratka D) vypočítáme (například 8 výšek znamená 7 šířek).
Vzorce pro výpočty schodů:
1) Počet stupňů N = KV : V
2) Výška stupně V = KV : N
3) Šířka stupně Š = 630 – 2 x V
4) Délka schodišťového ramene – jednoramenné L = Š x (N – 1)
5) Délka schodišťového ramene – dvouramenné L = Š x (N : 2 – 1)
6) Sklon schodiště a = arctg V : Š
7) Délka ramene D = Š x N
8) Podchodná výška ramene Hp = 1 500 + (750 : cos a)
9) Průchodná výška ramene Hpr = 750 + (1 500 x cos a) (hodnota musí být vyšší než 1 900 mm)
Pro výběr šířky a délky lehací plochy existují určitá pravidla a základem jsou rozměry vaší postavy.
Délka ložné plochy je dána rozměry lidského těla. Podle normy (ČSN 91 1010 Lehací nábytek základní rozměry) je výchozím a určujícím rozměrem výška mužů, kteří jsou v průměru vyšší než populace ženská. K pohodlnému spánku se dále připočte určitá nadmíra, která umožní provádět různé pohyby při spaní.
Vezmeme například průměrnou výšku mužů v České republice, která činí 178 cm, a připočteme nadmíru potřebnou pro pohodlný spánek, minimálně 15 cm lépe však 25 cm. Vyjde nám, že celková délka ložné plochy pro takto vysokou osobu by měla být v rozmezí 193–203 cm.
U nás se nejčastěji vyrábějí lůžka o délce 200 cm, ale výjimkou nejsou ani lůžka delší. Ta se zpravidla vyrábějí na objednávku. Šířku lehací plochy určují šířkové rozměry lidského těla a potřebná plocha pro různé pohyby při spaní. Podle normy lze za maximální šířku považovat polohu vleže na zádech s uvolněnými pažemi. Tento rozměr je blízký rozpětí loket-loket a zvětšený o 10–15 %. Ale s přihlédnutím k faktu, že každý zdravý spáč změní základní polohu několikrát za noc, je nutné zvětšit potřebnou šířku o dalších 20–25 %. Jako základní potřebná šířka lehací plochy tedy vychází rozměr 85–95 cm.
Pro jednolůžko jsou standardní rozměry 90 x 200 cm a pro dvojlůžko 160 x 200 cm nebo 180 x 200 cm. Chcete-li více prostoru a pohodlí v posteli pro jednoho, můžete zvolit rozměr 140 x 200 cm.
Správná délka postele je taková, která zhruba o 20 cm přesahuje spáče a poskytuje dostatek prostoru u chodidel a hlavy.
Pavouk v bytě má oproti svému venkovnímu protějšku jednu zásadní výhodu – stabilní prostředí. Teplota neklesá k bodu mrazu, nehrozí přímí predátoři a potrava je často dostupná po celý rok.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pavouci v interiéru přežívají výrazně déle než venku, ale stále to neznamená „věčný život“.
Typická délkaživota pavouka v bytě:
běžní domácí pavouci: 1–2 roky
větší pokoutníci: výjimečně až 4 roky
samci: často jen několik měsíců po dosažení dospělosti
Důležité je pochopit, že i když pavouk zůstává dlouhodobě ve stejném koutě, velmi často jde o jiného jedince než před několika měsíci.
Pavouk, který se blíží ke konci svého životního cyklu, vykazuje poměrně dobře rozpoznatelné znaky. Tyto projevy si lidé často mylně vykládají jako nemoc nebo zranění.
Typické příznaky stárnoucího pavouka:
omezený pohyb a menší aktivita,
ztráta zájmu o potravu,
rozpadlá nebo neudržovaná pavučina,
zhoršená koordinace pohybu.
V bytě je velmi běžné, že pavouk na konci života opustí svůj úkryt a objeví se na zemi nebo na stěně. To je často okamžik, kdy si ho lidé všimnou a mylně se domnívají, že „něco provedl“.
Tělo lišky obecné je štíhlé s dlouhým huňatým ocasem a špičatýma ušima. Je podobná menšímu psovi. Délka těla dosahuje až 90 cm. Ocas je dlouhý zhruba půl metru a vyniká zejména v zimě. Celková délka těla je tedy asi 140 cm. V kohoutku je liška vysoká 30–40 cm. Její hmotnost se pohybuje v rozmezí 8–13 kg. Liška má rezavou barvu srsti na většině těla. Dolní část obličeje, konec ocasu a břicho má žlutobílé. Černá barva se vyskytuje jen na nohách a konečcích uší. Liška obecná existuje samozřejmě i v jiných barvách, jako je stříbrná a černá, ale to opravdu jen málokdy. V tlamičce skrývá 42 zubů. Lišku obecnou si je možné splést se šakalem obecným, ale rozeznáme je podle délky nohou, které má šakal delší než liška.
Chování
Liška se dokáže pohybovat jako pes, to znamená rychlostí 40 km/h. Svůj revír si značkuje trusem s pachem žláz.
Liščí nory
Liščí nora je obydlí, které slouží lišce jako úkryt a k ochraně mláďat. Vyhrabává si ji nejčastěji ve svahu kopce, strouhách, propadlinách a také v opuštěných lidských stavbách. Do nory se skrývá za špatného počasí, jinak se zdržuje převážně venku v hustých křovinách. Lišky nory používají i několik desetiletí, ale pokud se zde vyskytne svrab neboli prašivina, okamžitě ji opouštějí, pravděpodobně aby zabránili jejímu šíření. Nora se skládá z několika chodeb a na konci je komůrka, která může být 0,5–2,5 m pod zemí. Chodba může měřit až 17 m, ale nejčastěji se vyskytují o délce 5–7 m.
Rozmnožování
Liška obecná se rozmnožuje v období jara. Tak zvané kaňkování, to je liščí říje, probíhá během ledna až března. Lišky se projevují typickým voláním, protáhlým chraptivým štěkotem a lišáci je hledají podle charakteristického pachu krve, kterou lišky zanechávají na cestě. Páření probíhá uvnitř nory. Než se narodí liščata, trvá to 52–53 dní. Rodí se jich průměrně 4 na vrh, někdy i více. Liščátka jsou 12–15 dní slepá, porostlá šedou srstí, která je chrání před predátory. Mezitím se lišák stará o potravu pro lišku a ta zase zaopatřuje mláďata mlékem, a když jim zpevní chrup, což je tak ve 4. měsíci, tak i masitou potravou. V tomto období také nejvíce škodí na domácí drůbeži a mladé zvěři. V květnu už liščata skotačí před norou, hrají si na slunci a zdokonalují se v loveckých hrách. Pokud liška zjistí nebo usoudí, že byla nora odhalena člověkem, přenese liščata do jiné nory. V zimním období už nepoznáte mladé lišky od rodičů.
